Občanské právo - strana 68

Žádám o doplnění odpovědi k dotazu č. 1382 1) Kdy lze zahájit u subjektu A, který vede účetnictví, rovnoměrné daňově účinné odpisování (72 měsíců) z pořizovací ceny nehmotného majetku - věcného břemene k potrubí, když jednotlivé smlouvy o zřízení věcných břemen s příslušnými vlastníky pozemků byly uzavírány v průběhu 9.-12. měsíce r. 2006 a s dalšími vlastníky pozemků, přes které potrubí prochází, budou tyto smlouvy uzavřeny až v dalším účetním období, tj. během roku 2007. Odpisování tohoto nehmotného majetku bude zahájeno až v roce 2007 po zjištění celkové pořizovací ceny tohoto nehmotného majetku (součtem cen věcných břemen podle jednotlivých smluv)? Nebo lze začít odpisovat již z ceny podle jednotlivých smluv, a to vždy ke dni vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni na přísl. katastrálním úřadu? 2) K jaké části pozemku se toto věcné břemeno zřizuje - jen k té části pozemku, pod kterým se potrubí nachází, tj. pouze v tom rozsahu, který je vyznačen na geometrickém plánu? Nebo se zřizuje k celému pozemku, kterého se věcné břemeno týká, aby tak osoba oprávněná z věcného břemene (subjekt A) měla zajištěno právo vstupu na pozemek osoby povinné za účelem údržby a provádění oprav potrubí na tomto pozemku?

Náklady na úklid společných prostor v činžovním domě po malování zaplatí nájemníci - služby k nájemnému, nebo majitel a bude se jednat o náklad domu?

Firma s r. o. vede PÚ, plátce DPH, zakoupila osobní automobil v hodnotě 600 000 Kč na úvěr na dobu 48 měsíců. Ve smlouvě o úvěru je ustanovení, o zajišťovacím převodu vlastnického práva k vozidlu do doby zaplacení ve prospěch úvěrové společnosti. Znamená to, že nejsme majitelé vozidla a nemůžeme je tudíž daňově odpisovat? Kdy by odpis připadal v úvahu, až po zaplacení úvěru? Jak je to s účetními odpisy v takovémto případě? Z jaké ceny odpisovat - z kupní ceny 600 000 Kč nebo z kupní ceny včetně úroků, účtovat úroky do nákladů přímo nebo na pořízení HM. Jak správně proúčtovat celý případ včetně kontace: - hodnota osobního automobilu 600 000 Kč - úhrada v hotovosti 100 000 Kč - na zbývající část úvěr ve výši 500 000 Kč + 150 000 finanční služba - měsíční splátka 8 000 Kč + 5 000 úroky, které se mění, na počátku splácení jsou vyšší a na konci splácení nižší. Případně jakých dalších souvislostí je třeba si povšimnout?

Jak máme pohlížet na srážky ze mzdy zaměstnance dle Občanského zákoníku § 551? Peněžní ústav nám zaslal ověřenou kopii Smlouvy o úvěru, která obsahuje odstavec \"Dohoda o srážkách\" a současně žádost o provádění srážek ze mzdy. Nemusíme tedy jako zaměstnavatel se zaměstnancem uzavírat Dohodu o srážkách ze mzdy a pohlížet na tuto srážku jako nepřednostní bez souhlasu zaměstnance?

Společník půjčil společnosti s r. o. v roce 2006 peníze. Smlouva je sepsaná jako výpůjčka bez úroků. Můžu evidovat pouze dluh u s. r. o. a nepočítat úroky? Společník také nemusí nic danit?

Dva podnikatelé rozpustili ke dni 31. 10. 2006 sdružení bez právní subjektivity. Oba byli k tomuto datu plátci DPH. Při založení sdružení vložili oba podnikatelé každý stejnou finanční částku. Podíly na majetku sdružení dle smlouvy jsou 50 : 50. Majetek sdružení byl vypořádán následovně: Podnikatel A si ponechal veškerý majetek sdružení k datu rozpuštění (zásoby zboží, drobný HIM, pokladní hotovost, peníze na bankovním účtu) a zavázal se uhradit závazky sdružení. Podnikatel B obdržel od podnikatele A finanční vypořádání s tím, že celková částka vypořádání byla rozdělena na jednotlivé složky majetku (závazky v minusové hodnotě). Kromě drobného HIM byly všechny složky majetku oceněny pořizovacími cenami. Jedná se v tomto případě o zdanitelné plnění DPH (především u převodů podílu na zásobách a drobném HIM)? Pokud ano, může si příjemce plnění (pravděpodobně podnikatel A) uplatnit nárok na odpočet DPH? Jakým způsobem se toto vypořádání projeví v základu daně z příjmů u obou podnikatelů?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Pronajala jsem si 2 místnosti s výlohou v bývalé prodejně Jednota. Tyto prostory jsem zařídila a vybavila na kadeřnickou činnost. Jelikož nejsem vyučena v tomto oboru, pronajímám kadeřnicím křesla. Kdo je povinen udržovat a pojistit př. proti uklouznutí prostory před výlohou a chodník? V žádné smlouvě nemáme o tomto zmínku. Majitel budovy nebo nájemce - já nebo kadeřnice, které zde na své IČO podnikají?

Akciová společnost má ve svém majetku dům s byty. Tyto pronajímá svým zaměstnancům v režimu tzv. regulovaného nájemného. Dne 31. 3. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 107/2006 Sb. a zároveň v červenci 2006 vydalo ministerstvo financí \"Sdělení k daňovému posouzení regulovaného nájemného v bytech v režimu podnikového bytového hospodářství v souvislosti se zrušením cenové regulace nájemného\". Vyplývá z výše uvedeného, že akciová společnost (pokud nezvýší jednorázově zaměstnancům tzv. regulovaný nájem v bytech na obvyklý) by měla rozdíl mezi tzv. regulovaným nájmem a obvyklým nájmem v dané lokalitě posoudit jako slevu z ceny nájemného, tedy zaměstnaneckou výhodu a tento rozdíl dodaňovat zaměstnancům jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti měsíčně ve mzdě?

Jsem osoba samostatně výdělečně činná - nákladní doprava, účastník sdružení, 50 % podíl na sdružení, činnost pouze ve sdružení, daňová evidence, měsíční plátce DPH. Druhý účastník sdružení stejný popis. Během letošní roku jsme s druhým účastníkem sdružení založili s. r. o. a od 1. 1. 2007 by jsme chtěli začít podnikat v rámci s. r. o. Naše představa od 1. 1. 2007: závazky a pohledávky k 31. 12. 2006, smlouvy (CCS, mobil, telefon, pojištění, pronájem kanceláře a garáží), majetek získaný v rámci činnosti sdružení (vozidla, kancelářská technika a vybavení, atd.) a zaměstnance chceme převést na s. r. o. a pouze majetek - vozidla v leasingu (fin. nájem s následnou koupí) by zůstala na OSVČ (sdružení), podnajímala by se s. r. o. (se souhlasem leasingové společnosti) a po ukončení leasingu by se prodala také do s. r. o. Z toho pro mě vyplívá řada otázek. Rozdělím majetek na 50 % podíl (vč. závazků a pohledávek) a ten se prodá do s. r. o.? Bude tento prodej s DPH? U OSVČ DPH zaplatím a u s. r. o. si ho uplatním u FÚ v rámci přiznání? Mohu takto prodat závazky a pohledávky nebo je nechám doplatit (jedná se většinou o přelom roku - služby za 12/06 či pohledávky - služby za 12/06 splatné v 1/07) u OSVČ? Ostatní smlouvy ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o.? Jak smlouvu pracovní se zaměstnanci - také ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o. - vyplývá z toho, že musím zaplatit odstupné, když se bude pokračovat za stejných podmínek? Mohu takto podnajímat vozidla do s. r. o.? Nebude to střet zájmů mezi OSVČ a s. r. o.? Mají stejnou činnost? U OSVČ se činnost ukončí až po doběhnutí všech leasingů cca v roce 2008 a nebude vykazovat jinou činnost než ten leasing a následný podnájem a s tím související daně - DPH, silniční daň. Dopňující otázka: Mám dotaz k bodu 4 v odpovědi, zda-li se činnost sdružení musí ukončit ihned? Jelikož majetek pořízený formou leasingu by sdružení podnajímalo společnosti. Chtěl jsem činnost sdružení ukončit až po zaplacení leasingu, což je zhruba tak 2 roky. Po ukončení by sdružení majetek prodalo na s. r. o. a po té ukončilo činnost a vypořádalo své podíly. Je tento postup možný?

Fyzická osoba - stavební projekce, neplátce DPH, daňová evidence, výdaje uplatňované procentem (50 %). Automobil pořízený na leasing v září 2001, v září 2004 odkoupen za zůstatkovou cenu 122 Kč a dále používán ve firmě. V letošním roce prodán synovi manželky za cenu dohodou. Bude příjem z prodeje zařazen do příjmu ze živnosti dle § 7 a tudíž z něho uplatněny výdaje ve výši 50 % nebo do ostatních příjmů dle § 10?

