FKSP, cestovní náhrady - strana 30

Lze se odchýlit od zákonem stanovené sazby 3,60 Kč/km při použití vlastního automobilu v neprospěch zaměstnance? Tedy např. 3,50? Nebo ZP již není restriktivní ve smyslu, že co výslovně nepovoluje vůči zaměstnanci, je zakázáno? Musí být dodržena základní sazba 3,60 Kč/km?

Zahraniční pracovní cesty naší společnosti (a. s.) se kromě zaměstnance zúčastnil i externí překladatel. Výdaje za letenku a ubytování za překladatele platila naše společnost. Překladatel bude společnosti fakturovat pouze překladatelské práce. Je možné poskytnout překladateli také stravné? Jsou výdaje za překladatele (letenky, ubytování a stravné) pro naši společnost daňově uznatelným nákladem?

Jakým způsobem se postavit k problému, když se náš zaměstnanec, který je zároveň členem dozorčí rady, zúčastnil valné hromady. Jak přistoupit k tomuto dni? Měl by si řešit dovolenou? Nebo si vykáže jako by byl v práci? Má právo na cestovné?

Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví. Zaměstnanec se souhlasem organizace použil na pracovní cestu své soukromé vozidlo. K vyúčtování přiložil paragon na PHM a to na druh paliva V-PR Nitro+ , Kč za litr 42,90. V technickém průkazu k vozidlu Fabia-combi (z r. 2002) má jako druh PHM napsáno B17 95 B. Jakou cenu za litr máme vzít v úvahu při výpočtu cestovného, aby bylo pro podnik daňově účinné. Máme použít průměr pro rok 2013 nebo můžeme použít cenu z paragonu?

Česká firma zajišťuje nákup zboží z Číny, s prodejem v ČR. Za tímto účelem je vyslán do Číny na výběr zboží a jednání jednatel firmy, který však bydlí v ČR ale i v jiném státě EU. V některých případech je cenově i časově výhodnější letět do Číny z Prahy přímo, někdy je výhodnější letět přes Německo, kde má jednatel bydliště. V takovém případě se jednatel v Německu, kde taky bydlí, zdrží třeba přes noc (např. přílet z ČR do Německa v 22 hodin, odlet z Německa do Číny další den v 07 hodin). Jednatel se tedy vzdálí ze zóny letiště a odjede na opravdu krátkou dobu domů. Jak řešit takovou situaci v cestovném? Je možno vyplatit celé cestovné v českých korunách a to jak doložené cestovní výdaje, tak kapesné? Je možno si dohodnout mezi jednatelem a firmou výplatu v jedné měně? Například kapesné v EUR nebo USD, letenka zakoupena v českých korunách, zpáteční jízdenka v čínské měně nebo vše přepočítat do dolarů se souhlasem obou stran? Pokud je veškeré cestovné vypořádáno do 31. 12. daného roku a firma používá měsíční kurs ČNB, je nutno přepočítat kursové rozdíly k 31.12.?

Náš zaměstnanec požádal letos na jaře o starobní důchod a to zpětně od prosince 2010. Dne 15. 4. 2013 obdržel „Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu od 7. 12. 2010“. Pracovní poměr trvá. Ve výkladech co se rozumí pod pojmem „první odchod do důchodu“ je uvedeno, že je to den, od něhož byl zaměstnanci starobní důchod přiznán. Otázka zní: Můžeme vyplatit odměnu z FKSP při prvním odchodu do důchodu letos, kdy mu byl důchod přiznán na základě rozhodnutí vydaného dne 15. 4. 2013 ČSSZ Praha nebo nemůžeme, protože mu byl důchod přiznán od 7. 12. 2012?

Pokud chce firma s. r. o. proplatit svému zaměstnanci soukromou rehabilitační péči, na kterou dochází jednou za měsíc kvůli problémům se zády v důsledku sedavého zaměstnání, musí mít pro proplacení částky vedený speciální fond (něco jako FKSP) nebo k tomu stačí pouze vnitřní předpis mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? To samé platí i pro příspěvek na dovolenou pro zaměstnance?

Lze poskytnout 1x ročně příspěvek z FKSP dle § 4 vyhlášky 114/2002, o FKSP na pracovní oděv a obuv zaměstnancům, kteří nemají nárok na osobní ochranné pomůcky?

