Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 5

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazů. OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce dph, se rozhodl pořídit nemovitost, kterou zařadí do obchodního majetku. Tuto nemovitost bude ze 3/4 využívat pro ekonomickou činnost (kancelář, zázemí pro zaměstnance, skladovací prostory) a z 1/4 k soukromým účelům (vlastní bydlení). S prodávajícím (firmou s.r.o, rovněž plátce dph) uzavřeli na dobu 6 týdnů nájemní smlouvu z důvodu časové prodlevy než bude vyhotovena kupní smlouva a kupující chtěl co nejdříve na nemovitosti provést nutné opravy. Prodávající (pronajímatel) umožnil kupujícímu v době trvání nájmu provádět na nemovitosti opravy. Tyto opravy nebudou zahrnuty v kupní ceně, ta byla předem dohodnuta. Mohu opravy provedené na nemovitosti v době trvání nájemní smlouvy, tedy před zařazením nemovitosti do obchodního majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů? Stačí k tomu jasně deklarovaný závazek obou stran nemovitost prodat a koupit?

Moje klientka (OSVČ) uzavřela v roce 2012 u pojišťovny investiční životní pojištění, které v dubnu 2021 předčasně vypověděla a obdržela „odkupné". Jaký dopad to bude mít na její daňovou povinnost a jaké použít pro tento případ formuláře, případně jaké jsou zákonné termíny?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, eviduje několik pohledávek a má zároveň také závazek z obchodního styku – tj. dodání a poskytnutí služby vůči právnické osobě - s. r. o. z roku 2015. Zjistili jsme, že tato právnická osoba nevedla účetnictví, tak jak ukládá zákon, měli dluhy vůči finančnímu úřadu a zřejmě i vůči dalším institucím. Finanční úřad provedl daňovou kontrolu a za roky 2015 a 2016 vyměřil daňové povinnosti dle pomůcek. Tato firma tyto své problémy ustála a dál je aktivní, provozuje svou činnost. Nebyla a není v insolvenci, nezanikla, nebyl prohlášen konkurz. Jednatel odmítá se vůbec bavit o svých závazcích z těchto let, zřejmě vůbec tyto závazky neeviduje. Vyměřením daňových povinností ex-offo tuto kapitolu uzavřel. Pohledávky fyzické osoby za touto firmou nebudou nikdy uhrazeny a fyzická osoba (logicky) nechce uhradit svůj závazek. Jak postupovat dál u fyzické osoby v daňové evidenci?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, ale výdaje uplatňuje paušálem, prodává osobní automobil. Při nákupu v 2015 bylo uplatněno DPH ve výši 90 %, 10 % pro osobní spotřebu neuplatněno. Prodej je nyní v roce 2021. 1) Před prodejem vyjmu automobil pro osobní spotřebu, prodej bude zdaněn podle § 10 ZDP, je osvobozen, nikde neuvádím? 2) Jak je to s DPH při prodeji nebo vyjmutí do osobní spotřeby?

OSVČ (daňová evidence) přechází v roce 2021 do paušálního režimu. Chtěla by již v roce 2020 v řádném daňovém přiznání provést úpravu dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V roce 2021 má vystavené, jak vydané, tak přijaté faktury, které se vztahují k roku 2020 (např. u přijatých faktur - telefon, vedení účetnictví, u vydaných faktur služby, které ještě byly provedeny v 2020 atd.). Jedná se i v těchto případech o pohledávky a zavázky, které budou upravovat základ daně? V prosinci 2020 bylo zažádáno v COVID-nájemné. Vstupuje tato pohledávka také do zdanění? Dále bylo zažádáno v 2/2021 (vycházelo se z pronájmů 10-12/2020) v programu COVID-nájemné. Bude toto také předmětem zdanění? Týká se úprava základu daně i přehledu zdravotní pojiťovny (myslím, že byla změna až od r. 2021)?

Musí drobný podnikatel, který vede peněžní deník, ve kterém jsou uvedeny veškeré příjmy a výdaje, vést i knihu: 1) pohledávek – vystavených faktur, 2) knihu závazků – přijatých faktur? 

