Nemovitosti a daně - strana 54

Mám souběh § 6, § 7 (autorské příjmy, výdaje paušálem 40 %) a § 9 - pronajímám činžovní dům, který nemám v OM. Nejsem plátce DPH. V roce 2012 jsem dokoupila od příbuzných 1/4 podíl, nyní mám 3/4 domu. V jednom bytě bydlím 20 let, zbylých 8 bytů pronajímáme. Jednalo se o směnu, byla jsem tedy také poplatníkem, zaplatila jsem celou daň z převodu sama a nic nechci od příbuzných. Mohu dát do výdajů 2012 v § 9 v plné výši? Mám 5 let staré auto, není v OM. Mohu uplatnit 80 % odpisů z reprod. ceny (§ 28 odst. 8 ZDP) /vložím do OM zpětně k 1. 1. 2012/? Mohu uplatnit paušální výdaj na auto 4 000 Kč měsíčně, tj. 48 000 Kč za 2012 do výdajů § 9 (využívám soukromě a pro § 9, ne pro § 7, kde mám paušál)? A silniční daň neplatím ani nereg., když používám jen pro § 9? U DPH sleduji překročení 1 mil. Kč za 12 měsíců u součtu § 7 a čisté nájmy § 9 (nebo včetně služeb souvisejících)?

Bytové družstvo převedlo v roce 2010, 2011 bezúplatně byty do OV svým členům. Někomu byly převedeny jen byty a pozemek byl převeden dodatečně v listopadu roku 2012. Jelikož se jednalo o darování osvobozené od daně (bytů i pozemků), domnívali se vlastníci, že nemusí podávat DP k dani darovací. Prosím o sdělení, zda je pravdou, že i když je daň darovací nulová, daňové přiznání se podávat má. Mají podat DP k dani darovací na nulu všichni, kteří získali darem od družstva v roce 2010 nebo v roce 2011 byty? Musí podat DP k dani darovací i ti, kteří získali darem v roce 2012 jen pozemky (byt získali před rokem 2009)? Jaká hrozí případně sankce, nebude-li přiznání podáno? Údajně je dle DŘ pokuta min. 500 Kč za pozdní podání daňového tvrzení. Dle některého FÚ se DP k dani darovací, je-li pozemek osvobozen od daně, podávat nemusí, ale písemně to nemáme. Mám obavy, že si pleteme DP k dani z nemovitosti (je-li darem jen pozemek a tento je veřejným prostranstvím, nepodává se DP) a DP k dani darovací.

Mám dotaz k dani z převodu nemovitosti a to: Jednalo se o dům s 10 vlastníky a 1 nájemníkem, nájemník (byt č. 11, 4. patro) z důvodu neplacení byl exekučně vystěhován, byt po nájemníkovi připadl Společenství vlastníků (SVJ) a zůstal neobydlený. Zároveň si v bytě č. 1 (přízemí) paní požádala SVJ o směnu do tohoto bytu č. 11 [směnnou smlouvou přenechala (vyměnila) svůj byt č. 1 v přízemí za byt č. 11 SVJ ve 4. poschodí, podlahově stejný byt]. Finanční úřad nyní požaduje částku 3 % z ceny bytu (převod nemovitostí) od paní, která se jen stěhovala „z patra nižšího do vyššího“. Je tento požadavek z finančního úřadu oprávněný? Pozn. Volný byt č. 1 (SVJ) byl následně prodán novému vlastníkovi, řádně byla odvedena daň z převodu nemovitosti a daň z příjmů právnických osob (SVJ).

