Správa daní - strana 87

Jak je třeba postupovat v případě přijetí daňového dokladu od dodavatele, jehož plnění podléhá přenesené daňové povinnost, v jiném zdaňovacím období než je DUZP uvedené na daňovém dokladu. Př. DUZP dokladu 31. 3., přijetí dokladu 15. 4., plnění nebylo zahrnuto do přiznání k DPH za 1.Q ani do výpisu z evidence pro účely DPH za 1.Q Je nutné podat dodatečné přiznání DPH za 1.Q + nový výpis z evidence pro účely DPH za 1.Q s promítnutím opravy?

Kontrola byla provedena za rok 2011 a 2012, doměrek se týkal těchto let, přesto, že auto bylo prodáno v 3/2011, autobazarem řádně odhlášeno, ale nový majitel vozidlo na sebe nepřehlásil. Vypadá to tak, kontrola za další roky – 2013 a následné bude toto vozidlo pořád zatěžovat silniční daní. Můj dotaz byl spíš orientován na problematiku po prodeji auta – kdy prodejce nemá žádnou páku donutit kupujícího, aby vozidlo na sebe přehlásil. Ani na registru vozidel se nedoví nic, protože podle kupní smlouvy už není majitel, takže se s ním nikdo nebaví. Pouze finanční úřad doměřuje a penalizuje. Co s tím? Podat žalobu na soud?

Podnikatel, fyzická osoba, příjmy z podnikání zjednodušeně cca 100 000 Kč  ročně opravy automobilů, 800 000 Kč, pronájem nemovitosti - sklad. prostor plátci DPH. V § 9 pronájem pozemku 200 000 Kč ročně. Bohužel jsme nevěděli, že příjmy z pronájmu v § 9 vstupují do limitu 1mil. Kč pro povinnou registraci k DPH. Nyní se nám ohlásil FU na místní šetření právě z tohoto důvodu. Požadují tržby od r. 2010. Mají na to nárok? Jaký postih nás čeká - mohou doměřit DPH i z pronájmu - který je osvobozený a plátce se může rozhodnout, zda jinému plátci uplatní daň?

Autobazar s nákladními auty vykupuje nákladní automobily pro další prodej. Technický průkaz předá do depozita - vozidlo od prodávajícího na sebe nepřepisuje, takže v TP není zapsán jako majitel vozidla. Při následném prodeji vozidlo odhlásí původní majitel. Stalo se ovšem, že kupec si toto vozidlo na sebe nepřihlásil. Tuto skutečnost se autobazar vlastně dověděl při kontrole FÚ, který autobazaru vyměřil silniční daň a penále. Je tento postup správný? Kdo má vlastně tuto silniční daň platit? Jak se může příp. i původní majitel a autobazar bránit? Copak kupní smlouva a její úhrada není dostatečným důkazem toho, kdo je majitel vozidla?

Jsme právnická osoba a předmětem naší činnosti je nákup a prodej zboží. Zboží jsme začali od února 2014 nakupovat od českého subjektu a prodávat na Slovensko, slovenskému odběrateli se slovenským DIČ. Z tohoto důvodu nám vznikly nadměrné odpočty DPH. V únoru 2014 jsme změnili sídlo z místa Prahy do Brna. V dubnu nám poslal FÚ Praha do datové schránky Výzvu k odstranění pochybností DPH 02/2014, požadované doklady a účetnictví jsme poslali. Od té doby se neozvali, DPH nám nevrátili. V květnu jsme do datové schránky obdrželi Výzvu k odstranění pohybností DPH 03/2014, FÚ Brno. Právě nám plyne 15 denní lhůta k doložení skutečností. Finančním úřadům jde o prokázání, že zboží bylo opravdu přepraveno do jiného státu. Je přípustné, aby bylo s námi vedeno šetření nezávisle u dvou finančních úřadů? Zbytečně nás to zatěžuje, jedná se prakticky o stejný typ obchodu, se stejnými dodavateli a odběrateli. Máme právo na jednání pouze na jednom místě s jedním FÚ, chceme vše řešit jen v Brně. Dosud jsme neobdrželi ani změnu příslušnosti z Prahy do Brna. Přiznání k DPH za duben jsme podali na FÚ Brno, konzultovali jsme kam Přiznání podat s FÚ Brno, ale nevíme, zda jsme učinili správně. Máme požádat FÚ o sloučení šetření Výzev? Je nějaká lhůta, do kdy musí FÚ změnit příslušnost? My jsme změnu sídla neoznamovali, bylo nám řečeno, že to FÚ dělá automaticky, že se to dozví z rejstříku. Je nějaká lhůta, do kdy musí ukončit šetření Výzev?

