Základ DPH a jeho opravy - strana 2

OSVČ vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. OSVČ přijmula fakturu ze zahraničí na službu od ORD. Fakturovaná částka jde dle smlouvy v EUR, ale i dle dohody může být zaplacena v Kč dle kurzu dodavatele, tj. na faktuře jsou vyčísleny obě dvě měny. OSVČ platí částku v Kč a tuto částku si také dává do daňových výdajů, protože není podstatné z pohledu daňové evidenci, že faktura zní na cizí měnu, ale v jaké částce jí OSVČ uhradila. Z pohledu DPH však OSVČ bude částku z EUR přepočítávat kurzem ČNB k datu poskytnutí služby (služba sjednána v EUR byť se může platit v Kč), tj. je zde jiný režim než u daně z příjmů, je to tak správně? Následně vypočtený základ daně a z toho DPH bude v daňových výdajích. Je tento postup z pohledu daňové evidence správný a případně najdu toto někde v zákoně (přesné ustanovení)? V daňových výdajích bude tedy částka zaplacená v Kč + DPH z přepočtu dle kurzu ČNB?

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

Identifikovaná osoba přijala službu od ORD za zprostředkování ubytování (od booking.com). Fakturované období je měsíční, tj. od 1. 4. - 30. 4. 2022. Datum vystavení 02. 5. a platbu bude posílat někdy v květnu 2022.  Je správné, přepočíst základ daně kurzem ČNB k 30. 4. a následně vypočítat daň ve výši 21 %, která se uvede na řádku 5 daňového přiznání (jaký kurz využít při měsíčním období v zákoně je/není stanoveno?)?  Pokud je faktura vystavena na EUR, ale zároveň, pro jednodušší platbu je částka uvedena i v Kč kurzem ORD (neodpovídá našemu kurzu ČNB), pak se stejně bude přepočítávat kurzem k 30. 4. ta částka z EUR? Toto jsem nikde v zákoně o DPH nenašla, pokud jsou tam uvedeny dvě částky, ale předpokládám, že pokud je vystavena faktura v eurech (byť se platí v Kč - to je pouze něco navíc pro českou IO), pak tuto částku z EUR přepočítám. Najdu toto někde upraveno v zákoně o DPH?  Může si identifikovaná osoba jako OSVČ vedoucí daňovou evidenci do daňových nákladů (provedenou platbu v KČ) + dopočtenou DPH?

E-shop je registrován v režimu OSS zboží na dálku pro SK. Zákazník s SK vrací zboží v 2/2022, které nakoupil v prosinci 2021. E-shop tedy v dalším čtvrtletí vystavuje dobropisy (opravný daňový doklad) z důvodu vrácení zboží. SW v dalším čtvrletí od termínu podání DPH OSS za předchozí kvartál dává tyto opravné daňové doklady do OSS jako "opravy" do OSS. Podle mého názoru se však o opravy z tohoto hlediska nejedná, protože byla původní faktura vykázána správně a teď došlo k běžné události, že zákazník např. reklamoval část zboží. Myslím si, že takový OPD, který je z února 2022 by měl být správně vykázán v OSS mínusově, avšak nikoliv v sekci jako korekce (oprava). Protože se jedná o opravu dle § 42, nikoliv "chybu" dle § 43. Jaké řešení je správné?

OSVČ pořídila od ORD z Německa zboží. Celková cena zboží 572,22 EUR. Kurz pro přepočet 25,83. 1) OSVČ vypočetla základ daně - 572,22 x 25,83 = 14 780,4426 a daň 14780,44 x 21 % = 3 103,8929. 2) 572,22 x 25,83 = 14 780 x 21 % = 3104 Kč. Jinou položku do daňového přiznání uvádět nebude. Jaký bude postup zaokrouhlení základu daně a daně? Zaokrouhlí se matematicky nejdříve základ daně na celé Kč a pak pak se vypočte daň a ta se také matematicky zaokrouhlí nebo se základ daně nezaokrouhluje a zaokrouhlí se až daň? V daňovém přiznání se pak základ daně a daň uvádí zaokrouhlený na celé Kč vždy či nikoliv?

