Školství - strana 46

Jsme základní škola zřízená obcí. Dle darovací smlouvy jsme obdrželi věcný dar - koberec v hodnotě 4 700 Kč a drobné předměty v celkové hodnotě do 2 000 Kč, určené na vánoční besídku. Jedná se o sladkosti, malé polštářky, barvy a podobně. Jak zaúčtovat tyto dary?

Jsme střední škola. Firma k nám nainstalovala automat na nápoje. Ve smlouvě je uvedeno, že ceny budou nižší než je obvyklé a my nebudeme účtovat spotřebovanou energii a vodu. Jak toto promítnout do DPH a účetnictví? Šlo by ten rozdíl účtovat třeba nadaci školy jako příspěvek na levnější nápoje pro žáky? A jak by se toto promítlo do DPH a účetnictví?

Společnost s r. o. má uzavřenou smlouvu se SOU o odborném výcviku učně. Ve smlouvě je určena odměna ve výši 20 Kč za hodinu práce. Žádám o radu, jak tuto odměnu zaúčtovat, když učeň není v pracovněprávním vztahu, smlouva je pouze s učilištěm.

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Stravování zaměstnanců máme zajištěno smlouvou se školní jídelnou, která je samostatný právní subjekt. Učitelka odučí 5 vyučovacích hodin (její celý denní úvazek přímé pedagogické činnosti) a jede na služební cestu (školení AJ), která trvá 5 hod. 20 minut. Po návratu ze služební cesty provede doma přípravu na druhý den (práce související s přímou pedagogickou činností do úvazku 8 hod.). Má nárok na příspěvek na oběd z nákladů a z FKSP za tento den?

Prosím o výklad § 81 odst. 3 nového zákoníku práce \"zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny\" - pro pedagogy. Výklad našeho zřizovatele je ten, že pedagog musí být 8 hodin přítomen na pracovišti. Doplňující otázka: Pokud k 1. 1. 2007 nebude vydán nový pracovní řád pro zaměstnance škol a současný je podle zákona č. 264/2006, část 38 k 31. 12. 2006 zrušen, pak se musíme řídit § 81 odst. 3 ZP, kdy zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho po skončení směny ( tedy být 8 hodin na pracovišti)? Toto je výklad našeho zřizovatele.

Náš závodní lékař tvrdí, že povinnou periodickou preventivní prohlídku zaměstnanců naší základní školy musíme zaplatit včetně administrativní činnosti spojené s prohlídkou. Finanční vyrovnání požaduje i přesto, že mu vyhotovíme seznam všech zaměstnanců školy, kde jsou v tabulce u každého zaměstnance uvedeny varianty výsledku vyšetření (schopen nadále k navrhované práci, neschopen nadále...) dále datum a podpis lékaře. Ani takováto forma minimalizace administrativy závodního lékaře nepřesvědčila o tom, že by měl periodickou prohlídku provést pro naší školu zdarma. Sdělte nám, jestli pojišťovna hradí povinné periodické preventivní prohlídky zaměstnanců v rámci závodní preventivní péče včetně nezbytné minimální administrativy (vyjádření, razítko, podpis). Uveďte i předpis, který řeší shora uvedenou problematiku. Rád bych doložil naše požadavky vyjádřením odborníků včetně příslušných předpisů.

Musí škola přijmout žáka k základnímu vzdělávání, který se přistěhoval do obce, ale rodina tu má jen přechodné bydliště? Obec pak nedostane od státu příspěvek na provozní náklady žáka. Ty se přidělují jen na žáky s trvalým pobytem v obci. Kdo tedy dostává tento příspěvek na žáka? Pokud je to OÚ nebo MÚ je nějaká právní cesta získat tyto prostředky?

Jsme škola s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Co když škola splní tento odběr zboží jen do určité výše částky povinného odvodu (násobek průměrné hrubé mzdy za 3. čtvrtletí běžného roku). Odvádí pak rozdíl do výše povinného odvodu finanční částkou do státního rozpočtu?

Máme ve škole absolventa Univerzity Hradec Králové, PdF vychovatelství, obor sociální pedagogika se zaměřením na tělesnou výchovu a sport. V indexu má záznamy o zápočtech a zkouškách z didaktiky školní a mimoškolní TV, vybraných kapitol z teorie TV, teorie a didaktiky plavání atd. Je toto magisterské studium dostačující pro učitele 2. stupně ZŠ pro předmět tělesná výchova?

Jakým způsobem může zaměstnanec čerpat FKSP ve školství, má-li u jedné organizace dva pracovní poměry? (Hlavní a na částečný úvazek.) Např. se jedná na příspěvek na vitamíny, na stravenky, na rekreaci, atd. Má nárok na dva stejné příspěvky?

Škola chce zaměstnat učitele ze třetí země. V době, kdy ještě nemá vízum (pracovní povolení), může tento učitel začít učit, vykonávat zde svobodné povolání dle § 7 odst. 2, vystavit fakturu, škola by srazila a odvedla zajištění daně dle § 36 (25 %)?

Základní škola má 462 žáků v 18 třídách 9. ročníků Dotaz se týká dvou osob: 1. Výchovná poradkyně školy by měla podle § 3 NV 75/2005 Sb. plný úvazek snížen o 3 hodiny. Na naší škole však učí pouze 4 hodiny. Při výpočtu výše jejího úvazku jsem postupoval takto: 22 - 3 = 19 4 :19 = 0,211 Výchovné poradkyni tedy pro účely výpočtu mzdy stanovuji výši úvazku na 0,21. 2. Učitel - metodik ICT by měl podle § 3 NV 75/2005 Sb. plný úvazek snížen o 4 hodiny. Na naší škole však učí pouze 6 hodin. Při výpočtu jeho úvazku jsem postupoval takto: 22 - 4 = 18. 6 : 18 = 0, 333 Metodikovi ICT tedy pro účely výpočtu mzdy stanovuji úvazek 0, 33. Je tento můj postup správný?