Fyzická osoba poskytuje službu do jiné země EU s přenesením daňové povinnosti. Měsíčně podává přiznání k DPH a souhrnné hlášení. K tomuto úkonu zmocnila jinou osobu, přičemž na příslušný finanční úřad zaslala notářsky ověřenou plnou moc. Zmocněnec každý měsíc vyplní na daňovém portálu MFČR (adisepo.mfcr.cz) souhrnné hlášení a na finanční úřad zašle prostřednictvím své datové schránky následující doklady: 1)      Potvrzení o podání učiněné datovou zprávou, neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem - potvrzení o podání souhrnného hlášení (samotné souhrnné hlášení již neposílá). 2)      Vyplněné přiznání k DPH (pouze řádek 21) ve formátu pdf. 3)      Kopii plné moci k podávání přiznání k DPH a souhrnného hlášení. Je tento postup věcně a procesně správně? Jsou tím splněny všechny potřebné náležitosti? Zajímalo by mne zejména, zda zmocněnec může zasílat dokumenty ze své datové schránky (tedy ne ze schránky zmocnitele) a zda pdf formát zasílaných dokladů je finančním úřadem akceptován.

Občan má velmi malé příjmy dle § 6, takže mu v zaměstnání nevyplývá žádná daňová povinnost. Pokud by udělal DPFO, kam by zahrnul příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 9, nevznikla by mu při uplatnění skutečných výdajů z pronájmu včetně odpisů bytu a při využití slevy na dani na poplatníka a odpočtu za životní pojištění žádná daňová povinnost. Z uvedeného důvodu občan daňové přiznání nepodával. Nyní zjistil, že přestože by výsledná daň byla nulová, měl povinnost podání podat. Takto nepodal DPFO za r. 2010 - 2013. Pokud by nyní přiznání podal jako řádná přiznání, vyplynula by z důvodu pozdě podaného přiznání nějaká sankce ze strany FÚ?

Jak finanční úřad posuzuje, jestliže při daňové kontrole u OSVČ, jenž je plátce DPH, a který vede daňovou evidenci, najde na bankovním účtu příjmy, které nejsou vyfakturované, není z nich odvedeno DPH, ale jsou zdaněny daní z příjmů FO? Jak bude FÚ tyto příjmy posuzovat, vč. doplatků daně, penále, pokuty? Hraje nějakou roli, jestliže OSVČ prohlásí, že je nechce tzv. přiznávat? A jaký to má pak na OSVČ (toto prohlášení) dopad?

Předpokládáme, že nejsou žádná dodatečná přiznání, žádné kroky FÚ a pojišťoven. Kdy uplyne lhůta pro stanovení (doměření) daně DPH 12/2010, DPH 12/2011, DPH 12/2012, DPPO za 2010, 2011 a 2012 (přiznání podával poradce) a veřejnoprávního pojistného za zaměstnance za tytéž roky (vyúčtování jsme podali v termínu sami). Jak tyto lhůty prodlouží případné trestněprávní řízení a jaké promlčecí lhůty stanoví trestní zákoník u výše uvedených období v závislosti na závažnosti?

Mezi nájemcem a pronajímatelem vznikl spor o platnost nájemní smlouvy v r. 2013. Dle nájemce je nájemní smlouva platná a tento stále hradí částky nájmu (čtvrtletní platby). Dle pronajímatele smlouva zanikla k 31. 12. 2012. Tento spor se dostal až k soudu, kdy soudní řízení proběhne v r. 2014. Pronajímatel v roce 2014 vrátil nájemci uhrazené nájemné za r. 2013. Je možné ponechat zaplacené částky za nájem v daňových nákladech roku 2013 a čekat na výsledek soudního řízení s tím, že pokud by soud neuznal platnost náj. smlouvy za r. 2013 podat dodatečné daňové přiznání? Případně existuje k této věci nějaký judikát?

Fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, vedoucí účetnictví, plátce DPH chce v průběhu roku 2014 ukončit svoji živnost (pronájem a správa vlastních nemovitostí), DPFO bude podáno za celý rok 2014 až k 31. 3. 2015? Jaké povinnosti vzniknou této FO z pohledu DPH a jaké z pohledu daně z příjmů FO pokud: a)      majetek vyřadí a bude používat pro svoji osobní potřebu, b)      majetek daruje dětem, c)      majetek vyřadí a dále bude pronajímat v § 9, d)     majetek prodá. Jelikož tato FO vede účetnictví, tak nebude upravovat základ daně o neuhrazené závazky a pohledávky?

Jakým způsobem je posuzována podstata, že dítě je právě vyživovanou osobou a že s rodičem sdílí společnou domácnost. Dítě se ještě v nezletilosti nastěhovalo k otci a po dobu nezletilosti a dále po dobu zletilosti žilo s otcem. Jeho otec neřešil přídavky na dítě, neboť mu bylo známo, že by dítěti nenáležely. Dítě si v plnoletosti s matkou vyřídilo přídavek na dítě, který chodil k rukám dítěte. Otec po uplynutí kalendářního roku si uplatnil daňové zvýhodnění na dítě žijící s otcem ve společné domácnosti, ve svém daňovém přiznání. Stejným způsobem jako otec postupovala i matka dítěte, aniž by otce informovala. Dítě poskytlo potvrzení o studiu oběma rodičům. Finanční úřad celou situaci posoudil dle vyživované osoby tak, jak stanoví zákon pro poskytnutí přídavků na dítě. Jelikož si dítě vyřizovalo přídavky s matkou a ta si ho zahrnula do společné domácnosti, umožnil finanční úřad uplatnit daňové zvýhodnění matce. Vůbec nebyl zohledněn faktický stav věci, že dítě po celou dobu žilo v domácnosti s otcem. Podotýkám, že je velmi sporné, zda si matka vůbec plnila nějakou vyživovací povinnost vůči dítěti. Zde postrádáme logiku celého systému uplatnění daňového zvýhodnění na dítě. Máme za to, že bylo pochybeno jednak již v případě vyřizování přídavků na dítě, ale chybně postupoval i finanční úřad, kdy neposoudil faktický stav věci, ale vycházel z údajů, které byly fiktivní. Otázkou také zůstává, zda lze danou situaci řešit a zda řešit i období nezletilosti dítěte, kdy žilo také s otcem ve společné domácnosti a toto nebylo z jeho strany ošetřeno soudním rozhodnutím.

Zaměstnanci bylo omylem sráženo sociální pojištění i po dosažení maximálního vyměřovacího základu (u jednoho zaměstnavatele) za rok 2013. Musíme vyhotovit opravné přehledy a požádat ČSSZ o vrácení přeplatku? Zaměstnanec si za rok 2013 už podal daňové přiznání. Jak máme vyřešit vrácení přeplatku na dani za rok 2013?

Právnická osoba bude podávat daňové přiznání k DPPO do 30. 6. 2014. Dne 20. března byla schválena na valné hromadě účetní závěrka roku 2013 a rozdělení zisku z roku 2010 s tím, že je dosud nevyplacen zisk roku 2011, 2012 a 2013. 1)      Do jaké doby musí být vyplacen zisk a do kterého dne musí být odvedena sražená daň ze zisku? 2)      Je možné svolat další valnou hromadu a rozdělit zisk roku 2011 a 2012? 3)      Je-li možno svolat další valnou hromadu, do kterého nejpozdějšího data je třeba ji svolat a do kterého nejpozdějšího data je nutno odvést z tohoto dalšího zisku sraženou daň?