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.

1. AB, a.s. historicky nakoupila pozemky za cenu 20 mil. Kč. 2. Na jednom pozemku AB, a.s. vybudovala tzv. páteřní komunikaci a v daném pozemku pod komunikací jsou uloženy inženýrské sítě. Komunikace a sítě jsou v majetku AB, a.s., byly vybudovány za cenu cca 160 mil. Kč a zkolaudovány v roce 2014 (dne oceněny znalcem na cca 90 mil. Kč) a uvýdajů na jejich vybudování byl uplatněn odpočet DPH . 3. Obec a AB, a.s. se dohodli, že pozemek (včetně komunikace a sítí) budou obci prodány za cenu 1 mil. Kč. Jak se bude postupovat při DPH? AB, a.s. zatíží fakturovanou částku příslušnou sazbou DPH. Vyvstává nějaké daňové riziko z pohledu DPH, když cena pozemku včetně komunikace a inženýrských sítí má zůstatkovou hodnotu cca 100 mil. (znalecké ovenění cca 70-90 mil.) a bude s eprodávat za 1 mil. Kč?

Ve firmě stavebnin je zaveden systém ve vystavování dokladů: zákazníkům je vystavem dod.list s odebraným zbožím, kdy mohou zákazníci zboží vrátit, vyměnit - kde je vrácení na sklad evidováno na dalších dod.listech v rámci období než bude vystaven řádný DD faktura (z několika dod.listů). Smluvně je domluva se zákazníky - měsíční fakturace ke konci měsíce. DUZP k 31. Fakturace vystavení DD do 15 dnů. Je-li smluvně ujednáno, je možné vystavit DD fakturu až po měsíci, když dodací listy jsou vystavovány průběžně celý měsíc a pak fatura vystavena s DUZP k 31. + vystavení do 15 dnů? Dále fakturantky/prodavačky provádí výměny zboží, vratky (palety, záměny zboží) i tehdy když již byla vystavena faktura např. k 28. 2. DUZP takto: Vystaví firmě nový dod.list na odběr zboží např. k 5. 3. , na který přidají zboží, které zákazník vrací (s minusem ) a evidují další odebírané zboží na dod.listu. Někdy je dod.list plusový, někdy mínusový. Jen napíší do dodacího listu, že se to vztahuje k původnímu dokladu faktuře č. XX . A následně až s několika dod.listy-vydaným zbožím na konci měsíce opět vyfakturuji. Provádí vratky zboží/palet na dodací list, který je následně vyfakturován s ostatním odebíraným zbožím. Je tedy ponížena výsledná fakturovaná částka o vrácené zboží, které bylo na již vystavené faktuře. Nevystavují k vrácenému zboží opr. daň doklad! Tento systém zavedla bývalá paní účetní, že se to ztratí, že daň odvádím a pak si ji uplatním při poížení faktury. Je tento způsob vůbec možný takto praktikovat? Ze zákona za vystavený doklad ručí dodavatel. Jsou takto vystavené doklady v pořádku? Co z toho může plynout za sankce, je-li tu porušení zákona?

Naše firma, která vyrábí rozváděče nn do 1000V. Musí na fakturu uvádět recyklační příspěvek, když je zahrnut u elektro materiálu, který je součástí rozváděče? My fakturujeme konečný výrobek, ne jednotlivý elektro-materiál.

Naše společnost vyrobila kosmetický přípravek a prodala jej odběrateli v Maďarsku (plátce DPH). Zákazník následně zboží reklamoval-kosmetický přípravek po otevření zapáchá. Otevřeli jsme kontrolní produkt a potvrdili, že opravdu přípravek zapáchá. Odběratel má samozřejmě nárok na vyřešení reklamace. Můžeme postupovat takto, aby pro nás bylo daňově účinné coby účetní náklad? 1. požádáme odběratele o vystavení likvidačního protokolu a zabezpečení likvidace v Maďarsku 2. požádáme odběratele o vystavení faktury, kdy nám bude fakturovat náklady na likvidaci a hodnotu zlikvidovaného zboží? Nebo musíme přivézt zboží zpět do České republiky, následně vystavit opravný daňový doklad a zlikvidovat v České republice? Tento druhý postup se prodražuje náklady na dopravu.

