Nemovitosti a daně - strana 52

Jaký daňový dopad v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí bude mít uzavření smlouvy o výstavbě? Bude se rozšiřovat bytová jednotka o část půdy, která je nyní společnou částí domu. SVJ má dvanáct členů.

Dlouhodobý majetek (především pozemky - pole, lesy apod.) ve vlastnictví neziskových org., nyní VPP. V souvislosti s podřazením daně dědické a darovací do daní z příjmů jsou nově bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů. U VPP je možnost výběru, zda bude mít bezúplatný příjem osvobozený od daně nebo pro bezúplatný příjem neuplatní osvobození od daně a potom budou související náklady daňové. (Pokud by nebyl naplněn stanovený účel, na který má být takto získaný bezúplatný příjem použit, nárok na osvobození zaniká a je nutné o příslušnou částku zvýšit základ daně) Otázka č. 1: Převod dlouhodobého majetku darovací smlouvou do majetku VPP. Splňuje takovýto dar účel vymezený § 20 odst. 8 ZDP, tj. účely předmětu osvobození, když se s tímto majetkem bude dále hospodařit, zejména formou pronájmu a zisk z tohoto majetku bude určen na financování předmětu osvobození dle § 20 odst. 8 ZDP, zejména provozu hlavní činnosti. Jednalo by se tedy o poskytnutí daru pro účely své doplňkové hospodářské činnosti, přesto, že se jedná o doplňkovou činnost, byl by naplněn účel § 19b odst. 2 písm. b) ZDP ? Podle mého názoru se jedná o financování účelů předmětu osvobození a bylo by možné uplatnit osvobození od daně. Hodnota daru nebude zahrnuta do základu daně, náklady související s bezúplatným příjmem se nebudou považovat za daňové náklady (není možné daňové uplatnit ani náklady související se získáním tohoto daru, ani náklady pořízené z takto osvobozeného příjmu), vyloučeno z odpisování (pozemky se neodepisují), při dalším prodeji nebude zůstatková cena daňovým nákladem, příjem z majetku bude předmětem daně. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP od roku 2014 stanoví, že obdobný postup, tj. vyloučení nákladů vynaložených na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně, se použije i pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně. To znamená, že na rozdíl od dřívější praxe bude nutné vyloučit nejen náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení takových příjmů, ale také náklady, které budou z takto získaných příjmů financovány.) Existuje ještě jiná daňová zátěž s touto transakcí? Otázka č. 2: Převod dlouhodobého majetku přechodem vlastnictví v rámci z jedné VPP do jiné v rámci vymezení území VPP. Jaké daňové zatížení v souvislosti s tímto přechodem dle nových platných zákonů (dříve darovací daň, daň z převodu) by bylo realizováno?

Pokud zakladatel nadace vloží do nadace nemovitost za účelem zvýšení nadačního jmění, podléhá tento převod dani z nabytí nemovitých věcí?

K 22 nemovitostem existuje příjezdová komunikace. Je ve vlastnictví majitelů těchto nemovitostí s tím, že na ni bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy pro veřejnost. Komunikace je v podstatě jednosměrnou ulicí, o kterou se majitelé starají (např. sami hradí náklady na veřejné osvětlení, zajišťují opravy apod.). Nyní jsme zjistili, že komunikace je na katastru vedena jako "manipulační" plocha. 1)      Jaké důsledky z pohledu daně z nemovitostí bude označení komunikace za manipulační plochu mít pro vlastníka a)      soukromou fyzickou osobu (nepodnikatele) a b)      podnikatele jako spoluvlastníka 1/22 této komunikace? Mají povinnost platit daň z nemovitosti a v jaké výši? 2)      Existuje nějaká definice manipulační plochy? 3)      Jakým způsobem mohlo k této změně na manipulační plochu v katastru dojít, popř. je možné zažádat znovu o změnu na účelovou komunikaci?

Firma zabývající se zemědělskou výrobou vykupuje od fyzických osob pozemky, k tomu účelu má sjednán úvěrový rámec. Do vstupní ceny pozemku se dle § 47 odst. 1 písm. a) vyhl. 500/2002 Sb. zahrnou i výdaje s nákupem pozemku spojené do doby jejich zařazení do užívání. Pozemek bude tedy zařazen ke dni vyznačeném, jako den právních účinků vkladu do Katastru nemovitostí. Poplatky spojené s nákupem pozemků do této doby (ověření podpisu na smlouvě, poplatek za vklad) budou vstupovat do pořizovací ceny pozemků. Ve smlouvách je stanoveno, že daň z nabytí nemovitých věcí hradí kupující, nestává se poplatníkem, ale hradí tuto daň, stane se také tato daň součástí ceny pozemků? K nákupu pozemků byl sjednán úvěrový rámec, který je možno čerpat do r. 2015. Poplatek za otevření úvěru byl hrazen 9. 4. 2014, první z nakoupených pozemků má právní účinky vkladu do KN dne 6. 3. 2014, poslední zatím 1. 7. 2014 a rámec není vyčerpán. Je nutno i tento poplatek zahrnout do ceny pozemků a případně kterých? V souvislosti s úvěrem bylo nutno vypracovat znalecký posudek a zajistit ověřené (zpoplatněné) výpisy z KN, vše až po datu právních účinků vkladu do KN u jednotlivých pozemků, budou tyto položky nákladem nebo zvýší cenu pořizovaného majetku? Omlouvám se za takto rozsáhlý dotaz, ale nikde jsem komplexní odpověď nenalezla.