Mám dotaz k dani z převodu nemovitosti a to: Jednalo se o dům s 10 vlastníky a 1 nájemníkem, nájemník (byt č. 11, 4. patro) z důvodu neplacení byl exekučně vystěhován, byt po nájemníkovi připadl Společenství vlastníků (SVJ) a zůstal neobydlený. Zároveň si v bytě č. 1 (přízemí) paní požádala SVJ o směnu do tohoto bytu č. 11 [směnnou smlouvou přenechala (vyměnila) svůj byt č. 1 v přízemí za byt č. 11 SVJ ve 4. poschodí, podlahově stejný byt]. Finanční úřad nyní požaduje částku 3 % z ceny bytu (převod nemovitostí) od paní, která se jen stěhovala „z patra nižšího do vyššího“. Je tento požadavek z finančního úřadu oprávněný? Pozn. Volný byt č. 1 (SVJ) byl následně prodán novému vlastníkovi, řádně byla odvedena daň z převodu nemovitosti a daň z příjmů právnických osob (SVJ).

Bytové družstvo vlastnilo část pozemku před panelovým domem. Od roku 2011 již nevlastnilo žádné byty. V roce 2011 vlastnili bytové jednotky jednotliví vlastníci sdruženi do SVJ. Družstvo předalo v listopadu 2012 darovacími smlouvami jmenovaný pozemek vlastníkům. Pozemek před domem není oplocen a i když je ve vlastnictví vlastníků jednotek, je přístupný pro veřejnost. 1) Podléhá tento pozemek dani z nemovitosti? 2) Pokud pozemek podléhá dani z nemovitosti, podává se daňové přiznání v lednu 2013 za rok 2012? 3) Jedná se o řádné přiznání nebo dodatečné přiznání, když je vlastník již registrován k dani z nemovitosti s ohledem na právo k bytu v OV? 4) V případě, že se jedná jen o pozemek a byt byl již k dani registrován, má povinnost podat přiznání spoluvlastník pozemku nebo toto dělá správce daně?

Jsme a. s., plátci DPH. Nakoupili jsme pozemky od fyzických osob. Ve smlouvách je uvedeno, že daň z převodu nemovitosti uhradí naše firma za prodávajícího. Je správně, když se o daň z převodu nemovitosti zvýší pořizovací cena pozemku?

Jedná se o tři budovy, kdy každá má své parcelní číslo (jedna z nich i číslo popisné) a jsou spolu spojené (nestojí žádná samostatně). Dvě z budov mají přízemí a jedno patro a jedna budova je pouze přízemní. Jak se bude určovat v daňovém přiznání počet dalších nadzemních podlaží u přízemní budovy, která je přilepená k dalším budovám, ale žádné patro nemá. Stavby slouží pro podnikatelskou činnost. Budovy nejsou provozně spojeny.

V letošním roce budeme poprvé podávat přiznání k dani z nemovitostí za objekt, který má v katastru zapsáno: objekt k bydlení. I když v něm dlouho nikdo nebydlí, je to chalupa ve špatném stavu, předpokládám, že se jedná o typ stavby H - obytný dům - pro výpočet daně z nemovitostí. Dále prosím o informaci, zda bude podáno pouze dílčí daňové přiznání (samozřejmě na nové územní pracoviště dle kraje) v případě, že již daň z dalších nemovitostí hradíme, i když byly v jiném okrese v rámci kraje.

Jsme právnická osoba, plátci DPH, vedeme účetnictví. Zajímá nás problematika zajišťovacího převodu práva (institut obsažený v § 553 ObčZ) z pohledu daně z příjmu, daně z převodu nemovitostí a pozemků, případně DPH a účetnictví. Obsahem zajišťovacího převodu práva je podmíněný převod jakéhokoli práva ze závazkového vztahu patřícího dlužníkovi na dobu trvání závazku dlužníka vůči věřiteli. Jestliže je předmětem takového převodu vlastnické právo k věci nemovité, je zapotřebí vložit takto zajištěné právo do katastru nemovitostí. Podle § 553 však může být převedeno pouze právo patřící dlužníkovi a nikoli patřící třetí osobě. V případě, že pohledávka věřitele je dlužníkem uspokojena, je řešením dohoda o rozvazovací podmínce, tedy že právo dlužníka převedené dočasně na věřitele se automaticky obnovuje. Jak jsou tyto změny vlastnického práva, tj. vklad vlastnictví do katastru na věřitele a následně, třeba i v krátké době, převod zpět do vlastnictví dlužníka řešeny z hlediska daně z převodu nemovitostí, daně z příjmu, DPH a účetnictví?