Firma A je vlastníkem stavby - vodovodního potrubí - umístěného pod povrchem na pozemcích jiného vlastníka, který tyto pozemky v současnosti prodal firmám: B, C, D, E. Potrubí na těchto cizích pozemcích dosud nebylo v příslušném katastrálním operátu evidováno, proto firma A podnikla potřebné kroky pro zřízení věcného břemene na příslušnou část jednotlivých pozemků, dle jejich nových vlastníků (B, C, D, E) a nechala provést vytýčení potrubí, geometrická zaměření souřadnic a vyhotovení geometrických plánů, ve kterých bylo následně příslušným kat. úřadem odsouhlaseno věcné břemeno firmy A na příslušných cizích pozemcích. Na základě geom. plánů byly vypracovány znalecké posudky na ocenění práva odpovídajícího věcnému břemeni (práva přístupu opravy a údržby na jednotlivé pozemky při užívání stavby). V cenách stanovených posudky pak byly uzavřeny jednotlivé písemné smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, mezi firmou A (na straně osoby oprávněné) a firmami B, C, D, E (na straně osob povinných). Ve všech čtyřech znaleckých posudcích je toto právo oceněno jednotnými částkami 10 000 Kč. Veškeré výše uvedené náklady vynaložené firmou A v souvislosti s úplatným zřízením věcných břemen činí: - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy B: 35 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemku firmy C: 24 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy D: 142 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy E: 86 000 Kč Dotazy: 1) Stavba je u firmy A evidována jako jeden DHM (jedno inv. č.), lze tedy účtovat o každém věcném právu zvlášť - u firem B a C vše odepsat přímo do nákladů (účet 548), u firem D a E evidovat právo jako DNM a zřizovací náklady daňově odpisovat po dobu 72 měsíců (§ 32a ZDP)? 2) Jaké povinnosti z daňových zákonů má firma A? Uvedená stavba není předmětem daně ze staveb (§ 7/2 ZoN). U úplatného zřízení věcného břemene není poplatníkem daně z převodu nemovitostí osoba oprávněná. Části pozemků vymezené geom. plánem jsou předmětem daně z pozemků - v některých úsecích je pozemek nad potrubím zastavěn stavbami? 3) V jedné ze smluv o zřízení věcného břemene odmítla osoba povinná převzít odpovědnost za veškeré škody, vzniklé osobě oprávněné poškozením vodovodního potrubí, které byly způsobeny její činností, resp. činností třetích osob, prováděné s jejím souhlasem. V ujednání stran proto byla stanovena odpovědnost osoby povinné \"v rozsahu stanoveném příslušnými zákony\". Prosím o Váš právní názor.

Spol. s r.o., plátce DPH, vede účetnictví. Kolik let zpětně může vymáhat pojišťovna Kooperativa zákonné pojistné zaměstnavatele za pracovní úrazy? Co dělat, když jsem zjistila, že firma, které jsem začala vést účetnictví i mzdovou agendu, toto pojištění předtím neplatila?

Společnost s r. o mající 3 společníky se rozhodla nakoupit nový automobil na leasing. Jeden ze společníků přispěl na splátku akontace 100 000 Kč. Přišla zálohová fa na firmu a zaplaceno to bylo v hotovosti ze soukromých peněz společníka. Tento vklad se nebude vracet. Jak tuto operaci zaúčtovat? Ještě obecně, pokud společník půjčí do firmy peníze, je nutné sepsat smlouvu o půjčce a je tato půjčka bezúročná nebo tam musí být úrok? Někdy se jedná jen o půjčku na pár dní.

Majitelka nemovitosti - staveb. objektu hodlá pronajmout tento objekt k podnikatelské činnosti společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je její manžel (společné jmění manželů bez zásahu). V nájemní smlouvě si chtějí dohodnout, že veškeré opravy (i nad rámec běžné údržby) a technické zhodnocení objektu bude provádět nájemce na své náklady nad rámec smluveného nájemného (toto nájemné bude sjednáno ve výši ceny obvyklé). Dále bude v nájemní smlouvě uvedeno, že technické zhodnocení bude po dobu nájmu odpisovat nájemce. Nájemce je plátcem DPH, pronajímatel nikoli. Jak je to s daňovým režimem z pohledu DPH a daně z příjmů u nájemce i pronajímatele? Především mne zajímají případné změny tohoto režimu od platnosti nového zákona o DPH od 1. 5. 2004 a novely zákona o pronájmu a podnájmu nebytových prostor k 19. 10. 2005, neboť daňový režim před platností těchto předpisů je mi vcelku znám.