Do jaké odpisové skupiny zařadit tuto budovu? Dle katastru nemovitostí se jedná o tzv. budovu občaského vybavení. Jedná se o jednopodlažní zděnou budovu pevně spojenou se zemí. Cca 1/3 plochy tvoří byt, 2/3 plochy 2 kanceláře a šatny. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci má v obchodním majetku nebytový prostor ve kterém je umístěna prodejna – poslední odpis nebytového prostoru bude v roce 2027. Podnikateli byl poskytnut účelový úvěr (jako občanovi na rodné číslo) – přístavba bytové jednotky, která bude pod stejným číslem popisným jako stávající nebytový prostor. Přístavba bydlení ještě není doposud dokončená. 1) Lze uplatnit úroky z úvěru v daňovém přiznání? Jaké dokumenty je potřeba doložit FÚ? 2) Bude v tomto případě přístavba bydlení, také spadat do obchodního majetku nebo v obchodním majetku bude jen nebytový prostor (prodejna)? 3) Lze v odpisech nebytových prostor pokračovat beze změn? K podnikání bude využíván pořád stejný nebytový prostor. Úvěr je použit pouze na přístavbu bydlení. Pokud musí být přístavba také zahrnuta do obchodního majetku, jaké dopady to bude mít na daňovou evidenci? OSVČ je plátce DPH.

Fyzická osoba (dále jen FO), plátce DPH, pronajímá nemovitost k provozování stavební firmy. Stavební firma je s. r. o. a plátce DPH. FO bude nájem zdaňovat podle § 9 zákona o dani z příjmů a výdaje uplatní ve výši 30 %. U nájmu podle § 56 odst. 3 zákona o DPH bude uplatněna daň z přidané hodnoty. V nájemní smlouvě je ujednání o rekonstrukci pro provozování činnosti nájemce v hodnotě 150 000 Kč s tím, že jako protihodnota za provedenou rekonstrukci je nájemci sníženo nájemné. Nájemné bude sníženo od počátku po dobu 30ti měsíců o částku 5 000 Kč na 25 000 Kč měsíčně. Po ukončení smlouvy nemá nájemce právo na úhradu za investované finanční prostředky. Jak bude příjmy z nájmu danit FO?: 1) Bude od počátku trvání nájmu počítat FO do příjmu 30 000 Kč měsíčně? 2) Bude zdaňovat jen skutečný příjem, tj. 25 000 Kč měsíčně a 150 000 Kč zdaní jednorázové po dokončení rekonstrukce? 3) Bude zdaňovat jen skutečný příjem, tj. 25 000 Kč měsíčně a výdaje na rekonstrukci zdaňovat nebude? Jak bude s případnou odpovědí na body 1-3 souviset DPH?

Daňová evidence, přijatá faktura z Polska, nákup náhradních dílů a doprava v částce 1 127 Kč, VAT 0%, uvedeno DIČ polské firmy, jedná se tedy o fakturu reverse charge. Jaký uvést kód předmětu plnění do KH? Bude faktura uvedena v KH v oddílu A2 a DPH řádky 03 a 43? Mohu v daňové evidenci v členění uvést náhradní díly jako nákup materiálu a dopravné jako režii?

Podnikám v zemědělství. Vedu daňovou evidenci. Za rok 2020 uplatňuji skutečné výdaje. Manželka se mnou celoročně spolupracuje a je registrovaná jako moje spolupracující osoba, je to její hlavní činnost. Platí si zdravotní pojištění, sociální pojištění i nemocenské. Od 15. 1. 2020 do 12. 3. 2020 byla na neschopence. Při sestavování daňového přiznání za rok 2020 můžu na ni můžu rozdělit příjmy a výdaje za celý rok 2020? Je tam nějaké omezení, když měla neschopenku? Pokud ano, jak to mám propočítat. 

Syn zakoupil od otce po rozdělení sdružení bez právní subjektivity k 31. 12. 2018 hmotný majetek, který otec vložil do obchodního majetku sdružení. Otec už skončil a syn pokračuje v ekonomické činnosti dál. V roce 2019 (sdružení bylo rozděleno 1. 1. 2019) odpisy řešeny nebyly. Jak má syn postupovat při odpisování? Majetek byl zařazen do 4. odpisové skupiny a už je téměř odepsaný, ale pořizovací cena zakoupené vinice je více než 40 000 Kč. Musí začít s odpisem jako při pořízení nového hmotného majetku, nebo může pokračovat v odpisech jako ve sdružení? Jedná se o vinici, která se v brzké době bude obnovovat. 

Jsem OSVČ a vedu daňovou evidenci. Z důvodu uzavření restaurace jsem žádal o dotaci v programu Antivirus plus na zaměstnance ve výši 100 %. 1) Jak zaúčtovat tuto podporu-mzdy za listopad byly vyplaceny v prosinci a účtovány v prosinci jako výdaje snižující základ daně. Podpora za listopadové mzdy byla schválena až v lednu 2021 (a připsána na účet v lednu 2021). Bude se jednat o příjem zvyšující základ daně až v roce 2021? 2) Dále jsem žádal o dotaci Covid Gastro za období 14. 10. 2020 - 10. 1. 2021. Žádost podána v lednu 2021. Dotaci jsem obdržel v únoru 2021 - jedná se o příjem daňový nebo nedaňový? 3) Dotace Covid - Nájemné Výzva 2 za období červenec - září 2020 (nájemné uhrazeno v období roku 2020 -výdaje snižující základ daně). Žádost podána v lednu 2021, dotace byla schválena a vyplacena v lednu 2021 - bude se jednat o příjem zvyšující základ daně v roce 2021?

