Základ DPH a jeho opravy - strana 2

Jak má být správně řešen v systému přepočet DPH (základu daně a daně) v cizí měně do domácí měny? Dostali jsme se situace, kdy přepočet je proveden dvěma způsoby. Scénář 1. Nejprve je vyčíslena daň v cizí měně. Z netto fakturované částky za poskytnuté plnění 3 986,10 EUR je vypočtena daň ve výši 21 % 837,08 EUR. A teprve poté se provede přepočet do domácí měny kurzem 24,735 s výslednou daní 20 705,18 Kč. Scénář 2. Základ daně v cizí měně se přepočte do domácí měny tj. 3 986,10 EUR násobeno kurzem 24,735 s výsledným základem daně v domácí měně 98 596,184 Kč. A ze základu daně v domácí měně se vypočte daň 98.596,184 × 0,21 = 20 705,20 Kč. Dostáváme 2 halíře rozdíl. Argument zákazníka je postupovat podle scénáře 2 dle § 37 zákona o DPH. Nicméně v tomto paragrafu ani nikde jinde se jednoznačně neříká, jaký postup pro přepočet do domácí měny má být zvolen, tudíž se domníváme, že scénář 1 není v rozporu s českou legislativou. Jak bychom tedy měli postupovat pro správný přepočet základu daně a daně v cizí měně dle české legislativy? 

Postup výpočtu a zaokrouhlení DPH, a to jak zdola, tak i shora.

V následujících situacích je třeba použít způsob výpočtu DPH podle konkrétního ustanovení ZDPH: dovoz zboží poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku pořízení zboží z JČS oprava v případě, kdy nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele opravy daně u pohledávek za dlužníky

Máme pronajatou nemovitost k podnikání. Smlouva o pronájmu uvádí platební kalendář na nájem včetně DPH a na služby (voda, energie) bez DPH. Účetní společnost majitele v roce 2023 tyto zálohy na služby, bez rozlišení sazeb pro vodu a energie, účtovala a dala do KH v základní sazbě bez toho, že by vytvořila daňové doklady k přijatým platbám. Účtovali na základě toho, co považovali za platební kalendář, který ale neměl náležitosti platebního kalendáře z pohledu DPH a na co byli v lednu 2023 upozorněni a souhlasili s tím, že platební kalendář je pouze na nájem, ne na služby. Přesto v roce 2023 účtovali zálohy včetně DPH. My jsme účtovali celou zálohu na 314999 . V září 2024 jsme obdrželi od majitele vyúčtování služeb za rok 2023 a část roku 2024, včetně DPH rozděleného podle sazeb. To jsem dali do KH a FÚ nás upozornil na to, že majitel ve svém KH toto vyúčtování neuvádí ve stejné výši. Tak jsme zjistili, že účetní společnost v roce 203 DPH z přijatých faktur za vodu a energie uplatnila a současně účtovala o zálohách chybně včetně DPH 21 %. Účetní společnost odmítá opravit své chybné KH za rok 2023. Část vyúčtování vztahující se k roku 2024 odmítá účtovat s DPH, protože podle jejího tvrzení neuplatňovali DPH z přijatých faktur za vodu a energie v roce 2024 (bylo to rozhodnutí účetní kanceláře ne majitele nemovitosti) a proto i na konečném vyúčtování odmítají DPH. Jestliže se plátce (respektive jeho účetní kancelář) rozhodne neuplatňovat DPH na přijaté faktuře za vodu, vystaví nám konečnou fakturu za spotřebované služby bez DPH a nás v tomto okamžiku DPH nezajímá? Vzhledem k výši záloh má rozhodnutí účetní kanceláře neuplatňovat DPH na přijatých fakturách za vodu a energie významný dopad na naše cashflow a nesouhlasíme s takovým postupem. Jak máme na straně nájemce postupovat? Vyúčtovat zálohy za rok 2023 do roku 2024 interním dokladem, ve kterém bude uvedena 21 % DPH, aby došlo k souladu s KH účetní kanceláře, konečné vyúčtování nechat bez DPH a podat znovu přiznání k DPH a KH?

