FKSP, cestovní náhrady - strana 31

Daň z příjmů 362/04.04.12 Kapesné při zahraniční pracovní cestě Předkládají: Ing. Ivana Stibůrková, daňový poradce, č. osvědčení 3914 Ing. Radka Velebná, daňový poradce, č. osvědčení 4166 1. Úvod, popis...

Klientka odborná lékařka vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH na začátku své podnikatelské činnosti (v únoru 2011) nakoupila za významnou částku vybavenou lékařskou ordinaci. V ceně bylo zahrnuto přenechání nájemní smlouvy za nájem ordinace, přenechání pacientů a kompletní vybavení ordinace (nábytek, lékařské přístroje apod.) Vše je oceněno jednou souhrnnou cenou. Faktura byla dle smlouvy uhrazena třemi dílčími platbami převodem z běžného účtu v roce 2011. Ve smlouvě je uveden soupis jednotlivých položek, ale bez ocenění. Je možné zahrnout celé přenechání ordinace do majetku a odepisovat jako jednu položku (klientka toto preferuje)? Nebo je nutné nechat dílčí položky ocenit a zařadit do majetku každou zvlášť? Pokud je možné celou fakturaci za přenechání ordinace zařadit jako jednu položku do jaké odpisové skupiny toto zařadit? Pokud by bylo třeba oddělit přenechání obchodních vztahů a hmotný majetek, jakým způsobem zohlednit \\\"přenechání nájmu a klientů\\\" v DE a v přiznání?

Může se zaměstnavatel rozhodnout, že bude poskytovat zaměstnanecké benefity (konkrétně příspěvky na penzijní připojištění) jen některým zaměstnancům nebo, pokud chce poskytnout tento benefit jednomu, musí i všem ostatním?

Žádám o vysvětlení způsobu krácení zahraničního stravného v případě, poskytnuti jídla firmou zaměstnanci na služební zahraniční cestě (snídaně, oběd, či večeře v hotelu), pokud cesta trvá od 1-6 hodin, pokud trvá od 6-12 hodin a nad 12 hodin. Pro zjednodušeni uvažujme tak, ze základní denní náhrada bude podle zákona 100 EUR.

Žádám o vysvětlení způsobu krácení zahraničního stravného v případě, poskytnuti jídla firmou zaměstnanci na služební zahraniční cestě (snídaně, oběd, či večeře v hotelu), pokud cesta trvá od 1-6 hodin, pokud trvá od 6-12 hodin a nad 12 hodin. Pro zjednodušeni uvažujme tak, ze základní denní náhrada bude podle zákona 100 EUR.

Plánujeme přestavbu stávající čerpací stanice. Část objektu bude odstraněna a na půdorysu bude umístěna nadzemní nádrž na naftu s integrovaným přístřeškem a výdejním čerpadlem. Součástí výstavby bude i manipulační plocha s odtokovým kanálem a pojezdovou plochou. Do jaké odpisové skupiny se toto zařadí? Jestli jako celek nebo jednotlivé části zvlášť? Je to technické zhodnocení? Projekt byl vytvořen v roce 2011 - přijde faktura, ale vlastní zhotovení bude v roce 2012. Kam zaúčtovat fakturu za zhotovení projektu? Na 042, nebo ji můžu dát do nákladu 2011?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Prosím Vás, tvoří se příděl do FKSP i z náhrad mezd za dočasnou pracovní neschopnost? (Jedná se o náhrady za 21 dnů nemoci hrazených zaměstnavatelem.)

Pokud zaměstnanec zaplatí na služební cestě PHM do soukromého vozu služební kartou zaměstnavatele, náleží mu ještě náhrady za PHM v rámci vyúčtování pracovní cesty?

Náleží cestovní náhrady členům představenstva nebo dozorčí rady? Jsou tyto náklady - např. náklady na hotel, letenka, stravné - daňově uznatelnými náklady společnosti?

Pracuji jako účetní v přís. organizaci, jsem OSVČ a nejsem plátce DPH. Jaký je správný postup při platbě faktur za rekreaci. Na seminářích se vždy říkalo, že faktura se musí zaplatit celá a rozdíl mezi celou fa a příspěvkem na rekreaci se musí zaplatit ještě než pracovník vycestuje. Pracovník tuto částku ale nesmí poukázat na účet dříve než bude celá fa zaplacena, jinak by se jednalo o dar. Tento postup uvedla i kontrola z MHMP. Nyní jsem se dozvěděla (dotaz na toto téma zodpovídala ing. Hanzlová), že platba musí být poukázána dříve než organizace zaplatí fakturu. Co je tedy správně. Nikde jsem nenašla výklad že to má být předem. Postup úhrady znám, ale kde najdu výklad k této problematice.

Škola, příspěvková organizace. Naše zaměstnankyně jezdí z důvodu nemoci (např. kloubů) každý rok do lázní. Pokud není celá částka pobytu v lázních hrazena zdravotní pojišťovnou, můžeme jí na tento lázeňský pobyt přispívat i my jako zaměstnavatel z FKSP? A jakým způsobem? Předpokládám, že by musela být vystavena faktura na adresu školy. A příspěvek by měl být bezhotovostní. Nebo je i jiné řešení?

