Daňové a nedaňové výdaje - strana 7

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Jednatel (a jediný společník) s. r. o. byl na pracovní cestě ve Velké Británii a těsně před odletem zpět do ČR zakoupil v duty-free shopu pár věcí, které chce použít jako dárky pro obchodní partnery v ČR. Bylo to v limitu pro cestující fyzické osoby, takže to neprošlo proclením. Ale může se takováto účtenka objevit v účetnictví s. r. o.? Pokud ano, dali bychom to jako daňově neuznatelnou reprezentaci. Musí se v takovém případě nějak dořešit DPH? 

Zaměstnanec zaplatil firemní platební kartou zboží, od něhož nemá doklad. Jak tuto platbu v bance správně zaúčtovat - jako nedaňový náklad nebo pohledávku za zaměstnancem?

Můžeme objednávat jídlo pro zaměstnance z restaurace, která ho doveze do továrny a jakou částku z faktury můžeme dát do nákladu? A můžeme objednávat jídlo i přesto, že zaměstnanci mají stravenky? 

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Při stanovení výdajů na provoz silničního motorového vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého v obchodním majetku může poplatník uplatnit paušální výdaje na dopravu, anebo může postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 a bod 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Uplatněním paušálních výdajů na dopravu se zabývá ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP a další podmínky související s uplatněním paušálních výdajů nalezneme v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP a v § 28 odst. 6 ZDP . Přitom rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Firma přispěla Charitě částkou, která byla použita na nákup nového auta s tím, že na něm bude umístěno logo naší firmy. Má toto plnění charakter pronájmu plochy jako služby, nebo se jedná spíše o sponzorský dar? Bude se jednat o daňově účinný náklad?

Společnosti byl vyměřen úrok z prodlení od FÚ účtován na účet 545 - tuto finanční škodu společnost uplatnila u pojišťovny. Škoda pojišťovnou byla uznána a náhrada vyplacena (mínus spoluúčast) - účtováno přes účet 648. Je účtování v pořádku? Je účet 545 daňově uznatelný, pokud proti tomu je zdaněný výnos (výnos o spoluúčast nižší)?

V prvním díle našeho článku o akviziční činnosti jsme se zabývali daňovou uznatelností souvisejících nákladů z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (déle jen „ZDP “). V druhém díle článku se podíváme na další dvě související témata.

Firma zaplatila zálohu dodavateli na stavení práce v roce 2022 ve výši 450 000 Kč. Ze zálohy nebylo odvedena DPH, jelikož se jednalo o přenesenou daňovou povinnost. Dodavatel prováděl práce, fakturoval si tyto práce a odběratel mu za ně hradil na základě daňového dokladu, s tím, že záloha bude vyúčtována na poslední faktuře. Práce ale nebyla dokončena. Odběratel požadoval vrátit po dodavateli zálohu ve výši 450 000 Kč. Dodavatel zálohu nevrátil, dohodli se na mimosoudním vyrovnání ve výši 150 000 Kč. Vrácenou částku odběratel zaúčtuje na MD 221/D 314. Na jaký účet zaúčtovat u odběratele nevrácenou zálohu ve výši 300 000 Kč? Lze tuto částku zaúčtovat do daňových nákladů – např. vytvořením opravné položky k pohledávkám, nebo by odúčtování mělo být v nedaňových nákladech?

Firma vystavila fakturu na zboží, které pošta ztratila. Pošta uznala část fakturované částky, kam se zaúčtuje rozdíl vystavené faktury? A lze i tento rozdíl uznat do daňových nákladů?

Lze uplatnit v daňových nákladech poplatek za vystavení cestovního dokladu ? Zaměstnanci pojedou na zahraniční pracovní cestu do Austrálie, kde je pas zapotřebí. Cestovní pas dosud nevlastnili nebo platnost propadla z důvodu, že k cestování po EU stačí OP.

OSVČ, plátce DPH, měl v obchodním majetku automobil. Dne 26. 12. 2022 zemřel. Manželka by chtěla nyní automobil prodat. Bude prodej osvobozený od daně z příjmů? Nebo se musí dodržet test 5 let od vyřazení z obchodního majetku? Kdy je automobil vyřazen z OM – úmrtím podnikatele? Jestliže by to bylo předmětem zdanění, bude manželka danit v § 10 ZDP a výdajem bude zůstatková cena auta?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. K Mikuláši a na Velikonoce dáváme dětem ve školkách balíčky, podobně v prosinci dostanou adventní kalendář. Je pravda, že všechny tyto položky budou nedaňové a účtovat se budou jako náklady na reprezentaci? Nebo lze nějak zaúčtovat v případě školky jako daňový náklad? A pokud jde o výhry v pořádaných soutěžích, ty lze vnímat jako daňový náklad, bez něhož by se soutěž nemohla uspořádat?

S. r. o., plátce DPH, pořádá akci pro své klienty, a poté i teambuilding pro své zaměstnance. Jak to bude s náklady z hlediska daňové uznatelnosti na ubytování a stravu v případě klientů a v případě zaměstnanců. A je možné si nárokovat v těchto případech DPH? Předpokládám, že v případě zaměstnanců se bude jednat o benefit a že se nebude danit ani odvádět sociální a zdravotní pojištění.

S. r. o., plátce DPH, půjčí na dva dny pro své zaměstnance elektrokola. Je tento náklad daňově uznatelný a je možné si nárokovat DPH? V případě, že by tato kola půjčil i svým zákazníkům, bude taky tento náklad daňově uznatelný s nárokem na odpočet? 

OSVČ, daňová evidence má v pohledávkách nezaplacenou fakturu z r. 1995. Tato pohledávka byla soudně vymáhána. V roce 2018 OSVČ přišlo Usnesení o nařízení exekuce, jež vydal Okresní soud k uspokojení této pohledávky. Do dnešního dne ovšem nebylo nic zaplaceno. Můžeme pohledávku vyřadit z pohledávek aniž by došlo ke zdanění? Lze na toto vztáhnout § 24 odsst. 2 písm. y) bod 6 ZDP a pohledávku nedanit? Poté bychom již pohledávku nedávali ani do výkazu o majetku a závazcích.

Mateřská společnost pro svou dceřinou společnost sjednala pojistnou smlouvu na podnikatelská rizika, jako pojistník je ve smlouvě uvedena mateřská společnost a jako pojištěný dceřiná firma. Platbu ročního pojištění hradí mateřská společnost, bude toto pojistné pro mateřskou společnost uznatelný náklad?

OSVČ používá ke svému podnikání svůj automobil, který nezařadila do obchodního majetku, tedy nikde ho neeviduje a na tento automobil využívá paušální výdaje na dopravu 4 000 Kč za měsíc. Může si OSVČ dát do daňových výdajů zaplacené havarijní pojištění (nebo jakékoliv jiné pojištění, které by zaplatila za toto auto) tohoto automobilu?

Obchodnímu partnerovi jsme poskytli dar, zlato v hodnotě 75 000 Kč. Musí být vyhotovena darovací smlouva či nějaké potvrzení o daru, přestože žádný daňový náklad si z toho uplatnit nechceme, všechno bude účtováno na účet 543 bez možnosti odčitatelné položky? Jde nám čistě o informaci, jestli když darujeme něco zákazníkovi, musíme vyhotovit darovací smlouvu či potvrzení o daru?