Kupující reklamoval zboží po 4 letech (5 let záruční doba). Dodavatel reklamaci uznal. Reklamované zboží převzal a dodal nové. Dodavatel vystavil účetní doklad – dobropis bez DPH a zároveň účetní doklad – fakturu bez DPH na stejnou částku. Částky započetl. Je to správně? Jak se máme zachovat k našemu zákazníkovi? Stejně? Domnívali jsme se , že se jedná o dva účetní případy. Dobropis po 3 letech bez DPH a nový daňový doklad na nové zboží s DPH. 

Dodavatel nám opožděně zaslal fakturu za ubytování z roku 2023, která je vystavena s 10% sazbou DPH. Část nákladů na této faktuře však nesouvisí s naší společností, protože jsme ubytování zajišťovali pro redaktora z jiné firmy. Tuto část nákladů proto potřebujeme přefakturovat. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Můžeme si z přijaté faktury uplatnit odpočet DPH v plné výši a následně vystavit přefakturovanou část s 10% sazbou DPH, stejně jako na původní faktuře?

Vraceli jsme vadné zboží našemu dodavateli USA (reklamace) v 9/2024. Nyní jsme v 11/2024 obdrželi dobropis. Při odeslání vadného zboží dodavateli bylo cleno na hodnotu 5 EUR. Částka na dobropise e 191 USD. Je problém, že se hodnota JSD liší od hodnoty dobropisu? Předpokládali jsme, že nám dodavatel zašle nové zboží nikoliv dobropis. Je nutné dělat dodatečné DPH za 9/2024? Nebo můžeme dát do DPH 11/2024. Má jít na řádek 7 DPH se znaménkem mínus?

S.r.o. plátce DPH jako svoji hlavní činnost kompletuje obchodní dopisy a odesílá je prostřednictvím České pošty. Může, musí nebo nemůže poštovní službu "zabudovanou" ve své službě přefakturovávat bez DPH? Pokud by se o přefakturaci jednalo, samozřejmě by firma dodržela stejnou cenu. 

Naše firma vystavuje faktury na záporná skonta k dobropisům , tudíž vrubopisy. Na některých dobropisech je ještě sazba daně DPH 15%. I na vystaveném vrubopisu na skonto bude sazba daně k původnímu dokladu, tudíž DPH 15%?

V minulém článku jsme prošli změny týkající se prvních dvaceti paragrafů zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Dnes navážeme dalšími ustanoveními, u nichž dochází novelou ke změně. Právě schvalované změny v DPH zahrnují: zrušení povinnosti písemného zmocnění pro self-billing; pravidlo, dle něhož se úplatou pod 10 % celkové hodnoty poskytovatel dlouhodobého plnění (přesahujícího 12 měsíců) nevyhne zdanění k 31. 12.; úpravu základu daně u směnného obchodu s částečnou peněžitou úhradou; rozšíření osob, kterým musí být plnění poskytováno za cenu obvyklou, o zaměstnance a jejich osoby blízké, ale ne pro všechna plnění; pravidlo pro vracení daně z nedobytných pohledávek do 10 000 Kč bez probíhajícího řízení; přesné vymezení, co vykazovat na řádek 26 daňového přiznání, pokud jde o místo plnění mimo tuzemsko; změny v oblasti dodání nemovitostí, včetně snížení limitů pro sociální bydlení; opravu základu daně až sedm let po původním plnění, a to i pro subjekty, které přestaly být plátci; změny pravidel pro zdanění a osvobození pozemků a nemovitostí; zkrácení lhůty pro nárok na odpočet DPH o měsíc až rok v závislosti na datu jeho vzniku; zrušení limitace odpočtu pro luxusní osobní automobily od 1. 1. 2027 a další změny týkající se nároku na odpočet.

