Osvobození od DPH - strana 4

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání léčiv a zdravotnických prostředků zdanitelným plněním, a je upozorněno na dopady očekávaných změn sazeb daně s účinností od 1. 1. 2024 na dodání léčiv a zdravotnických prostředků.

Cestovní agentura na základě smlouvy o obchodním zastoupení (jménem a na účet jiné osoby, cestovní agentury z EU, která má provozovnu v ČR) prodává zájezdy za provizi. Stane se identifikovanou osobou při prodeji zájezdu do EU? Zatím realizovala jenom prodej mimo EU (3. země), kde jestli to chápu dobře, je provize osvobozená, pouze se započítává do obratu pro případné plátcovství DPH.

Firma plátce DPH 1) má uzavřené pojištění odpovědnosti vozidel, podnikatelů, majetku a jiné 2) přijala od pojišťovny výplatu pojistného plnění - náhrady škody. Jedná se z pohledu DPH v bodu 1) i 2) o plnění které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně dle § 55 ZDPH?

Dům pro seniory je registrovaný poskytovatel dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jedná se o soukromý podnikatelský subjekt, společnost s ručením omezeným. Současně má živnostenské oprávnění na hostinskou činnost a ubytovací služby. Fakturuje sociální služby (v § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) jako osvobozené (dle § 58 ZDPH), kromě ubytování a stravování. Ubytování a stravování fakturuje se sazbou DPH 10 %. Je to tak správně?

Klient (IO) dostává od Boltu fakturu, na které je vyčíslena cena za dopravu, DPH 0 Kč. Tuto částku klient obdrží na účet. Jedná se o kompenzace, srážky a výdělky za doručení, které jsou nad rámec ceny hrazené zákazníkem. Domnívám se, že pokud jde o kompenzaci, nemusí odvádět DPH, klient tvrdí, že ano. Má odvádět DPH, nebo ne?

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, si pořídil fotovoltaiku na nemovitost, kterou má v obchodním majetku. Přebytky elektřiny bude prodávat energetické společnosti. Je povinností vystavovat na tyto přebytky daňový doklad? Musí při prodeji přebytků elektřiny odvádět DPH, pokud ano, tak v jaké výši?

Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme měsíční plátce DPH, sídlo v ČR. Nakoupili jsme zboží v EU - v Maďarsku. Následně jsme jej prodali klientovi, který sídlí v Singapuru s tím, že mu jej doručíme do Vietnamu, INCOTERMS CFR. Zboží tedy putovalo z Maďarska do Vietnamu, vůbec nevstoupilo na území ČR. Dopravu z Maďarska do Vietnamu jsme u maďarské firmy objednávali a platili také my. Taktéž máme potvrzení z Maďarské celnice, že zboží opustilo EU. Do jakých řádků v přiznání k DPH máme účtovat? 1) Fakturu vydanou na ř. 22 - vývoz zboží, nebo řádek 26 - ostatní uskutečněná plnění? 2) Fakturu přijatou za zboží ř. 3 a 43 - pořízení zboží z EU? 3) Fakturu za přepravu ř. 5 a 43 - přijetí služby z EU?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila v 1/2009 nový automobil na leasing. DPH nebylo z žádné leasingové splátky uplatněno. V 1/2014 zaúčtována faktura přijatá od leasingové společnosti za automobil ve výši 1210 Kč (DPH ve výši 210 Kč) bylo uplatněno. Nyní budeme automobil prodávat. Musím fakturu vystavit s DPH nebo bez DPH, na jakých řádcích přiznání k DPH tento prodej bude promítnut, popř. jaký oddíl KH?

Účetní jednotka (neplátce v ČR, identifikovaná osoba) uskutečňuje pouze plnění osvobozená dle § 54 ZDPH s místem plnění v JČS EU. Musí podávat daňové přiznání k DPH a plnění uvádět na ř. 50? Je ÚJ povina podávat i souhrnné hlášení? Předpokládám správně, že dle § 6i ZDPH se poskytováním osvobozených služeb do JČS EU ÚJ nestane identifikovanou osobou? 

Společnost s r. o., plátce DPH, podnikající v oblasti stavebních a úklidových prací, zakoupila v r. 2018 stavební pozemek, přičemž nárok na odpočet DPH byl správcem daně zamítnut z důvodu neschopnosti s. r. o. prokázat budoucí charakter využití. V průběhu let 2018 – 2020 s. r. o. na pozemku nechala vystavět rodinný dům, nárok na odpočet DPH u dodaných stavebních prací a materiálů si průběžně uplatňovala. V listopadu 2020 na základě kolaudačního souhlasu uvedla s. r. o. rodinný dům do majetkové evidence. Rodinný dům byl poté používán pro vlastní provozní potřeby s.r.o. (kancelář, sklad, dočasné ubytování). Nyní s. r. o. zvažuje prodej této nemovitosti spřízněné osobě. V této souvislosti si nechala zpracovat znalecký posudek na odhad tržní ceny. Ten byl zpracován srovnávací metodou, neobsahuje rozdělení tržní ceny na cenu pozemku a cenu stavby. Odhad tržní ceny je zhruba dvojnásobně vyšší než vstupní cena nemovitosti v majetkové evidenci. Není nám jasné, jak uplatnit DPH u prodejní ceny. Musíme vypočítat a odvést DPH z celé prodejní ceny nemovitosti nebo můžeme část prodejní ceny osvobodit od DPH na výstupu se zdůvodněním, že při pořízení pozemku nemohl být uplatněn nárok na DPH (viz § 62 odst. 1 zákona o DPH)? A pokud bychom část prodejní ceny osvobodili od DPH, tak v jaké výši – ve výši přesně odpovídající pořizovací ceně pozemku, anebo v alikvotní výši (vstupní cena pozemku činí cca 50 % celkové vstupní ceny nemovitosti v majetkové evidenci – osvobodili bychom tedy 50 % prodejní ceny při prodeji)?

