Ostatní příjmy - strana 3

OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?

Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .

Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.

Se zahraničním expertem jsme se domluvili, že na naší univerzitě bude mít bezúplatně odbornou přednášku, která souvisí s naším zaměřením, a dojde jen k proplacení reálných nákladů na ubytování a letenku. S tímto expertem byla uzavřena příkazní smlouva, kde bylo výše napsané popsáno. Jaké jsou možnosti proplacení ubytování. Předpokládám, že pokud si letenku i ubytování uhradí sám a my mu to na základě prokázaných nákladů následně proplatíme, jedná se o daňově uznatelný náklad. Jak ovšem postupovat, pokud bychom mu chtěli ubytování sami rezervovat a rovnou uhradit? Jedná se o nepeněžní plnění a můžeme to považovat za daňově uznatelný náklad?

Manželé nakoupili kryptoměnu, peněženka je vedena na manželku a nákupy byly hrazeny z účtů manželky. Manželé mají společné jmění a účty používají dohromady, platby obou. Zároveň jsou oba OSVČ. Kryptoměna byla nakoupena soukromě. Manžel vede daňovou evidenci, manželka je v paušálním režimu. Pokud manželé prodají část kryptoměny v hodnotě, kterou investovali, a zbylou část ponechají jako investici dále v peněžence (tzn. investice 100 000 Kč, prodej za 100 000 Kč – daňová povinnost 0), je možné, aby tento prodej uvedl v daňovém přiznání manžel, aby manželka neporušila paušální režim?

Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?

Ráda bych vás poprosila o názor na sjednocení kurzu přílohy a vydané faktury. Kvartálně účtujeme do dceřiných společností tzv. management fee, které se skládá z různých nákladů dle interní metodiky. Na konci Q tyto náklady sečteme, připočteme 5% marži, výslednou částku v Kč vynásobíme kursem Kč/EUR platným např. k 31.3. pokud se jedná o 1.Q a výslednou částku v EUR předáme k fakturaci do DS. Fakturantka se chytne částky v EUR, kterou vyfakturuje, přepočet do KČ se však provede kurzem platným ke dni fakturace, např. 8.4. a výsledná částka na faktuře logicky neladí s přílohou v CZK, přepočtenou kursem k 31.3. Existuje, prosím, nějaký účetní standard, který by definoval, jakým kurzem přepočítávat přílohu k vydané faktuře, pokud se jednotlivé položky týkají celého kvartálu, dle výše uvedeného? 

Matka převádí nemovitost na svou dceru a ta se zavazuje platit jí výměnek po dobu života ve výši úhrady za pobyt v nadstandardním zdravotnickém zařízení (v současné době 20.000 měsíčně). Jakým způsobem bude matka tento výměnek zdaňovat a může si jako výdaj uplatnit hodnotu převáděné nemovitosti? A má tato transakce nějaký daňový dopad na dceru?

Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Jak totiž vyplývá z § 133 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), podíl společníka v s. r. o. se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Výše podílu je pro společníka naprosto zásadní a dopadá i do celé řady daňových souvislostí, protože podle výše podílu se stanoví podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, vypořádací podíl a u příjmů souvisejících s těmito právními nároky je pak nutné řešit jejich daňový režim.

