Nemovitosti a daně - strana 51

Dvě fyzické osoby, nejsou podnikateli ani OSVČ, koupili v roce 2014 společně byt. Kdo podává přiznání k dani z nemovitých věcí? Oba dva a každý svou polovinu, nebo se podává jen jedno DP na jednoho z nich, daň pak platí společně a nerozdílně. Jak by se řešila stejná situace, kdyby jeden z FO již nějaký byt vlastnil a DP již kdysi podal.

Syn měl ve vlastnictví byt v panelovém domě od roku 2002. Byt dostal darem, ale platil daň darovací. V roce 2013 daroval byt dědovi, který ho v listopadu 2014 prodal. Zápis v katastru nemovitostí nebyl zatím proveden. Peníze jsou k 30. 11. 2014 v úschově advokáta, fakticky je tedy nedostal. V bytě nikdy nebydlel, ale pronajímal ho a danil v § 9 zákona o dani z příjmu. 1)      Z jaké ceny bude platit daň z příjmu, když nesplňuje ani podmínku vlastnictví 5 let ani podmínku bydlení 2 roky? 2)      Do bytu pořídil novou kuchyň vč. elektrospotřebičů a udělal nové podlahy, nechal zasklít lodžii. Zaplatil podíl na zateplení fasády. 3)      Co vše může zahrnout do výdajů kromě znaleckého posudku a dani z nemovitosti? 4)      Daň z převodu nemovitosti se bude platit až v roce 2015. Může se započítat do daňového přiznání za rok 2014?

Podléhá dani z nemovitých věcí stavba malé vodní elektrárny (do 7,5 kw), vyrobenou energii bude spotřebovávat sama fyzická osoba, která elektrárnu bude vlastnit a přebytky bude dodávat do sítě.

Na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu došlo k pozemkovým úpravám v katastrálních územích, kde společnost (tedy právnická osoba) vlastní několik pozemků, na kterých se vyskytují skladové prostory, administrativní budova, slévárna apod. Areál tedy slouží výhradně k podnikatelské činnosti v odvětví průmyslu. Nově se zde však uvádějí mimo ostatních ploch a zast. ploch a nádvoří také „trvalé travní porosty“. Našla jsem si definici tohoto pojmu, která říká, že se jedná o pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván. Můj dotaz tedy směřuje k tomu, zda v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí mám uvést u takovýchto parcel písm. B-trvalý travní porost nebo G-ostatní plocha, nebo snad úplně jiný typ pozemku, byť jsou tyto pozemky opravdu porostlé travinami, ale neslouží ke spásání ani nejsou nijak zúrodňovány.

Jsem nepodnikající FO. Koupila jsem byt. V kupní smlouvě je ustanovení, že „Účastnící této smlouvy se dohodli, že polovinu daně z nabytí nemovitosti (2 % z kupní ceny) zaplatí příslušnému FÚ kupující a to nejpozději do tří měsíců od nabytí právní moci vkladu do katastru nemovitostí“. Žádná zmínka o tom, že jsem jako kupující poplatníkem DNNV. Mám jako kupující podat přiznání k dani z nabytí nemovité věci? Jestli ano, tak na jakou částku, na ta 2 % nebo na 4 %? V případě, že přiznání podat nemusím, tak budu platit smluvenou částku daně ze smlouvy na základě podaného přiznání k DNNV prodávajícím a na jeho variabilní symbol nebo mě FÚ sám vyzve k úhradě daně?

Jsme právnická osoba, která v roce 2014 zaplatila zálohu 4 % ze sjednané ceny na daň z nabytí nemovitých věcí. Správce daně má vyměřit celkovou daň ze směrné hodnoty, která bude podstatně vyšší než zaplacená záloha. Platební výměr na daň z nabytí nedostaneme od správce do konce zdaňovacího období 2014. Jak postupovat z pohledu daně z příjmů právnických osob u zaplacené zálohy a celkové daně? Je zaplacená záloha daňovým nákladem roku 2014? Má se na celkovou nevyměřenou daň vytvořit průběžná položka (389) nebo bude daňovým nákladem až v roce zaplacení?

Jsme společnost s. r. o. V loňském a letošním roce jsme nakoupili pozemky od neplátců DPH. Tyto jsme zařadili do majetku na 031. Na těchto pozemcích není žádná stavba, inženýrská síť, ani stavební rozhodnutí - jedná se o pozemky pro zemědělskou činnost. Část těchto pozemků v letošním roce prodáme neplátci DPH. Jsou tyto pozemky předmětem DPH, nebo jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet? Jak je to s daní z příjmu? Můžeme uplatnit náklady do výše prodejní ceny? Je uznatelným nákladem uhrazená daň z nabytí nemovitých věcí - ve smlouvě máme uvedeno, že daň uhradí nabyvatel. Musíme nějakým způsobem doložit, že na pozemku není stavba, inženýrská síť? Jak bude vypadat celé zúčtování této transakce?

