Zdravotní a sociální pojištění - strana 84

Zajímá mě, zda dochází ke krácení měsíční odměny starosty v době nemoci. Má nárok na nemocenské dávky a tím na zkrácenou měsíční odměnu? Například při čerpání dovolené se měsíční odměna nekrátí.

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně očekává narození druhého dítěte a uplatňuje peněžitou pomoc v mateřství od 5. 7. 2007. Před narozením prvního dítěte byla v době od 8. 6. 2005 do 18. 12. 2005 převedena na jinou práci z důvodu těhotenství a byl jí poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Od 19. 12. 2005 do 2. 7. 2006 pobírala peněžitou pomoc v mateřství a rozhodné období pro stanovení denního vyměřovacího základu u této mateřské bylo období 1 roku před vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství, tj. od 1. 6. 2004 do 31. 5. 2005, jelikož to pro ni bylo výhodnější. Od 3. 7. 2006 do 4. 7. 2007 pobírala rodičovský příspěvek a práci v organizaci nevykonávala. Z jakého rozhodného období má být této zaměstnankyni stanoven denní vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství u druhého dítěte?

Zaměstnankyně byla od 14. 12. 2006 na rizikovém těhotenství a tedy na nemocenských dávkách vypočítaných průměrem na nemocenské za období 12/2005 - 11/2006. Dnem 24. 2. 2007 ukončila nemocenskou a nastoupila 25. 2. 2007 na mateřskou dovolenou (6 týdnů před předpokládaným termínem porodu). Peněžitá pomoc v mateřství jí byla vypočítána novým průměrem na nemocenské za období 2/2006 - 1/2007. Bylo postupováno správně?

Zaměstnanec (není invalidní, ani není veden na Úřadu práce), má jediný pracovní poměr na DPČ 4h/den, 20h/týdně, hrubá mzda 4 500 Kč - zaměstnavatel odvádí SP + ZP z této částky, má zaměstnanec povinnost doplácet na SP a ZP do nějaké částky?

Zaměstnanec (žena 56 let), ukončila pracovní poměr dohodou k 31. 1. 2007. Onemocněla v ochranné lhůtě, v PN je od 2/2007, PN trvá. Jak dlouho může čerpat nemocenskou, kdo bude plátcem nemocenské-pracovala na Obvodním úřadě, jak dlouho může být poté žadatelem o práci pobírajícím podporu na ÚP?

Zaměstnanec pracoval ve firmě 1 měsíc. Ve zkušební lhůtě s ním byl rozvázán pracovní poměr. Nyní je v pracovní neschopnosti. Protože jako poslední zaměstnavatel uvedeného pracovníka mám informace, že tato osoba se nezdržuje doma, myslím, že podpora v nemoci je zde vyplácena neoprávněně. Kdo je pověřen kontrolou uvedené osoby? Je takovýto zaměstnanec v ochranné lhůtě, pokud s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zkušební době?

Jsem fyzická osoba, podnikám ve stavebnictví, jsem plátce DPH, vedu DE, moje družka (žijeme ve společné domácnosti) mi pomáhá a v roce 2006 jsem jí prvně uvedl v daňovém přiznání jako spol. osobu s odpisem 30 % příjmů a výdajů. Zároveň společně vlastníme s. r. o., kde je ona zaměstnancem a vede mi DE přes toto s. r. o., kde mám s s. r. o. smlouvu na dvě hodiny denně za 200 Kč na hodinu. Zajímám se o postup výdajů spolupracující osoby za doplatek sociálního, zdravotního a též záloh, které platíme přes můj účet. Jsou to pro mě daňové výdaje a nebo nedaňové a ona si je bude odčítat v daňovém přiznání od příjmu. Na co si máme dát pozor?

Občan Řecka podniká na území ČR jako OSVČ - inženýrská činnost v investiční výstavbě. V Řecku je členem tamní profesní komory a na základě toho platí povinně sociální pojištění v Řecku, ačkoliv tam momentálně žádnou činnost nevyvíjí. Vzhledem k této skutečnosti, kterou doložil předepsaným evropským formulářem na příslušné české PSSZ, není povinen z titulu výdělečné činnosti na území ČR platit sociální pojištění v ČR. Mohl by si výši pojistného zaplaceného v Řecku uplatnit jako daňově uznatelný výdaj v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob v ČR?

Jak máme účetně a daňově postupovat v situaci, kdy jedna naše zaměstnankyně, která byla ve výpovědní lhůtě (končí 31.7.), celý měsíc červenec nechodila do práce (neomluvené)? Víme, že v těchto případech takový zaměstnanec musí zaplatit zdravotní pojištění v celé výši, jak za sebe, tak i za zaměstnavatele. Bohužel zaměstnankyně se již delší dobu nezdržuje ve svém bydlišti (dokonce se domníváme, že již není ani na území našeho státu), a tak není možné se s ní spojit a věc projednat. Podnik tak musí sám zaplatit celou částku zdravotního pojištění za tuto zaměstnankyni a zaúčtovat ji jako pohledávku za zaměstnance/ostatní pohledávky. Jak správně zaúčtovat tuto částku v rámci rekapitulace mezd? A jak se mám k takové pohledávce chovat? Jaká jsou pravidla pro odpis takové pohledávky (popř. tvorba opravných položek)?

Odvádí se z odměn za výkon funkce v představenstvu a dozorčí radě u akciové společnosti od 1. 1. 2007 sociální a zdravotní pojištění? Členové představenstva i dozorčí rady jsou zároveň zaměstnanci a. s. na základě pracovní smlouvy a pobírají měsíční mzdu.