Jsem hudebník, fyzická osoba, vedu daňovou evidenci. Odměnu za produkci obdržím v cizí měně. Lze použít jednotný kurz dle § 38 ZDP vyhlašovaný po skončení roku? Do daňových výdajů uplatňuji zahraniční stravné a 40% kapesného. Lze pro přepočet těchto výdajů použít jednotný kurz dle § 38 nebo musím použít kurz platný v den zahájení pracovní cesty? Musím do daňové evidence zaevidovat i nákup cizí měny nebo osobní vklad cizí měny?

Základní škola, zřizovatel je město. Lze z FKSP přispět zaměstnanci na úhradu hodin tenisu? Nejedná se o pronájem kurtu, ale výuku tenisu s trenérem.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Hotovostní výdaje a příjmy z FKSP probíhají přes pokladnu školy, protože FKSP vlastní pokladnu nemá. Můžeme vyúčtování těchto výdajů a příjmů z FKSP přes pokladnu školy provádět např. 1x za kalendářní čtvrtletí. Jedná se nám o úsporu nákladů za poplatky z účtu. Stejně tak poplatky a úroky z účtu FKSP, které se také převádějí na účet školy, neboť FKSP tyto náklady nezatěžují.

Škola, příspěvková organizace s vlastní školní jídelnou, zřizovatel kraj, přispíváme na obědy a večeře zaměstnanců, je možné přispívat z FKSP odlišnou částkou na obědy a večeře zaměstnanců?

1. Situace Zákon o daních z příjmů neobsahuje úpravu daňového režimu cestovních náhrad zahraničního zaměstnance zahraničního zaměstnavatele v případě vyslání na zahraniční pracovní cestu do ČR či v případě...

Zaměstnanec bude vykazovat občas v knize jízd firemního vozidla soukromé jízdy se souhlasem zaměstnavatele. Problémem je cena pohonných hmot která je při každém nákupu různá. Lze tento problém ošetřit vnitřní směrnicí? Příklad: 1) Zaměstnanec dle knihy jízd měl za měsíc ujeto soukromě 252 km. 2) Auto má průměrnou spotřebu 5,53 l/100km. 3) Lze použít průměrnou cenu PHM vydanou MPSV - pro rok 2011 je cena za naftu motorovou 30,80 Kč/l. Výpočet: 252:100=2,52 2,52x5,53=13,93 13,93x30,80=429 Zaměstnanec zaplatí do pokladny,(nebo je mu strženo ze mzdy 429,- Kč.) Zaúčtování: 211000/491 429,- Firma vystaví doklad o použití:(snížit DPH a náklady) Zaúčtování: 501003/491 -375,50 343020/491 -71,50 Můžeme použít dle námi vydané směrnice průměrnou cenu PHM vydávanou Ministerstvem práce a sociálních věcí?

Poskytujeme našim zaměstnancům kapesné do výše 40% stravného. Toto kapesné účtujeme do daňových nákladů firmy, u zaměstnance ve mzdě se nepřidaňuje a zaměstnanec jeho použití nijak nedokládá. Bude tento postup platit i v roce 2008, nebo je nějaká změna?

Prosím o vysvětlení: ID dotazu 794/10 Autor odpovědi RNDr. Libor Fiala Chtěla bych požádat o upřesnění odpovědi. Nerozumím ad b) a ad c) týkající se nákupu PHM. Jestliže FO používá v dotazu uvedený automobil ke svému podnikání a částečně ke své osobní potřebě (80% podnikání 20% osob. potř.), výdaje krátí v uvedeném poměru. Nemůže použít paušál na dopravu z důvodu výpůjčky, ale jak je to tedy s pohonnými hmotami? V bodě b je uvedeno, že veškeré výdaje jsou daňově uznatelné kromě PHM. V bodě c je uvedeno, že si může uplatnit průměrnou cenu PHM. Znamená to tedy, že když má smlouvu o výpůjčce, tak si nedává do nákladů poměrnou část za nákup PHM (lístky od nákupu), ale podle počtu ujetých km a podle pr. spotřeby v TP si vypočítá cenu pohonných hmot a to dává do nákladů (také bez stan. sazby na 1 km). Př: odpisy DV 80% pneumatiky také opravy také .... PHM lístky ne ! pr. spotř. na 1 km 8 litrů natural 30 Kč, tedy 2,40 na km uplatní nic víc nebo tomu špatně rozumím?

Firma zaměstnává zaměstnance (který je současně i OSVČ), který k pracovním cestám pro tuto firmu využívá své vlastní vozidlo. Jaké cestovní náhrady vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci za toto vlastní vozidlo, jestliže zaměstnanec ho současně využívá i jako podnikatel pro svou podnikatelskou činnost a má ho vložené do svého obchodního majetku?