Nájemníci bytového domu založili bytové družstvo za účelem privatizace, ta proběhla, dům se rozdělil na bytové jednotky a ty se (po splacení části úvěru připadající na ten který byt) převáděly bezúplatně členům; převodem bytu členství v BD (dle stanov) zaniklo. V průběhu došlo ke změně stanov tak, že převodem bytu členovi členství nezaniká. BD se nepodřídilo novému zákonu o obchodních korporacích, ale řídí se i nadále starým obchodním zákoníkem 513/1991 Sb. Nyní je v družstvu posledních 6 členů (byly jim převedeny bezúplatně převedeny byty, ale členství v BD trvá). BD vstoupilo do likvidace, protože splnilo svůj účel (správu domu nadále zajišťuje nově vzniklé SVJ). Jak nyní naložit se zbylými penězi, které má BD na účtu (jedná se o ca 600 tis. Kč)?   1) Existuje nějaká možnost, jak peníze dostat z BD do SVJ, aniž by se musela platit daň, nebo je to možné pouze tak, že peníze se vyplatí členům BD jako likvidační zůstatek (se srážkovou 15% daní) a členové je obratem vloží do SVJ? Případně, že BD ty peníze nevyplatí členům, ale daruje je (po odhlasování členskou schůzí) SVJ , ale pak taková částka podléhá dani z příjmu na straně SVJ?   2) Podle stanov BD se při likvidaci vrací každému členovi (a) členský vklad (10.000,- Kč), (b) další členský vklad (ve výši, jakou stanoví členská schůze - pro případ, že celý zůstatek by na vrácení nestačil) a zbytek (c) tvoří likvidační zůstatek. Co tedy podléhá srážkové 15% dani při výplatě členům? Je správný názor, že vrácení členského vkladu/dalšího členského vkladu se nedaní, ale daní se jen to, co je "navíc"? Další členský vklad sloužil ke splacení úvěru odpovídající u každého člena pořízení "jeho" bytu.   3) Je správný názor, že se nedaní výplata členům pocházející ze: základní kapitál zapisovaný, základní kapitál nezapisovaný a nedělitelný fond, ale ostatní peníze se daní? V průběhu existence BD získalo BD peníze jednak členskými vklady na začátku, pak si vzalo úvěr a koupilo bytový dům, úvěr se splácel vklady jednotlivých členů, kterým se po splacení "jejich" úvěru jednotky převáděly, a dále získalo BD peníze z "prodeje" dvou volných bytů, kdy jeden byt proběhl kupní smlouvou BD - kupující a druhý byt se "prodal" tak, že zájemce byl přijat jako člen BD s mimořádným členským vkladem odpovídajícím ceně bytu a byt mu byl obratem převeden do vlastnictví se zánikem jeho členství v BD. Takto získané peníze se zčásti proinvestovaly (oprava střechy, sklepů, fasáda apod.), část zůstala na účtu BD.

Podnikatel podniká v zemědělství. V roce 2022 provedl jednorázovou akci, těžbu dřeva. Bude se tento prodej danit podle § 7 nebo podle § 10 ZDP? Pozemky, na kterých jsou stromy, nejsou vloženy do obchodního majetku.

Jak je to s daněním cenných papírů při prodeji a jak při výnosu (podílové listy, akcie, dividendy)? Chápu dobře, že prodej CP (pokud není splněn limit 100 000 Kč nebo časový test) se daní podle § 10 ZDP? Jak je to v případě, že z podílového listu budu mít zisk 1 m. Kč a z prodeje CP např. ztrátu 0,5 mil. Kč – lze to započíst dohromady a danit jen 0,5 mil. Kč? A jak je to s výnosem z držby CP?

Společnost A koupila pozemky v průmyslové zóně a příkazní smlouvou zadala společnosti B přípravné práce pro budoucí prodej (zajištění územního rozhodnutí a dalších podkladů). Společnost B zadala fyzické osobě - nepodnikateli ( FO) na základě smlouvy o zprostředkování podle OZ zajištění jednání s potenciálním kupcem a finální přípravu všech podkladů nutných k prodeji. Pro FO se jedná o jednorázovou a nahodilou činnost. FO je daňovým rezidentem ČR. Za tyto služby má FO obdržet provizi ve výši 3 mil. Kč. Může být provize vyplacena na základě uvedené smlouvy o zprostředkování? Platí, že bude provize daněna podle § 10 zákona o daních z příjmů? Platí, že z uvedené provize nebudou odváděny další prostředky, např. pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění?

Klientka, paní Nová, se stala maminkou a je nyní na peněžité podpoře v mateřství, což by bylo možné označit i jako "nemocenská", která je vyplácena na základě příjmů z období před porodem. Nyní řešíme dvě otázky. 1) Nabízí se jí možnost převzít s. r. o. jako jediný společník s tím, že drobné výkony jsou vykonávány na základě DPP jiného zaměstnance. Paní Nová jako společník práci pro s.r.o. nevykonává a nemá žádný příjem. Není v kolizi s mateřskou? 2) Z diskusí na internetu vyplývá možnost „mít práci a příjmy“ i v době pobírání mateřské. Jen nesmí být u zaměstnavatele a na práci, ze které se vypočítává mateřská. Tedy příjmy od stejného zaměstnavatele jsou možné, ale jen z titulu jiné práce, nebo by mohla mít i placený příjem ze svého nového s. r. o.? Příjmy po skončení mateřské, v době výplaty rodičovského příspěvku nejsou příjmy limitovány.

OSVČ (stomatolog) vede daňovou evidenci, neplátce DPH. Je možné, aby lékař vyřadil z obchodního majetku v DE některé položky majetku z důvodu stěhování do nové ordinace (kde tyto položky nebude potřebovat) a následně tento již vyřazený majetek prodal a zisk z jeho prodeje zdanil podle § 10 ZDP (a nikoliv podle § 7)? Jedná se např. o rentgen, zubařské křeslo. Lze v roce vyřazení v takovém případě uplatnit do výdajů poloviční výši odpisu?

Osvobozením příjmů z prodeje hmotné movité věci se zabývá § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se budeme zabývat zdaněním příjmů z prodeje hmotné movité věci, které ovlivňuje skutečnost, zda tento majetek je nebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zda poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje, a rovněž skutečnost, když dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je zařazen do obchodního majetku, případně není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

Valná hromada akciové společnosti rozhodla o vyplacení podílu na zisku-dividendy ve výši 100 000 Kč na akcii. Stanovy akciové společnosti umožňují převést právo na podílu na zisku jiné fyzické osobě. Akcionář vlastnící 30 ks akcií by chtěl převést právo na podíl na zisku v celé výši 3 000 000 Kč jiné fyzické osobě. Toto právo se převede smlouvou o postoupení pohledávky? Nebo jiným právním aktem? Podléhá tento příjem u jiné fyzické osoby než skutečného akcionáře nějakému zdanění, nebo je to příjem osvobozený, protože byl již zdaněn u výplaty? Jak se na tento příjem pohlíží?

Jak správně ocenit výši příjmu osvobozeného dle § 10 odst. 3 písm. c) - dar od otce - podíl na nemovitosti - do oznámení finančnímu úřadu o osvobozeném příjmu v hodnotě nad 5 mil. Kč? Je nutný znalecký posudek od znalce nebo jen ocenění odhadcem např. Realitní kanceláří, jakým způsobem má být hodnota daru stanovena ( tržní, reprodukční...)? Je možné, aby obdarovaný určil výši daru sám? Jaký vliv by mělo určení ceny na případné sankce za neoznámení osvobozeného příjmu v lim. Nad 5 mil., když se obdarovaný domnívá, že hodnota daru limitu 5 mil. Nedosáhla, případně na oznámení s určenou hodnotou daru, která je vyšší nebo nižší, než měla být stanovena. Jak toto poplatník může prokázat? Je toto někde upraveno v zákoně?

Poplatník ve 2/2022 prodal nemovitost, kterou nabyl v 11/2017. V nemovitosti nebydlel, nesplnil pětiletý časový test pro osvobození. Nemovitost bude předmětem daně dle § 10 ZDP. Poplatník po celou dobu nemovitost pronajímal a příjmy z pronájmu zdaňoval v § 9 ZDP. Uplatňoval skutečné výdaje (úroky z úvěru, odpisy, opravy atd..). Proti příjmům z prodeje dle § 10 ZDP lze uplatnit vstupní cenu, za kterou nemovitost koupil, nebo vstupní cenu sníženou o odpisy, které uplatnil jako skutečný výdaj v rámci § 9 ZDP (tj. zůstatkovou cenu nemovitosti)? Nemovitost nikdy neměl v obchodním majetku, ani o ni neúčtoval.

Jsme nezisková organizace a vedoucí pracovník má auto k soukromým účelům. 1% hodnoty auta je ve mzdě jako naturální požitek . Jaké úhrady jsou povinné z tohoto neppeněžního příjmu? Děkuji za odpověď