S. r. o., plátce DPH, standardně u záloh za el. energii v měsíci listopadu a prosinci 2021 vypočítal a nárokoval si DPH, nyní přišlo vyúčtování, kde je za tyto dva měsíce DPH promítnuto a tudíž nesedí při zaúčtování výše DPH a základ daně. Jak toto účetně vyřešit, aby se nemusela za listopad a prosinec 2021 podávat dodatečná daňová přiznání k DPH? Nejedná se o žádné velké částky, DPH za měsíc je ve výši 450 Kč.

Identifikovaná osoba (IO) nakoupila od ORD z Německa zboží za částku 68 000 Eur.  1) Na faktuře je uvedena poznámka - přenesená daň - to správně uvedla ORD či nikoliv? Kdyby to ORD na faktuře neuvedla, byla by to velká chyba s nějakým dopadem pro IO?   2) Faktura od ORD vystavena dne 17. 12. 2021 a k fyzickému převzetí zboží IO došlo až 2. 1. 2022. V jakém měsíci má povinnost přiznat a odvést daň IO?  3) Na řádku 3. daňového přiznání bude přepočtená částka 68 000 EUR + česká DPH, tj. počítá se částka 68 000 Eur x náš kurz = základ daně?  4) Jakým kurzem a k jakému datu přepočte IO částku z Eur? IO má v ruce doklad od ORD.  5) Musí ještě sama IO nějaký doklad vystavit na to, že právě tento obchod přizná na řádku 3. daňového přiznání nebo již sama žádný doklad nevystavuje nebo ho vlastně nemá komu vystavit?

Obdržela jsem doklad hrazený v hotovosti. Rozúčtování na dokladu je následující: Cena včetně DPH 270,90 Kč. DPH 15 % = 35,30 Kč. Základ daně není uveden. Zaokrouhlení dokladu 0,1 Kč. Celková částka na dokladu 271 Kč. Pokud budu vycházet z poslední platné legislativy, tak se domnívám, že výpočet DPH není správný. Zaokrouhlení 0,1 Kč nevstupuje do základu daně ani do DPH, tedy podle mého by mělo být: DPH 15 %= 35,33 Kč, základ daně 235,57 Kč. Celkem tedy 270,90 Kč. Je to takto v pořádku? Mohu účtovat daň na vstupu jinak, než je uvedeno na přijatém dokladu? 

Dobrý den, prosím klient prodává zboží v prodejně, ale zákazníci platí platebními kartami. Zákazník mi potom dává jen Uzávěrku transakcí terminálu, kde není vyčísleno DPH, jen částka celkem přijato a počet transakcí... Můžete mi prosím napsat, co ještě od něho musím požadovat, abych měla přehled o DPH a nejen o celkové částce? Děkuji

Dobrý den, prosím o informaci: po kontrole závazků a pohledávek bylo zjištěno, že byla vystavena faktura na cca 130.000 Kč vč. DPH před 8 měsíci omylem (neuskutečněná zakázka). Byla vystavena faktura, odvedeno DPH a i zaplacena daň DPPO. Fakturu ale firma (odběratel) neeviduje, žádné DPH si neuplatila, nesnížila ani daňový základ. Vytvořili jsme tedy zákonnou OP k pohledávce podle §8a. Je možné ještě požádat o vrácení DPH (prosím jak) nebo to nelze a DPH se započítá do zákonné OP? Dále budeme postupně odepisovat OP do úplného odepsání pohledávky. Je tento postup správně? Pokud ne, prosím o informaci, jak pohledávku odepsat/zrušit. Předem moc děkuji.