Když dodáváme službu do EU osobě nepovinné dani v rámci OSS, používáme sazby daného státu. Můžeme využít i výjimek, které daný stát má? Například dodání fotovoltaiky je v Německu osvobozené, můžeme tedy v tomto případě v rámci přiznání OSS uvést nulovou sazbu DPH?

Plátce DPH pronajímá nebytové prostory (DPH při koupi nebytových prostor byla uplatněna na vstupu v roce 2007) neplátci-škole. Bude měsíčné pronájem nebytových prostor účtován včetně DPH, nebo bude osvobozen od DPH? 

Zaměstnanec přinesl doklad za ubytování na Slovensku. Jedná se o SK plátce daně. Na dokladu není vyčíslená částka SK DPH - je zde režim osvobození. Doklad je dle mého názoru špatně vystavený. Co s takovým dokladem? Je nutné žádat opravu dokladu?

Firma s. r. o., plátce DPH, vlastní nemovitost. Její část (jde o nebytové prostory garáže,dílny a kanceláře) chce pronajmout na 1 rok podnikající fyzické osobě,která má bydliště v Moldavské republice a místo činnosti na Slovensku. Tzn. že má slovenské IČ, ale není plátcem DPH. V ČR provádí stavební práce. Jak fakturovat: 1. Nájem (§ 56a osvobozený příjem, ř. 50 přiznání) místo plnění je v ČR? 2. Pronájem parkovací plochy s DPH 21 % a příjemce by se měl na Slovensku registrovat a udělat reverse charge? 3. Skutečná spotřeba energie, voda s DPH 21 %?

Vlastníme budovu, ve které se nachází prodejna potravin a provozovna restaurace. Objekt se rozhodl odkoupit jeden obchodní řetězec. K budově, která je evidována na účtu 021, patří technologie chlazení + nakládací rampa (kovová konstrukce), které jsou evidované na účtu 022. Bude sepsána kupní smlouva na budovu včetně technologie a rampy, ve které požadujeme uvést specifikaci ohledně DPH, a to, že budova je osvobozena dle § 56 zákona o DPH. Domníváme se správně, že technologie a rampa budou ve stejném režimu DPH jako stavba, tedy osvobozeny, nebo je potřeba z prodeje technologie a rampy odvést DPH?

Společnost(plátce DPH) koupí RD, pořizovací cena je bez DPH .Jedná se nákup od neplátce a dům je již 5 let od kolaudace. Následně má v plánu dům opravit a dále prodat. Kupní cena 980.000 Kč, předpokládaná cena rekonstrukce do 2.000.000 Kč. Rekonstrukce nebude podléhat kolaudaci. Prosím o radu, zda správně účtovat o RD jako o zboží nebo o DHM ? DPH z přijatých faktur k rekonstrukci si může nárokovat? Prodej bude následně s DPH nebo osvobozen? 

Můj klient, neplátce DPH, vystoupí se svou šermířskou skupinou v Lucembursku. Příjemce služby je osoba povinná k dani, neplátce DPH. Jak bude fakturovat? Předpokládám , že se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH a bude to u příjemce služby. Musí se ale zaregistrovat jako identifikovaná osoba? A jak by to bylo, kdyby byl příjemce služby plátcem DPH? 

Na faktuře za nákup telefonu je také položka prodloužené záruky. Prodloužená záruka je s 0 % DPH jako pojistné osvobozené od DPH podle § 51 ZDPH. Budu tuto položku vykazovat v přiznání k DPH? Případně kde?

Při studiu recentní judikatury mě zaujalo několik rozsudků, které buď řešily netradiční spor, nebo přinesly zajímavé a důležité myšlenky. Tyto řešené oblasti vám popíšu a srozumitelně okomentuji. Zajímají vás odpovědi na otázky typu: Má právo daňový subjekt na povolení obnovy řízení, pokud účetní daňového subjektu zanedbávala své pracovní povinnosti a daňový subjekt nijak neinformovala o písemnostech doručených v datové schránce? Jaký je daňový rozdíl mezi poskytnutím nájmu a poskytnutím ubytovací služby u DPH? V případě, kdy dodavatel daňového subjektu zahrne uskutečněná plnění do svého kontrolního hlášení na DPH, může správce daně i přesto zpochybnit poskytovatele těchto plnění? Zanikne podvod na DPH, pokud dojde k plné či částečné úhradě chybějící daně? Jsou platební výměry vydané správcem daně nezákonné, pokud dojde k projednání zprávy o daňové kontrole až v rámci odvolacího řízení? Pokud ano, tak doporučuji přečíst si následující řádky.

Ubytovatel podepsal s krajem smlouvu o zajištění ubytovací kapacity pro pracovníky z Ukrajiny, každý měsíc tak obdrží úhradu, která je stanovena ve výši 250 Kč včetně DPH na jednu ubytovanou osobu, noc. Je ubytovatel (jako plátce) povinen odvádět z tohoto příspěvku DPH a v jaké výši?