Základ DPH a jeho opravy - strana 1

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Vzhledem k tomu, že jsme v roce 2023 vystavili jako společnosti s.r.o. podnikající na území ČR, plátci DPH stavební práce na dílo pro jiného plátce DPH v ČR, na stavební práce na objektu na území české republiky a toto dílo bylo předáno, vyfakturováno, stalo se v průběhu roku 2024, že odběratel shledal postupně jisté vady na již dodané stavbě a žádali slevu z ceny stavebního díla. My jako zhotovitel jsme se tedy domluvili s odběratelem na slevě na dodaném stavebním díle. Otázka zní, jak správně zaúčtovat z naší strany opravný daňový doklad vystavený v roce 2024 na slevu z díla z roku 2023 z hlediska DPH a daně z příjmu právnických osob? Z hlediska DPH bude opravný daňový doklad na snížení výnosů dán do formuláře, účetnictví na DPH v měsíci uznání slevy na díle, tj. v srpnu 2024? Jak potom tedy řešit daň z příjmů, doklad-opravný daňový doklad na snížený výnos bude zaúčtován v roce 2024, kdy jsem se o slevě dozvěděl nebo musí být zahrnut opravný daňový doklad na slevu na díle do roku 2023? 

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Společnost eviduje nedokončenou výrobu týkající se stavební zakázky. Tato stavební zakázka nebyla fakturována a ani nedošlo k přijetí úplaty a uplynulo 12 měsíců, tj. byly naplněny podmínky § 21 odst. 8 zákona o DPH. Nejdéle tedy k 31. 12. následujícího roku po roce, kdy bylo započato plnění mělo dojít k odvodu DPH, což se nestalo. Budeme tedy podávat dodatečné daňové přiznání k DPH. Jak stanovit základ daně? Je průchozí na úrovni ocenění nedokončené výroby, a nebo musí být zohledněna i očekávaná marže? Jak se bude účtovat (MD 314/D 343).

Je správné na straně odběratele dát přijatý dobropis do 10.000 Kč včetně DPH do oddílu B3, pokud nejde o dobropis v souvislosti pohledávkami v insolvenčním řízení? Respektive, zda je/není třeba zkoumat, v jakém oddíle byl reportován doklad původní, ke kterému se dobropis vztahuje? Předpokládám, že dodavatel tento jím vystavený dobropis do 10 000 Kč, na základě kterého bude nárokovat DPH u Finančního úřadu, uvede v oddíle A5. 

Firma dle smlouvy se zákazníky vystavuje dobropisy za včasné úhrady faktury, tedy skonta. Pokud vystavuji letos dobropis na skonto, kde jsou položky ve snížené sazbě daně k fakturám z loňského roku (tj. 15% sazba DPH), jaká bude sazba daně u skonta? Už 12 %, protože je DUZP dnem zaplacení faktury, nebo je to oprava podle § 43 ZDPH, kdy se použije sazba daně jako u původního dokladu?

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

Nezisková organizace, plátce DPH, v lednu 2024 zaplatila 220.000 Kč za hmotný majetek: pec-konvektomat. Dodavatel vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti § 92a. Jak dodavatel, tak odběratel fakturu vyčíslili v kontrolním hlášení za leden 2024. Je to tak správně? Zboží bylo dodáno až v měsíci květnu 2024. K 1. 6. 2024 nezisková organizace chce zaslat na FÚ, po roce, ukončení registrace DPH. A tento HM bude problém. Jak postupovat – vyčíslit z 220 000 Kč DPH, které v řádku 47 bude muset odběratel odvést?

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Advokát vystavuje fakturu za právní služby, cestovné, promeškaný čas, soudní náklady řízení. Kromě právních služeb vše účtuje bez DPH. Je to takto správně?

Článek 73 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že základ daně v případě vkladu nemovitostí jednou společností do základního kapitálu druhé společnosti výměnou za akcie této druhé společnosti musí být určen s ohledem na emisní hodnotu těchto akcií, pokud se tyto společnosti dohodly, že protiplnění za tento kapitálový vklad bude tvořeno touto emisní hodnotou.

Článek 16 a článek 74 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že při bezúplatném přenechání tepla vyrobeného z bioplynu kogenerační jednotkou, základ daně odpovídá nákladové ceně tohoto tepla, pokud je použití zboží pro účely jiné než podnikání.

Dodavatel (ČR) přijal od odběratele (ČR) zálohu ve výši 100% v cizí měně ( celkem 121 EUR) na dodávku zboží ke dni 31. 5., následně vystavil daňový doklad k přijaté platbě, základ daně a daň přepočetl na českou měnu kurzem platným 31. 5. (25 Kč/EUR) základ daně 100 Eur (2 500 Kč, daň 525 Kč) K dodávce zboží došlo 4.6., načež dodavatel vystavil fakturu - daňový doklad , kde vyčíslil částku základu daně (100 EUR) a daň (21 EUR) kurzem platným k 4. 6. (24,50) a vyčíslil vyrovnání záklohy: základ daně -50 Kč, daň -10,50 Kč. Domníváme se, že tento postup není správný, protože nedošlo k navýšení ani ke snížení základu daně oproti základu daně dle dokladu k uhrazené záloze (§ 37a ZDPH). Můžete prosím vysvětlit, jak se v tomto případě (kdy se nemění základ daně vyjádřený v cizí měně při uskutečnění zdanitelného plnění oproti základu daně dle daňového dokladu k přijaté úplatě)? 

V roce 2024 jsme byli finančním úřadem upozorněni, že nemáme ukončený vývoz zboží do Chile, protože nebyl prokázán výstup zboží z EU a musíme zboží dodanit. Původní faktura je z listopadu 2022. Jaký je teď postup? Jaké doklady máme vystavit a do jakého období, s jakým DUZP? Za kým půjde doměřená daň? Vstup zatím neřešíme. 

Společnost s r. o. stavěla po dobu 5 let multifunkční dům. Částečně kanceláře, částečně bytové jednotky. Po celou dobu si uplatňovalo DPH v 21 %. Nyní se snaží zjistit podklad pro úpravu DPH - pronájem bytových jednotek bez DPH. Řekněme, že každý rok proinvestovali 10 mil. korun - dohromady 50 mil. korun. Řeším lhůtu 10 let pro každých 10 mil. zvlášť? Tedy uplyne mi lhůta pro úpravu na fakturách z roku 2019 dřív než na fakturách z roku 2023?

Plátce DPH prodává auto koupené v roce 2022 za 440 000 Kč+ DPH. Toto auto bylo po celou dobu používáno k podnikání z 60% (uplatněn částečný odpočet DPH). Nyní toto auto prodává za 75 000 Kč včetně DPH. Jaké částky uvést na vystavené faktuře za auto a v přiznání k DPH (které řádky), aby se zohlednilo 60% využití pro podnikání a možnost uplatnění jen částečného odpočtu při nákupu?

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. V posledních několika měsících se vyjadřoval například k dárku k předplatnému časopisu – podívejme se, jak rozhodl.