Čs. PO, stavební firma, má zaměstnance z Ukrajiny s ubytováním na našem území v Brně. Dostane nabídku na práci na stavbě v Plzni na 3 týdny a pošle tam 2 své zaměstnance. Je pouze na zvážení organizace, zda se bude jednat o pracovní cestu (diety, ubytování daňové bez limitu ap.) nebo zda se bude jednat o změnu místa výkonu práce (vznik přechodného ubytování s limitem 3 500 Kč/měs. jako osvobozeným příjmem pro zaměstnance)? K takové situaci dochází několikrát v roce, kdy organizace sežene práci na několik dní, max. na měsíc daleko od Brna (zaměstnanec se nevrací na ubytování do Brna). Předpokládám, že v případě přesunu na dobu delší než měsíc by se mělo vždy jednat o změnu místa výkonu práce, ale u té kratší doby jsme nikde nic nenašli. Přitom dopad do DzPř u organizace i zaměstnance je v každé situaci jiný.

Zaměstnanec má hrubou mzdu 10 000 Kč, k tomu dostává cestovní náhrady. Počítají se v případě exekuce na plat cestovní náhrady do výpočtu? Na internetu jsem našla, že to jsou jediné příjmy, které jsou osvobozeny od exekuce. Tak bych si to chtěla jen ověřit.

Zaměstnanec používá své soukromé vozidlo pro služební účely. Měla by firma nárok na vrácení DPH, pokud by zaměstnanec neúčtoval průměr pohonných hmot dle vyhlášky, ale předkládal by doklady o nákupu pohonných hmot? Měl by v takovém případě nárok na kilometrovné 3,90/km?

Ráda bych pořídila učitelům do sborovny malou kuchyňskou linku. Stávající uspořádání (mikrovlnka na lednici, konvice na nízkém stolku, nádobí v neodpovídající skříni aj.), je nevyhovující. Lze její pořízení financovat z FKSP (dle § 4 odst. 3 vyhlášky)?

Jednatel pracuje pro firmu a pobírá odměnu za tuto funkci + mzdu jako zaměstnanec. Jako zaměstnanec jezdí na služební cesty do Číny. Je možno, pokud se dohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem, aby nakupoval cizí měny z vlastních prostředků a celou služební cestu vč. kapesného pak vyúčtoval v české měně? Pokud ano, jaký kurs se používá? Bude se brát kurs před zahájením cesty nebo po skončení cesty?

Zaměstnankyně má uzavřenou dohodu o provedení práce. Za jakých podmínek může vykonat pracovní cestu do zahraničí? Jak má být ošetřeno, aby mohla dostat vyplaceny diety a kapesné (kapesné je stanoveno vnitřním předpisem)? (dle § 77 zákoníku práce se ustanovení o cestovních náhradách nevztahuje na DPP).

Pokud dojde k tomu, že zaměstnanec např. na hotelu zkonzumuje snídani v ceně hotelu, kterou hradí zaměstnavatel, dojde ke krácení. Zde vše OK. Ale pokud si např. koupí další jídlo, dejme tomu večeři za 50 EUR placeno firemní kartou - a stravné se mu zkrátí o 50% dle zákona (tráví tam celý den), stane se to, že zaměstnanec na tomto případu vlastně vydělá. Stravné se mu zkrátí např o 25 EUR, ale stále měl večeři a snídani, z toho večeři za 50 EUR. Jak toto řešit? Je možné to upravit směrnicí? Měl by zaměstnanec rozdíl doplácet, nebo se mu rozdíl strhne z výsledných diet?

Naše firma vyslala na dvoudenní zahraniční pracovní cestu 2 zaměstnance. Byli ubytování v hotelu každý ve svém pokoji, ale doklad dostali jeden společný. Lze výdaje na ubytování při vyúčtování cestovních náhrad rozdělit na oba zaměstnance poměrně nebo doklad přiloží k vyúčtování služební cesty jeden zaměstnanec? Nebo je nutné celý doklad proplatit jednomu ze zaměstnanců odděleně od vyúčt. cestovních náhrad? Doklad je napsaný na firmu a jsou na něm uvedena jména obou zaměstnanců.

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem, zaměstnancům přispíváme z FKSP na penzijní připojištění, ale náklady na bankovní poplatky za bezhotovostní převod necháváme proplatit zaměstnancům. Poplatky nesmí být nákladem FKSP a při 70 zájemcích o příspěvek 12x ročně by tento poplatek zatížil rozpočet školy 6 000 Kč. Tento postup máme uveden ve vnitřní směrnici, která je projednána s odborovou organizací. Nyní si jeden zaměstnanec na proplácení poplatku stěžuje a požaduje vysvětlení na základě čeho, jsme to dali do směrnice. Je tento postup nesprávný?

1. Úvod Tento příspěvek představuje návrh na řešení dalšího dílčího problému spojeného s dočasným přidělením zaměstnance k jinému zaměstnavateli do zahraničí, přičemž navazuje na závěry přijaté Koordinačním výborem č....

Jak často musím absolvovat registrační zkoušky, když používám soukromé vozidlo k pracovním jízdám?

Jak často musím absolvovat registrační zkoušky, když používám soukromé vozidlo k pracovním jízdám?