FKSP, cestovní náhrady - strana 32

Jsme příspěvkovou organizací. Zaměstnanci byli vyslaní na pracovní cestu (LVVZ) s žáky a dostali uhrazenou snídani, oběd i večeři. Mají v tomto případě ještě nárok na krácené stravné? Jestliže ano, v zákoníku práce je uvedeno, že se krátí za každé jídlo, ale není zde uvedeno, kolik procent je za snídani, kolik za oběd a kolik za večeři. Jak se tedy stravné krátí?

Jsme právnická osoba-družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví, účtujeme podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Řídící pracovníci našeho družstva v některých případech neuplatňují stravné za služební cesty a tedy nevyplňují tiskopis „cestovní příkaz“ ke služební cestě, ale předkládají k proplacení doklad za uhrazené parkovné. Je možné proplatit zaměstnanci parkovné bez předložení vyplněného „cestovního příkazu“, nebo parkovné musí být součástí cestovního příkazu?

Právnická osoba, zaměstnanec, místo výkonu práce – ČR, pravidelné pracoviště – místo pobytu, obec u Prahy. Zaměstnanec cca 1x týdně jezdí do sídla firmy (Praha), kde několik hodin nebo celý den pracuje (odevzdává a přebírá práci, příprava výjezdů). Veškerý ostatní pracovní čas – celá ČR. Pro účely cestovních náhrad – při cestě z místa pobytu kamkoliv, včetně sídla, je pro účely poskytování cestovních náhrad na pracovní cestě, ale jen pro stravné, protože k těmto cestám používá firemní automobil. Jak je to s náklady na provoz auta z pohledu ZDP, ZDPH a nepeněžního příjmu zaměstnance? Jsou přímé cesty z bydliště do sídla daňově uznatelné? Z pohledu ZDPH je nutno dle § 36 odst. 6 písm. b)? Jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance? Jak nepřímé cesty – bydliště, práce v ČR, sídlo, práce v ČR, bydliště? V případě použití soukromého vozidla má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady [bydliště – sídlo a zpět dle § 152 písm. b) zákoníku práce], které jsou daňově uznatelné a když bude použito firemní auto, tak nejde o daňovou uznatelnost, odvod DPH a nepeněžní příjem?

Jsme základní škola-příspěvková organizace. Tři učitelé byli s žáky na exkurzi v jiném městě. Vyjeli v 8:00 a vrátili se ve 13:45. Protože jídelna vydává obědy do 14:00, tak stihli ještě oběd. Když byli na obědě, nedostali diety. Je to správný postup?

Máme zaměstnance, který dojíždí do naší firmy do Prahy (místo výkonu práce dle smlouvy je Praha) ze svého bydliště v Plzni. Jako obchodnímu zástupci je mu přidělen osobní firemní vůz i k soukromému použití. Součástí výkonu jeho práce jsou i návštěvy u zákazníků. Pokud jede navštívit zákazníka do Prahy, má si vykázat cestu z Plzně do Prahy jako služební? Nebo ji nějak rozdělit na část soukromou a část služební? Jak to pak bude u cesty např. do Berouna, který je mezi Prahou a Plzní? Co je tedy rozhodující?

Potřebovala bych poradit ohledně cestovních náhrad. Jsme příspěvková organizace, zřízená ÚSC. Kdo schvaluje cestovní příkaz pana ředitele, který je do své funkce jmenován radou města? Dle ZP se domnívám, že je to zřizovatel a musí mít schváleny všechny své cestovní příkazy. Na služební cestu jel svým soukromým vozem a po městě používal taxík. Po konzultaci s FÚ a naší daňovou poradkyní jsem mu odmítla proplatit jízdné za taxíky s odkazem na zákon o dani z příjmů právnických osob § 24 písm. k), kde taxík uveden není. V ZP je v § 157 uveden i taxík. Mám obdobně postupovat, když na podobnou služební cestu jede firemním vozidlem a přesto využívá taxislužbu. Je můj postup správný?

Patří výdaje za cestovní náhrady u podnikatelů v daňovém přiznání do peněžních (ř. 102, resp. 202 daňového přiznání) nebo nepeněžních výdajů (ř. 106 resp. 205 daňového přiznání)?

Z jakých prostředků školy je možné hradit (provozní prostředky, ONIV) cestovné učitelů, kteří doprovází děti na školní výlety, sportovní turnaje, olympiády a pod.?

Prosím o ujasnění příslušných daňově uznatelných výdajů na stravné. Pro zaměstnance, kteří nejsou zaměstnanci dle § 109 odst. 3 zákoníku práce. V zákoníku práce jsou uvedeny pro tyto zaměstnance náhrady v § 163, ale zákon o daních z příjmů odkazuje v § 6 odst. 7 písm. a) na náhrady dle § 109 odst. 3 zákoníku práce, čili si dovozuji, že lze použít náhrady podle § 176 pro všechny zaměstnance s tím, že jsou daňově uznatelné (ve vyšších sazbách při existenci vnitřního předpisu). Pro podnikatele – podobně se zákon o daních z příjmů odvolává v § 24 odst. 2 písm. k) na § 6 odst. 7 písm a).

Můj dotaz se týká cestovních náhrad u společníků veřejné obchodní společnosti. Společníci používají na pracovních cestách své soukromé automobily. Budou cestovní náhrady vyplacené v. o. s. společníkům daňovým nákladem v. o. s. a u společníků se bude jednat o příjem osvobozený od daně?