Jsme právnická osoba, plátci DPH, vedeme účetnictví. Zajímá nás problematika zajišťovacího převodu práva (institut obsažený v § 553 ObčZ) z pohledu daně z příjmu, daně z převodu nemovitostí a pozemků, případně DPH a účetnictví. Obsahem zajišťovacího převodu práva je podmíněný převod jakéhokoli práva ze závazkového vztahu patřícího dlužníkovi na dobu trvání závazku dlužníka vůči věřiteli. Jestliže je předmětem takového převodu vlastnické právo k věci nemovité, je zapotřebí vložit takto zajištěné právo do katastru nemovitostí. Podle § 553 však může být převedeno pouze právo patřící dlužníkovi a nikoli patřící třetí osobě. V případě, že pohledávka věřitele je dlužníkem uspokojena, je řešením dohoda o rozvazovací podmínce, tedy že právo dlužníka převedené dočasně na věřitele se automaticky obnovuje. Jak jsou tyto změny vlastnického práva, tj. vklad vlastnictví do katastru na věřitele a následně, třeba i v krátké době, převod zpět do vlastnictví dlužníka řešeny z hlediska daně z převodu nemovitostí, daně z příjmu, DPH a účetnictví?

Fyzická osoba - podnikatel, plátce DPH založil společnost s ručením omezeným, která pořídila dvě fotovoltaické elektrány a umístila je na střeše dvou budov zahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby. Činnost s. r.o. spočívá pouze ve fakturaci el. energie a je plátcem DPH. Jelikož je fyzická osoba společníkem s. r. o. neúčtovala si za umístění elektrárny na střeše budov žádný pronájem, pouze udělila s. r. o. písemný souhlas s vybudování elektráren. Je možné, aby fyzická osoba, která je zároveň společníkem s. r. o. poskytla střechy svých budov pro fotovoltaické elektrárny právnické osobě - s. r. o. bezplatně nebo aspoň v roce zahájení činnosti?

Fyzická osoba - podnikatel, plátce DPH založil společnost s ručením omezeným, která pořídila dvě fotovoltaické elektrány a umístila je na střeše dvou budov zahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby. Činnost s. r.o. spočívá pouze ve fakturaci el. energie a je plátcem DPH. Jelikož je fyzická osoba společníkem s. r. o. neúčtovala si za umístění elektrárny na střeše budov žádný pronájem, pouze udělila s. r. o. písemný souhlas s vybudování elektráren. Je možné, aby fyzická osoba, která je zároveň společníkem s. r. o. poskytla střechy svých budov pro fotovoltaické elektrárny právnické osobě - s. r. o. bezplatně nebo aspoň v roce zahájení činnosti?

S. r. o., hotel, který kromě ubytování, poskytuje různé služby, např. organizuje pořádání tanečních kurzů, různých konferencí, seminářů, zajišťuje svatby, asi dvakrát do roka pořádá kulturní vystoupení - koncert umělců vážné hudby. Nákladem zde je honorář umělcům, výnosem je vstupné na tento koncert. S. r. o. přijme od obce a od fyzické osoby (lékař) dar na tuto kulturní akci (tržby ze vstupného nepokryjí výdaje), jak s tímto darem naložit účetně a daňově.

Chtěla bych se zeptat, pokud jsem prodala zahradu právnické osobě, která má dva jednatele, zdali musím vyplňovat ve formuláři k přiznání daně z převodu nemovitosti také dvě přílohy (pro každého jednatele zvlášť), anebo stačí jedna příloha, kde bude uveden jen jeden z jednatelů? A dále pak jaké datum mám uvést v bodě 47 a 48 výše zmiňovaného formuláře? Je to datum \\\"Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne...\\\" anebo datum \\\"Právní účinky vkladu vnikly dne...\\\"?