Dle dříve platného zákona o dani z převodu nemovitostí byl dle § 20 odst. 6 písm. d) osvobozen od daně z převodu vklad nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti pokud do 5 let nezanikla účast společníka. Existuje v novém zákoně z nabytí nemovitých věcí podobné osvobození, nebo se musí vklady do základního kapitálu normálně zdanit tak jako by šlo o prodej?

Prodávající prodává byt kupujícímu. Do kupní smlouvy uvedou, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je kupující. Bude prodávající ručitelem za neuhrazenou daň? Bude finanční úřad tudíž komunikovat pouze s kupujícím? A prodávajícímu již dále nemá žádné povinnosti? Kupující zašle finančnímu úřadu daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, kopii kupní smlouvy, popis nemovitosti k výpočtu směrné hodnoty. Jsou ještě nějaké další povinnosti, které je potřeba udělat?

Při zakládání s. r. o. vložili dva společníci do společnosti budovu, každý jednu ideální polovinu (po 500 000 Kč) - Základní kapitál tedy v současné době tvoří 1 mil. Kč. Nyní by chtěli společníci tuto společnost zrušit – zlikvidovat (společnost je nečinná, nejsou zde žádné závazky) a vklad nemovitosti si zpět vrátit tak, aby měli budovu opět ve spoluvlastnictví jako fyzické osoby. Následně by chtěl jeden z nich svoji polovinu budovy darovat dceři a druhý by svoji polovinu budovy dceři svého bývalého společníka prodal. Je takový postup možný a jaké bude mít daňové dopady jak u s. r. o tak u fyzických osob?

V rámci dědictví bylo zřízeno věcné břemeno parkování v můj prospěch na pozemku dětí manžela a na pozemku švagra. Bezúplatně (jedná se o zděděné pozemky, ale mám za to, že tam není žádné protiplnění, já jsem jim žádnou část dědictví nepostoupila). 1)      Je nutno toto věcné břemeno nějak zdanit? 2)      Pokud ano, jak ho ocenit? 3)      Pokud ano, dává se do přiznání k dani z příjmů až za rok, ve kterém bylo zapsáno do katastru nemovitostí?

Matka a její syn chtějí převést nemovitost na dalšího syna, aby byl jediným vlastníkem a mohl s nemovitostí nakládat. Jak to udělat co nejlevněji (z hlediska daní)? Donedávna byl asi nejjednodušší způsob darování. Vyhnuli by se placení daně z převodu nemovitostí a převod by podléhal jen dani z příjmů - ale tam by mělo být osvobození v první a druhé linii. Je to tak? Dívala jsem se do ZDP, že tam jsou nyní nějaké změny v této oblasti, tak si nejsem jistá, jak to teď je.

Příspěvek je uzavřen s rozporem v bodech, kde není souhlas Svěřenský fond nemá právní osobnost. Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a...

Zakoupili jsme pozemek, na části pozemku jsme postavili obytný dům. Původní pozemek bude rozparcelován na zastavěnou plochu a ostatní plochu. Na ostatní ploše bude komunikace, parkovací místa, park k obytnému domu. Můžeme si v kupní smlouvě stanovit rozdílnou (vyšší za metr čtvereční) cenu za pozemek pod stavbou obytného domu (pozemek osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí) a nižší cenu za pozemek (metr čtvereční) u ostatní plochy, z níž se bude odvádět daň z nabytí nemovitých věcí?

Daní se zvlášť parcela a zvlášť nebytový prostor, pokud je v katastru nemovitostí parcela uvedená jako vhodná pro bytový prostor?

Spoluvlastníci bytového domu rozděleného na jednotky se dohodli, že změní vzájemné podíly na domě formou dohody o změně Prohlášení vlastníka. Změna podílů bude bezúplatná, není definováno jak, ale asi to lze považovat za dar. Má to nějaký vliv na daně z příjmů, či jiné daně kromě daně z nemovitých věcí?

