Základ DPH a jeho opravy - strana 4

Dne 8. 3. jsme obdrželi na účet na základě rozvrhového usnesení částečně plnění z ukončené insolvence. Insolvence byla zahájena v roce 2015, v témže roce bylo nárokováno DPH ve výši 21 % z pohledávky. Rozvahová hodnota pohledávky = 160 156 Kč titul vzniku: nezaplacené zboží na základě daňového dokladu z roku 2013, insolvence od roku 2015, kdy byla pohledávky přihlášena. Datum splatnosti původní faktury bylo v roce 2014. Další účetní postup byl tento: zaúčtování opravné položky k pohledávce k insolvenci ve výši 162 035 Kč na účty MD 558/D 391. Nyní nám bylo na účet připsáno 2 000 Kč z ukončené insolvence. Účtovat budeme takto: rozpuštění opravné položky –162 035 Kč MD 558/D 391, daňový odpis pohledávky 160 035 Kč MD 546/D 311, částka připsaná na účet 2 000 Kč MD 221/D 311. Faktura je tímto zúčtována, pohledávka ukončena. Je tento postup správný a jak je to s DPH? Jelikož byla v počátku insolvence, v roce 2015, nárokována DPH z celé pohledávky, nyní by se asi měla z částky 2 000 Kč odvést, tj. 347,11 Kč. Jak zaúčtovat DPH a na jaký řádek přiznání k DPH částku uvést?
Vydáno: 14. 04. 2023
 Jsme plátci DPH a v září 2022 jsme vystavili - taktéž plátci DPH - fakturu za maso. Teď se odběratel ozval, že fakturu nemá a že loňský rok už má uzavřený a potřebuje tuto fakturu s letošním datem. Můžu tedy teď v 03/2023 udělat storno dokladu z loňska a následně zboží znovu vyfakturovat? Nebo mám udělat storno v 9/2022, poslat dodatečné přiznání k DPH a teď znovu vyfakturovat? 
Vydáno: 17. 03. 2023
Dne 12. 10. jsme pořídili na firmu s.r.o. vozidlo za 380 000 Kč+ DPH 79 800, které jsme v říjnu nárokovali v přiznání k DPH. Dne 21. 10. jsme vyřídili SPZ a vozidlo zařadili do užívání. V měsíci listopadu a prosinci jsme vozidlo využívali výhradně pro firemní účely. Po novém roce se situace změnila a vozidlo jsme v lednu a část února používali pro soukromé účely v rozsahu 90 % - 100 %. Dne 15. 2. nám vozidlo zabavila Policie z důvodu, že souvisí s trestnou činností. Jak velkou část uplatněné DPH máme vrátit v přiznání za únor a jakým způsobem? 
Vydáno: 16. 03. 2023
OSVČ-plátce DPH, vede daňovou evidenci. V lednu 2023 vyhověl odběrateli (plátci DPH) a na základě jeho stížnosti na špatnou kvalitu dodaného šperku mu vystavil opravný daňový doklad v lednu 2023 a vrátil mu domluvenou částkou 242 Kč (včetně DPH). Původní faktura byla vystavena v 04/2019. Má OSVČ dodavatel nárok na vrácení DPH z vystaveného opravného daňového dokladu, když původní uskutečněné zdanitelné plnění (vystavení faktury na zboží) bylo v roce 2019?
Vydáno: 14. 03. 2023
Česká firma s. r. o., plátce DPH v ČR, dostala fakturu ze Slovenska za ubytování svého zaměstnance na služební cestě na Slovensku. Dodavatel (poskytovatel ubytovacích služeb) je registrován k DPH na Slovensku. Na faktuře není slovenská DPH vyčíslena (resp. je v sazbě 0 %) a je uvedeno "Dodanie je oslobodené od dane". Jak máme řešit DPH tady v ČR? Je místo plnění na Slovensku a měla být vyčíslena DPH tam, nebo musíme my použít reverse-charge? Nebo se DPH nebude tady řešit vůbec?
