Příjmy z pronájmu - strana 3

Fyzická osoba pořídila v roce 2024 bytovou jednotku, kterou hodlá dlouhodobě pronajímat v rámci § 9 ZDP. V roce 2024 má fyzická osoba pouze výdaje - úroky z čerpaného úvěru na pořízení a výdaje na pořízení a montáž kuchyňské linky a dalších drobných zařizovacích předmětů. Může tato fyzická osoba uplatnit v roce 2024 uhrazené úroky z úvěru jako výdaj v rámci § 9 ZDP (v rámci tohoto dílčího základu daně má fyzická osoba ještě jiné příjmy a výdaje z pronájmu jiné nemovitosti)? Může tato fyzická osoba dále uplatnit v roce 2024 výdaje na pořízení a montáž kuchyňské linky jako přímý výdaj související s budoucími příjmy z pronájmu? Nebo výdaje na pořízení a montáž kuchyňské linky budou součástí vstupní ceny bytové jednotky? 

Pronajímatel kancelářských prostor se domluví s novým nájemcem, že před započetím užívání najatých prostor pronajímatel provede stavební úpravy na žádost nájemce (např. nové podlahové krytiny, nové osvětlení, nové sádrokartonové příčky, apod.). Tyto stavební úpravy uhradí na půl (polovinu uhradí pronajímatel, polovinu uhradí nájemce na základě faktury od pronajímatele). Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou 10 let. V případě, že dojde k předčasnému ukončení nájemní smlouvy, náklady hrazené pronajímatelem (tj. polovina celkových nákladů na stavební úpravy) mu bude nájemce muset uhradit (tj. v případě předčasně ukončené smlouvy by nakonec celou výši nákladů na stavební úpravy uhradil nájemce). Jak u nájemce zaúčtovat náklady na stavební úpravy (tj. polovinu celkových nákladů na stavební úpravy, kterou uhradí na počátku nájmu pronajímateli) - bude se jednat o technické zhodnocení najatých prostor (i když v případě, že smlouva nebude předčasně ukončena, nájemce uhradil pouze polovinu nákladů) nebo by měly být např. zaúčtovány na účet 381 a do nákladů rozpouštěny po dobu, na kterou je nájemní smlouva uzavřena?

Pronajímám menší bytovou jendotkuu a proti příjmům dle § 9 ZDP uplatňuji skutečné náklady, zejména odpisy bytu a úroky z hypotéky. Rád bych se zeptal, jestli lze do nákladů uplatnit i opravy nebo výměny movitého majetku, např. židlí, sedačky, nebo postele, dokoupení závěsů, kuchyňského vybavení aj.? Je prosím rozdíl mezi nábytkem volně stojícím a vestavěným? (skříně, kuchyňské spotřebiče). Záleží i na úpravě ve smlouvě, např. jestli je explicitně vybavení součástí pronájmu, nebo explicitně není, nebo je o něm ve smlouvě úplně pomlčeno? 

Manželé mají několik let rozdělené SJ. Manželka vlastní a je i zapsána v katastru jako vlastník bytového domu. Nyní by tento svůj dům chtěla pronajmout svému manželovi. Manželka nepodniká je doma s dětmi, pronajímala by dle § 9 ZDP. Manžel OSVČ by tento dům dál podnajímal ve svém § 7 ZDP. Cenu nájmu by manželka měla stanovit cenou obvyklou, když je mezi manželi. Příjem u manžela, který by převyšoval výdaje s tím související by byl již příjmem do SJ? Ale manželce by hradil z příjmů získaných výlučně z tohoto pronájmu nikoliv z peněz ze SJ manželů. Výdajem ve svém podnikání by měl cenu nájmu nemovitosti a energie a služby s tím související. Je tento postup správný? Nebo jsou případně nějaká úskalí? 

Manželé ve SJM vlastní bytový dům, který pronajímají. Nájemné z domu přiznává ve svém přiznání, v souladu se ZDP, pouze manželka jako příjem dle § 9 ZDP. K příjmům uplatňuje skutečné výdaje. Manžel nabyl z dědického odkazu další nemovitost, kde je 100% vlastníkem pouze on. Také tato nemovitost slouží k pronájmu. Příjem z pronájmu této nemovitosti přiznává manžel ve svém přiznání jako příjem dle § 9 ZDP. Může manžel v tomto případě k příjmům z nájmu ve svém přiznání uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů?

Občan SK, dlouhodobě žijící v ČR a také zde podnikající jako OSVČ má současně příjmy z pronájmu nemovitosti, která je na Slovensku. Na příjem z pronájmu podává na Slovensku daňové přiznání. Je nutné tento příjem z pronájmu uvádět v DPFO odevzdávaném v ČR a pokud ano, tak jakým způsobem?

Zaměstnanec má kromě příjmů ze závislé činnosti také příjmy z nájmu podle § 9 zákona o dani z příjmu. Je mé tvrzení správné, že příjmy z nájmu jsou skutečně přijaté platby za nájem v daném roce (2024)? A je možné uplatnit skutečné výdaje ve výši úroků z hypotéky na tuto nemovitost? Nyní podává první daňové přiznání, kde zdaňuje příjmy z nájmu. A pokud by bylo výhodnější v dalších letech (např. za rok 2025) přejít na výdaje procentem z příjmů, tak je k této změně nutné podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP upravit základ daně z roku 2024? Nebo jaké jsou povinnosti v souvislosti s přechodem ze skutečných výdajů na výdaje procentem z příjmů?

Jsem fyzická osoba, nepodnikatel, a pronajímám nemovitost podle § 9 ZDP. V roce 2024 jsem vyměnil kotel za 70 000 Kč. Mohu si náklad rozdělit mezi dva roky, například část v roce 2024 a část v roce 2025, abych si zbytečně nevyčerpal příliš vysoký výdaj v jednom roce? Pokud ano, jaký je nejvhodnější způsob rozdělení, aby nevzniklo riziko daňové kontroly?

V § 4 ZDP jsem se dočetl, že příjem z pojistného plnění ze škod na nemovitosti v pronájmu není osvobozen. Interpretuji to tedy správně, že pokud dojde ke zničení bytové jednotky, kterou pronajímám (např. výbuch plynu, požár), a pojišťovna mi bude plnit např. 10 mil. Kč, tak budu muset 23 % zaplatit na dani z příjmu? Jde tomuto prosím nějak předejít, např. neuplatňováním výdajů za pojištění do skutečných výdajů během pronajímání dané bytové jednotky? Nebo je jediným možným řešením si navýšit (a platit) o 23 % vyšší pojistné krytí, aby toto skutečně pak bylo schopné pokrýt náklady na koupi analogické nemovitosti v případě kompletní škody? 

Je možné zdanit příjmy z pronájmu bytu v daňovém přiznání manželky, která není vlastníkem bytu? Byt manžel získal darem v době manželství, pronájem byl zahájen po dvou letech po darování, též v době manželství. Příjem z pronájmu je příjmem do SJM? Nájemní smlouvu uzavírá pouze manžel jako výhradní vlastník, rekonstrukci bytu k pronájmu financovali manželé ze společných úspor. Zdanění u manželky by bylo výhodnější, neboť je momentálně bez příjmů.

Dvě fyzické osoby vlastní nemovitost, kterou pronajímají. Musí každý z nich zdanit svou část příjmu v poměru, v jakém vlastní nemovitost, nebo je možné zdanit celý příjem z nájmu pouze u jednoho z majitelů? Vlastníci nejsou manželé ani jinak příbuzní.

Může jednatel a jediný společník s. r. o. pronajmout své firmě byt v Praze v centru, který zakoupil do osobního vlastnictví jako bytovou jednotku? Byt je zařízený jako kancelář a zasedací místnost plus je zde i možnost pro přespání. Jednatel a zaměstnanci firmy mají většinu klientů v Praze a budou byt využívat na schůzky s obchodními partnery a i na zázemí pro práci a občasné přespání. Jednatel by byt pronajal za cenu obvyklou v dané lokalitě v hodnotě cca 30 000 Kč/měsíc, na příjem z pronájmu by podal za rok daňové přiznání, kde by si uplatnil 30% výdaje a z rozdílu odvedl 15% daň. Nevadí, že se jedná o bytovou jednotku? Může jednatel pronajmou byt své vlastní firmě, pokud doloží, že je cena obvyklá a že v Praze prokazatelně uzavírá spoustu smluv? Je správný postup pro podání daňového přiznání na konci roku?

Společnost, plátce DPH, vlastní v bytovém domě byty a nebytové prostory. Bytové jednotky pronajímá bez DPH (osvobozené plnění), nebytové prostory (kanceláře) pronajímá plátcům s DPH. Služby související s pronájmem (teplo, voda, správa domu, apod.) společnosti jednou za rok vyúčtovává Společenství vlastníků tohoto domu. Služby jsou účtovány bez DPH, SVJ není plátce DPH. Následně je pronajímatel přeúčtovává (ve stejné výši) na nájemce bytů a nájemce nebytových prostor také bez DPH. Je tento postup správný, nebo by měl k přeúčtovaným službám nájemcům nebytových prostor připočítat DPH?

Občan, OSVČ, zdědil po svém otci rodinný dům, který jeho manželka, také OSVČ, chce pronajímat přes Booking. Manžel pronajme manželce dům za cenu obvyklou. Jak stanovit cenu nájemného? Manžel bude kromě své podnikatelské činnosti zdaňovat tyto příjmy z nájemného dle § 9 ZDP (nemovitost nezařadí do obchodního majetku) a uplatní si buď skutečné nebo paušální výdaje 30%. Manželka bude zdaňovat příjmy z pronájmu od bookingu v § 7 ZDP, výdaje bude mít buď skutečné (nájemné, provize, úklid, běžné provozní výdaje) nebo výdaje paušální 60 %. Je tento postup v pořádku?

Podnikatelka, OSVČ, daňová evidence, neplátce DPH, podniká od roku 2023 jako psycholožka. Vede daňovou evidenci, skutečné výdaje. V roce 2024 má jen příjmy z podnikání z psychologické činnosti. V roce 2024 pořídila nemovitost (chatu) za 3 mil. Kč a chce ji začít od roku 2025 pronajímat. V průběhu roku 2024 vznikly kromě nákladu na pořízení také další náklady na rekonstrukci za cca 300 tis. Kč. Bude se jednat o krátkodobé pronajímání, takže si v roce 2025 rozšířila živnostenský list na ubytovací služby. Jelikož se jedná o krátkodobé pronajímání, bude tento příjem zdaňovat v § 7 ZDP stejně jako příjmy z psychologického poradenství. K jakému datu zařadím nemovitost do majetku a k jakému datu začnu odpisovat, když ji začne pronajímat až v roce 2025? Co s náklady na rekonstrukci chaty za 300 000 Kč v roce 2024?

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní nemovitost, kterou dlouhodobě pronajímá zdaňuje dle § 9 ZDP a uplatňuje paušální výdaje ve výši 30 %. Nyní koupil jako spoluvlastník další nemovitost, kde má spoluvlastnický podíl 50 %. S druhým spoluvlastníkem se dohodli, že on nebude mít z pronájmu této nemovitosti žádný příjem a druhý spoluvlastník bude mit celých 100 % příjmů i výdajů. Může si nadále z nájmu své první nemovitosti uplatňovat paušální výdaje, když z druhé nemovitosti, kde je 50% spoluvlastníkem, nebude mít příjem?

Rodiče darovali synovi byt v roce 2024. Od roku 2025 bude tento byt syn pronajímat, ale chce, aby nájem pobírali jeho rodiče, proto je zplnomocnil k pronajímání tohoto bytu. Nájem bude 20 000 Kč/měsíc. Rodiče tedy budou pobírat nájem, ale majitelem bytu bude syn. Kdo bude tento nájem danit, rodiče nebo syn?

Fyzická osoba, není OSVČ ani PO, nemá ŽL, plánuje pronajímat nemovitost. Ráda bych se prosím zeptala na možnost uplatnění odpisů u nemovitosti v těchto 2 způsobech nabytí nemovitosti a na zdanění této nemovitosti (dle jakého paragrafu zákona o dani z příjmu): 1) Předmětnou nemovitost nabude jako dar od přímého příbuzného (příbuzný v řadě přímé) lze v tomto případě uplatnit odpisy nemovitosti jako náklad, pokud se rozhodne neuplatňovat paušální náklady? Pokud ano, musí pokračovat v odpisech původního majitele, dárce nemovitosti? 2) Předmětnou nemovitost nabude formou dědictví od přímého příbuzného (příbuzný v řadě přímé) lze v tomto případě uplatnit odpisy nemovitosti jako náklad, pokud se rozhodne neuplatňovat paušální náklady? Pokud ano, musí pokračovat v odpisech původního majitele, dárce nemovitosti? V jakém paragrafu zákona o daních z příjmu bude vykazovat příjmy z pronájmu v případě 1 a v případě 2? 

Manželé vlastní nemovitosti v SJM. Mohou si příjmy ze SJM mezi sebou rozdělit? Nebo musí být všechny příjmy z nemovitostí, které mají v SJM, zdaňovány vždy pouze u jedné osoby? Myslím tím rozdělení např. bytů – jeden byt by zdaňovala manželka, jeden manžel.

Fyzická osoba začala v 5/2024 pronajímat nemovitost, byt. Předpokládáme, že můžeme uplatnit celý roční odpis za rok 2024. I když se jedná o první rok pronajímání, první rok odpisování (není pronajímáno celý rok), tak nemusíme uplatňovat 1/2 odpis. Je naše úvaha správná?