Občanské právo - strana 67

Naše společnost uzavřela v roce 2006 nadstandardní pojištění pro své zaměstnance. Pojišťovací společnost však není schopná sdělit nám část pojistného, určeného na krytí rizika, z které musíme odvést SP, ZP a daň a část spořící, která bude předmětem daně až po ukončení pojištění. Jak správně postupovat.
Vydáno: 28. 05. 2007
Jak je to s penálem na fakturách? Např. naše organizace má na vystavených fakturách penále pro nedodržení splatnosti 0,05 %. Můžeme se v případě neplacení odběratele opírat právně podle tohoto penále? Jak je to vlastně s penálem podle právního předpisu? Podle čeho se stanoví výše penále? Musí to být zakotveno smluvně s odběratelem? Počítá se také penále i v případě neplacení nájemného (podle uzavřené smlouvy), které platil nájemce v hotovosti (nevystavovala se faktura)?
Vydáno: 02. 05. 2007
Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vede účetnictví. Firma zakoupila PC za 38 000 Kč bez DPH společně s tiskárnou za 6 000 Kč bez DPH. Koupená tiskárna se připojí k zakoupenému počítači. Je možné evidovat každou položku zvlášť a obě zařízení jednorázově v plné výši uplatnit do daňově uznatelných nákladů? Nebo se jedná o soubor movitých věcí, které se musí odpisovat jako hmotný majetek?
Vydáno: 27. 04. 2007
Jak zaúčtovat u sdružení fyzických osob bez právní subjektivity koncem účetního období rozdělení nákladů a výnosů? Je to možné přes účty 358, 368 a 398. Je nutné rozúčtovat i majetek, závazky a pohledávky, nebo stačí rozúčtovat jen náklady a výnosy?
Vydáno: 10. 04. 2007
Společník půjčil svému s. r. o. bezúročně v průběhu roku různé částky, které v součtu činily 1,7 mil. na základě svého rozhodnutí (písemného) s datem vrácení do 2 let od data výpůjčky. (Společnost je v hluboké ztrátě.) Má s. r. o. povinnost z této půjčky platit darovací daň za ušlé úroky či jiný poplatek? V případě likvidace s. r. o. by zůstal tento závazek jako nedobytný nebo vzniká ještě jiná povinnost?
Vydáno: 04. 04. 2007
Jsem účetní neziskové organizace. V minulých letech jsme členům společnosti propláceli cestovní náhrady na základě nepojmenované smlouvy. Nyní jsou cestovní náhrady v novém zákoníku práce a nevypadá, že by bylo možné je takto proplácet. Jen popř. na základě DPP. Ale nově zde musí být i školení bezpečnosti práce pokud se jezdí automobilem. Můj dotaz tedy zní, jak CP proplácet lidem co nejsou v pracovním poměru?
Vydáno: 23. 03. 2007
Jako účetní našeho SVJ každoročně vyvěšuji ve vchodě náklady všech majitelů bytů a rovněž položkově u všech majitelů přeplatky, popřípadě nedoplatky za služby, tak jak nám to v minulosti vyvěšovala realitní kancelář. Někdo mě informoval, že by to mělo být v rozporu se zákonem, a že tyto informace by neměly viset ve vchodě. Prosím o radu, pokud tomu tak opravdu je, podle kterého zákona.
Vydáno: 22. 03. 2007
Fyzická osoba vedoucí účetnictví, má uzavřenu nájemní smlouvu na nebytové prostory. Mimo rámec nájmu se dohodne s vlastníkem nemovitosti (pronajímatelem), že provede technické zhodnocení, které přefakturuje pronajímateli, ale pronajímatel souhlasí pouze s předfakturací 50 % hodnoty technického zhodnocení. Jaký bude daňový dopad pro fyzickou osobu: a) do výše příjmů, tj. 50 % hodnoty přefakturovaného technického zhodnocení bude daňovým výdajem a zbylých 50 % bude nedaňovým výdajem (nebo lze zbývajících 50 % odpisovat, pokud k tomu udělí souhlas pronajímatel), b) celá částka technického zhodnocení bude daňovým výdajem.