Jsme Nadační fond střední školy. Letos jsme pořádali ples. Na finančním úřadě jsme byli upozorněni, že je nutné o nákladech a výnosech plesu účtovat odděleně. Jak se to projeví v účetnictví a ovlivní náklady plesu na správu nadačního fondu, které jsou omezeny určitým procentem celkové výše příjmů?

Jsme základní škola - příspěvková organizace zřizovaná obcí. Pořádáme každoročně LVVZ pro žáky. V tomto školním roce se uskuteční v únoru roku 2007. Již letos však vybíráme zálohy od žáků a platíme fakturu cestovní kanceláři. Jak správně zaúčtovat a jak účtovat podíl faktury pro instruktory, kterým pobyt hradí škola? Musí i oni hradit zálohu, která by se jim příští rok vracela?

Každoročně organizuje plavecká škola pro mateřskou školu kurz plavání v plavecké hale jako nadstandardní činnost. V časopise Řízení školy č. 8/2006 jsem se v článku Zajištění BOZP ve školách o organizaci výuky plavání v ZŠ dočetla, kde je upřesněn počet neplavců a plavců v jedné skupině a určena odpovědnost za děti. Jak se správně organizuje výuka plavání dětí mateřských škol?

1. Výchovný poradce na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků). Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro výchovné poradce má 3 hod./týdně z úvazku - 450 žáků ve škole (tzn. učí 19 h/týdně). Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 18 hod./týdně? 2. Ředitel školy na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků) Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro vedoucí pracovníky učí 5 hod./týdně - 28 tříd a oddělení. Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 4 hod./týdně?

Setkávám se s tím, že na každé škole mají rozdílnou formu evidence pracovní doby pedagogických pracovníků, je to tzv. lidová tvořivost. Zajímalo by mne, jak by měla konkrétně vypadat evidence pracovní doby, která by byla vyhovující pro jakýkoli kontrolní orgán. Jedná se zřejmě o problematiku přímé a nepřímé vyučovací povinnosti. Musí nepřímá vyučovací povinnost figurovat v evidenci pracovní doby, nemůžeme si přece nijak ověřit, zda ji pedagog provádí? Jak by měla vypadat evidence pracovní doby např. u pedagoga, který má vyučovací povinnost 23 hodin, přímou vyučovací povinnost provádí v rozsahu 15 hodin, má tedy úvazek 0,652. Přímou vyučovací povinnost provádí dle rozvrhu jen ve středu (7 hodin) a v pátek (8 hodin). Na mzdovém listě a na výplatní pásce má takový pracovník uvedeno, že v měsíci, který má 21 pracovních dnů, odpracoval 109,54 hodin ( 21*8*0,652 =109,54). Mzdový program neřeší skutečnost, že tento člověk byl v práci fyzicky pouze ve středy a v pátky, takže se zdá, jako by dotyčný člověk každý den odpracoval 5,216 hodin (8*0,652=5,216 hodin). Jak sladit evidenci pracovní doby s programem, který zpracovává mzdy tímto způsobem?

Jak správně čerpat dovolenou u pedagoga, který je u nás ve vedlejším pracovním poměru po dobu školního roku. Má částečný úvazek, přímou vyučovací povinnost provádí pouze dva dny v týdnu. Lze třeba jeden den v týdnu vykazovat jako čerpání dovolené, abychom mu nemuseli po ukončení pracovního poměru k 30.6.2006 dovolenou proplácet? Má zaměstnavatel také povinnost dodržet čerpání 14 dnů dovolené v kuse u takového zaměstnance?

Nejsem si jistá, zda postupuji správně při výpočtu úplaty za vzdělávání dle vyhlášky č.71/2005 Sb. Postupuji takto: Od skutečných nákladů roku 2005 odečtu tyto náklady: - náklady na platy a náhrady platů atd. hrazené ze státního rozpočtu - náklady na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění hrazené ze státního rozpočtu - příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb hrazené ze státního rozpočtu - ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů hrazené ze státního rozpočtu - další vzdělávání pedagogických pracovníků hrazené ze státního rozpočtu - odpisy (které jsou nákladem, nikoli však výdajem)a hradíme je z vlastních prostředků Získám výdaje roku 2005, které navýším o 10 %. Takto vypočítám maximální částku, kterou mohu vybrat od rodičů jako úplatu za vzdělávání v roce 2006. Spatřuji však problém v tom, že odpisy jsou nákladem, nikoli však výdajem a proto se o tuto částku snižuje základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. Odpisy jsou dosti velkou částkou a značně snižují základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. V případě, že třeba v příštím roce budeme plánovat rozsáhlejší opravy a údržbu, zvýší se v porovnání s předchozími lety provozní náklady a částka získaná jako úplata za vzdělávání ve výši 110 % nebude stačit. Pokud je tedy způsob výpočtu, který jsem výše popsala správný, hrozí nedostatek finančních prostředků na zajištění provozu školy. Pokud by základnou pro výpočet úplaty za vzdělání byly náklady na provoz snížené pouze o veškeré náklady financované ze státního rozpočtu tento problém bych vůbec nemusela řešit. Uniká mi smysl tohoto nařízení, pokud jsem ho pochopila dobře.

Do pracovního poměru jsem přijala k 1. 5. 2006 na místo učitelky v Mateřské škole pracovnici, která nemá pedagogické vzdělání (vystudovala gymnázium), k 1. 9. 2006 má tato pracovnice nárok na platový postup. Bude nutný odpočet platového tarifu za nedostatečnou kvalifikaci?