Školství - strana 47

Jak správně čerpat dovolenou u pedagoga, který je u nás ve vedlejším pracovním poměru po dobu školního roku. Má částečný úvazek, přímou vyučovací povinnost provádí pouze dva dny v týdnu. Lze třeba jeden den v týdnu vykazovat jako čerpání dovolené, abychom mu nemuseli po ukončení pracovního poměru k 30.6.2006 dovolenou proplácet? Má zaměstnavatel také povinnost dodržet čerpání 14 dnů dovolené v kuse u takového zaměstnance?

Nejsem si jistá, zda postupuji správně při výpočtu úplaty za vzdělávání dle vyhlášky č.71/2005 Sb. Postupuji takto: Od skutečných nákladů roku 2005 odečtu tyto náklady: - náklady na platy a náhrady platů atd. hrazené ze státního rozpočtu - náklady na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění hrazené ze státního rozpočtu - příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb hrazené ze státního rozpočtu - ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů hrazené ze státního rozpočtu - další vzdělávání pedagogických pracovníků hrazené ze státního rozpočtu - odpisy (které jsou nákladem, nikoli však výdajem)a hradíme je z vlastních prostředků Získám výdaje roku 2005, které navýším o 10 %. Takto vypočítám maximální částku, kterou mohu vybrat od rodičů jako úplatu za vzdělávání v roce 2006. Spatřuji však problém v tom, že odpisy jsou nákladem, nikoli však výdajem a proto se o tuto částku snižuje základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. Odpisy jsou dosti velkou částkou a značně snižují základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. V případě, že třeba v příštím roce budeme plánovat rozsáhlejší opravy a údržbu, zvýší se v porovnání s předchozími lety provozní náklady a částka získaná jako úplata za vzdělávání ve výši 110 % nebude stačit. Pokud je tedy způsob výpočtu, který jsem výše popsala správný, hrozí nedostatek finančních prostředků na zajištění provozu školy. Pokud by základnou pro výpočet úplaty za vzdělání byly náklady na provoz snížené pouze o veškeré náklady financované ze státního rozpočtu tento problém bych vůbec nemusela řešit. Uniká mi smysl tohoto nařízení, pokud jsem ho pochopila dobře.

Dle rozhodnutí zřizovatele se ruší v naší škole k 31. 7. 2006 školní jídelna a bude zřízena výdejna, kterou bude provozovat jiný právní subjekt. Pracovnice ŠJ (ved.) rušící se ŠJ dostala výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) ZP a bude jí ze zákona vyplaceno dvouměsíční odstupné. Protože tato pracovnice 5 let přesluhuje, nastoupí dnem 1. 8. 2006 do starobního důchodu. Zaměstnancům odcházejících do starobního důchodu vyplácíme odměnu při prvním skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle § 10 nařízení vlády č. 330/2003 Sb. (odměňujeme podle zákona č. 143/92 Sb. a nařízení vlády č. 330/2003 Sb.). Má tato pracovnice nárok i na odměnu při odchodu do starobního důchodu (o starobní důchod pracovnice zažádala až po obdržení výpovědi)? Domnívám se, že pracovnici bude vyplaceno pouze odstupné.

Má student, účastník distančního mimořádného studia fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni nárok na uplatnění daňové slevy? Jedná se o přípravný \"0\" ročník. Na potvrzení je uvedeno: Potvrzujeme, že pan ... je účastníkem distančního mimořádného studia naší fakulty. Studium je organizováno jako forma celoživotního vzdělávání občanů podle § 24 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a nemá povinnou školní docházku.

