Vývoz (77)

Vývoz služeb do třetí země

Česká s. r. o., plátce DPH, které vede účetnictví, se zabývá návrhem, vývojem a výrobou malých letadel. Pro společnost, která má sídlo ve třetí zemi (Hong Kong) navrhla a vyprojektovala malé letadlo. Výsledkem této činnosti je šanon s technickou dokumentací pro výrobu letadla. Za tuto svou službu vystavila Hong Kongské společnosti fakturu bez DPH. Vycházela z toho, že místem zdanitelného plnění je Hong Kong, a proto faktura není předmětem českého DPH. Je tento postup v tomto případě správný? 

Vývoz zboží bez úplaty - reklamace zboží

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

Vývoz zboží

Česká firma „A“ prodává veterinární léčiva firmě v Azerbajdžánu. Tato česká firma „A“ léčiva nakoupí od jiné české firmy „B“. Česká firma „B“ zboží pro firmu A doveze přímo do Azerbajdžánu s dodací podmínkou CIP na adresu zákazníka firmy „A“ v Azerbajdžánu. Česká firma „B“ tedy prodává zboží české firmě „A“ bez DPH jako osvobozené z důvodu vývozu. Podléhá transakce mezi firmou A a jejím zákazníkem v Azerbajdžánu české DPH? Pokud fakturovaná hodnota pro zákazníka v Azerbajdžánu přesáhne 1 mil. Kč za 12 měsíců je firma A povinna se registrovat k DPH? 

Vykázání opravy hodnoty u vývozu - navýšení ceny

Prosím o radu ohledně vykázání opravy hodnoty u vývozu v DPH. Naše společnost uskutečnila vývozy v dubnu až květnu 2019 a bohužel došlo ke špatnému stanovení ceny. Cena byla nižší. Nyní mám od celního úřadu rozhodnutí o změně jednotlivých JSD. Např. JSD z 10. 5. 2019, návrh na změnu zaslán 31. 5. 2019, rozhodnutí 10. 6. 2019. Opravný doklad vystaven v květnu 2019. Jelikož finanční úřad kontroluje vykazované údaje na údaje Celní správy, chtěla bych se zeptat, ve kterém období vykáže Celní správa tyto opravy vývozu a ve kterém naše účetní jednotka v přiznání k DPH:

- K datu vydání rozhodnutí o změně hodnot na vývozním dokladu?

- K datu původních vývozních celních prohlášení?

Předpokládám, že dle zákona o DPH půjde o samostatné plnění podle § 42 odst. 3 písm. a) dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně. Jen si nejsem jistá, jestli je to až dnem rozhodnutí o opravě. 

Vývoz vína do Číny

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Vrácení dovezeného zboží v režimu vývoz

S. r. o., plátce DPH, dovezla v březnu 2019 zboží z USA do ČR. Část zboží však neodpovídala objednávce, dodavatel omylem poslal jiný druh zboží. Chybně dodané zboží jsme vrátili dodavateli do USA. Vrácení zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu trvalý vývoz, z EU vystoupilo 28. 3. 2019. Disponujeme výstupním souhrnným celním prohlášením, které prokazuje vývoz zboží. Dodavatel vystavil dobropis v původní hodnotě chybně dodaného zboží. 1. Je správné vykázat transakci v březnovém přiznání na řádku 22 jako vývoz zboží, přičemž datum uskutečnění plnění je 28. 3. 2019? 2. Základem daně bude hodnota vraceného zboží v USD přepočtená na Kč kurzem platným ke dni uskutečnění plnění, který používáme v účetnictví? Celní kurz se nepoužije? 3. Žádný další daňový doklad není potřeba? Logicky tady nevystavujeme fakturu, máme jen zmíněný dobropis a výstupní souhrnné celní prohlášení. 

Reklamace a pohyb náhradního zboží

Prostřední osoba (CZ), zákazník (PL), dodavatel (DE) - byl uskutečněn třístranný obchod. Zákazník PL zjistil vadu na dodaném zboží či chybějící kus, vystaví prostřední osobě reklamační protokol, ta následně řeší s dodavatelem. Je možné, aby chybějící kus či nový kus dodavatel (DE) zaslal okamžitě zdarma zákazníkovi do PL s tím, že vystaví fakturu se 100% slevou na prostřední osobu? Dle zákona je pohyb takto napřímo povolen pouze v třístranném obchodě, ale zde se podle mého názoru nejedná o prodej. Pokud je tento postup nesprávný, musí DE dodavatel poslat nejdříve kus prostřední osobě (CZ) opět s fakturou se 100% slevou a prostřední osoba ho musí odeslat zákazníkovi do PL? Celý tento případ dle mého názoru nezakládá žádné vykazovaní dph, nejedná se ani o službu ani o prodej (vše je zdarma). Je to tak? Ještě je zde složitější verze. Zákazník PL před reklamací vyveze vadné zboží do Ameriky a zjistí vadu až tam a požaduje poslat nový kus přímo do Ameriky . Prostřední osoba (CZ) si v tomto případě vyžádá od dodavatele (DE) zaslání tohoto kusu do CZ (opět ho dostane zdarma) a musí ho poslat zákazníkovi do PL nebo může vyhovět jeho přání a uskutečnit vývoz do Ameriky? Prostřední osoba (CZ) by v tomto případě opět nevykazovala žádnou evidenci DPH, a to i v případě vývozu, jelikož se nejedná o prodej za úplatu. Ještě poslední otázka - je vyřizování reklamací považováno vlastně za uskutečnění služby? 

Hodnota vývozu zboží v DPH

V přiznání DPH se na řádku 22 uvádí hodnota vývozu zboží. Uvádí se do tohoto řádku statistická hodnota z JSD vztahující se k obchodní faktuře nebo fakturovaná částka z obchodní faktury?

Faktura za přepravu do třetí země

Česká firma, plátce DPH, obdržela fakturu od přepravní společnosti za přepravu zásilky do Číny. Fakturu vystavila česká firma, také plátce DPH. Faktura je vystavená: částka bez DPH 3.500,00 Kč, DPH 0,00 Kč, částka celkem 3.500,00 Kč. Jak se na straně odběratele promítne tato faktura do přiznání k DPH? Vzniká povinnost odvést DPH a nárok na odpočet? Do jakých řádků přiznání se případně zapíše?

Osvobození - vývoz zboží

Lze uplatnit osvobození od daně na základě § 66 zákona o DPH, pokud: 1. prodávající (firma CZ) uskuteční vývoz na Ukrajinu, ale odběratel (na faktuře) bude EU společnost, 2. prodávající (firma CZ) uskuteční vývoz na Ukrajinu, ale odběratel (na faktuře) bude společnost z jiné třetí země, např. Amerika. Předpokládám, že pokud prodávající má řádný doklad o vývozu, tj. JSD, není vůbec podstatné kdo je odběratel. Pouze si myslím, že odběratel musí být podnikající osoba (ne občan) a současně není důležité zda je, či není plátce DPH. Ještě by mě zajímal pohled ze strany kupujícího, pokud takto požaduje uskutečnit dopravu a v zemi, kam se zboží dováží (prodávajícím) nepodniká (pouze tam má například koncového zákazníka), dostává se do problémů v zemi dovozu díky pořízení zboží v této zemi?