Vydáno: 21. 02. 2023
Společnost dodala zboží do Švýcarska, což je třetí země (země mimo EU). Jedná se o plnění dle § 66 ZDPH? Toto plnění uvádím do přiznání k DPH do řádku číslo 22? Uvádí se takové plnění do kontrolního hlášení? Pokud ano, tak do jakého oddílu? Ještě jsem při kontrole DPH zjistila, že se tento údaj v soupisu dokladů zobrazuje, ale do formuláře se nenačetl a jelikož tato položka nemá vliv na výši DPH, tak jsem toto přehlédla a přiznání k DPH odeslala. Toto se stalo opakovaně (během roku 3× případ vývozu a 3× nenačtený údaj). Zřejmě budu muset podat jednotlivá dodatečná přiznání k DPH. Je to tak?
Vydáno: 27. 01. 2023
Developerská společnost aktuálně dokončuje přístavbu nových nebytových jednotek (další etapa výstavby - nejde o technické zhodnocení stávající nebytových jednotek) určených k pronájmu plátcům i neplátcům, která bude zkolaudována 12/2022, do majetku zařazena v 02/2023. Pořizovací náklady na výstavbu obsahují náklady od plátců (společnost uplatnila při pořízení plný nárok na odpočet), neplátců (bez DPH), dále pak náklady, které jsou osvobozeny od DPH. Zálohový provozní koeficient společnosti je aktuálně 71%. V měsíci zařazení do majetku bude provedena tzn. fikce dodání zboží v rámci přiznání k DPH - jakou hodnotu pořizovacích nákladů uvést do základu daně na vstupu a jakou na výstupu? Ovlivňuje vstupy zálohový koeficient? Do výstupů budou zařazeny pořizovací náklady od neplátců i ty, které jsou osvobozeny od DPH? Jaká hodnota vstupuje do ř. 47 daňového přiznání?
Vydáno: 24. 11. 2022
Jsem fyzická osoba podnikající a vedu účetní evidenci. Ve 3. čtvrtletí jsem dávala do přiznání DPH a kontrolní hlášení fakturu o namontování vrat do příjmu. Nyní ve 4. čtvrtletí vrata zákazník vrací a já budu vystavovat dobropis, nebo opravný daňový doklad? A budu dávat do kontrolního hlášení datum v den, kdy budu dobropis či opravný daňový doklad vystavovat a nebo bude datum kontrolního hlášení té původní faktury vydané?
Vydáno: 14. 11. 2022
Zákazník vrátil po nějaké době používání zboží. Je možné vystavit dobropis na toto zboží s tím, že cena nebude odpovídat původní vystavené faktuře, tzn. že si za použití zboží strhneme poplatek? Nebo musíme vystavit dobropis na částku dle původní faktury a zvlášť vyfakturovat službu (poplatek) za použití daného zboží?
Vydáno: 10. 11. 2022
Ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dojde ke snížení ceny díla o hodnotu zhotovitelem řádně a včas nesplněného závazku, pokud zhotovitel podá insolvenční návrh jako dlužník nebo bude rozhodnuto o úpadku zhotovitele k návrhu věřitele. Snížení ceny díla tak může být až 15 % ze sjednané ceny díla (pozastávka). Toto snížení ceny díla se považuje za dohodnutou a poskytnutou slevu z ceny díla. Jak postupovat v případě objednatele, když tato skutečnost (insolvence zhotovitele) nastane? Je zhotovitel povinen vystavit opravný daňový doklad? Jak postupovat, když ho nevystaví? Jak se počítá lhůta 3 let pro vystavení opravného daňového dokladu? Dílo bylo předáno v 5/2019 nebo 6/2020.
Vydáno: 18. 10. 2022
Pokud se po uplynutí tří let od původního zdanitelného plnění firmy dohodnou na slevě z ceny díla, je nutné, aby dodavatel vystavil na tuto slevu opravný daňový doklad (v přenesené daňové povinnosti jako původní plnění), nebo se jedná o odpis pohledávky a opravný doklad se nevystavuje?
Vydáno: 11. 10. 2022
OSVČ (v té době neplátce DPH) v průběhu roku 2022 vystavovala pro svého odběratele faktury za služby. V květnu 2022 překročila obrat a od 1. 7. se stala plátcem DPH. V srpnu vystavila kromě běžných daňových dokladů opravný daňový doklad (dobropis), který se ale týkal jak opravy plnění uskutečněných v červenci (tedy za období kdy již byl plátcem a u daňových dokladu, ze kterých již jako plátce odvedl při jejich vystavení DPH), tak současně se týkal i opravy plnění z doby, kdy ještě nebyl plátcem DPH. Je možné, aby na předmětném opravném daňovém dokladu (dobropisu) vystaveném v srpnu opravil výši daně a základ daně bez ohledu na to, že v původní vystavené faktuře před datem registrace k DPH žádnou daň ani základ daně neuvedl a neodvedl (protože nebyl v té době plátcem DPH)? Prakticky si totiž v srpnu 2022 snižuje povinnost odvést DPH z běžně vystavených faktur o DPH z tohoto opravného daňového dokladu (dobropisu) a přijde mi to nelogické v plné výši, když z části plnění předtím žádnou DPH neodvedl. Pokud by to i možné bylo, jak prakticky by měl tento opravný daňový doklad vypadat, když § 45 odst. 1 písm. h) a i) ZDPH stanoví jako náležitosti opravného daňového dokladu rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravou a původní daní, když původně na faktuře ještě jako neplátce DPH žádný základ daně ani daň neuvedl? Jak by se v tomto případě postupovalo i v případě vrubopisu prosím (opravného daňového dokladu, kterým zvyšuje část původního plnění z doby, kdy nebyl plátcem) - má na tomto opravném dokladu rovněž uvést ZD a daň?
Vydáno: 12. 09. 2022
S. r. o., plátce DPH, uhradila převodem dne 4. 7. 2022 fyzické osobě (občanovi) přeplatek faktury ve výši 1 500 Kč. Ráda bych se zeptala, zda opravný daňový doklad můžu vystavit teď a dát ho do přiznání k DPH za 08/2022, nebo ho musím vystavit zpětně k červencovému datu, a tím pádem podávat dodatečné daňové přiznání k DPH? 
Vydáno: 07. 09. 2022
Dobrý den, jsme s.r.o. , plátce DPH a zabýváme se prodejem motocyklů. Zákazníkovi (fyzické osobě) bude z naší strany s.r.o. uznána reklamace motocyklu z důvodu vysoké poruchovosti a bude mu dobropisována celá prodejní cena motocyklu (cena bez DPH + 21% DPH). Jak bude tato situace z pohledu DPH u naší s.r.o., můžeme u vystaveného dobropisu u reklamace uplatnit odpočet DPH (tj. cena bez DPH +21% DPH) nebo dobropis bude vystaven na celou původní prodejní cenu s DPH 0%?
Vydáno: 07. 07. 2022
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 10/2022 ze dne 23. června 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.
Vydáno: 02. 06. 2022
Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?
Vydáno: 26. 05. 2022
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73
Vydáno: 25. 05. 2022
OSVČ vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. OSVČ přijmula fakturu ze zahraničí na službu od ORD. Fakturovaná částka jde dle smlouvy v EUR, ale i dle dohody může být zaplacena v Kč dle kurzu dodavatele, tj. na faktuře jsou vyčísleny obě dvě měny. OSVČ platí částku v Kč a tuto částku si také dává do daňových výdajů, protože není podstatné z pohledu daňové evidenci, že faktura zní na cizí měnu, ale v jaké částce jí OSVČ uhradila. Z pohledu DPH však OSVČ bude částku z EUR přepočítávat kurzem ČNB k datu poskytnutí služby (služba sjednána v EUR byť se může platit v Kč), tj. je zde jiný režim než u daně z příjmů, je to tak správně? Následně vypočtený základ daně a z toho DPH bude v daňových výdajích. Je tento postup z pohledu daňové evidence správný a případně najdu toto někde v zákoně (přesné ustanovení)? V daňových výdajích bude tedy částka zaplacená v Kč + DPH z přepočtu dle kurzu ČNB?
Vydáno: 19. 05. 2022