Osvobození od DPH - strana 5

Na faktuře za nákup telefonu je také položka prodloužené záruky. Prodloužená záruka je s 0 % DPH jako pojistné osvobozené od DPH podle § 51 ZDPH. Budu tuto položku vykazovat v přiznání k DPH? Případně kde?

Při studiu recentní judikatury mě zaujalo několik rozsudků, které buď řešily netradiční spor, nebo přinesly zajímavé a důležité myšlenky. Tyto řešené oblasti vám popíšu a srozumitelně okomentuji. Zajímají vás odpovědi na otázky typu: Má právo daňový subjekt na povolení obnovy řízení, pokud účetní daňového subjektu zanedbávala své pracovní povinnosti a daňový subjekt nijak neinformovala o písemnostech doručených v datové schránce? Jaký je daňový rozdíl mezi poskytnutím nájmu a poskytnutím ubytovací služby u DPH? V případě, kdy dodavatel daňového subjektu zahrne uskutečněná plnění do svého kontrolního hlášení na DPH, může správce daně i přesto zpochybnit poskytovatele těchto plnění? Zanikne podvod na DPH, pokud dojde k plné či částečné úhradě chybějící daně? Jsou platební výměry vydané správcem daně nezákonné, pokud dojde k projednání zprávy o daňové kontrole až v rámci odvolacího řízení? Pokud ano, tak doporučuji přečíst si následující řádky.

Ubytovatel podepsal s krajem smlouvu o zajištění ubytovací kapacity pro pracovníky z Ukrajiny, každý měsíc tak obdrží úhradu, která je stanovena ve výši 250 Kč včetně DPH na jednu ubytovanou osobu, noc. Je ubytovatel (jako plátce) povinen odvádět z tohoto příspěvku DPH a v jaké výši?

Firma plátce DPH poskytuje pouze zdanitelná plnění (klasicky odvod DPH na výstupu). V srpnu firma měla škodu na automobilu, od pojišťovny dostala pojistné plnění (účet 648), které je osvobozeno bez nároku na odpočet. Musím plnění od pojišťovny zahrnout (v prosincovém DPH) do koeficientu pro krácení odpočtu DPH? 

Česká s. r. o., plátce DPH, prodá majetek polské firmě, polské DIČ, plátci DPH. Majetek ale zůstane fyzicky v ČR. Při použití sazeb u prodeje majetku: prodej strojů - ZD + 21% DPH, prodej softwaru - přenesená daňová povinnost, prodej stavebních částí (betonové základy strojů, pojezdové plochy) - ZD + 21% DPH?

Plátce DPH pronajímá komerční prostory - kanceláře a sklady (plátcům i neplátcům). Ve smlouvě je vždy zvlášť uvedeno, jaká částka je za nájem, jaká částka je za služby (odpady,úklid) a jaká za jednotlivé energie(vodné,teplo,elektřina). Ve většině případů jsou energie a služby účtovány paušální částkou na základě splátkových kalendářů, pouze v několika případech je v kancelářích měřák, lze tedy zjistit skutečná spotřeba a vystavuje se samostatná faktura na spotřebu jednotlivých energiích. Dosud plátce postupuje tak, že u neplátců fakturuje: nájem osvobozený od DPH elektřina, ostatní služby s 21% DPH vodné, teplo s 10% DPH. Nyní jsme ale narazili na informaci GFŘ k uplatňování DPH u nájmu hrobového místa a u poskytování služeb s tím spojených, kdy dle některých názorů je dle této informace nutno postupovat i u "klasických" pronajímatelů a "klasických" nájmů. Chápu tedy správně, že od 1. 4. 2023 již není možné v našem případě energie a služby fakturovat neplátcům s DPH? A naopak u zdaňovaných nájmů by např. vodné nebo teplo mělo přejímat sazbu DPH dle hlavního plnění, tedy ho fakturovat včetně 21 %?

Plátce DPH pronajímá kancelář osobě registrované k DPH v EU. Měsíčně fakturuje nájem ( osvobozený od DPH) a paušální částku za služby spojené s nájmem + 21 % DPH na jednom dokladu. Je tato fakturace v pořádku nebo je třeba paušál účtovat bez DPH v režimu reverse chargé ?