Jsme společnost s. r. o. V loňském a letošním roce jsme nakoupili pozemky od neplátců DPH. Tyto jsme zařadili do majetku na 031. Na těchto pozemcích není žádná stavba, inženýrská síť, ani stavební rozhodnutí - jedná se o pozemky pro zemědělskou činnost. Část těchto pozemků v letošním roce prodáme neplátci DPH. Jsou tyto pozemky předmětem DPH, nebo jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet? Jak je to s daní z příjmu? Můžeme uplatnit náklady do výše prodejní ceny? Je uznatelným nákladem uhrazená daň z nabytí nemovitých věcí - ve smlouvě máme uvedeno, že daň uhradí nabyvatel. Musíme nějakým způsobem doložit, že na pozemku není stavba, inženýrská síť? Jak bude vypadat celé zúčtování této transakce?

Chtěl bych se zeptat, jak postupovat v případě dílčího DP k dani z nemovitých věcí, když poplatník nabude další nemovitost a jestliže nastane situace, kdy nelze z nějaké důvodu vypočítat celkovou daňovou povinnost anebo si není poplatník jistý jaká má být správná celková částka. a)      Lze zpracovat DP a nevyplnit jen oddíl IV. řádky 401 - 403? b)      Bude FÚ akcentovat takto podané DP jako v pořádku podané? c)      Na jaký paragraf se v případě potřeby odvolat při takto neúplně podávaném DP, aby jej FÚ akceptoval?

1)      Vlastník - fyzická osoba pronajímá rodinný dům společnosti, která si tam zřídila kanceláře. Uvede vlastník v přiznání k dani z nemovitých věcí tento RD podle listu vlastnictví jako RD nebo podle skutečného využití nájemcem, tedy k podnikání? 2)      Poplatník během předchozího roku prodal 1 pozemek. Jakým způsobem snížení daně z nemovitých věcí oznámí Finančnímu úřadu - mínusem v dílčím daňovém přiznání nebo dopisem? (Vzhledem k tomu, že je poplatník vlastníkem mnoha nemovitostí, dělat řádné daňové přiznání by bylo velmi pracné) 3)      Poplatník vlastní mnoho malých pozemků, na kterých stojí jednotlivé garáže jiných poplatníků. Ve svém daňovém přiznání v r. 2012 všechny tyto pozemky uvedl, ale vzhledem k tomu, že jsou celé zastavěné, tak daňová povinnost byla 0 Kč. Během r. 2012 několik těchto pozemků prodal vlastníkům garáže. V dílčím daňovém přiznání za r. 2013 „vymínusoval“ tyto pozemky, takže se daňová povinnost nezměnila, pořád byla 0 Kč. Pracovnice FÚ sdělila, že je to zbytečné, když se daňová povinnost nezměnila. Je to správně?

Mám v kupní smlouvě v rámci kupní ceny započtenu i úhradu daně z převodu nemovitosti. Formulář o vypočtené dani i s razítkem FÚ o podání daňového přiznání musím donést k podpisu kupní smlouvy před podáním na katastr. Co se stane, pokud převod na mě jako na kupující z nějakého důvodu katastr neprovede. Lze toto daňové přiznání stornovat? Poraďte prosím jak postupovat. Ústní dohoda s prodávajícím je, že daň hradím já.

Jsme právnická osoba, stavební firma v roce 2008 jsme postavili rodinný dům. Nyní dojde k prodeji tohoto domu, který prodáme bez DPH / je již 5 let od kolaudace/. Budeme platit daň z nabytí nemovitých věcí, jakož to převodci? Ještě v roce 2013 bylo osvobození dle § 20 (převod v rámci podnikatelské činnosti). Toto bylo od roku 2014 zrušeno. Jaký je postup, zda zvolit směrnou hodnotu nebo zjištěnou cenu?

Soukromé BD vzniklo proto, aby se stalo vlastníkem nemovitosti. BD bylo nuceno vzít si na pořízení domu úvěr. Všichni členové BD při založení zaplatili a) základní zapisovaný členský vklad, b) další vklad a někteří zaplatili ještě c) další vklad. Postupně si začali členové BD doplácet částku úvěru připadající na jejich byt (ve kterém jsou v nájmu) a došlo k převodu do osobního vlastnictví a vzniku SVJ. Pokud člen BD, nájemce bytové jednotky, který zaplatil vklad a), b) a nyní doplatí částku úvěru, která připadá na danou jednotku a poté dojde k převodu na základě smlouvy o bezúplatném převodu: 1)      naplnily se podmínky pro osvobození od daně z nabytí ve smyslu ust. § 8 odst. 2 zákonného opatření senátu č. 340/2013? 2)      naplnily se podmínky pro osvobození od daně z příjmu ve smyslu ustanovení § 4a bod h), dle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu? 3)      je nutno neuvádět ve smlouvě o bezúplatném nabytí částku úvěru, připadající na danou jednotku?