Bytové družstvo, člen SVJ, neplátce DPH, vlastník nebytového prostoru, uzavřelo smlouvu o převodu vlastnictví nebytové jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku a spoluvlastnického podílu na společných částech domu dle § 6 zák. č. 72/1994 Sb., se vzniklým SVJ, (v souladu s § 9 zákona č. 72/1994 Sb.). Hlasováním členské schůze bylo rozhodnuto o bezúplatném převodu nebytové jednotky. Nebytová jednotka byla oceněna znalcem na 650 000 Kč za nebytový prostor a 16 000 Kč za podíl na pozemku. V účetnictví Bytového družstva je nebytový prostor evidován za 70 000 Kč a příslušející pozemek za 25 000 Kč. Kdo z právnických osob a jaké daně bude platit?

Začínající podnikatel přichází s představou, že si chce dát do nákladů všechno a dokonce prošel při přihlašování přes Finanční úřad a při dotazu, zda si svůj byt, jeho náklady,kde má sídlo podnikání může dát do nákladů,tak mu řekli, prý jistě, určitě celý. Řekněme, že tento živnostník, potřebuje, ke své živnosti kancelář. Můžeme pracovat s poměrnou procentní částí, plochou využitou jako kancelář a toto procento nákladů na byt uplatnit jako náklady v podnikání? Prosím o vyjádření k tomuto tématu, jaké zákony a konkrétní paragrafy a případně judikáty toto řeší. Dokonce mám ještě důmyslnější řešení tohoto problému. Živnostník vlastní polovinu bytu, má zde sídlo podnikání,druhou polovinu vlastní jiný člověk. Může si tuto druhou polovinu pronajmout, sepsat jinou formu smlouvy, jako svoji kancelář? A dát si jí takto do nákladů. Samozřejmě druhý majitel musí příjmy zdanit. Jak se kouká na tuto bytovou jednotku, pokud se takto využívala. Jde mi i o všeobecný náhled těchto otázek.

Fyzická osoba vlastní objekt (chalupu) určený k rekreaci, ne k trvalému bydlení ani ne k podnikání. V letošním roce dokončil v objektu stavební úpravy, k jejichž užívání mu byl vydán souhlas. Jedná se o zděnou samostatně stojící garáž, opěrnou zeď, příjezdovou komunikaci a oplocení. Nyní musí fyzická osoba podat přiznání k dani z nemovitostí k těmto úpravám. Prosím o konkrétní odpověď, zda se u opěrné zdi, komunikaci (betonové) a oplocení jedná o daň z pozemku nebo ze stavby. Můžete mi prosím napsat konkrétní písmena, pod která tyto úpravy spadají?

Poplatník vlastní nemovitost, v katastru zapsána jako objekt k bydlení, která se skládá z domu spojeného se stodolou a samostatně stojící budovou s 2 podlažími, před 50 lety mlýn. Dům slouží k bydlení jen o víkendech, trvale není obýván. Stodola slouží jako sklad dřeva na topení. Budova bývalého mlýna - půdorys 450 m2, 277 m2 slouží jako dílna pro truhláře - OSVČ, zbytek přízemí a 1. patro není užíváno. Objekt není vložen do obchodního majetku poplatníka. Stodola 104 m2, dům 188 m2. Jak budou jednotlivé stavby zařazeny a zdaněny dle zákona o dani z nemovitostí?

České s. r. o, plátce DPH, chce pořídit nemovitost v Rakousku za účelem pronajímání. Prosíme o informaci, jaké daňové povinnosti a daňové zatížení bude mít v ČR případně v Rakousku z hlediska daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí.

Společnost s ručením omezeným založila nadační fond a následně od nadačního fondu obdržela příspěvek na svou činnost. Je tento příspek příjmem společnosti a musí se zdanit?