Právnická osoba má několik let po sobě zisk, který je zaúčtován jako nerozdělený. Za rok 2013 podala daňové přiznání k DPPO do 1. 4. 2014. V únoru zasedala valná hromada, která schválila účetní závěrku a rozdělení části zisku ve výši 1 milion Kč. Společníkovi byla v březnu 2014 vyplacena část zisku ve výši 300 000 Kč a z této částky odvedena srážková daň (výplata 255 000 Kč, daň 45 000 Kč). V květnu 2014 chce firma vyplatit další částku ve stejné výši a v červnu 2014 zbytek, tj. 400 000 Kč (výplata 340 000 Kč, daň 60 000 Kč). 1)      V jakém termínu musí být odvedena srážková daň? 2)      Je možné odvést srážkovou daň na etapy, jak uvedeno shora?

Na počátku února 2014 jsem byl registrován jako identifikovaná osoba. Na finančním úřadě mi sdělili, že mi osvědčení o registraci bude zasláno poštou během několika týdnů. Dodnes jsem toto osvědčení nedostal. Jakým způsobem lze o něj zažádat? Stačí poslat písemně žádost na FÚ? Má FÚ povinnost toto osvědčení vystavit v určité lhůtě?

Jako daňový poradce jsem obdržela od svých klientů plnou moc ke zpracování přiznání k dani z příjmů právnických osob i k dani z příjmů fyzických osob. Jsem povinna podat zpracované přiznání elektronicky, když mám povinně zřízenou datovou schránku, nebo mohu i nadále podávat přiznání v "papírové" formě? Pokud to musí být elektronicky v jakém formátu musím přiznání podat? Pokud by to muselo být v xml, jak mám podat přílohy k těmto přiznáním? Myslím tím různá potvrzení o studiu dětí, o poskytnutých darech, o zaplaceném životním pojištění ale i třeba rozvahu, výkaz zisků a ztrát a třetí textovou přílohu?

Firma vedoucí podvojné účetnictví již několik let tvoří a rozpouští zákonné opravné položky k pohledávkám. Nyní účetní přišla na to, že v žádném daňovém přiznání neuváděla částky z účtů 558 a 391 a 311 do přílohy č. 1 II. oddílu písm. c) DPPO. Vyplývají nějaké sankce ze strany FÚ kvůli tomuto opomenutí?

Mzdová účetní manželky nechce odečíst úroky ze smlouvy, ve které figurují i její rodiče (rodiče manželky). Manželka je spoluvlastníkem nemovitosti, bydlí v nemovitosti se svou rodinou, hradí úroky a je dalším účastníkem smlouvy o úvěru. Celková hodnota všech úroků (i eventuálních úroků ze „smlouvy rodičů“) nepřevyšuje částku 300 000 Kč. Rodiče si úroky neuplatňují - ani nemohou, neboť nejsou vlastníky nemovitosti.

Jestli správně rozumím odpovědi, tak nelze o všech osvobozených příjmech říci, že jsou osvobozené stejně. Pokud není osvobození uvedeno přímo v § 4 zákona o daních z příjmů, tak již nelze příjem brát jako osvobozený, i když je osvobozen např. právě podle § 10 odst. 1 písm. a)? A to i v případě, že se v tomto § opět hovoří o osvobozeném příjmu? Měla jsem za to, že příjmy buď nejsou předmětem daně vůbec, nebo jsou předmětem daně a pak mohou být osvobozené nebo zdaňované a ty zdaňované pak mohou být zdaňovány srážkou (zvláštní sazbou daně) nebo klasickým zdaněním. Jaké je tedy ještě rozdělení osvobozených příjmů? Ty, které jsou vymezené v § 4 a ty, které jsou vymezeny v jiných paragrafů? Kde je v zákoně uvedeno, že pokud se mluví o příjmech osvobozených od daně z příjmů, tak jsou myšleny pouze příjmy uvedené v § 4 a ne ty ostatní? Dále jsem nikde v odpovědi nenašla reakci na situaci, že bude mít poskytovatel služeb živnostenský list. Dá se stále uvažovat o příležitostné činnosti, i když jsou v současnosti vystavovány živnostenská oprávnění na všechny volné živnosti?