Základ DPH a jeho opravy - strana 4

Dlužníka nemá většinou nikdo rád, o to víc plátce daně z přidané hodnoty, který nemá zaplacenou fakturu za svou ekonomickou činnost, ale státu již musel odvést zákonem vyčíslenou částku DPH. Případnou opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení bylo možné provést dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), platného do 31. 3. 2019.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 27. 6. 2019, čj. 10 Afs 71/2016-102

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. května 2019 ve věci C-127/18 A-PACK CZ

V dnešním přehledu přinášíme mimo jiné dlouho očekávanou Informaci GFŘ k uplatňování DPH u poukazů a koordinační výbor, který reaguje na Informaci GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti. Dobré je vědět i o judikátu Sea Chefs, jehož závěry pomohou těm, kdo nestihli lhůtu pro odpověď v rámci řízení o vrácení daně z jiného členského státu.

Po dlouhé době jsem se zabývala tak jednoduchou záležitostí, jakou je záloha na zdanitelné plnění. Jenomže, po dvou měsících od úhrady zálohové faktury se smluvní strany dohodly, že smlouvu zruší a zaplacenou zálohu dodavatel vrátí odběrateli. Dle domluvy se záloha měla vrátit odběrateli do šesti měsíců od ústní domluvy, ale odběratel požadoval vystavení opravného daňového dokladu ke dni ústní domluvy. V daném případě se smluvní strany sice domluvily, že záloha bude vrácena, ale jak postupovat v případě, když dodavatel zálohu nevrací a odběratel si uplatnil nárok na DPH z daňového dokladu o přijaté platbě.

„Stokrát nic umořilo osla“, tak by se daly charakterizovat daňové změny roku 2019. Z novinek v daních zmiňme například zvýšení paušálních výdajů OSVČ, změny uplatňování DPH u poukazů, změny týkající se mzdové oblasti (zrušení karenční doby, zvýšení limitu pro srážkovou daň z malých odměn za práci…). I když bylo daňových změn poměrně dost, jedná se většinou spíše o „otravné“ drobnosti, jejichž záplava komplikuje a znejišťuje firemní praxi. V tomto příspěvku se podíváme na „drobnost“, která narušila letitý způsob výpočtu DPH.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.

V podvojném účetnictví s. r. o. evidujeme na účtu 052 poskytnutou zálohu na nákup hmotného majetku. Záloha byla zaplacena na základě proforma faktury a po obdržení dodavatelského daňového dokladu na zálohu jsme si nárokovali odpočet DPH v rámci daňového přiznání k DPH. Tato účetní operace proběhla v lednu roku 2016. Od konce roku 2016 je dodavatel v insolvenci. Tato záloha nebude nikdy vyúčtována (nedojde k dodávce zařízení), ani nebude dodavatelem vystaven opravný daňový doklad, záloha nebude nikdy vrácena. Vzniká nám povinnost dodatečného odvodu DPH z titulu dlouhodobě nevyúčtované zálohy, s odkazem zejména na § 74 zákona o DPH ? Pokud ano, v jakém okamžiku (v daňovém přiznání k DPH za jaké období)?

Lidé dokážou být až neuvěřitelně pečliví a přesní. Jen považte, že dokážeme na milimetr přesně změřit vzdálenost Země od Měsíce, který se nám mimochodem vzdaluje o cca 38 mm ročně. Na straně druhé však lidé také dosti často bývají více či méně nepečliví a nepřesní, případně chybují z neznalosti, o čemž by mohli dlouze vyprávět pracovníci kontrolních oddělení finančních úřadů. V tomto příspěvku se zaměříme na časově nesprávné uvedení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v přiznání – ať už dříve nebo později, než mělo správně být. V praxi jde o hojné chyby, které sice páchají konkrétní plátci daně, resp. jejich účetní, ovšem obecným viníkem je dneska již spíše velmi přehnaná složitost, komplexnost a někdy i nejednoznačnost právní úpravy této daně…

V praxi se často setkáváme s dotazy směřujícími do oblasti nemovitých věcí, jelikož se jedná o poměrně specifickou problematiku, která je předmětem výkladu poměrně rozsáhlé judikatury. Pro veřejnost je k dispozici Informace k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 čj. 6717/15/7000-20116-101206, ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485 (dále jen „Informace“), kterou zveřejnilo Generální finanční ředitelství. Ačkoli se jedná o detailně zpracovanou Informaci doplněnou o příklady z praxe, tak nelze vyčerpávajícím způsobem obsáhnout celé spektrum obchodních případů, které mohou v praxi nastat. Cílem článku je okomentovat vybrané části z této oblasti a uvést stanovisko k několika specifickým dotazům.

Od začátku roku 2019 již nabyly účinnosti tři novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). První z nich, která byla provedena zákonem č. 283/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti od 1. 1. 2019. Tímto zákonem byl novelizován § 21 odst. 8 zákona o DPH , ale tento odstavec však byl s účinností od 1. 4. 2019 znovu novelizován. Od 1. 2. 2019 nabyla účinnosti novela zákona o DPH provedená zákonem č. 6/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, kterou byla do zákona o DPH doplněna nová příloha č. 2a, ve které je uveden seznam služeb, které podléhají druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %. Od data účinnosti jsou v této příloze uvedena pouze pozemní a vodní pravidelná hromadná přeprava osob, u kterých došlo k tomuto datu prakticky ke snížení sazby daně z 15 % na současných 10 %.

V následujícím článku jsou vysvětlena novelizovaná pravidla pro provádění opravy výše daně, a to jak v případě, kdy touto opravou plátce zvyšuje původně přiznanou daň, tak i v případě, kdy plátce opravou dříve přiznanou daň snižuje.

1 Cíl příspěvku Tento příspěvek navazuje na příspěvek Ing. Tomáše Brandejse „Výklad § 15 zákona o DPH ve vztahu ke stravenkám“, v němž se pokusil vymezit základní charakteristiku poukazů...

V následujícím článku jsou nejprve vysvětleny základní podmínky, za nichž může plátce jako věřitel provést po účinnosti novely zákona o DPH opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Návazně jsou vysvětleny základní navazující procesní postupy při provádění této opravy, které je věřitel povinen dodržet. V závěru článku jsou shrnuta pravidla pro provádění navazující opravy odpočtu daně ze strany dlužníka, který je plátcem.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 6. prosince 2019, ve věci C-627/17 , Tratave

Nájem nemovité věci je osvobozen od daně. Existují však výjimky v podobě povinného účtování daně, ale i možnost dobrovolného zdanění, protože osvobození nájmu od DPH nemusí být vždy finančně výhodné. Změny v této oblasti navíc přináší i novela, která nabyla účinnosti 1. 4. 2019.

Úprava odpočtu daně je jedním z korekčních mechanismů, který se podle dosavadního znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vztahoval k původnímu odpočtu daně uplatněnému při pořízení dlouhodobého majetku, a to v případě, že ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně došlo ke změně v účelu či rozsahu použití tohoto majetku nebo k jeho prodeji. Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku (zákon č. 80/2019 Sb. ), je s účinnosti od 1. 4. 2019 doplňováno do zákona o DPH nové pravidlo, podle něhož dojde-li ve stanovené lhůtě k dodání nemovité věci, na které byla dokončena tzv. významná oprava, podléhá tato oprava obdobně jako dlouhodobý majetek úpravě odpočtu.

Pravidla pro opravu základu daně jsou upravena v § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), a to v návaznosti na § 36 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku (poznámka autora: novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v prosinci roku 2018 a zřejmě nabyde účinnosti v průběhu I. čtvrtletí 2019), budou pravidla pro opravu základu daně novelizována. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní novelizovaná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí oprava základu daně. Praktické postupy při opravě základu daně podle novelizovaného znění zákona o DPH ve srovnání s dosavadním stavem jsou vysvětlena na příkladech.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice aktuální právní úpravy finančního leasingu z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Zaměřili bychom se zejména na změny, které přinesla poslední velká novela daňových předpisů, a to zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní.