Základ DPH a jeho opravy - strana 4

Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?

Pokud dodavatel vystaví daňový doklad a k němu opravný daňový doklad v jednom měsíci a zapomene nám oba daňové doklady zaslat a přijde na to až po půl roce, kdy nám provádí další službu a zašle nám je prostřednictvím e-mailu, musíme se s opravným daňovým dokladem, kvůli DPH, vrátit do období, kdy je uvedeno DUZP na opravném daňovém dokladu? Nebo protože nám dodavatel prokazatelně tuto fakturu a k ní opravný daňový doklad neodeslal a učinil tak až s půl ročním zpožděním, můžeme nechat řádnou fakturu a k ní opravný daňový doklad v měsíci doručení?

Firma prodává přes e-shop, vystavuje fakturu/daňový doklad při expedici k dopravci. Stává se však často, že zákazník zboží nepřevezme nebo reklamuje. Firma pak vytvoří opravný daňový doklad. Na druhé straně jsou zpravidla občané-nepodnikatelé. Aby si mohla dříve odvedenou DPH nárokovat zpět, je nutné archivovat např. v emailu důkaz, že opravný daňový doklad odeslala zákazníkovi a splnila tím svoji povinnost (vynaložila úsilí dle § 42 odst. 5 zákona o DPH). Nebo pokud je zákazník občan nepodnikatel a neplátce DPH, tak nemusí vystavit daňový doklad z prodeje, a ani tedy opravný daňový doklad z důvodu vrácení zboží a stačí, pokud si tyto výstupy a vstupy do DPH eviduje interně v systému bez odesílání druhé straně?

Majitel nemovitosti, právnická osoba, plátce, pronajímá své vlastní nebytové prostory. Nakupuje elektřinu, plyn do kotelny, vodu/srážky od dodavatelů na své jméno. Tyto náklady poté přefakturovává podle skutečné spotřeby/vyhlášky na nájemce. Některé náklady (jako např. srážkovou vodu za nepronajatý prostor) nese majitel. Přeúčtování podle § 36 odst. 13 ZDPH není předmětem daně, účtuje se přes 3xx účty – pokud tedy dostanu fakturu za 100 + 21 DPH, dám ji celou na 3xx a takto ji přeúčtuji nájemci, v hodnotě 121? DPH se mi tedy „ztratí“? Pro nájemce, plátce, tedy nedává smysl? Je tedy potom alternativou (protože nájemci jsou plátci) účtovat do nákladů, uplatnit si DPH a pak vyfakturovat s DPH opět přes výnosy? Náklady a výnosy půjdou proti sobě do nuly. Ale nabrutuje  to výkaz ZaZ (jaká je zde souvislost s ČÚS č. 019 – kde mě navádí, pokud znám částku, mám jít přes 3xx, já ji zde znám). Přes jaké účty v této variantě účtovat – jsou to energie, nabízí se tedy MD 502/D 602, ale nejsme prodejci elektřiny, nemáme licenci, bylo by tedy smysluplnější dávat na MD 548/D 648? 

Město vybuduje kanalizaci. V podmínkách dotace je, že tuto kanalizaci musí vložit do VAK a to do jednoho roku. Nepeněžitý vklad bude následovat po kolaudaci. VAK začne provozovat kanalizaci po předání, zkušební provoz atd. Samotný vklad se opozdí z technických důvodů, různé schvalovací procesy. Vloženo bude do jednoho roku od kolaudace dle podmínek SFŽP. Např. kolaudace v červnu, v červnu předáno VAKu, vklad v prosinci. Při budování kanalizace bude stavební firma fakturovat městu v RPDP, město DPH odvede a udělá si nárok na odpočet. Po kolaudaci bude následovat vklad, kdy město odvede DPH, vystaví VAKu daňový doklad, VAK zaplatí DPH a tuto zahrne do přiznání k nároku na odpočet. Je tento postup správný? Není problém v tom, že VAK začne provozovat kanalizaci dříve, než dojde ke vložení?

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy. 

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Jakým kurzem přepočítat přijatou fakturu za dodávku zboží ze Slovenska vystavenou v EUR u plátce DPH, který vede daňovou evidenci (OSVČ)? Je rozdíl pro DPH a daň z příjmu? Je možné použít částku v CZK, kterou si banka přepočítala eura hrazená z korunového účtu?