Živnostník OSVČ, plátce DPH, který uplatňuje výdajový paušál, nakoupil v roce 2023 z EU ojetý automobil (také od plátce DPH). Zde v ČR vyměřil DPH a zároveň si uplatnil DPH ve výši 100 % (slouží pouze pro ekonomické účely). V tom samém roce (2023) chce výše zmíněný živnostník automobil prodat, chtěl jsem se proto zeptat, jak to bude řešeno z hlediska daně z příjmů a DPH? 1) Daň z příjmů - zde se domnívám, jelikož OSVČ uplatňuje výdajový paušál, tzn. nemá obchodní majetek, tak zde bude příjem z prodeje automobilu do jednoho roku osvobozen. Pokud nestihne časový test jednoho roku, bude příjem zdaněn podle § 10, který ale nebude vstupovat do vyměřovacích základů zdravotního a sociálního pojištění? V případě uplatnění výdajového paušálu, postavím proti příjmu z § 10 právě ten výdajový paušál nebo se v tomto případě bere výdaj pořizovací cena automobilu? 2) DPH - z hlediska DPH, jelikož jsme pořizovali automobil ze zahraničí a udělali samovyměření DPH, kde jsme si uplatnili 100 % nárok odpočtu DPH, tak si netroufnu odhadovat, jak bude situace řešena z pohledu DPH? V případě splnění časového testu 5 let si troufnu tvrdit, že prodej už nebude předmětem DPH, ale v případě prodeje během jednoho roku si vůbec nejsem jistý. 

Firma, plátce DPH, poskytuje nepravidelnou autobusovou přepravu. Přeprava probíhá pouze na území ČR. Jedná se o klasické poskytování služby s 21% a přeprava se fakturuje standardně - pokud je odběratel tuzemský plátce DPH, tak je místo plnění v tuzemsku a fakturuje se s 21% DPH a pokud je odběratel EU, tak je místo plnění v EU je uplatněna reverse charge. Je to tak? Přeprava probíhá na mezi členskými státy EU. Zde je nutné na faktuře rozdělit část cesty, která vedla po tuzemsku a která vedla přes jiný stát EU. Je to tak? Nebo je nějaká finta, jak by se to mohlo fakturovat přeprava jako celek? Pokud ne, tak doprava po tuzemsku je dle § 70 zákona o DPH osvobozena od daně s nárokem na odpočet, fakturuje se tedy s 0% DPH a v Přiznání k DPH se vykazuje na ř. 26. Jak je to s další částí? Samozřejmě si musím zjistit, jak je to v daném státě. Pokud je to tam také osvobozené, co uvádím na faktuře? Na základě čeho mohu uvést, že je přeprava osvobozena od DPH a jak plnění vykazuji v Přiznání k DPH? Pokud osvobozena není, fakturuji s jakou sazbou? Naší 21% nebo sazbou daného státu a DPH odvádím v daném státě? Pokud je odběratel plátce z EU, mohu uplatnit reverse charge nebo v tomto případě nikdy? Jak postupuji, pokud je přeprava do třetí země, např. do Velké Británie? Jak fakturuji občerstvení podávané na palubě autobusu? Spadá to do seznamu služeb podléhajících druhé snížené sazbě, vyjma alkoholických nápojů, a mohu fakturovat s 10% DPH?

Společnost A (CZ VAT) dodává své výrobky firmě C (Norsko, plátce, konečný zákazník), fakturuje ale společnosti B (Litva VAT). Dodací podmínky EXW, norský zákazník si sám fyzicky odváží do Norska (veškerá komunikace při obchodu ale probíhá mezi CZ a Litvou). Zboží bylo procleno při výstupu z EU (PL), celní řízení mezi Litvou a Norskem. Litva fakturuje Norsku za vyšší cenu, na MRN je uveden i CZ plátce a jeho fa. Proclení i potvrzení o převzetí zboží norským odběratelem má CZ plátce k dispozici. Má CZ fakturovat s daní (norská doprava)? Co musí splnit, aby bylo osvobozeno a jak by pak vykazovala Litva? Jak vykázat v Intrastatu?

Pokud chceme prodat nový vůz českému diplomatovi (faktura přímo na fyzickou osobu), který jej následně bude používat na misi v 3. zemi, můžeme osvobodit od DPH podle § 68 odst. 9? Co případně potřebujeme za dokumenty k prokázání osvobození?

Společnost s r. o. vlastní nemovitost, která byla zkolaudována 17. 7. 2018. Při pořízení nemovitosti byla uplatněna DPH. Nyní by společnost ráda dům prodala. Vzhledem k tomu, že se jedná o kolaudaci z roku 2018, je zde potřeba dodržet 5letý časový test (nikoli 10letý), je to tak? V tomto případě tedy může společnost nemovitost prodat jako osvobozenou od DPH a nemusí zpětně vracet nárok na odpočet?

Naše IT česká společnost (plátce DPH v ČR) prodává zboží/služby na Slovensko, kde je fyzicky předáno na základě předávacího protokolu slovenské společnosti A (plátce DPH v SR). Daňový doklad je na leasingovou společnost B se sídlem na Slovensku se slovenským VAT. Tato společnost B pak následně prodává zboží na základě leasingové smlouvy společnosti A. Postupuje naše česká společnost správně, pokud fakturuje zboží popř. služby v režimu osvobození společnosti B a ta DPH odvádí na Slovensku?

