Zdravotní a sociální pojištění - strana 87

Žádám o informaci, zda z příjmu zaměstnance, tj. 1 % vstupní ceny vozidla, při poskytnutí vozidla k používání se odvádí zdravotní a sociální pojištění?

Osoba samostatně výdělečně činná v II/2005 nastoupila na mateřskou dovolenou a pobírala dávky (mateřskou), 27. 4. 2005 porod, 3. 8. 2005 pozastavila živnost, IX/2005 změnila trvalé bydliště z Prahy 8 na Prahu západ a nahlásila tuto změnu na FÚ, ZP a PSSZ, dne 6. 11. 2006 nastoupila na další mateřskou. Úřednice na sociálce na Praze 8 jí řekla, že nemá nárok na dávky (mateřskou) a úřednice na Praze západ ji ukončila dávky (rodičovskou). Má nárok na dávky (mateřská nebo pouze rodičák), na kterou \\\"sociálku\\\" se má obrátit? A na základě jakého zákona a paragrafu?

Veřejná obchodní společnost, zapsaná v obchodním rejstříku, jako česká společnost se členy, kteří mají v ČR dlouhodobý pobyt v ČR podniká, k 31. 12. každoročně rozděluje zisk na jednotlivé společníky a řádně zdaní. Společníci se dělí takto: 1) Podniká v rámci v. o. s, má trvalý pobyt a ještě podniká jako fyzická osoba nebo je zaměstnán .. posuzuji ho stejně jako občana ČR, tedy daň, SP, ZP z OSVČ. 2) Podniká v rámci v. o. s, má jen dlouhodobý pobyt, nemá jiné příjmy na území ČR ... posuzuji daň a SP, ZP není u cizinců bez trvalého pobytu povinné, má-li dobrovolné, dávám do účetních i daňových nákladů. I když má malý příjem, musí platit minimální SP a podléhá min. ZD. 3) Nemám jistotu o 3. typu společníka. Jedná se o cizince, který má z v. o. s příjmy, ovšem na území ČR se nezdržuje. Do roku 2005 mu v. o. s snížila výplatu zisku o daň, kterou za něj odvedla. SP a ZP neplatila. V mém okolí se setkávám s názorem, že každý člen v. o. s je povinen platit SP, i když se v ČR nezdržuje, protože je vždy posuzován k 31. 12. za OSVČ. Na druhé straně, že není třeba platit celou daň, ale jen zajištění daně (v našem případě by bylo pro v. o. s výhodnější). Jak pak fungují např. řetězce typu Lidl atd.? Vždyť je dost společníků, kteří v ČR určitě nejsou, jen u nás investují. Opravdu podléhají sociálnímu pojištění?

Osoba A je osobou samostatně výdělečně činnou a osoba B s ní spolupracuje. Za rok 2005 vznikl B přeplatek pojistného ze spolupráce s A, který byl B vrácen. U koho daním vratku pojistného v roce 2006? Zahrnuji vratku do příjmů nebo do nákladů?

Osoba samostatně výdělečně činná, vede daňovou evidenci, zakoupí pro zaměstnance poukaz na týdenní pobyt (zimní dovolená v tuzemsku). Jak se chová tento výdej u podnikatele a jestli pracovník tento nepeněžní příjem zdaňuje, popřípadě platí pojistné.

Syn, fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, má 2 malé děti a manželku, která v 10 měsíci tohoto roku ukončila rodičovskou dovolenou (4 roky). Může syn uplatnit zdanění manželů, i když se jeho manželka přihlásila od 1. 11. 2006 jako spolupracující osoba a syn za ní zaplatil zálohy na sociálním i zdravotním pojištěním? Pokud ne, je nějaký způsob, jak rozdělit příjem a výdej syna na 10 měsíců, po které jeho manželka pobírala pouze rodičovský příspěvek?

Jako fyzická osoba jsme přihlašovali zaměstnance na OSSZ. Poslala jsem 1x s kopií přihlášku, 1x pracovní smlouvu. A pracovní smlouva se mi vrátila zpět potvrzená. Nyní se tam vyměnili zaměstnanci a já marně čekám na potvrzenou pracovní smlouvu zpět. Tato paní má čas i se zápočtovými listy. Po telefonickém hovoru mi paní řekla, že by stála dlouho u kopírky. Zaměstnanci, když odchází a zápočtový list nedostanou zavčasu, tak kamenují mne, přesto že já to pošlu ihned. Tak se ptám musím posílat doklady 2x? A do kdy má poslat OSSZ zpět zápočtový list. Ta paní před ní to dělala obratem. Tato má čas i 18 dní. Musím mít potvrzenou pracovní smlouvu od OSSZ, kterou zakládám ve firmě?