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

1) Článek 190 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení článkem 187 této směrnice a ve světle zásady daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě týkající se opravy odpočtů daně z přidané hodnoty (DPH), na jejímž základě se prodloužené opravné období stanovené podle uvedeného článku 187 pro nemovitosti, které byly pořízeny jako investiční majetek, nepoužije na stavební práce, které poléhají DPH jakožto poskytnutí služby ve smyslu uvedené směrnice a které vedou k rozsáhlému rozšíření nebo hloubkové rekonstrukci budovy, na které byly tyto práce provedeny, a jejichž účinky mají délku ekonomické životnosti, která odpovídá délce ekonomické životnosti nové budovy. 2) Článek 190 směrnice 2006/112 ve spojení s článkem 187 této směrnice a ve světle zásady daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že má přímý účinek, takže se jej osoba povinná k dani může dovolávat před vnitrostátním soudem vůči příslušnému daňovému orgánu za účelem uplatnění na stavební práce, které byly provedeny v její prospěch a podléhají DPH jakožto poskytnutí služby ve smyslu uvedené směrnice, prodlouženého opravného období stanoveného pro nemovitosti, které byly pořízeny jako investiční majetek, v případě, že tento orgán odmítl prodloužené opravné období uplatnit, přičemž se opíral o takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je právní úprava uvedená v první otázce.

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Nájemce nám platí kvartálně zálohy 5.500 Kč. Nyní přišla faktura za vyúčtování stočného a my jsme chtěli přefakturovat. Je správný postup? Záloha za rok 2023 a k ní daňový doklad z platby 5.500 Kč (5.000 Kč základ daně + 500 Kč DPH 10 %). Záloha za rok 2024 3 × 5.500 Kč a ke každé daňový doklad z platby 4.910,71 + 589,29 DPH 12 %) Vyúčtovací faktura 18.992,40 Kč + 2.279,09 DPH 12 %. Když sečteme základy daně ze záloh, je to 19.732,13 Kč. Je tedy zde přeplatek 739,73 Kč. Když sečteme DPH ze záloh, je to 2.267,87 Kč. Je tedy zde nedoplatek 11,22 Kč. V součtu tedy celkem faktura je 21.271,49 Kč a zaplacené zálohy 22.000 Kč. V součtu tedy vychází přeplatek 728,51 Kč. Je dle mě nesmysl mít minusový základ daně a plusovou daň. Domnívám se, že základem daně je rozdíl mezi základem daně a souhrnem základů daně ze záloh dle § 36 odst. 1 a 2 zákona o DPH. Ale nevím, zda: Je správně vypočítat 12 % DPH z přeplatku (když odečítáme postupně od nejstarší zálohy z přeplatku bychom tedy měli počítat 12 %) a faktura tedy bude na –739,73 Kč základ a –88,77 Kč DPH? Nebo máme vzít částku přeplatku jako celku, tj. 728,51 Kč a tu rozpočítat na základ daně a DPH, tedy na –650,46 základ daně a –78,05 Kč DPH?

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

Plátce DPH prodává nemovitost nabytou v r. 2020 od neplátce. Prodává neplátci. Jedná se o starý objekt kolaudovaný někdy v r. 1975. Od té doby nebyl významně rekonstruován-nebylo od té doby vydáno žádné kolaudační rozhodnutí. Od data nabytí do prodeje s.ro. investovalo do budovy malé částky na nutné opravy, které byly potřebné k udržení chodu budovy: topení, výměna oken. V celkové hodnotě v r. 2021 158 000 Kč bez DPH, v r. 2022 68 000 Kč bez DPH. Před prodejem, léto r. 2024 - byly uskutečněné opravy podlahy za cca 100 000 Kč bez DPH, ani z toho se DPH poměrem nevrací? Dále bylo v letech 2022-2024 nakoupeno vybavení: elektronika, nábytek v celkové hodnotě 300 000 Kč bez DPH (např. stará rozbitá TV se vyhodila, koupila se nová TV). Je nemovitost dle § 56 osvobozena při prodeji od DPH? Z oprav se poměrná DPH nevrací, nepřesáhly 200 000 Kč/rok. Pokud bude smlouva znít, že se prodává nemovitost včetně vybavení tak, jak „leží", příjemce přebírá, nebude se specifikovat co přesně je tam za vybavení, je toto nakoupené vybavení také osvobozeno od DPH a při prodeji se DPH nevrací, neodvádí?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?