Pracovní úraz (72)

Krácení dovolené, pracovní úraz

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Zaměstnanec u lékaře

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Zákonné pojištění jednatele

Prosím o vyjasnění problematiky úhrady zákonného pojištění u jednatele. Jednatel pobírá odměnu ze své funkce a zároveň je ve společnosti zaměstnaný na smlouvu. Z tohoto druhého PP odvádí SP, ZP, zálohovou daň, uplatňuje nezdanitelnou položku na poplatníka. Bude v tomto případě odvádět zákonné pojistné na pracovní úraz? Klient je přesvědčený, že jako jednatel nemusí hradit, já si tím jistá nejsem. 

Roční zúčtování daně a náhrada za pracovní úraz

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Ukončení pracovního poměru

Prosím o posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době (zaměstnanec Polák). Zaměstnán od 20. 6. 2018 jako dělník dřevařské výroby. Sjednána zkušební doba na období 3 měsíce. Pracovní poměr sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. Dne 27. 6. 2018 úraz v práci, sepsán Záznam o úrazu dne 2. 7. 2018. Dne 28. 6. 2018 a 29. 6. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 2 dny. Od 30. 6. 2018 - 4. 7. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 13. 8. 2018 - 17. 8. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 5 dní. Od 20. 8.2018 - 24. 8. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 27. 8. 2018 - 3. 9. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka). Od 3. 9. 2018 - trvá dosud pracovní neschopnost (česká neschopenka). Dne 24. 9. 2018 zasláno zaměstnanci Oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zrušení ke dni 27. 9. 2018. Zaměstnanec převzal-doručeno dne 28. 9. 2018. Doručenka se nám vrátila po urgencích až dne 24. 10. 2018. Je správný náš závěr, že pracovní poměr skončil dne 28. 9. 2018 (zkušební doba se o dobu nemoci prodloužila)?

BOZP, lékařské prohlídky aj. versus kompetence účetní

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Posudek o bolestném vypracovaný v průběhu pracovní neschopnosti

Dne 9. 9. 2016 se stal pracovní úraz. Poškozený je doposud v pracovní neschopnosti. Po roce trvání pracovní neschopnosti předložil zaměstnavateli vyplněný Pposudek o bolestném a požaduje jeho vyplacení, s tím, že po roce se tak musí učinit. Můžete prosím sdělit, z jakého předpisu toto vyplývá?

Pracovní úraz a daňový náklad

Organizace (tuz. podnikatelský subjekt; s. r. o.) vyplácí svému zaměstnanci měsíčně náhradu ztráty na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Kooperativa (zák. poj. zam.) jí při výplatě pojistného plnění srazila 20 %, protože dle inspektorátu práce byly částečně porušeny bezpečnostní podmínky. Bude celý mzdový náklad, který vyplácí organizace zaměstnanci jako náhradu ztráty na výdělku, daňovým nákladem, nebo bude těch 20 %, které jim Kooperativa neproplatila, nákladem nedaňovým? 

Autonehoda - pracovní/nepracovní úraz

S. r. o. - stavební společnost, provádí práce na stavbách po celé ČR, se sídlem v Přerově, s pracovní dobou od 7:00 -15:30 hodin. Jeho zaměstnanci - stavbyvedoucímu, se stal úraz - autonehoda v pondělí cca 6:40 hodin. Nehoda se stala při cestě do práce z jeho trvalého bydliště - Praha, do místa, kde vykonával praci stavbyvedoucího na stavbě - v Olomouci. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce jeho trvalé bydliště tj. Praha. Autonehoda se stala s firemním automobilem. Na stavbu do Olomouce vyjížděl zaměstnanec vždy v pondělí ráno a byl zde až do pátku, kdy se vracel zpět do místa bydliště. Můžeme tento úraz hodnotit jako pracovní s odpovídajícím finančním vyrovnáním?