Na školní výlet (či školu v přírodě) jede skupina žáků v doprovodu 2 vyučujících na jednu skupinovou jízdenku (pro skupinu ČD poskytují slevu). Pro výdej z pokladny mám vystaveny 2 výdajové doklady a každé vyučující v jiný den proplácím cestovní příkaz (stravné a jízdné). Protože mám pouze jednu jízdenku u jednoho cestovního příkazu nechávám originál a u druhého cestovního příkazu jsem přiložila fotokopii této jízdenky s odkazem, že originál je u tohoto čísla pokladního dokladu. Kontrola zřizovatele mi vytkla porušení zákona č. 563/1991 Sb. § 33a), že účtuji na základě kopie. Jak mám postupovat? Při proplácení cestovního příkazu musí být podpis příjemce a pokladní na cestovním příkazu, musí se duplicitně vypisovat pokladní doklad a opět podepisovat příjemce a pokladní a schválení. Číselná řada je zachována a číslo pokladního dokladu je na cestovním příkazu. Je nutná tato duplicita? Pro výpočet stravného se počátek služební cesty považuje doba odjezdu vlaku nebo doba odchodu z bydliště? Pracoviště a nádraží je každé v jiné obci.

Ráda bych se zeptala na výklad § 32 odst. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. V něm se uvádí, že „Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá a toto studium úspěšně ukončí..“ Byla jsem na školení, kde nám bylo sděleno, že od 1. 1. 2010 nesmí na škole působit pedagogický pracovník bez potřebné kvalifikace, bez ohledu na to, kdy do pracovního poměru nastoupil, tedy že dnem 31. 12. 2009 uplyne ona pětiletá lhůta. Jinde jsem se setkala s názorem, že je možné zaměstnat pedagogického pracovníka bez potřebné kvalifikace kdykoliv v průběhu 5 let od nabytí účinnosti zákona, takže nejzazší hranice, kdy bude možné pedagoga bez potřebné kvalifikace ještě zaměstnat, s tím, že zahájí do pěti let studium, je 31. 12. 2009.

Vystudovala jsem střední školu s maturitou - obor veřejná správa. Pracuji jako personalistka. Chtěla bych ale vyučovat na umělecké škole - obor tanec. Skončila jsem první i druhý cyklus jako žákyně na tanečním oboru ZUŠ s nejlepšími výsledky, dále jsem studovala 2letý program celoživotního vzdělávání na AMU v Praze - obor pedagogiky, psychologie a metodiky tance v rozsahu cca 400 hodin. Jaké vzdělání je potřeba si dodělat a na jaké škole, abych splnila podmínky nového zákona? Mohu studovat jen dálkově a obor tanec nebo umění dálkově na žádné škole studovat nelze. Pokud bych začala studovat obor „Speciální pedagogika se zaměřením na vzdělávání“ na pedagogické fakultě, budu moci následně vyučovat na tanečním oboru?

Jak konkrétně dle platné legislativy a v souladu s dobrými mravy stanovit výši úplaty za vzdělávání a školské služby dítěte cizince ze třetího státu a jaká bude úhrada za stravné tohoto dítěte. Bohužel nikde není stanovená metodika těchto výpočtů. Jsme čtyřtřídní škola se 100 dětmi. Od září k nám bude zřejmě chodit 7 dětí cizinců ze třetích států.

Splňuje vyučující kvalifikaci pro výuku na 2. stupni ZŠ v případě, že absolvovala studium na VŠB TU (ing.) a DPS UOP na PF OU - centrum dalšího vzdělávání - ukončeno v březnu 2005 podle § 60 zákona č. 111/1998 Sb., (záv. zkouška z pedagogiky, psychologie, didaktiky se zaměřením na přírodovědné předměty, záv. práce se zaměřením na fyziku) s osvědčením, že jmenovaná má pedag. způsobilost k vyučování odborným předmětům na SŠ v oboru své VŠ kvalifikace a předpoklady pro vedení výchovně - vzdělávacícho procesu na ZŠ? V případě, že zmíněné studium nesplňuje kvalifikační předpoklady, je nutné je doplnit absolvováním oboru rozšiřující studium matematiky pro 2. stupeň (4 semestry) na PF OU v rámci celoživotního vzdělávání, nebo novým studiem DPS VVP, které v příštím akademickém roce otevírá také PF OU?

Učitelka ZUŠ vracející se ve školním roce 2006/2007 po MD má doposud ukončené střední odborné vzdělání a po odborné stránce dva cykly na ZUŠ v oboru, který vyučuje. Svou kvalifikaci si od roku 2000 doplňuje studiem programu celoživotního vzdělávání a navštěvuje Metodické centrum na Hudební fakultě JAMU - obor klavír. Pokud studium úspěšně zakončí, lze ji přiznat kvalifikaci pro učitelku hry na klavír na ZUŠ nebo je nutné do 4 let zahájit studium, kterým potřebný předpoklad získá?

Jsem ředitelka ZŠ a MŠ, celkem 8 oddělení (5 tříd, 1 oddělení škol. družiny, 2 oddělení MŠ). Dle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. mám povinnost odučit 10 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že jsme malá škola, jsem zároveň metodik ICT. Jaké školení či studium musí absolvovat metodik ICT a zda 2 hodiny práce metodika ICT mohou být hodinami nadúvazkovými (škola do 150 žáků), pokud budu učit 10 hodin týdně.

Kontrolní orgán rozporuje výši příplatku u třídního učitele, který jsem stanovil na základě rozsahu práce na 600 Kč, z toho důvodu, že tento pracovník má pouze poloviční pracovní poměr jako učitel (další polovinu má jako trenér). Kontrola tvrdí, že veškeré hodnoty jsou v předpisech vázány na plný pracovní úvazek, a že tedy při polovičním úvazku je maximální výše příplatku za třídnické práce 400 Kč. Výklad, který zastávám já (a celá řada kolegů) je, že zvláštní příplatek je vázán na činnost a není rozhodující velikost úvazku. Není přece možné, aby odváděl jen polovinu třídnických povinností.

1. Zákonný zástupce podá žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání na celodenní docházku, ve správním řízení je vydáno Rozhodnutí o přijetí dítěte. 2. V září zákonný zástupce chce docházku změnit nejvýše na 4 hodiny. Protože by mělo o docházku zájem dítě pracujících rodičů, lze toto vyřešit následovně? Rodiče podají Žádost o změnu typu docházku - z celodenní na 4 hodiny. Ředitelka školy žádost přijme, poté zažádají opět o přijetí k předškolnímu vzdělávání na docházku na 4 hodiny. Zahajuji nové správní řízení a v případě, že místo není, nemusím dítě přijmout a dát přednost dítěti zaměstnaných rodičů. Toto poučení vložím i do všech Rozhodnutí o přijetí k předškolnímu vzdělávání, takže zákonní zástupci budou o této možnosti předem vědět.

V září 2005 jsme přijali p. učitelku, která splňuje kvalif. předpoklady pro výuku našich žáků na 1. stupni ZŠ, a to na dobu určitou do 30. 6. 2006. Můžeme s touto učitelkou uzavřít novou smlouvu na dobu určitou a to od 28. 8. 2006 - 30. 6. 2007 s tím, že pokud se osvědčí není problém v dalším roce uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Tato učitelka ukončila v roce 2004 pg. fakultu, poté pracovala jako recepční v hotelu a současně 3 měsíce učila v jiné základní škole - máme ji považovat za absolventa? Jsme málotřídka, kde je z pg. pracovníků pouze ředitelka, učitelka a vychovatelka, proto potřebujeme kvalitního člověka, kterého chceme nejdříve důkladně poznat a především jeho schopnosti, neboť nějaké reference či doporučení od předchozího zaměstnavatele nejsou - vzhledem ke krátké praxi.

Pokud chce vysokoškolák - absolvent získat osvědčení praktický zubní lékař musí povinně absolvovat x hodin školení v oboru dle pokynů Lékařské komory. Jak je možno klasifikovat toto školení? Jako prohlubování kvalifikace nebo jako zvyšování kvalifikace dle § 126 ZP. Jak v těchto případech poskytovat volno a jak jej z hlediska mezd platit nebo neplatit.