Jak postupovat při přechodu z daňové evidence na účetnictví, pokud jsou na začátku roku evidovány zásoby zboží na skladě? Tyto zásoby je možno dodaňovat postupně v příjmech po 9 let od přechodu. Tyto úpravy základu daně (dodaněná poměrná část příjmů) vstupují do příjmů i pro sociální a zdravotní pojištění?

Vlastník lesa prodává dřevo ze svého lesa na topení. Nemá žádný živnostenský list. Nevede daňovou evidenci. Pobírá starobní důchod. Má příjem z pronájmu rybníků podle § 9 zákona o daních z příjmů. Příjmy za prodej dřeva budou zdaněny podle § 10 nebo podle § 7a zákona o daních z příjmů? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákoník práce a některé další zákony týkající se změn v oblasti nemocenského pojištění byly schváleny již před několika měsíci. Doposud se mi však nepodařilo nikde najít spoustu detailů potřebných pro správnou úpravu mzdového SW. 1) Kde se dá zjistit algoritmus výpočtu odvodu důch. poj. (6.5 % z vym. základu zaměstnanec, 21.5 % v. z. zaměstnavatel), na nezaměstnanost (0.4 %, 1.2 %), nemocenské poj. (1.1 %, 1.4 % příp. 3.3 %). Bude se i nadále odvádět dohromady tak jako doposud? Pak ovšem nastanou zmatky v souvislosti s odvody za skupinu osob, které od roku 2007 nebudou odvádět na nezaměstnanost. Pokud se bude odvádět každé zvlášť, tak jak se budou jednotlivé odvody počítat a zaokrouhlovat? Jak budou vypadat hlášení s tím související? 2) Co vlastně patří do vym. základu, ze kterého se vychází? Už jsem našla právě protichůdné výklady odborníků toho, co se týká započítávání náhrady za používání služebního vozidla k soukromým účelům zaměstnancem. Patří do vym. základu nebo ne? 3) Po dobu prvních 14 dní nemoci (karantény) bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy minimálně ve výši stanovené zákoníkem práce. Ten však připouští i náhradu vyšší. Z jaké částky si v tomto případě zaměstnavatel uplatní 50 % z náhrady postiženým osobám (příp. všem osobám, když bude odvádět vyšší % nem. poj.). Z celé náhrady nebo jen z minimální? Co všechno se bude uvádět do tiskopisů (které mají být, ale kdy?), které se budou odevzdávat na ČSSZ v souvislosti s nemocí delší než 14 dní (OČR, mateřskou, vyr. přísp.)? Nejasností je samozřejmě ještě mnohem víc. Žádám o objasnění alespoň těchto dotazů, nebo uvedení kontaktního místa, kde by se daná problematika může konzultovat.

Podnikatel (autodopravce) dne 14. 10. 2006 onemocněl, jeho nemoc potrvá delší dobu. Po tuto dobu přenechal své zákazníky jinému autodopravci. Je možné, aby po dobu nemoci za tuto službu pobíral od tohoto dopravce provizi, nebo přefakturovával služby svým zákazníkům (nechce o tyto zákazníky kvůli nemoci přijít), nebo je možná varianta spolupráce manželky, která je nyní na rodičovské dovolené.

Podnikatel, fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, měl v roce 2006 mimořádný jednorázový příjem. V následku toho mu hrozí v roce 2007 po podání přehledů PSSZ a VZP velké doplatky a zároveň velké zálohy na tato pojištění v roce 2007. Je možné předpokládaný doplatek pojistného uhradit do konce roku 2006, tím si snížit základ daně v tomto období a zároveň snížit zálohy sociálního a zdravotního pojištění na rok 2007? V roce 2007 rozhodně takového příjmu nedosáhne a v případě plateb tak velkých záloh by za zdaňovací období 2007 došlo k velkému přeplatku.

Podnikatel (fyzická osoba) uplatňující výdaje procentem z příjmu měl v letošním roce abnormálně vysoké příjmy. V listopadu 2006 zaplatil mimořádnou zálohu na zdravotní a sociální pojištění. Úhrn zaplacených záloh tak přesáhne zálohy vypočtené z maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (u OSSZ asi o 80 tis. Kč a u VZP o 50 tis. Kč). a) Je možné uplatnit skutečně zaplacené zálohy jako daňový výdaj roku 2006 a v roce 2007 po podání \"Přehledů\" za rok 2006 započítat vzniklý přeplatek např. na úhradu záloh roku 2007? b) Musí podnikatel zaplacené zálohy nad maximální hranici posuzovat v roce 2006 jako nedaňové a zvýšit o neuplatněnou částku až výdaje roku 2007?