V rámci SJM během roku manželé nakoupili jako fyzické osoby nepodnikající 8 nemovitostí, tři nové byty a pět bytů s kolaudačním rozhodnutí delší než 5 let. Byty by rádi zrekonstruovali a vybavili. Následně by je zhruba po roce prodali. Manželé jsou jinak oba OSVČ v oblasti služeb. Jeden je plátce DPH a druhý nikoliv. Jak budou postupovat v rámci daně z příjmů a daně z přidané hodnoty? Daň z příjmů budou oba rovným dílem, nebo částečně, nebo pouze jeden z nich podle §10, kdy bude brát příjem pouze jako rozdíl mezi prodej a nákup včetně oprav a vybavení? Nebo je nákup a prodej bráno jako podnikání §7? Jak budou postupovat z pohledu DPH? Pokud ano odpočet DPH na rekonstrukci je možný?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí DE, vlastní nemovitost, zařazenou do svého majetku, pronajímá dle § 7 ZDP. V minulém roce nechal na své náklady opravit plot, který k nemovitosti patří. a) byla provedena oprava podezdívky kamenného plotu, jednalo se o vyzdění kamenného plotu do původního stavu, izolace apod., nebyl změněn účel stavby, částka nad 40 000 Kč, dáno jako oprava b) na tuto podezdívku byl namontován nový ocelový plot, zabetonování nových sloupků, původní sloupky ze stejného místa byly odstraněny, výplň tahokov,ocel - původní plot byl rámový s drátěným výpletem - je možno posoudit také jako opravu? c) k ocelovému plotu bude zhotovena nová ocelová pojezdová brána, původní brána byla klasická, železná, ručně otevírací - zde bych zadala jako TZ Prosím o posouzení zda se u jednotlivých bodu jedná o TZ či opravu. Doplním, že oplocení bohužel nebylo historicky před 20 lety zařazeno zvlášť při koupi tohoto majetku, ale vše bylo zaevidováno jako stavba v 5. odp. sk. 

Podnikatel-fyzická osoba je i jednatel ve své s. r. o.  Na konci roku 2020 zaplatil jednatel s. r. o. omylem závazek fyzické osoby z účtu s. r. o. Tuto chybnou platbu vrátila fyzická osoba na účet s. r. o. až následující rok 2021. Je možné u fyzické osoby tento uhrazený závazek uplatnit jako výdaj již v roce 2020 nebo až v roce 2021?

Podnikatel OSVČ vedoucí daňovou evidenci pořídil automobil z DE. Pořizovací cena je 27 647 EUR, což je ke dni vystavení dokladu přepočet 695 185 Kč. Podnikatel zaplatil automobil ve výši 27 647 EUR přes účet, kde mu bylo strženo z účtu 708 470 Kč (přepočet). V které ceně zařadí podnikatel automobil do užívání pro odpisy? Pokud v ceně 695 185 Kč, co bude tedy s rozdílem mezi cenou pořízení 695 185 Kč a zaplacenou částkou 708 470 Kč? Jedná se u tohoto rozdílu o daňově účinný výdaj dávaný rovnou do výdajů? Nebo tento rozdíl vstupuje do ceny pořízení, tzn. zařazení do užívání bude v hodnotě 708 470 Kč? 

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH provozuje živnost v rodinném domě, který užívá k trvalému bydlení, trvalé bydliště má ale formálně jinde. Elektroměr je v domě 1, nelze tedy přesně rozdělit spotřebu osobní a spotřebu provozovny. Smlouva o dodávce elektřiny je uzavřena na fyzickou osobu-nepodnikatele. Je možné rozdělit podle podlahové plochy spotřebu i za této situace, nebo je nutné uzavřít smlouvu s dodavatelem na fyzickou osobu-podnikatele? 

Fyzická osoba podnikající, plátce DPH, daňová evidence. Výplata pojistného plnění z titulu pojištění přerušení provozu restaurace (tj. ušlý zisk + úhrada stálých a variabilních nákladů). Jedná se o příjem z podnikání podle § 7 a není předmětem daně z přidané hodnoty?

Klient vede daňovou evidenci, je plátce DPH, od roku 2018 je v insolvenci, měsíční poplatek insolvenčnímu správci činí 10 000 Kč. Je tento poplatek daňovým nebo nedaňovým výdajem poplatníka?