Vydáno: 21. 03. 2007
Fyzická osoba, vede účetnictví, vlastní nemovitost s byty. Nájemníci po dohodě přispívají určitou sumu do fondu oprav. Jak tyto platby zaúčtovat? Můžu je účtovat na účet třídy 3 s tím, že po provedení opravy nebudou náklady na ni daňově uznatelné?
Vydáno: 20. 03. 2007
Podnikatel (fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátce DPH), nechal udělat generální opravu chladicího boxu, majetek (prostory a vybavení) má pronajatý od města a oprava byla v částce 52 582 + 9 991 DPH, celkem 62 573 Kč. Může si dát celou částku (bez DPH samozřejmě) do nákladů a za jakých podmínek (dohoda s městem) nebo bude muset opravu odpisovat? Podnikateli (fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátce DPH) byla z firemního vozidla v noci ukradena motorová pila, vozidlo se nacházelo na dvoře rodinného domu (vše bylo oploceno, má zápis o krádeži od policie). Pořídil si psa na ochranu objektu a chce si dávat výdaje na jeho koupi a krmení do výdajů daňově uznatelných. Je toto možné? Sídlo firmy má v rodinném domě.
Vydáno: 20. 03. 2007
Společnost s ručením omezeným prodávala automobil fyzické osobě, cena obvyklá. Musí být na smlouvě uvedeno, jestli je smlouva uzavřena podle obchodního nebo občanského zákoníku? Musí být uveden ve smlouvě patřičný § podle kterého je smlouva uzavřena?
Vydáno: 27. 02. 2007
Manžel je podnikatel, fyzická osoba a manželka také. On má firmu na opravu automobilů a manželka má firmu autovrakoviště. Manžel má prostory pronajaté a má 5 zaměstnanců. Jednou za měsíc fakturuje manželce využívání části jeho pronajatých prostor a také zapůjčení jeho zaměstnanců. Mají společné jmění manželů, majetek nemají rozdělený. Je to tak daňově správné? Nemůže to finanční úřad nějak napadnout?
Vydáno: 27. 02. 2007
Spolupracující osoba (manželka, sama osobou samostatně výdělečně činnou) si na leasing pořídila osobní automobil (na IČO). Je možné, aby si manžel (manželka = spolupracující osoba) ve své daňové evidenci dával do nákladů splátky tohoto leasingu, silniční daň atd., když majitelka vozidla je spolupracující manželka, která nevede daňovou evidenci, ale má svou živnost \"na procenta\"? Nebo je nutné, aby si manžel převedl leasing tohoto automobilu na své IČO nebo rodné číslo? Jinak se totiž leasing neobjeví u spolupracující v nákladech, protože převyšuje 50 % nákladů, ale spolupracující si nechce vést na svou živnost daňovou evidenci.
Vydáno: 12. 02. 2007
V roce 2006 jsme uzavřeli Smlouvu o budoucí smlouvě na nákup pozemku od města. Pozemek jsme v roce 2006 uhradili - zaúčtováno na účtu 052. V roce 2006 jsme na něm započali s výstavbou administrativní budovy včetně oplocení atd., která bude ukončena v roce 2007. Vše eviduji na účtu 042... s analyt. členěním vlastní budovy, přípojek mimo budovu jako samostatný majetek, oplocení, chodníky atd. 1) Mohu za rok 2006 zaevidovat do majetku a začít s odpisem, či zaúčtovat přímo do nákladů (pod 40 tis) samostatný majetek (oplocení, přípojky - voda, plyn, energie po budovu, chodníky), pokud jsou zcela vybudovány i když majitelem je do kolaudace budovy stále města? 2) Nebo musím evidovat vše na účtu 042 do roku 2007 až do kolaudace a uzavření vlastní kupní smlouvy?
Vydáno: 09. 02. 2007
Sdružení fyzických osob má 3 účastníky. Podnikají ve výrobě nábytku. Ve smlouvě o sdružení je dáno, že veškeré příjmy a výdaje získané společnou činností se dělí na rovné díly 1/3. Vedením daňové evidence je pověřen jeden z účastníků. V roce 2006 prodal jeden účastník sdružení ostatním dvěma 1/2 nemovitosti, kterou má v osobním vlastnictví do sdružení. Nemovitost byla zaplacena z peněz všech účastníků sdružení, dle znaleckého posudku. Jak se budou provádět odpisy na nemovitost u jednotlivých účastníků v daňovém přiznání? Bude odpisovat též ten, kdo prodal nemovitost ostatním?
Vydáno: 02. 02. 2007
Podnikatel Mirek podniká spolu s podnikatelkou Věrou na základě smlouvy o sdružení, v oboru oční optika a drogérie. Podnikatel Mirek a podnikatel Pavel spolu na základě smlouvy o sdružení vlastní dům, kde pronajímají bytové i nebytové prostory. Podotýkám, že podnikatel Mirek je tatáž osoba ve dvou sdruženích. Může podnikatel Mirek, pronajmout nebytový prostor i podnikatelce Věře pro Oční optiku a vybírat nájem, který bude daňovým příjmem pro sdružení Mirek a Pavel a daňovým výdajem pro sdružení Mirek a Věra?
Vydáno: 29. 01. 2007
Jak postupovat, byla-li leasingová smlouva uzavřena 14. 11. 2006 dle GeMoney Auto leasingu, přičemž předávací protokol a kupní smlouva k vozu je uzavřena až s datem 15. 11. 2006. Na základě dotazu v leasingové společnosti mi bylo sděleno, že splátkový kalendář již zpětně předělat nelze. Lze ho považovat za platný, i když k převzetí vozidla a zaplacení akontace došlo skutečně až 15. 11. 2006?
Vydáno: 26. 01. 2007
Občanský zákoník můžeme pro pracovněprávní vztahy použít jen v rámci delegace uvedené v novém zákoníku práce. Doposud bylo běžné, že při uznání dluhu se postupovalo dle § 558 občanského zákoníku. V novém zákoníku práce však odkaz na tento § chybí. Jak tedy budeme po 1. 1. 2007 postupovat, když bude zaměstnavatel potřebovat, aby zaměstnanec uznal dluh vůči němu?
Vydáno: 26. 01. 2007
Firma A (s. r. o.), uzavře v květnu 2005 s firmou B (také s. r. o.), sdružení bez právní subjektivity na zakázku (stavební práce a vybavení stavby) s předpokládaným datem předání v červnu 2007. Firma A, která byla pověřena vedením účetnictví, má za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006. Firma B má za zdaňovací období kalendářní rok. Firma A vede za sdružení účetnictví odděleně od svého účetnictví. Jaké zdaňovací období bude mít sdružení? K jakému datu dojde k rozdělení zisku z dané zakázky - k 30. 9. 2006 (konec hospodářského roku firmy A), k 31. 12. 2006 (kalendářní rok a zdaňovací období firmy B), či po předání zakázky v červnu 2007? Jakým způsobem zaúčtovat převod zisku ze sdružení do účetnictví firmy A jako celku.
Vydáno: 24. 01. 2007
Podnikající fyzická osoba s DE chce založit též společnost s r. o. Je možné, aby oba subjekty podnikaly ve stejném oboru, kterým je nákup a prodej zboží? Je možné, aby v takovém případě prodávala fyzická osoba právnické osobě postupně zboží, které má skladem, zatím v DE nezdaněným? Z účetního hlediska nevidím problém, daňově mám obavy, že by fyzická osoba mohla spřízněné právnické osobě prodávat jen tolik, kolik by mohla zdanit. Předpokládám, že by se zajistila kontrola, aby bylo prodáváno vždy v ceně obvyklé, ale i tak mám obavy. Můj klient mi ale oponuje, že mu takový postup umožňuje zákon a navíc, kdyby šel jako fyzická osoba do PÚ, měl by možnost sklad zdaňovat postupně po dobu 9 let, což má pravdu. Doplňující otázka: Mám problém s tím, že založená s. r. o bude pro svou činnost nákup a prodej zboží kupovat a následně prodávat a obě fyzické osoby, které zatím vedou daňovou evidenci jsou v tuto chvíli jednatelé i společníci. Z pochopitelných důvodů, které jim umožňuje zákon budou rozpouštět do daní sklady po dobu 9 let. Kdyby skončily podnikání a podnikalo by jen s. r. o, musely by dodanit hned. Je opravdu jediná možnost prohnat to třetí osobou? Nechceme se chovat proti zákonu, obcházení zákona se nám nelíbí, ale jak je vidět z Vaší odpovědi, zákon nás k tomu nutí.
Vydáno: 22. 01. 2007