Vedu daňovou evidenci a chci přejít na určování výdajů procentem z příjmů. Za minulé daňové období budu tedy muset podat opravné daňové přiznání s navýšením příjmů o pohledávky. Tyto se poté neprojeví v příjmech z dalšího období a tam budu muset zase zahrnout pohledávky nesplacené před koncem daňového období? Zároveň budu muset požádat o prominutí penále na FÚ, že? Při tomto vykazování příjmů nemusím žádné výdaje evidovat a dokládat, ani vést knihu jízd? Musím také poslat dodatečné hlášení na PSSZ a zdrav. pojišťovnu, že?

Náš závodní lékař tvrdí, že povinnou periodickou preventivní prohlídku zaměstnanců naší základní školy musíme zaplatit včetně administrativní činnosti spojené s prohlídkou. Finanční vyrovnání požaduje i přesto, že mu vyhotovíme seznam všech zaměstnanců školy, kde jsou v tabulce u každého zaměstnance uvedeny varianty výsledku vyšetření (schopen nadále k navrhované práci, neschopen nadále...) dále datum a podpis lékaře. Ani takováto forma minimalizace administrativy závodního lékaře nepřesvědčila o tom, že by měl periodickou prohlídku provést pro naší školu zdarma. Sdělte nám, jestli pojišťovna hradí povinné periodické preventivní prohlídky zaměstnanců v rámci závodní preventivní péče včetně nezbytné minimální administrativy (vyjádření, razítko, podpis). Uveďte i předpis, který řeší shora uvedenou problematiku. Rád bych doložil naše požadavky vyjádřením odborníků včetně příslušných předpisů.

Podnikatel má dluh na sociálním pojištění. Byl mu založen v bance zvláštní účet \"exekuce dlužníků\" a z tohoto dluh zaplacen sociální správě. Nyní bude postupně tento dluh strháván z bankovního účtu podnikatele. Vzniká podnikateli daňový výdaj v okamžiku zaplacení z účtu \"exekuce dlužníků\"? V tom případě již potom skutečné splácení dluhu bance bude výdajem nedaňovým (jakási forma úvěru?) a úroky z tohoto dluhu bance se stanou daňovým výdajem v okamžiku zaplacení - nebo vůbec?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní poměr. Nedosahuje minimální mzdy, prostřednictvím zaměstnavatele si doplácí zdravotní pojištění. Žádáme o výpočet mzdy a hlavně daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud hrubá mzda činí 7 000 Kč a sleva na dani je pouze na poplatníka. U zaměstnance se jedná o hlavní a jediný pracovní poměr.

Fyzická osoba - klinický psycholog, nemá ŽL, ale byl zřízen Magistrátem Města (Rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení), neplátce DPH, v r. 2005 vedl daňovou evidenci, v r. 2006 chce uplatňovat výdaje procentem, pracuje převážně v pronajaté ordinaci v centru města a má i doma kancelář pro tuto činnost (tzn. uplatňuje výdaje z obou). Patří do skupiny 40% nebo 50% výdajů?

Spol. s r. o. zaměstnává na plný úvazek řadu zdravotně handicapovaných občanů jako tzv. domácké zaměstnance (§ 267 odst. 2 zákoníku práce). Většina těchto zaměstnanců pobírá plný či částečný invalidní důchod, někteří však nikoliv (ti mají přiznáno pouze zdravotní znevýhodnění). Všichni domáčtí zaměstnanci pracují v úkolové mzdě, přičemž pro výpočet této mzdy jsou používány jednotné interní časové normy organizace platné pro všechny zaměstnance (tedy nejen domácké) a zákonný mzdový hodinový tarif. Často však dochází k tomu, že se pro momentální indispozici opravdu těžce postižených domáckých zaměstnanců (např. vozíčkářů) sníží jejich měsíční výkon natolik, že jejich úkolová mzda nedosáhne ani úrovně minimální měsíční mzdy, a to ani s přihlédnutím k její redukci podle § 2 odst. 4 nařízení vlády č. 333/1993. Obáváme se, že tím zřejmě dochází ke kolizi nejen se mzdovými předpisy, ale i s předpisy o odvodech pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Samozřejmě je představitelné vyplácet v takových případech minimální mzdu bez ohledu na odvedený výkon - to by však okamžitě vedlo ke zneužívání (pouhá nechuť k práci např. v případě hezkého počasí či návštěvy babičky by byla \"maskována\" zdravotní indispozicí) a tím ke vzniku zjevné nespravedlnosti vůči ostatním pracovníkům. Jak postupovat? Je nutné, přestože jde v těchto případech zjevně o určitý druh překážky v práci na straně domáckého zaměstnance, vyplácet minimální mzdu?

Je do výdajů určených procentem z příjmů též už započteno sociální a zdravotní pojištění poplatníka a jaké další položky lze uplatnit ke snížení daňového základu? Při přechodu z daňové evidence na výdaje procentem z příjmů je třeba započítat i příjmy, které přijdou v následujícím období, pokud souvisí s obdobím, za které se daň počítá? Je nutno takto dodanit pomocí dodatečného daňového přiznání i rok předcházející?