Občanské právo - strana 66

Sdružení FO, DPH, DE. Manželé - smlouva o sdružení. Do společného podnikání ve sdružení koupí ze společných prostředků ve sdružení stroj za 200 000 Kč. Kdo zařadí stroj do svého obchodního majetku (OM)?Kdo ho odpisuje? Pouze jeden z nich, např. manžel, protože je stroj ve společném jmění manželů a nebo oba - každý z jedné poloviny, protože jde o sdružení? Jestliže odpisuje pouze manžel, tak je to pouze jen jeho výdaj a nedělí se na manželku? Proč se nesmí výdaj z tohoto odpisu rozdělit na manželku, když je stroj pořízen ze společných prostředků sdružení a dělení všech ostatních výdajů 1:1?

FO, daňová evidence, plátci DPH. Jelikož se názory různí, žádám o radu: Máme s manželem sdružení od 1. 2. 2007 - ve smlouvě, která je i na FÚ, máme vypsány všechny ŽL (zednictví, provádění staveb, vedení daňové evidence, nákup a prodej, zprostředkování). Všechno děláme dohromady. Od 1. 2. vedu jeden peněžní deník knihu FV a FP, bez ohledu na to, jestli doklad je manžela nebo na mě. Veškeré příjmy, nákupy, výdaje za auta, opravy aut (obě jsou v majetku), telefony, počítač, platby VZP a OSSZ máme v jedné evidenci. Máme jeden společný podnikatelský účet, kam chodí všechny platby. Daňovou evidenci vedu já pro nás, DPH uplatňuje manžel a já vždy 0. Můžeme vůbec tímto způsobem podnikat z hlediska daní? Já třeba pod hlavičkou sdružení s mým jménem vystavím fakturu za vedení daňové evidence pro jinou firmu, a pro jinou firmu zase fakturu za stavební dozor, který jsem dělala. Jinou osobu ve sdružení nemáme a DPFO chceme dát 50 : 50.

Dcera koupila garáž. Znalecký posudek zněl na garáž včetně pozemku, ale po realizaci převodu nemovitosti se ztratil. Nemá ho ani bývalý ani současný majitel, tedy dcera. Daň z nemovitosti byla u správce daně přiznána na garáž, nikoliv na pozemek pod ní, protože takto bylo zapsáno v KÚ. Garáž je stará a nemá velkou hodnotu, takže by se nevyplatilo dělat nový znalecký posudek jen na pozemek pod garáží. Je nějaká právní cesta, jak toto napravit jinak než novým znaleckým posudkem a novým DP k dani z nemovitosti? Nestačilo by např. prohlášení obou stran před notářem nebo před správcem daně? Není možnost, aby tuto situaci posoudil správce daně a sám doměřil dle skutečnosti?

Uzavřela jsem smlouvu o pronájmu družstevního bytu, která byla podepsána všemi stranami a schválena bytovým družstvem. Jaký je počátek platnosti smlouvy, nabývá platnosti schválením bytovým družstvem nebo až po převzetí podnájemníkem?

Dva bratři založili sdružení bez právní subjektivity. Vedou DE a nejsou plátci PDH. Za dobu trvání sdružení pořídili stroje, které dle smlouvy o sdružení patří každému rovným dílem, dále postavili dílnu, v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci zapsáni oba. K 31. 12. 2007 se rozhodli činnost sdružení ukončit. 1) Jak postupovat se stroji pořízenými za trvání sdružení, vlastníci jsou oba, dále jak vypořádat DKP evidované v operativní evidenci od 3 000 Kč do 40 000 Kč. Jedná se o drobné nářadí vrtačky, brusky, pily, dále jak vypořádat případný materiál na skladě. To si bude jeden druhému tu polovinu prodávat, nebo vyčíslí hodnotu strojů, DKP, materiálu a co si kdo vezme tak se to započte proti jiné věci a pokud by na tom jeden byl co se hodnoty týká lépe, tak tomu druhému rozdíl uhradí? Pokud mohu konkrétně: stroj A PC 15 000 Kč plně odepsán Stroj B PC 35 569,10 Kč plně odepsán Stroj C PC 23 978 Kč plně odepsán Stroj D PC 31 964 Kč plně odepsán Stroj E PC 124 806 Kč plně odepsán Stroj F PC 130 000 Kč odepsáno 57 778 Kč ZC 72 222 Kč Stroj G PC 97 746,40 Kč odepsáno 43 444 Kč ZC 54 302,40 Kč Stroj H PC 48 861 Kč odepsáno 21 717 Kč ZC 27 144 Kč. Jak se bude v odpisování pokračovat? Bude případné finanční vyrovnání mezi bratry podléhat dani z příjmů a pokud ano, v jakém § se to bude danit? Bude toto finanční vypořádání vstupovat do obratu pro výpočet hranice 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH? DKP celkem hodnota všech věcí je 341 881,10 Kč. Jak postupovat u dílny, té se vypořádání také bude týkat? Jak s fakturami vystavenými v 12/2007, ale které budou uhrazeny až v 01/2008 na účet pana J, který byl dříve účtem pro sdružení. 2) Jak postupovat po 1. 1. 2008 - oba v dílně budou i nadále podnikat, ale každý na svých zakázkách. Pravděpodobně ke své práci budou občas potřebovat i stroj, který bude po vypořádání patřit tomu druhému. Jak postupovat? Fakturovat pronájem stroje třeba jedenkrát ročně? Dále faktury za telefon a elektrickou energii jsou psané na pana J. Používat ho bude nadále i pan D. (Bylo by neekonomické zavádět ještě další telefonní linku do stejných prostor.) Spotřeba elektřiny na dílně je také společná. Jak toto řešit? Bude pan J. přeúčtovávat ½ hovorů + pronájem HTS panu D. (evidence skutečně provolaných peněz by bylo asi nereálné), spotřebu elektřiny také přeúčtovávat ½ na pana D.? Jak se to bude chovat v dani z příjmů. Bude muset tento příjem pan J. danit? Bude mu tento příjem vstupovat do obratu pro určení hranice 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH (připomínám, že zatím jsou oba neplátci). Bude tento přeúčtovaný výdaj pro pana D. výdajem daňově uznaným? Dále jak postupovat při případných opravách dílny? Budou si výdaje rozdělovat, nebo půjde opět o přeúčtování? Faktury budou zřejmě znít jen na jedno jméno, ale finančně se na tom budou podílet oba.