Přítel a přítelkyně mají v podílovém spoluvlastnictví tyto nemovitosti (každý 1/2): a)      byt v hodnotě 4 mil Kč, který vlastní a ve kterém trvale bydlí více než dva roky, není používáno k podnikání, b)      chatu v hodnotě 1,5 mil. Kč, kterou vlastní 3 roky, není používána k podnikání. Jaké bude daňové zatížení daní z nabytí nemovitých věcí a daní z příjmu fyzických osob pokud se dohodnou na vypořádání podílového spoluvlastnictví takto: přítel dostane chatu v hodnotě 1,5 mil. Kč, přítelkyně dostane byt v hodnotě 4 mil. Kč 1)      přítelkyně vyplatí příteli rozdíl na podílu ve výši 1,25 mil. Kč 2)      přítel daruje přítelkyni rozdíl na podílu ve výši 1,25 mil. Kč.

Hodláme s kolegou směnit pozemky, na nichž nejsou trvalé porosty, stavba ani právo stavby. Oba pozemky jsou stejně velké a oba jsou dle územního plánu obce určeny k zástavbě pro funkci bydlení. Protože se hodnoty rovnají, jedná se podle nás o bezúplatnou směnu, tedy o bezúplatné nabytí nemovitosti a tudíž dle našeho názoru se z této směny neplatí daň z nabytí nemovitých věcí. Je tato úvaha správná?

Jedná se o prodej pozemku - venkovní parkovací plochy o velikosti 10 m2. Považuje se venkovní parkovací plocha charakteru zámkové dlažby uložené pouze do pískového lože a ohraničená vodorovným značením, tj. bílými čarami, za stavbu, a tedy pro přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nelze použít § 15/e a je nutné postupovat podle § 16? Uvedená parkovací plocha netvoří s jinou nemovitou věcí funkční celek, ani příslušenství.

1) Při směně nemovitostí (2 pozemky bez trvalého porostu, na kterých není zřízena stavba a k nimž nebylo zřízeno právo stavby) se obě strany dohodli, že hodnotou nemovité věci poskytované jako nepeněžní plnění bude cena zjištěná. DOTAZ: Jedná se o případ, kdy v důsledku uvedené volby, se znalecký posudek stává povinnou přílohou Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a tím se podle § 24 náklady na jeho zpracování mohou uplatnit jako uznatelný výdaj? 2) Považuje se pozemek před vjezdem do garáže (která je na sousedním pozemku) za pozemek, který tvoří se stavbou garáže funkční celek?

Ještě doplňuji k ID 12359. Nemovitosti, které byly předmětem dědického řízení, nebyly zahrnuty v daňovém přiznání žádného ze spoluvlastníků. Možná byly zahrnuty v daňovém přiznání uživatele - zemědělského družstva. Traduje se, že "pole dali prarodiče do družstva". Je třeba zjišťovat, zda byla v minulých letech uživatelem uhrazena daň z nemovitostí? Pokud daň z nemovitostí uživatel nehradil (např. v posledních 5 letech) může být daň z nemovitostí novým nabyvatelům doměřena zpětně a za kolik let? Vzhledem k problematickým vztahům spoluvlastníků předpokládám, že každý z nich zahrne nově nabytý majetek do svého přiznání k dani z nemovitostí, které podá do 31. 1. 2015. Je tento postup správný?

30 let po projednání původního dědictví byl objeven nový majetek zůstavitele - pozemky, kterými jsou orná půda a ostatní plocha - ostatní komunikace. Okresní soud určil soudního komisaře, který provedl nové řízení o dědictví. Dědici uzavřeli dohodu o vypořádání dědictví, kterou soud schválil. Výsledkem dohody dědiců je, že 2 z dědiců nabývají po ideální 1/4 nemovitých věcí, 1 dědic ideální 1/2 nemovitých věcí. Katastrální úřad zapsal změnu v katastru k datu 11. 8. 2014. Jaké daňové povinnosti musí následně dědicové splnit? Předpokládám, že nabytí majetku na základě dědictví je od daně z příjmu osvobozeno a nepodléhá ani dani z nabytí nemovitých věcí, protože toto nabytí je bezúplatné. Přiznání k dani z nemovitostí bude každý z dědiců (nebo jejich společný zástupce?) podávat až do 31. 1. 2015. Daň z nemovitostí zaplatí v termínu podle její výše, tedy pokud bude daň z nemovitostí do 5 000 Kč, do 31. 5. 2015. Bude tento postup správný?

Jak starý znalecký posudek může být přílohou přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí?