Zálohy na daň z příjmů - strana 2

Obdrželi jsme „souhrnný“ opravný daňový doklad ze země EU k pěti přijatým fakturám od této zahraniční firmy. Každá z těchto faktur nám byla poslána v jiném měsíci tohoto roku. Používáme pevný měsíční kurs. Jedná se uznání poškozeného materiálu, který jsme od firmy dostali. Jaký v tomto případě použiji kurs pro přepočet EUR a samozdanění?

Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob s možností využití záloh k daňové optimalizaci.

V roce 2018 došlo k fúzi společností A a B, rozhodným dnem byl 1. 5. 2018, k zápisu do obchodního rejstříku došlo 21. 8. 2018. Dne 12. 6. 2018 společnost A uhradila finančnímu úřadu zálohu ve výši 745 000 Kč dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016. K 4. 6. 2018 jsme za A podali přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a z tohoto přiznání nám vyšel předpis pro platbu kvartálních záloh ve výši 1 451 300 Kč. Dne 12. 9. 2018 se finančnímu úřadu uhradilo 1 451 300 Kč. V listopadu jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů za období 1. 1. až 30. 4. 2018. Celková daňová povinnost z tohoto přiznání nám vyšla ve výši 2 497 840 Kč, z této částky jsme spočítali, že bychom měli k 15. 12. 2018 finančnímu úřadu zaplatit 1 873 400 Kč (2 497 840 / 4 x 12 = 7 493 520 x 0,25 = 1 873 380 = po zaokrouhlení 1 873 400 Kč). Volali jsme na finanční úřad, abychom si tuto výši s nimi odsouhlasili, tuto výši nám skutečně potvrdili, ale bylo nám sděleno, že na základě fúze nám byly změněny termíny splatností záloh a jejich výše. Dle finančního úřadu jsme v červnu neměli platit žádnou zálohu, její splatnost byla posunuta na 15. 7. 2018, kromě posunutí této splatnosti nám i změnili výši zálohy na 1 451 300 Kč (dle daně z příjmů právnických osob za rok 2017), takže jsme v červnu byli v přeplatku a v červenci v nedoplatku, z kterého nám začaly běžet úroky z prodlení. V září jsme prý také neměli platit zálohu, ale až 15. 10. 2018, a to ve výši 1 451 300 Kč. Další zálohu ve výši 1 873 400 Kč máme dle jejich sdělení uhradit 15. 3. Je postup správce daně správný?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, čj. 10 Afs 34/2018-49

Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky (rok, čtvrtletí, měsíc), které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto „zdaňovacích období“ se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Například plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) tak nemusejí běžet s daní samostatně za každou jednotlivou tržbu, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její „vrácení“. Čtvrtletní, natožpak měsíční zdaňovací období DPH je krátké, obdobně je tomu u daní spotřebních, tzv. ekologických i u daně z hazardu. Naproti tomu u daní z příjmů trvá zdaňovací období obvykle jeden rok, a tak dlouho už veřejné rozpočty – které žijí z těchto daňových příjmů – nehodlají čekat. Proto byl u této rozpočtově významné „roční“ daně zaveden systém průběžných záloh na daň, které se vypořádají v „ročním“ daňovém přiznání, načež poplatník doplácí už jen nedoplatek, respektive žádá o vrácení přeplatku. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně.

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Poplatník byl část roku 2016 v pracovním poměru u zahraniční firmy a část roku (poté, co již nebyl v pracovním poměru) podnikal a měl z této činnosti příjem podle § 7 ZDP . Přitom příjmy ze závislé činnosti byly ve výši 400 000 Kč a příjmy z podnikání 180 000 Kč, tedy příjmy ze závislé činnosti byly vyšší než 50 % oproti příjmům z podnikání. Bude muset poplatník platit zálohy na daň?

U daní z příjmů je zdaňovacím obdobím až na malé výjimky kalendářní rok, což je pro veřejné rozpočty dlouhá doba mezi jednorázovými velkými daňovými příjmy. Proto byl zaveden režim placení průběžných záloh na daň v měsíčních, čtvrtletních a pololetních intervalech. A neuhrazená záloha se sankcionuje úrokem z prodlení.

Cílem tohoto příspěvku je sjednotit výkladovou nejasnost při stanovení výše záloh na daň z příjmů fyzických osob v situacích, kdy poplatníkovi plynou vedle příjmů ze závislé činnosti a funkčních...