Jsme příspěvková organizace kraje, můžeme provádět kontrolu tašek zaměstnanců, zda něco nevynášejí (jídlo ...)?

A) Mohu, pro svojí osobní potřebu fotografovat na veřejnosti náhodné občany. Osobní potřebou myslím, že pořízenou fotografii si doma \\\"pověsím na zeď\\\". B) Mohu, pro potřebu fotografické výstavy v areálu, např. střední školy, vyfotit náhodného občana na veřejnosti. Např. výstava na téma \\\"Stáří očima mládeže\\\" je vyfocen velmi starý muž sedící na lavičce krmící ptáky apod. C) Jaký zákon, předpis, vyhláška či nařízení toto vše upravuje?

Pracuji jako účetní a mzdová účetní - osoba samostatně výdělečně činná, nejsem plátce DPH. Vedu daňovou evidenci. Dotaz se týká přeplatku za dovolenou. Kontrola zjistila, že jsem u důchodců - učitelů, překročila při ukončení pracovního poměru (ten se uzavírá vždy na dobu určitou září - červen) náhradu za nevyčerpanou dovolenou o 3 dny. Bohužel jsem tentokrát přehlédla údaj, že mají zůstatek vyšší o 3 dny. Jedná se o rok 2005/2006. Nyní se má přeplatek vrátit. Jelikož jsem se dosud s tímto nesetkala, nevím jak do toho. 1) Mohu požadovat vrácení přeplatku a pracovník jej musí vrátit? Jakou formou to mám ošetřit? 2) Jak to mám udělat u pracovníka, který již toto období (září 2007 - červen 2007) nemá uzavřenou smlouvu a nepracuje? 3) Jak to mám zaúčtovat? Přepokládám, že by se měly použít tyto účty: 521/331 - stornem 331/378 a předpis 378/649, ale to si nejsem jistá.

Jde o problém informování rodičů o prospěchu a chování dítěte ve škole. Rodiče jsou rozvedeni, matka žijící s dcerou nám napsala, že si výslovně nepřeje, abychom otci podávali jakékoli informace o dceři. Soudní rozhodnutí o úpravě styku rozvedených manželů s dítětem jsme neviděli. Prý je to matčin soukromý dokument, který nebude nikomu dávat k dispozici. Můžeme otci informace poskytnout? V jakém případě naopak je poskytovat nemůžeme?

Naše firma - společnost s ručením omezeným vlastní byt, který pronajímá na dobu určitou - 1 rok. Může být v nájemné smlouvě uvedena např. tříměsíční výpovědní lhůta, když jde o nájem na dobu určitou?

Jsem podnikatel-FO, vedu účetnictví, jsem plátce DPH. Podnikám v pronajatých prostorech. Za dobu pronájmu došlo k poničení asfaltového povrchu - ježdění deskami, nakladači atd. V nájemní smlouvě jsou pouze běžné opravy. Oprava asfaltového povrchu by byla větší - asi za 150 tisíc Kč. Může být tato oprava mým nákladem?

Osoba samostatně výdělečně činná, vede daňovou evidenci, je plátcem DPH, chystá se ukončit svoji činnost. Eviduje neuhrazené faktury vydané i splatné v roce 2006 za společnost s ručením omezeným, která je v konkurzu. Jak dále pracovat s těmito fakturami? Může výše zmíněná osoba při ukončení činnosti prodat svůj dosud neodepsaný DLHM druhému z manželů, rovněž osobě samostatně výdělečně činné? Ten vede účetnictví, je také plátcem DPH a pokračoval by v započatém odpisování?

Základní škola - příspěvková organizace zřizovaná obcí, vyhlásí a zorganizuje sběr léčivých bylin žáky školy. Na konci školního roku byliny vybere, zváží a prodá odběrateli. Jednotlivým žákům pak vypočítá a vyplatí finanční obnos (ve výši prodané váhy bylin x cena za váhovou jednotku), nejlepším sběračům poskytne věcné dárky. Jak o celé akci bude správně účtovat?

Zemědělec, vlastnící osvědčení na hospodaření v lesích, zdědil vzrostlý les a vložil si tento les do obchodního majetku. Je možno lesní porost daňově odpisovat? Nebo se bere osázený vzrostlý les jako součást pozemku a odpisovat nejde? Pouze při případném prodeji by se odečetla od příjmu za prodej vstupní cena tohoto lesa.

Jsem fyzická osoba, plátce DPH a vedu daňovou evidenci. V loňském roce jsme zakoupili nemovitost do firmy. Část budov je ve velmi špatném technickém stavu, ale nejsou prostředky na rekonstrukci, proto provádíme jen nutné opravy: výměna rozbité krytiny, prohnilých trámů, oprava zborcené zdi a podobně. Dále bylo nutno provést drenáž kolem objektu z důvodu odvlhčení celého objektu a bylo provedeno zpevnění příjezdové cesty. Tyto úpravy budou celkem dělat cca 60 000 až 80 000 Kč. Můžeme toto odepsat přímo do režie, nebo je nutno technické zhodnocení? Budova bude užívána jako sklady. A další rekonstrukce, aby zde mohlo být centrum firmy s kancelářemi a pod. bude řešeno cca za 4 roky.

Vychovatelka školní družiny na speciální základní škole, má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30. 6. 2010. Nastupovala jako nekvalifikovaná, proto má v pracovní smlouvě podmínku doplnit si potřebné vzdělání. V únoru roku 2007 studium úspěšně dokončila, kvalifikační požadavky pro výkon práce vychovatelky nyní tedy splňuje. Má právo na změnu pracovní smlouvy na dobu neurčitou?

Jaký je daňový dopad pro společnost (a. s.) v případě peněžní podpory (stipendia) studenta VŠ, kterou společnost poskytne za podmínky, že se dotyčný student zaváže po ukončení studia po určitou dobu pracovat pro tuto společnost? Jaký by byl daňový dopad v případě, že by některý ze studentů (budoucích zaměstnanců) podmínku odpracování stanovené doby nesplnil?

Žádám o vysvětlení dopadu na oblast daní z příjmů a zdravotní a sociální pojištění (z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele) v případě, kdy se zaměstnavatel rozhodne poskytovat zaměstnancům (jako formu zaměstnanecké výhody) návratné půjčky na bytové účely ze svých volných finančních prostředků a bude je úročit běžnými úrokovými sazbami. Podle jakého paragrafu a zákona se bude uzavírat smlouva o takovéto půjčce? V jakých časových intervalech bude potřeba aktualizovat úrokovou sazbu stanovenou při uzavírání smlouvy o půjčce?

Ráda bych se informovala na povinnost odvést daň z převodu nemovitostí v případě, že se manželé dohodli na zúžení společného vlastnictví a vyňat byl byt v osobním společném vlastnictví a proti tomu bylo zřízeno břemeno - manžel má právo užívání do konce života. Zajímal by mě základ ze kterého bude odváděna daň. A pokud je tento převod osvobozen, zajímá mě, podle které části zákona.

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, podniká na základě živnostenského listu na maloobchod mimo řádnou provozovnu. Zajišťuje prodej přes internet. Vystavuje faktury na koncové zákazníky na své IČO, ale uvádí číslo účtu svého dodavatele (např. 1 500 Kč včetně daně). Dodavatel mu na svých fakturách uvádí konečnou částku, kterou mu poníží o úhradu od zákazníka a rozdíl mu jednou za měsíc ze všech faktur v sečtené částce odešle na účet (např. 1 420 Kč dodav. fa, odečet 1 500 Kč, rozdíl - 80 Kč). Lze takto postupovat? Jestli ano, jak účtovat úhrady faktur v daňové evidenci, když přes jeho účet neprojde ani vystavená ani došlá faktura, ale jen marže?