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi, ze kterých odvedla v období 1-6/2021 21% DPH. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs". Otázkou je, zda může již nyní nárokovat DPH zpět, protože jsou již nyní splněny dle par 46/c, bod 1, nebo tento okamžik ještě nenastal a čeká se na něco dalšího? Pokud by DPH mohl nárokovat zpět v aktuální situaci insolvenčního řízení, tak při splnění všech podmínek by postupoval věřitel, tak že vystaví opravný daň doklad souhrnně za všechny pohledávky dohromady, nebo musí zvlášť 1 opravný daňový doklad = 1 přihlášená pohledávka? (je jich hodně a pouze jeden režim DPH +21% řádek 1). A jako datum uskutečnění zdanitelného plnění uvede datum doručení dokladu druhé straně a vykáže s mínusem na ř.1 a sekci A4 (A5) v kontrolním hlášení za aktuální období, kdy byl doručen opravný daňový doklad dlužníkovi?

Společnost pořídila do CZ na základě reklamace dvou dodávek náhradní zboží od švýcarského dodavatele s registrací v DE. Jednalo se tedy o dodání zboží z EU. Dodavatel účtoval 100% cenu jelikož reklamace nebyla ukončena a zboží bylo potřeba urgentně. Po ukončení reklamace (kdy jedna původní dodávka byla vrácena do Švýcarska a máme JSD a druhá fyzicky zlikvidovaná přímo v CZ se souhlasem dodavatele) tento dodavatel vystavil 100% opravné doklady, jelikož reklamace byla uznána. Oba credity jsou vystaveny švýcarským dodavatelem bez EU DIČ. Jakým způsobem mají být tyto credity vykázány v přiznání DPH? Je možné je vůbec v DPH nevykazovat?

Na našem eshopu uskutečnila fyzická osoba na své IČ objednávku. DIČ neuvedla a ARES hlásil, že není plátcem. Této osobě jsme zboží odeslali na dobírku. Zákazník od přepravce zásilku nepřevzal a zboží se nám vrátilo nazpět, dodavatel fakturu přiloženou ke zboží tím pádem ani neobdržel. Na vrácené zboží jsem vystavila opravný daňový doklad, jelikož při odeslání zboží došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Bohužel jsem po měsíci zjistila, že jsem opravný daňový doklad zákazníkovi nezaslala. Mohu si z tohoto opravného daňového dokladu DPH nenárokovat, protože jsem nesplnila podmínku doručení druhé straně, ale zaúčtovat do nákladů? Pokud lze do nákladů, tak na jaký účet 548, daňově?  

ĆEZ vystavil daňový doklad plátci DPH vyúčtování energií za období 01/2021 až 01/2022 s přeplatkem 11 212,64 Kč. Na dokladu je uvedena: - cena za spotř. elektřinu a služby ZD 33 865,63 Kč 21% 7 111,78 Kč Celkem s DPH 40 977,41 Kč - přijaté platby ZD - 34 884,27 Kč 21% - 7 325,73 Kč celkem s DPH - 42 210,00 Kč - přijaté platby ZD - 9 380,00 Kč 0% 0,00 Kč celkem - 9 380,00 Kč - prominutí daně - 600 ,05 Kč CELKEM - 10 398,64 Kč 21% - 814,00 Kč - 11 212,64 Kč Po zaúčtování daňového dokladu, dle ČEZu musí být daňový doklad uveden v kontrolním hlášení v oddíle B2 , při kontrole písemnosti (kontrolního hlášení), hlásí daňový portál špatně vypočtenou hodnotu DPH , jako nalezenou propustnou chybu, protože vypočtené DPH celkem neodpovídá základu daně - 10 398,64 Kč, mohu toto hlášení ignorovat a odeslat na FÚ? Případně, jak mám postupovat při zaúčtování daňového dokladu?

Novelou 343/2020 Sb. došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty v oblasti uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu dle § 89 s odloženou účinností od 1. 1. 2022.