V bankovním výpise jsem měla zaúčtovat platbu kartou za zdravotní péči při a po porodu jednatelky firmy. Lze tento nadstandard zahrnout nějakým způsobem do nákladů firmy? Jednatelka měla příjem ze závislé činnosti, nyní je na mateřské dovolené.

Ráda bych se informovala na správnost postupu při následujícím výpočtu mzdy: Jedná se o zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání 9. 5. 2007 - do té doby byl zcela bez příjmů a bez registrace na úřadu práce. Zaměstnanec podle pracovní smlouvy je zaměstnán na 1/2 úvazek a základní plat 4 000 Kč. Fond pracovní doby zahrnuje svátky (za květen 21+2, tj. 92 hodin). Odpracoval v 5/07 17 pracovních dní (tj. 68 hodin). Průměrný výdělek: 4 000/23 = 173,92 Kč/den, tj. 173,92/4 = 43,48 Kč/hodina Hrubý výdělek činí tedy 173,92 x 17 = 2 957 Kč Ale program uvedl další částku do hrubé mzdy - jako dopočet hodin do minimální mzdy - ve výši 869 Kč. Celkovou hrubou mzdu mi tedy program vyčíslil na 3 826 Kč? Podle mého výpočtu by tato částka měla činit 1 043 Kč. Prosím, o posouzení vypočtené částky, dopočtu hodin, a stanovení postupu výpočtu. Dále bych se chtěla informovat ohledně odvodu zdravotního pojištění za tohoto pracovníka. Stanovili jsme poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, tj. (23/31) x 8 000 = 5 936 Kč a z toho odvod 13,5 % tj. 802 Kč Může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout písemně, že poměrnou část odvodu do minimálního vyměřovacího základu bude hradit zaměstnavatel? Zaměstnanec si samozřejmě odvede z hrubého výdělku. Poslední otázka je na správnost výpočtu dovolené pro tohoto zaměstnance. Samozřejmě v případě, že odpracuje příslušný počet dní, aby mu vznikl nárok na řádnou dovolenou. Výpočet: (28/12) x 7 = 16,5 dne?

Jak máme postupovat v následujícím případě? Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou do 15. 7. 2007. V dubnu absolvovala počítačový kurz a vzhledem k této situaci, přerušila čerpání rodičovského příspěvku, protože měla dítě ve školce celých 8 hodin denně. Zaměstnavateli tuto skutečnost neoznámila, byla tedy stále evidována jako zaměstnanec na rodičovské dovolené. Po absolvování kurzu ukončila k 30. 4. 2007 s firmou pracovní poměr dohodou. Jedná se mi o zdravotní pojištění - v měsíci dubnu za ní toto pojištění neplatil stát vzhledem k tomu, že přerušila rodičovský příspěvek - má toto zdravotní zaplatit zaměstnavatel, i přesto, že nám tuto skutečnost neoznámila a do práce nenastoupila? V tomto případě mě napadá jenom to, že by se jí muselo dát neplacené volno a dodatečně nahlásit přerušení rodičovské dovolené.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. 7. 2005 z důvodu odchodu do starobního důchodu. Od 1. 8. 2005 uzavřel pracovní poměr jako důchodce na dobu určitou. V měsíci 11/05 mu byla vyplacena odměna při odchodu do důchodu dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb. ve výši 10 000 Kč. Dle našeho názoru se tato odměna nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, i když byla zúčtována v 11/05. Žádáme Vás o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru.

Které náklady je možné považovat za daňově uznatelné, a které naopak ne u společníka s. r. o? Jedná se mi zejména o jednorázovou odměnu, stravné na valnou hromadu.

Dcera našeho zaměstnance studuje jednoletý kurz cizích jazyků s denní výukou pro absolventy středních škol od září 2006 do června 2007 po první maturitní zkoušce. Hlásí se znovu na vysokou školu, pokud začne studovat od září 2007, předpokládám, že bude mít otec nárok na daňové zvýhodnění na dítě i po dobu prázdnin. Jak by to ale bylo, kdyby dále nestudovala, má nárok na daňové zvýhodnění na dítě po dobu prázdnin jako po střední škole (pokud nebude celý měsíc pracovat nebo nebude nahlášená na úřadu práce)?

Žádám o posouzení, zda níže zaplacené částky podléhají dani z příjmu ze závislé činnosti a zahrnují se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance. - Naše organizace hradí zaměstnanci na účet pořadatele kurzu přípravný seminář na autorizační zkoušku inženýrů a techniků činných ve výstavbě, který je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Doklad bude vystaven na firmu. Posuzuje se tato částka za kurz jako zvýšení kvalifikace, jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance a zahrne se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění? - Z důvodu zabezpečení zkoušek odborné způsobilosti pro výkon činnosti Koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, bude organizace hradit 3 zaměstnancům poplatek za provedení zkoušky. Jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance a zahrne se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění?

Jak správně postupovat při odhlášení žáků, kteří končí maturitou nebo závěrečnou zkouškou, na sociálním a zdravotním pojištění? Podle školského zákona, přestává být žák žákem školy dnem následujícím po dni vykonání závěrečných zkoušek nebo maturitních zkoušek, ale VZP to odmítá s tím, že jsme povinni žáky registrovat do 31. 8.

Jsem společníkem ve společnosti s ručením omezeným a současně zaměstnancem této společnosti. Kromě toho vlastním živnostenský list na účetní práce, které vykazuji jako vedlejší činnost. Chtěla bych ukončit pracovní poměr ve společnosti a účetní práce v této společnosti účtovat na základě živnostenského listu. Můžu obdržet odstupné dle ZP? Slyšela jsem, že jako společník veškerá moje práce je automaticky považována za práci ze závislé činnosti.

Odvádí zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a v jaké výši?