Osvobození od DPH - strana 2

S. r. o. , které vede účetnictví a je plátce DPH, prodává mimo jiné omalovánky. Toto uskutečněné plnění je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Objeví se toto plnění za prodej omalovánek v přiznání k DPH a pokud ano, tak na kterém řádku? 

Česká společnost s r. o. vlastnila 100% podíl ve dceřiné slovenské společnosti s. r. o. V roce 2024 celý podíl byl prodán. Zprostředkovatelem prodeje byla slovenská společnost, neplátce DPH, která vystavila fakturu za zprostředkování prodeje podílu české společnosti s. r. o. Má česká společnost s. r. o. přiznat a odvést DPH z přijaté faktury od slovenského zprostředkovatele i v případě, že prodej podílu je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet DPH a služby, s tím spojené, taky?

Máme v rámci přiznání k DPH někde vykazovat přijatá zdanitelná plnění, která jsou osvobozená od DPH? Jedná se o nákup knih a e-knih. Obojí je od 1. 1. 2024 osvobozeno od DPH (0 % DPH). Jedná se o následující plnění: 1. Přijaté faktury z ČR (dříve řádek 41), 2. Přijaté faktury z JČS (dříve řádek 4 - knihy a řádek 13 - e-knihy), 3. Přijaté JSD - dovoz zboží (dříve řádek 8).

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence, pořídil v roce 2019 auto od občana (neplátce), auto používal pouze pro ekonomickou činnost. V roce 2024 chce auto vyřadit z majetku do osobní spotřeby. Názory na otázku, zda při vyřazení odvést, nebo neodvést DPH, se i na tomto serveru různí (viz dotaz 28819 a totožný dotaz 28851). 1. Je tedy správné, že při vyřazení takového auta do osobního užívání nebude plátce odvádět DPH, neboť v § 13 odst. 5 ZDPH se uvádí, že DPH se odvede pouze v případě, že byla při pořízení uplatněna DPH na vstupu ? 2. Jak by to bylo v případě darování auta manželce, která není podnikatel?

Firma s. r. o., plátce DPH, zaplatila poplatek za patentová práva do Číny. Jaký to bude mít dopad na DPH? 

Společnost je vydavatelem křížovkových a sudoku knih (vychází kvartálně - jarní, letní, podzimní a vánoční), lze tyto křížovkové a sudoku knihy považovat za běžnou knihu a z pohledu DPH jí prodávat tedy osvobozenou od DPH dle § 71i zákona o DPH?

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Jsme česká s. r. o., plátci DPH, a dne 14. 11. 2007 jsme pořídili do firmy osobní vůz, který jsme pořídili formou finančního leasingu. DPH nebylo z ceny vozu nárokováno (ani nikdy později a ani ze splátkového kalendáře), protože tehdejší zákon o DPH nám neumožňoval nárokování DPH z ceny osobního auta. Finanční leasing skončil dne 7. 11. 2011 a následně po skončení leasingu jsme toto auto odkoupili za cenu 1 190 Kč, stali se tak vlastníkem a zařadili ho do majetku firmy. Letošní rok bychom chtěli tento automobil prodat. Měli bychom k prodejní ceně ve výši 40 000 Kč eště připočíst DPH 21 % a prodat ho za celkovou cenu 48 400 Kč nebo tento prodej je od DPH osvobozen, protože jsme si DPH nemohli nárokovat?

V roce 2023 jsem z příjmů z podnájmu dle § 9 ZDP přesáhl částku 2 mil. Kč. Musím se registrovat jako plátce DPH? 

E-shop prodává knihy, které jsou od 1. 1. 2024 osvobozeny od DPH, a zároveň i zboží, u kterého je DPH 21 %. Na jedné faktuře tedy bývají oba druhy zboží a zároveň je na ní položka „poštovné“. Poštovné by mělo jako vedlejší plnění mít shodnou DPH jako hlavní plnění. Za rozvoz zboží dostává e-shop faktury od PPL s DPH. 1) Jak určit v případě zasílání zboží s různými sazbami, co je na faktuře hlavní a co vedlejší plnění? Jak určit, jaká sazba DPH má být použita u poštovného? 2) Může si e-shop uplatnit celou DPH na vstupu z faktur od PPL?

FO, měsíční plátce DPH, uskutečňuje zdanitelná plnění - ubytovací služby. Od září 2023 k tomu začal pronajímat jinou nemovitost - osvobozené plnění. Od září jsme tedy začali rozdělovat náklady pro krácený koeficient (100 %). Jak vypočítám v prosinci vypořádací koeficient a následně nový zálohový koeficient na rok 2024? Za celý rok 2023, nebo jen za období kdy osvobozené příjmy byly, tedy 1-9/2023? 

Firma bude prodávat pozemky a stavbu svého sídla a skladu. Prodej stavby sídla a skladu splňuje podmínky pro osvobození dle § 56/3 zákona o DPH. Jak je tomu s osvobozením pozemků ? Prodávají se následující pozemky : A- pozemky zastavěné zmíněnou stavbou , B- pozemky přiléhající ke stavbě, na nichž je parkoviště(zpevněná plocha, která byla zbudována někdy v minulosti, ovšem zápis v katastru nemovitostí byl učiněn až v r. 2017 a pozemky C- s porostem trávníků a oplocením. Je možné všechny tyto pozemky A, B i C chápat jako funkční celek se stavbou sídla a skladu a osvobodit je rovněž dle § 56/3 ?

Klientka pracuje ve finanční oblasti, tudíž má příjmy osvobozené od DPH. Zároveň jí do toho má příjmy za krátkodobé nájmy (její kolegové si pronajmou třeba na hodinu kancelář). Za celý rok osvobozené příjmy dělají třeba 2 miliony, nájmy od kolegů jsou okolo 80 000 Kč. Několikrát jsem slyšela, že pokud neosvobozené příjmy od DPH (v tomto případě právě krátkodobý nájem kanceláře) dosahují v podílu s celkovými příjmy max. 5 % nebo do 100 000 Kč, nemusí se z nich odvádět DPH? Jak to reálně je? Existuje nějaká výše podílu z celkových osvobozených příjmů, kdy se neosvobozené příjmy nemusí řešit? 

Prodávám audioknihy a od 1. 1. 2024 budou mít sazbu DPH 0 %. Jak správně se pak označuje v dokladu zdanitelné plnění? Je to jako Osvobozené plnění, nebo plnění s příznakem Není?

Firma S. R. O. Plátce DPH nakoupil majetek jachtu 15000eur od fyzické osoby z Velké Británie. Jachtu bude používat pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Pro daň DPH udělám reverse charge - řádek v přiznání k DPH 7 a 43? Nebo nebude do DPH vstupovat? Clo se bude nějakým způsobem řešit? Nebo se podle obchodní smlouvy mezi EU a Velkou Británií po 1. 1. 2021 vzájemně uplatňováno nulové clo, pokud jsou splněny sjednané podmínky, tj. prokázání původu zboží (EU nebo naopak Velká Británie). Teprve nejsou-li tyto podmínky splněny, uplatní se clo ve standardní výši). Jachta se při koupi nacházela ve Francii (Nice) budeme ji provozovat v Gozo - Malta, v současné době je v Itálii bude převezen na Maltu.

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU? 

OSVČ, plátce DPH, dopravce fakturoval službu firmě v Arménii, vezl zboží z Čech do polské Lodzi. Jak zařadit tuto službu v přiznání k DPH? Faktura se vystaví do 3. země. 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 5. 2023 ve věci C-620/21 MOMTRADE RUSE OOD versus Direktor na Direkcija