Nemovité věci (1267)

Místo plnění - oprava silnice v Polsku

Klient prování opravu cest tryskovou technologií - opravy v rámci ČR jsou prováděny v režimu přenesené daňové povinnosti jako stavebně montážní práce dle § 92. Nyní má ale nabídku provádět stejné práce v Polsku. Bude místo plnění dle § 9 nebo dle § 10 zákona o DPH? Je silnice nemovitost?

Daň z příjmu při směně nemovité věci

Před rokem jsem dostala darem od otce nemovitost - v katastru vedenou jako rodinný dům. Předtím tam otec asi 10 let provozoval pohostinství a ukončil před dvěma lety. Chceme dům zrekonstruovat a nastěhovat se tam (zatím bydlíme v bytě). Ale než jsme požádali o stavební povolení, město nám nabídlo (protože tam chce zachovat hospodu) směnou stavební pozemek a doplatek oproti našemu domu. Peníze bychom použili na stavbu nového rodinného domu. Chci se zeptat, zda v tomto případě budu muset platit daň z příjmu z prodeje, když vlastně jde o směnu a zájem na tom má město? A jak s daní z nabytí nemovitých věcí? 

Registrace k dani z příjmu fyzických osob a pronájem nemovitých věcí

Jsem povinen se na finančním úřadě zaregistrovat k dani z příjmu FO, pokud budu mít příjmy pouze z pronájmu své nemovitosti? 

Změna znaleckého posudku na nemovitou věc

Společnost s r. o. koupila v prosinci 2018 nemovité věci za účelem pronájmu. Nemovité věci byly zařazeny do majetku dle znaleckého ocenění. Nyní FÚ zpochybnil znalecký odhad kvůli dani z nabytí nemovitých věcí a bude vypracován nový posudek. Tím se ale změní poměr ceny mezi oceněním a kupní cenou. U stavby nyní vychází vyšší pořizovací cena a u pozemku nižší. Jak zadat změnu v letošním roce do karty majetku? Jako zvýšení a snížení ceny? A rozdíly zaúčtovat na MD 021/D 031? Rozdíl daně z nabytí nemovitých věcí lze účtovat přímo do nákladů?

Prodej bytu v panelovém domě

Prodává se byt v městském majetku nájemníkovi v panelovém domě. Po 1. 1. 2016 byla provedena podstatná změna stavby ve společných částech domu (nový výtah) - kolaudace. V domě je více vlastníků bytů (společenství vlastníků jednotek) a město se stejně jako všichni podílí na všech stavebních úpravách ve společných částech domu dle spoluvlastnického podílu (katastr nemovitostí). Na základě § 56 odst. 3 zákona o DPH a informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 začíná běžet od vydání kolaudačního souhlasu znovu lhůta pro osvobození 5 let. Domnívám se, že dle příkladu Informace GFŘ musím spočítat poměrnou část z ceny stavební práce provedenou na společných částech domu na byt (myslím, že spoluvlastnický podíl z celkové ceny stavební práce, ale nevím, jestli jsem to tak pochopila - příklad GFŘ – viz níže) a pokud nepřesáhne 50 % ceny bytu před provedením stavební úpravy, tak zůstane prodej osvobozen. Chci se zeptat, jestli by se mohla takto spočítat (dle spoluvlastnického podílu) poměrná finanční hodnota stavební úpravy bytu, a jak mám zjistit cenu bytu před kolaudačním souhlasem nebo ohlášením (nevíme např. 3 roky zpátky, že se bude byt prodávat) a dokládat případné kontrole FÚ, že cena stavební práce nepřesáhla 50 % ceny bytu.

Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016

Příklad: Prodej jednotek po podstatné změně stavby Společnost (plátce) koupí starý bytový dům (jedná se o 1 jednotku), na kterém provede rekonstrukci jednoho nebo několika bytů (na stavební úpravu je vydán kolaudační souhlas), poté je bytový dům prohlášením vlastníka rozdělen na jednotky a tyto jednotky následně prodány fyzickým osobám. U následného prodeje jednotek (bytů) je nutné posoudit, zda nedošlo k podstatné změně konkrétního prodávaného bytu. Ze stavebního povolení nebo ohlášení by mělo být vysledovatelné, jaké konkrétní byty byly předmětem stavební úpravy. Každý byt by v tomto případě měl být posuzován samostatně. Finanční hodnotu stavební úpravy je nutné v tomto případě stanovit podle reálně dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy konkrétního bytu včetně podílu na společných částech bytového domu Bude-li finanční hodnota stavební úpravy bytu přesahovat 50 % zjištěné ceny nebo směrné hodnoty bytu před provedením stavební úpravy, bude se jednat o podstatnou změnu a vzhledem k vydání kolaudačního souhlasu bude dodání této jednotky, za předpokladu, že se jedná o jednotku, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení, podléhat první snížené sazbě daně. Při dodání této jednotky (bytu) bude tedy možno využít osvobození od daně po uplynutí lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně jednotky (bytu). Nebude-li ze stavebního povolení nebo ohlášení patrné, kterých bytů se stavební úprava týkala (např.: stavební úprava se bude týkat společných částí domu, nebo se bude jednat o zateplení pláště stavby), je nutné finanční hodnotu stavební úpravy bytu stanovit poměrem finanční hodnoty stavební úpravy celého bytového domu a poměrem plochy bytu včetně podílu na společných částech bytového domu k celkové ploše bytového domu. Bude-li poměrná finanční hodnota stavební úpravy bytu přesahovat 50 % zjištěné ceny nebo směrné hodnoty bytu před provedením stavební úpravy, bude se jednat o podstatnou změnu a vzhledem k vydání kolaudačního souhlasu bude dodání této jednotky (bytu), za předpokladu, že se jedná o jednotku (byt), která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení, podléhat první snížené sazbě daně. Při dodání této jednotky bude možno využít osvobození od daně po uplynutí lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně jednotky.