Jednatel (a jediný společník) s. r. o. byl na pracovní cestě ve Velké Británii a těsně před odletem zpět do ČR zakoupil v duty-free shopu pár věcí, které chce použít jako dárky pro obchodní partnery v ČR. Bylo to v limitu pro cestující fyzické osoby, takže to neprošlo proclením. Ale může se takováto účtenka objevit v účetnictví s. r. o.? Pokud ano, dali bychom to jako daňově neuznatelnou reprezentaci. Musí se v takovém případě nějak dořešit DPH? 

Akciová společnost zakoupila od soukromého vlastníka v 02/2023 rodinný dům, který byl zkolaudován v 01/2014 jako objek k bydlení, za částku 14 500 000 Kč (v souvislosti s nákupem nebyl uplatněn žádný odpočet DPH) a zařadila jej do obchodního majetku. Při koupi domu převzala i nájemní vztah s nájemcem, od kterého do konce 06/2023 kdy nájemní vztah končí obdržela nájemné v hodnotě 150 000 Kč (30 000 Kč měsíčně). Po skončení nájemní smlouvy od 1.7.2023 uvažujeme o prodeji nemovitosti. Domníváme se, že tento prodej by měl být od platby DPH osvobozen. Je tato úvaha správná?

Akciová společnost dne 19. 12. 2013 vydražila nemovitost/nebytový prostor k podnikání. Zařazení do majetku 19. 12. 2013. V roce 2019 bylo zhodnocení. Akciová společnost je plátcem DPH. Nyní v roce 2023 by chtěla nemovitost prodat. Bude prodej bez DPH? 

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, a naší ekonomickou činností je prodej betonu. Máme svůj vlastní pozemek, na kterém stojí obalovna = průmyslové zařízení k výrobě betonu. Obalovnu máme pronajatou od jiného plátce DPH, není naším majetkem. Také máme pronajaté další pozemky, které jsou na vedlejších parcelách, také od plátce DPH. Nyní se na nich skladují materiály, je přístupová cesta. Spol. s r. o. chce koupit jeden z pronajatých pozemků, který je na vedlejší parcele, přilehlé té, co vlastní. Dle katastru se jedná o ornou půdu, koupě bude v režimu osvobození od DPH, nejedná se o stavební pozemek. Obalovna je movitá věc, ale je pevně připojená k zemi, tedy z pohledu DPH je stavbou? Pokud ano, může tvořit funkční celek s pozemkem ve vlastnictví spol s. r. o., na kterém stojí? Může tvořit funkční celek i s pozemky ve vlastnictví jiné osoby, které má spol. s r.o. pronajaté a které jsou využívány plně k činnosti obalovny. Spol. s r. o. plánuje postupně odkoupit všechny pozemky, které má nyní v pronájmu. Nakonec (cca za 5 let) by chtěla odkoupit i obalovnu. Bude se toto dodání pro spol. s r. o. řešit z pohledu funkčního celku? Obalovna je 10 let po kolaudaci.

FO, plátce DPH, měla v roce 2022 příjem z podnikání, příjem ze zaměstnání a příjem z pronájmu nebytových prostor z nemovitosti, která není vložena do podnikání. Je nutné uvádět příjem z pronájmu jako osvobozený v daňovém přiznání k DPH?

1) Nákup: FO převedla obchodní podíl na firmu A, odpovídající vkladu 250 000 Kč, jež představuje 25% podíl na základním kapitálu společnosti B. Cena za převod byla stanovena ve výši 4 000 000 Kč. Firma A má již ve společnosti podíl 75 %. Firma A bude účtovat 4 000 000 Kč MD 061.xxx/D 379, MD 379/D 221? 2) Prodej: Firma A převádí obchodní podíl na fyzickou osobu, odpovídající vkladu 110 000 Kč, jež představuje 11% podíl na základním kapitálu. Cena za převod je 660 000 Kč. Firma A bude účtovat: prodej 660 000 Kč MD 378/D 661, MD 221/D 378 vyřazení 110 000 Kč MD 561/D 06x. Firma A převádí obchodní podíl na FO, odpovídající vkladu 490 000 Kč, jež představuje 49% podíl na základním kapitálu. Cena za převod je 2 000 000 Kč. Firma A bude účtovat: prodej 2 000 000 Kč MD 378/D 661, MD 221/D 378 vyřazení 490 000 Kč MD 561/D 06x. Prodej obchodního podílu je finanční činností dle § 54 odst.1 písm. a) zákona o DPH. Prodej obchodního podílu je předmětem daně. Jedná se o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Tržba jako osvobozené plnění se uvede v řádku č. 50 daňového přiznání. Pokud se jedná o příležitostnou činnost, dané plnění neovlivní koeficient. V tomto případě se tržba zapíše do řádku č. 51 daňového přiznání. Je má úvaha správná?   

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?