Nemovité věci (1344)

Faktura za služby od neplátce z EU

Tuzemská firma - plátce DPH přijala od slovenského dodavatele fakturu za potrubářské práce (výstavba nového vedení potrubí nebo oprava stávajícího). Práce byly prováděny v tuzemsku. Faktura je vystavená bez DPH, na faktuře je uvedeno, že dodavatel není plátcem DPH. Jedná se o poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti s místem plnění v tuzemsku? Je tuzemská firma povinna přiznat DPH, i když slovenský podnikatel není plátcem DPH? Případně, je dodavatel – slovenská firma povinna registrovat se k dani v tuzemsku nebo na Slovensku?

Pronájem kontejneru s odvozem odpadu pro polského plátce DPH

Jsme firma s. r. o., plátce DPH v ČR, která pronajme kontejner polské firmě plátci DPH, která zde v ČR nemá stálou provozovnu, a současně jí odveze odpad - stavební suť z místa v ČR na skládku v ČR. Použije se u vystavené faktury sazba DPH 21 % i přesto, že fakturujeme polské firmě, plátci DPH dle § 10 zákona o DPH? 

Prodej pronajímaných bytů manželce

Manžel již dlouhodobě pronajímá byty činžovního domu. Příjmy z pronájmu zdaňuje dle § 9 zákona o daních z příjmů a jako výdaje si uplatňuje daňové odpisy. Činžovní dům tedy není a nikdy nebyl zahrnut v obchodním majetku. Manžel se rozhodl činžovní dům prodat své manželce, a to samozřejmě za cenu obvyklou, neboť se jedná o spojené osoby. Znamená to pro manželku, že musí dle § 30 odst. 10 pokračovat v daňovém odpisování po manželovi, nebo vstupní cenou bude v jejím případě pořizovací cena (zejména kupní cena + daň z nabytí) a začne s daňovým odpisováním znovu? Nájmy budou plynule pokračovat dále, jen se změní pronajímatel. Nemůže být v tomto případě manželka považována za právního nástupce ve smyslu zmíněného ustanovení? Byla by situace jiná, kdyby k tomu samému prodeji došlo mezi nespojenými osobami s tím, že by kupující pokračoval s nájmy bytů činžovního domu? Činžovní dům vlastní pouze manžel (tj. předmět prodeje není v SJM).

 

Zajištění skalního svahu - sanační práce

Společnost je vlastníkem budovy, kterou dále pronajímá. Mimo budovu společnost vlastní také přilehlý pozemek na kterém se nachází skalní masiv. Po zjištění, na základě odborného posudku, je s ohledem na riziko možného poškození budovy a zranění procházejících osob volně padajícími kameny přistoupeno k sanačním pracím. Sanační práce spočívají v odstranění porostu a vegetace ze svahu, provedení očištění od zvětralin a volných kamenů, odtěžení nestabilních částí skalní stěny, zajištění skalní stěny pomocí kotvené vysokopevnostní sítě a vybudování lehkého záchytného plotu v horní hraně skalní stěny. Z pohledu účetních a především daňových předpisů budou sanační práce technickým zhodnocením pozemku, nebo vznikne nový samostatný majetek, nebo se bude jednat o jednorázový daňově uznatelný náklad? Pokud by se jednalo o technické zhodnocení pozemku, nebo samostatný majetek, je možné jej odepisovat? Pokud ano, pak v jaké odpisové skupině?

Převod nemovitosti na dceru

Fyzická osoba vlastní nemovitost k podnikání, kterou odepisuje. Není plátce DPH. Nyní se rozhoduje, že nemovitost přepíše na dceru. Jaký dopad z tohoto kroku plyne? Co se zůstatkovou neodepsanou hodnotou? 

Uplatnění úroků z úvěrů a změna trvalého bydliště

Klient má úvěr na rekonstrukci nemovitosti, v dané nemovitosti vlastní podíl, zatím zde má také trvalé bydliště, ale rozhodl se odstěhovat a změnit trvalé bydliště, s tím, že podíl na vlastnictví nemovitosti bude dál trvat a v dané nemovitosti bydlela a bude dál bydlet (má trvalé bydliště) matka klienta, která také vlastní určitý podíl na nemovitosti. Může si klient i nadále uplatňovat úroky z úvěru, i když bude mít trvalé bydliště jinde? 

DPH u nájemní smlouvy nebytových prostor v případě neplatně ukončené smlouvy o nájmu

Firma s. r. o. pronajímá nebytový prostor bez energií další společnosti s. r. o. v ČR a odváděla měsíčně DPH 21 %. Nájemce s. r. o. zaslal výpověď, že od příštího měsíce končí, ale pouze na e-mail pronajímatele. Tento postup dle právníka pronajímatele nebyl správný a výpověď byla dána neplatně, tudíž dále běží nájemní smlouva, i přestože nájemce v pronajatém prostupu již není. Pronajímatel dle právníka nesmí nikomu novému nebytový prostor pronajmout, jelikož by zanikl nárok na nájemném dle smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Musíme i nadále jako pronajímatel, plátce DPH, běžně vyfakturovat nájemné s DPH 21 % do doby, než bude řádně-platně ukončen nájem ze strany nájemce i přesto, že v objektu již není?

Pronájem rodinného domu ve vlastnictví s. r. o.

Společnost si nechala postavit a zkolaudovat rodinný dům (15 % DPH při stavebních pracích) se záměrem pronajímat soukromým osobám k bydlení. Pokud by dům pronajala jiné s. r. o., bylo by to pro ni finančně výhodnější – je to možné, nebo se musí provést rekolaudace? Co by bylo nezbytné provést, kdyby rodinný dům pronajímala další společnosti?

Nové znění § 56a ZDPH od 1. 1. 2021

OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku rodinný dům, jehož část pronajímá jinému plátci pro jeho podnikatelské aktivity. Jedná se o historickou budovu a pronajímaná část domu jsou původní stáje, tedy část domu, která není určena k bydlení. Na domě byla provedena celková rekonstrukce, byl uplatněn odpočet DPH. Pronájem se fakturuje vč. DPH. Od 1. 1. 2021 bude platit nové znění § 56a ZDPH, které již nedovoluje využít uplatnění DPH mezi plátci v případě pronájmu rodinného domu [§ 56a odst. 3 písm. a)]. Zajímalo by mě podrobnější vysvětlení pojmu "nájem stavby rodinného domu". Zda jde jen o pronájem stavby jako celku, nebo zda se to týká i pronájmu pouze části rodinného domu. Bylo by možné i od roku 2021 nějakým způsobem uplatňovat pro pronájem části rodinného domu DPH? Musely by se tyto části oficiálně změnit na nebytové prostory (jimiž fakticky jsou)? Jde mi samozřejmě o to, abychom nemuseli vracet část uplatněného odpočtu DPH. Jak mám postupovat, abychom uplatněné odpočty nemuseli vzhledem k novému znění § 56a ZDPH v budoucnu vracet?

Záloha služby spojené s nájmem a odvod DPH

S. r. o. pronajímá nebytové prostory. V nájemní smlouvě je stanoveno, že pronajímatel má povinnost platit měsíčně zálohu na služby spojené s nájmem ve výši 5 000 Kč + DPH, tato záloha je splatná vždy do konce měsíce předcházejícího měsíci, na nějž se záloha platí. Na tyto zálohy pronajímatel vystavuje daňové doklady. K jakému datu má povinnost vystavit daňový doklad a odvést DPH? Je to ke dni připsání platby na bankovní účet? Po skončení roku jsou zálohy vždy vyúčtovány na základě skutečné spotřeby energií.