Prodej spoluvlastnického podílu nemovité věci

Občan prodal v r. 2018 spoluvlastnický podíl nemovité věci svému bratrovi. Prodávající vlastnil spoluvlastnický podíl nemovité věci po dobu 28 let. Cena byla stanovena dohodou na základě písemné kupní smlouvy. Musí prodávající zdanit prodej spoluvlastnického podílu? V případě, že prodávající bude muset tento podíl zdanit, jaké výdaje si může proti tomuto příjmu uplatnit? 

Prodej nemovité věci z dědictví - zdanění

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou?

Zámková dlažba a sazba DPH

Jaká sazba DPH se použije u zhotovení zámkové dlažby u již dokončené stavby rodinného domu? Jedná se podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona o DPH o stavbu, která slouží k využití stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou rodinného domu - tudíž může být použita první snížená sazba 15 %? Platí toto i u zabudování bazénu, stavby oplocení a jiných „plošných“ staveb? A jaká sazba by se použila v případě terénních úprav pozemku, ktetý také slouží k využití stavby rod. domu - zde již 21 %, neboť nejde stavbu? 

Oznamovací povinnost osvobozených příjmů

Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Tolik citace.

Fyzická osoba, žijící trvale ve Švýcarsku zdědila po tatínkovi dům, který pronajímá. Nadále pokračuje prostřednictví správce v pronájmu. Proběhlo dědické řízení, notářský zápis, soudní schválení, zaplacené poplatky státu za úřadování. Nyní po roce podáno "dodatečně oznámení o osvobozených příjmech" z důvodů opatrnosti. FÚ sdělil, že bude vyměřeno penále 0,1 % z částky dědictví 16 mil. Kč. Dědictví se skládá z domu, věci movitých, úložek v bance, tedy i z jednotlivých příjmů, které se jinak nesčítají. Pokutu klient uhradí, ale kdybychom si tuto povinnost neuvědomili a byli bychom vyzváni FÚ, jde o částku 10 %, což je 1,6 mil. Kč. Dědictví bylo řádně "zdaněno", prošlo státním úřadem = tedy evidováno, nejde o žádné tzv. černé peníze? Přesto možný trest nepřiměřený skutkové podstatě! Dědiců je v této republice hodně, a pokud tedy notáři neupozorní na tuto až nesmyslnou povinnost, bude možná jednou stát mít dobrý zdroj příjmů, až bude doměřovat babičkám a dědečkům neznalých zákona, kteří když šli od notáře a od soudu opomněli zajít na FÚ?

Mimo vlastní dotaz, Nejvyšší kontrolní úřad uloží ministerstvu dopravy za pochybení v tendru na mýto za 3,5 miliardy pokutu 1 mil. Kč, s možností odvolání? A chudák dědic ze 16 mil. Kč zaplatí 1,6 mil. Kč bez možnosti odvolání? Někdy vzniká pochybnost, zda jsou zákony pro lidi, nebo na lidi.

Spadá dědické řízení sepsané notářem a schválené rozhodnutím soudu do oznamovací povinnosti, nebo lze považovat za „dohledatelné FÚ“? Sčítají se položky dědického řízení k oznamovací povinnosti nebo se považují jednotlivé položky dědického řízení za samostatné plnění?

Prodej pozemku a použití části ceny pro bytové účely

Občan zakoupil v r. 2016 pozemek za 630 000 Kč. V r. 2018 pozemek prodal za 1 mil. Kč. Nic nedanil, neboť věděl, že peníze použije pro pořízení bytu. Byt zakoupil v r. 2019 za 700 000 Kč. Zbytek z prodejní ceny pozemku ve výši 300 000 Kč by tedy měl zdanit v § 10 zákona o daních z příjmů. Může si proti této částce dát výdaje související s pořízením pozemku ve výši 300 000 Kč, což by způsobilo, že by nedanil nic? V tomto případě by pak nemusel ani podávat DPFO za r. 2019?