Zpřesnění dotazu: Ve vaší odpovědi uvádíte, že původní společnosti zanikají. V našem případě to myslím neplatí, neboť se jedná o odštěpení, kdy v souladu s dikcí § 243, odstavce (1) písmeno b) zákona č 125 / 2008 Sb., v platném znění rozdělovaná společnost nezaniká. Jak bylo zmíněno, již v původním dotazu do odštěpované společnosti budou převedeny některé činnosti společnosti a mimo jiné i s těmito činnostmi související budovy a pozemky. Prosím tedy ještě jednou o prověření a potvrzení, že ani v tomto případě převodu pozemků do nově vzniklé odštěpované společnosti nebude tento převod podléhat dani z nabytí nemovitých věcí. Stávající společnost nezanikne a bude i nadále pokračovat ve své podnikatelské činnosti, byť se zúženým rozsahem a bez výše uvedených, do odštěpené společnosti převedených staveb a pozemků.

Společnost zamýšlí stávající společnost rozdělit a to formou odštěpení [viz § 243, odst. 1 písm. b) zákona č. 125/2008 Sb. v platném znění]. Do odštěpené nové společnosti budou mimo jiné ze stávající společnosti převedeny i některé nemovitosti (budovy a pozemky). Obracím se na vás tímto s dotazem, zda převod nemovitostí ze stávající společnosti do nově vzniklé odštěpené společnosti bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí?

Náš klient (A, s. r. o, plátce DPH) prodal v 11/13 občanovi garáž, kterou měl ve vlastnictví více než 5 let. Právní účinky na KN nastaly v 11/13, ocenění znalcem (služba i platba) i úhrada daně z převodu proběhly v 1/2014. Naše řešení: DPH – osvobozené plnění (více jak 5 let). Účetnictví: na daň z převodu jsme v roce 2013 vytvořili účetní nedaňovou rezervu MD 554/D 459; v roce 2014 jsme účtovali MD 538/D 221 a MD 459/D 554. DzPř: v roce 2013 navýšení ZD o 554, v roce 2014 bude 538 daňový náklad, 554 zůstane účetním – snížení ZD o 554. Naše dotazy: 1)      Nejsme si jisti úpravou DzPř v roce 2013 a 2014, 2)      Nevíme, zda můžeme platbu za znalce nechat v roce 2014 jako účetní a daňový náklad, nebo by to měl být úč. i daň. náklad roku 2013 (přes dohadnou položku), protože to souvisí s výnosem roku 2013. Garáž byla uhrazena hned v 11/13.

Podnik vyplácí nájemné z pozemků včetně daně z nemovitostí. Potvrzení o výši nájmu je uvedeno včetně této daně. Částka, která se bude zdaňovat daní z příjmů (dle § 9) bude tedy včetně daně z nemovitostí (-30 % náklad = základ daně), nebo je možné odečíst daň z nemovitostí a pouze z nájemného uplatnit 30% náklad = základ daně. Dále prosím, pokud je pozemek ve SJM – zdaňuje jeden, ale pokud je uvedeno v LV vlastnictví na poloviny, je nutné aby přiznání podali oba?

Bude po 1. 1. 2014 podléhat dani ze staveb (dle zákona o dani z nemovitostí) rozestavěná budova ve fázi hrubé stavby, tj. hotové stěny i střecha, ale nezkolaudovaná a nezapsaná do KN? Dosud podléhaly dani ze staveb stavby zkolaudované nebo způsobilé k užívání (zjednodušeně řečeno). Ve znění zákona účinném od 1. 1. 2014 je předmětem daně ze staveb "budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona". Katastrální zákon vymezuje v § 2 pojem budova - "budovou (se rozumí) nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážné uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí". Na rozdíl od pozemků není v zákoně o dani z nemovitostí u staveb podmínka evidence v katastru a dále již žádná podmínka týkající se kolaudačního souhlasu.

Prosím o odpověď na dotaz ohledně § 4 odst. 1 písm. l): co se rozumí pod pojmem "pozemky veřejně přístupných ... prostor a sportovišť"? Patří sem např.: 1)      prostor mezi bytovým domem a chodníkem u vozovky (na kterém není zpevněná plocha), na kterém parkují osobní automobily nejen vlastníků jednotek tohoto bytového domu, ale i ostatních bytových domů? 2)      přístupový prostor (na kterém není zpevněná plocha) k řadovým garážím? 3)      pozemky, na kterých je vybudován lyžařský areál - lanovky a vleky, sjezdové tratě, běžecké tratě, parkoviště (na kterých jsou jen zčásti zpevněné plochy), obslužné komunikace (na kterých jsou jen zčásti zpevněné plochy)?