Fyzická osoba A a fyzická osoba B (každá osoba má své IČ, živnostenský list) vytvoří sdružení fyzických osob, kde je stanoveno, že vše bude účtováno na fyzickou osobu A a příjmy a výdaje se budou dělit na polovic - pro účely daně z příjmu. Každý z účastníků sdružení si koupí na leasing automobil. Leasing se splatí, automobily přejdou do majetku firmy a jeden automobil se zaregistruje v technickém průkazu na osobu A a druhý na osobu B. Obě vozidla figurují v účetnictví sdružení - tedy osoby A. Druhá fyzická osoba B si založí další živnost, kterou provozuje souběžně s činností sdružení. V daňovém přiznání osoby B jsou tedy 50% příjmy a výdaje ze sdružení a 100% příjmy a výdaje z další soukromé činnosti. Postupem začne soukromá činnost osoby B převažovat nad činností ve sdružení. Vozidlo, které je napsáno na osobu B, se převážně používá pro soukromou činnost osoby B. Osoba B tedy chce, aby vozidlo, které má zapsána v technickém průkaze na sebe, přestalo figurovat v účetnictví sdružení - tedy osoby A a začalo figurovat v účetnictví soukromé činnosti osoby B. Jak to má udělat?

Na základě výkonu rozhodnutí provádíme srážky ze mzdy na výživné našemu zaměstnanci. Jelikož oprávněná osoba odmítá zřídit si účet v peněžním ústavu, jsou srážky zasílány poštovní poukázkou. Je organizace povinna hradit poštovné a na základě jakého předpisu?

Je nějaká obrana proti účetní, která zadržuje veškeré doklady svého bývalého klienta? Klient s ní ukončil spolupráci již v říjnu 2005, poté co zjistil, že jí byla pozastavena činnost a také vzhledem k velké nespolehlivosti, zároveň zjistil, že pracuje ve státní správě, tudíž tuto činnost nemůže vykonávat vůbec. Účetní slíbila předání agendy nové účetní, ale dosud se tak nestalo. Klient použil veškeré možnosti písemného i telefonického kontaktu. Dle mého názoru toto není možné, jelikož daňové doklady jsou majetkem podnikatele a účetní nemůže takto blokovat další činnost. Stále se vymlouvá, že je zpracovává, což je vzhledem k vypracování DAP snad nelogické. Žádám o informaci, zda zadržování dokladů není nějak postižitelné nebo zda se jedná pouze o interní problém živnostník x účetní?

Pokud chci darovat byt v osobním vlastnictví v panelovém domě a je evidován na Katastrálním úřadu, stačí tyto náležitosti: údaje o dárci a obdarovaném, opis údajů z Katastrálního úřadu o bytu + pozemcích, které se darují, to, že se dar daruje do výlučného vlastnictví toho druhého, že na nemovitosti neváznou žádná břemena a dluhy, a že je obdarovaný seznámen se stavem darovaného majetku, datum a podpisy obou účastníků darovací smlouvy, a nebo se ještě musí napsat jak dárce k tomuto bytu přišel, podrobný popis bytu + příslušenství, odhadní cena bytu? Jde mi o to aby mi tento přepis bez problémů toleroval Katastrální úřad a Finanční úřad.

Můj klient má kontrolu na daň z příjmů u FÚ. Kontrolor po něm chce doložit, že faktury z listopadu 2001, které do dnešního dne nebyly uhrazené, nejsou promlčené. Podotýkám, že na tyto faktury nebyly v minulosti účtovány opravné položky. Já jsem převzala účetnictví koncem minulého roku, ale toto jsem zjistila. Není mně vůbec jasné, z jakého důvodu chce FÚ doložit, že tyto pohledávky nejsou promlčené. Kdy jsou pohledávky promlčené (po 4 letech od splatnosti?) a co se má s promlčenou pohledávkou dále v podvojném účetnictví provést? Pokud bude doměrek a případně penále z této kontroly na FÚ a klient bude ode mne požadovat jeho úhradu, můžu si to dát do daňově uznatelných výdajů? Jsem pojištěna z titulu své práce účetní, ale mám určitou spoluúčast, kterou musím hradit sama.

Otec mi daroval v červenci dům. Do současné doby v přízemí podnikal a platil nájem můj manžel - plátce DPH (já jsem spolupracující osoba), v 1. patře měl otec restauraci, tu celou i se zařízením pronajal (z pronájmu zařízení odvádí DPH) a v 2. patře je pronajatý byt. Může manžel podnikat dále v mém domě nebo musí mít se mnou uzavřenou nájemní smlouvu, či musí být spoluvlastník domu? Jak mám odvádět DPH z pronájmu manžela a z pronajatého zařízení pronajaté restaurace, když nemám živnostenský list a tedy nejsem plátce DPH? Může být nájemní smlouva s manželem bezplatná? Potřebuji ŽL k pronájmu bytu? Mám se na Finančním úřadě zaregistrovat jaké plátce DPH?