Jak postupovat v případě, kdy jsme objednali dodávku zboží (které budeme instalovat do vozů a vozy dodávat odběrateli), dodavatel zboží požadoval zálohu 50 % - naši kreativní obchoďáci vymysleli to, že zálohu uhradí dodavateli zboží konečný odběratel vozů a my uhradíme zboží v plné výši až po konečném dodání, záloha se poté vrátí, příp. vypořádá mezi námi a odběratelem. Je teď nějaká cesta ven? Jak získat 100% nárok na odpočet DPH? Dodavatel zboží na nás vystavil doklad k přijaté platbě s vyčíslením DPH, který my ale nemůžeme zaúčtovat a uplatnit DPH, jelikož jsme zálohu (jemu a k danému datu) neuhradili. Zálohu uhradila třetí osoba. Konečná dodávka má vyčíslenu pak DPH už jen z poloviny, takže si nemůžeme na doklad nárokovat více. Dodavateli zboží se nechce nic opravovat, o dohodě, že zálohu uhradí někdo jiný, nevěděl, má smluvní vztah jen s námi.

V praxi účtujeme náklady za energii k 31. 12. dle aktuálního stavu a poté rozdíl dle vyúčtování - konečné fakturaci v červnu. Zálohy vůbec neúčtujeme v průběhu roku, neuplatňujeme/nenárokujeme ani DPH. Může to takto být? Jak je to s vyúčtováním v červnu, když máme přeplatek přes 20 000 Kč vč. DPH a za energii nám budou vracet? Jedná se mi zejména o přiznání k DPH (to účtuji skutečnost) a kontrolní hlášení. Musí se uvést do kontrolního hlášení faktura na přeplatek za energie (přes 10 000 Kč), když jsme předtím DPH vůbec neuplatňovali? 

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Firma zakoupila karavan za účelem pronájmu a za účelem poskytování benefitu vlastním zaměstnancům. Je možné uplatnit celou výši DPH a pořízení tohoto karavanu brát celé jako daňový náklad? Bude poskytnutí takovéhoto benefitu pro zaměstnance zdanitelným příjmem?

OSVČ podniká nákup, prodej zboží přes e-shop. Chce pozastavit činnost a zrušit registraci k DPH. Už nemá objednávky a zbylé zboží, které neprodá, použije pro svoji potřebu. Musí z tohoto zboží odvést DPH, když je ještě plátce DPH?

Patří bonifikace poskytovatelů lékárenské péče (OOVL 2023) do osvobozeného plnění, nebo mám zaúčtovat odvod DPH z celkové přiznané částky na základě dodatku ve smlouvě výši základní sazby? Částky budou zaslány podílem na měsíc, čtvrtletí nebo celkovou částku na rok. 

Právnická osoba, plátce DPH, má s operátorem uzavřenou dohodu na poskytnutí slev na telefonní hovory (cca 30 SIM). Může PO „přefakturovat“ náklady na telefon (hovorné) další PO či FO, plátci DPH? Jedná se nám o přefakturaci skutečných nákladů bez navýšení (přefakturované telekomunikační služby v účetnictví neovlivní základ daně z příjmu). Od operátora máme na každou PO i FO jednotlivé faktury, kde je všude veden hlavní odběratel právě PO, která spolupracuje s další PO a FO (dáno i historicky) a tím máme všichni levnější hovorné. Dále má každý i svůj zákaznický účet. Ale faktury jsou všechny na tu hlavní PO. Jak je to z hlediska daně z příjmů, DPH a zákona o telekomunikačních službách?

Firma v ČR, s. r. o., plátce DPH, prodala stavební pozemek na území ČR a má odvést DPH s tím, že vzápětí došlo ke zpětvzetí kupní smlouvy. Je nutné tento stav uvádět do formuláře DPH a odvést DPH a současně vytvořit opravný daňový doklad na DPH, jestliže vlastně k prodeji nedošlo, došlo ke zpětvzetí smlouvy? 

Firma, fyzická osoba, autodopravce na území ČR, plátce DPH, provádí autodopravu pro další české firmy, plátce DPH na území ČR. Jestliže vystavuje fakturu za poskytnutí nákladní autodopravy, musí hodnotu zaplaceného mýtného v ČR zahrnout do celkové ceny dopravy a zatížit sazbou DPH 21 %? Nemůže fakturovat mýtné s nulovou sazbou DPH?

Jsme společnost, plátci DPH s kráceným nárokem na odpočet daně, která provádí výstavbu nebytového objektu. V průběhu přípravy projektu došlo ke změně, resp. upřesnění využití budoucích prostor. Objekt po kolaudaci bude využíván k pronájmu. Původním záměrem byl pronájem jak osvobozený, tak zdanitelný. Z tohoto důvodu jsme si u přijatých plnění souvisejících s tímto projektem uplatňovali krácený nárok na odpočet. Nyní, po změně záměru, budou všechny prostory pronajímány pouze jako zdanitelná plnění. Můj dotaz je, můžeme z tohoto důvodu opravit již uplatněný odpočet DPH? Jestli ano, pak za jaké období zpětně a v jakém přiznání? Musíme podložit dodatečná přiznání FÚ např. smlouvou, projektem, vysvětlením?