V zákoně č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění § 7 odst. 3: „sazba základní náhrady u nákladních automobilů se dohodne mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem“ platí stále pro rok 2008? Můžeme použít dvojitou náhradu tj. 4,10 x 2 = 8,20?

Zaměstnanec firmy s. r. o. má zapůjčené vozidlo od známého. Na základě smlouvy platí měsíčně částku za půjčené vozidlo. Za účelem sjednávání zakázek a následně montování zakázek je zaměstnanci spolu s platem vyplacena také cestovní náhrada v plné výši. Firma platí silniční daň, kterou si dává do nákladů. Je tento postup správný?

Jsme firma, s. r. o., vedeme podvojné účetnictví, máme dva zaměstnance slovenské národnosti, jsou zaměstnáni v ČR. Oba byli vysláni pracovat na Slovensko, čili do země, kde mají oba trvalé bydliště. Jak je to v tomto případě s nárokem na stravné, v jaké výši a případně v jaké měně? Je tu i varianta ta, že zmínění zaměstnanci neopustí stát SK, jen cestují z města A do města B. Podotýkám ale, že jsou zaměstnáni u české firmy. Jakým způsobem potom vyúčtovat stravné?

Jednalo by se o zdanitelný příjem, pokud by zaměstnavatel vydal zaměstnanci zálohu na cestu v jednom měsíci a teprve další měsíc by zaměstnanec zálohu vyúčtoval a zároveň záloha na cestu byla vyšší než očekávané náklady na cestu? Např. 25. 9. převezme zálohu na cestu, která skončí 5.10.

Zaměstnanci, kteří mají v pracovní smlouvě jako náplň práce Odborný reprezentant, dostali k výkonu práce firemní automobil. Na „řidiče“ nemají podepsanou pracovní smlouvu. Stává se, že občas tankují PHM mimo pracovní dobu s tím, že skutečně jedou pouze pro PHM, dále např. ještě použijí myčku (na toto doklady jsou), zkontrolují tlak v pneu, vyluxují vozidlo atd. Takže z jejich pohledu se nejedná o soukromou cestu. Dle mého soudu se také nejedná o soukromou cestu. Je to tak? Nebo jak tyto případy ošetřit, aby nebylo posuzováno jako soukromá cesta? Reprezentanti parkují v místě bydliště, kde mají také výkon pracovní činnosti (jsou po celé republice). Zároveň také auta používají k soukromým cestám a tyto v knize jízd vykazují.

Společnost s ručením omezeným, podvojné účetnictví, plátce DPH. Firma zajišťuje zaměstnancům závodní stravování ve vlastním zařízení, které je smluvně zabezpečováno formou dovozu jídla z jiného zařízení závodního stravování. Dodavatel je plátce DPH. Hodnota l ks oběda je: netto 43,10 Kč, 9 % DPH 3,90 Kč, celkem 47,00 Kč. Můžete číselně vyjádřit, jakou hodnotu si může firma dát do daňově uznatelných nákladů, jakou část DPH si může uplatnit na vstupu, jakou hodnotu DPH má odvést na výstupu jestliže: za A) firma poskytuje svým zaměstnancům obědy zdarma za B) firma požaduje úhradu od svých zaměstnanců ve výši 18,00Kč.

Chtěla bych se zeptat jaké platí podmínky při proplácení cestovních náhrad zaměstnanci, který použije svůj osobní automobil na pracovní cestu do zahraničí. Musí mít jeho automobil sjednané havarijní pojištění? Platí za tento automobil zaměstnavatel silniční daň? Lze použít denní sazbu?

Jsme veřejná výzkumná instituce. Zaměstnanec se účastní konference v USA, která probíhá např. do 15. 5. 2008. Pak si zaměstnanec vezme dovolenou a vrací se do ČR až 23. 5. 2008. Je pro zaměstnavatele daňově uznatelná jako cestovní náhrada i letenka zpět z USA? Kdy skončila pracovní cesta, 15. 5. nebo 23. 5.? Pokud letenka zpět nebude cestovní náhradou, bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? Řešením by tedy bylo, aby letenku hradil zaměstnanec, nebo aby ji zaměstnavatel poskytl ze sociálního fondu jako nepeněžní plnění a u každého zaměstnance pak hlídal hranici osvobození za kalendářní rok 20 000 jako příspěvek na rekreační účely?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme PÚ. Zaměstnanec byl vyslán služebním automobilem na zahraniční služební cestu do Švédska, dostal zálohu v EUR. Jak se stanoví cestovní náhrady (stravné) při průjezdu dalšími státy a jakým kurzem se přepočítají doklady za PHM placené v EUR, ale vystavené v SEK?

Nejsem si stále jista – stravné pro zaměstnance v podnikatelské sféře (s. r. o.) od 1. 1. 2008 je daňově uznatelné jen do výše sazeb uvedených v zákoníku práce (tj. 58 Kč při pracovní cestě 5 – 12 hod., 88 Kč při pracovní cestě 12 – 18 hod. a 138 Kč při pracovní cestě nad 18 hod.)? V případě, že zaměstnavatel poskytne vyšší náhrady, pak rozdíl je předmětem daně ze závislé činnosti? (Tzn. pokud by zaměstnanec byl na pracovní cestě např. 14 hod., zaměstnavatel mu vyplatí 120 Kč, potom rozdíl, tj. 120 – 88 = 32 Kč je předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti?