Pokuta (71)

Odvod prostředků za porušení rozpočtové kázně u právnické osoby zřízené obcí

Z jakých zdrojů lze hradit odvod do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v případě, že se jedná o nesprávné čerpání FKSP? Jedná se o právnickou osobu zřízenou obcí.

Pokuta, daňová uznatelnost

Firma neodpověděla včas na výzvu od Českého rozhlasu. Český rozhlas ji vyměřil za toto pokutu 5 000 Kč. A: Tato pokuta není daňově uznatelná podle 25 odst. 1 písm. f)? B: Dále k této pokutě běží zákonný úrok z prodlení - může být daňově uznatelný při zaplacení nebo ne? C: Soud uložil firmě nahradit náklady řízení v této věci, může si to dát do daňově uznatelných nákladů?

Operativní leasing a jeho předčasné ukončení

Společnost hojně využívá operativní leasing na motorová vozidla. Doba nájmu je vždy sjednána na 3 roky celkem v 36 měsíčních splátkách na základě splátkového kalendáře. Měsíční splátka se skládá z nájemného, pojištění a doplňkových služeb v základu. Na vše je uvedena sazba daně 21 %. Postupuje společnost správně, pokud si celkovou měsíční splátku v základu uplatňuje jako daňový náklad a DPH 21 % si uplatňuje na vstupu? Dále u jednoho vozidla došlo k předčasně ukončení smlouvy v důsledku totální škody na vozidle, kdy společnosti byl vystaven doklad na finanční kompenzaci za předčasně ukončenou smlouvu v částce cca 50 000 Kč s nulovou sazbou DPH. Je tato finanční kompenzace daňový náklad společnosti? Pokud ano, má se tento náklad rozpustit do následujícího období, tj. do plánované doby nájmu 36 měsíců? Projeví se tento doklad nějakým způsobem v kontrolním hlášení?

Pozdě podané přiznání k DPFO

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Oznamovací povinnost osvobozených příjmů

Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Tolik citace.

Fyzická osoba, žijící trvale ve Švýcarsku zdědila po tatínkovi dům, který pronajímá. Nadále pokračuje prostřednictví správce v pronájmu. Proběhlo dědické řízení, notářský zápis, soudní schválení, zaplacené poplatky státu za úřadování. Nyní po roce podáno "dodatečně oznámení o osvobozených příjmech" z důvodů opatrnosti. FÚ sdělil, že bude vyměřeno penále 0,1 % z částky dědictví 16 mil. Kč. Dědictví se skládá z domu, věci movitých, úložek v bance, tedy i z jednotlivých příjmů, které se jinak nesčítají. Pokutu klient uhradí, ale kdybychom si tuto povinnost neuvědomili a byli bychom vyzváni FÚ, jde o částku 10 %, což je 1,6 mil. Kč. Dědictví bylo řádně "zdaněno", prošlo státním úřadem = tedy evidováno, nejde o žádné tzv. černé peníze? Přesto možný trest nepřiměřený skutkové podstatě! Dědiců je v této republice hodně, a pokud tedy notáři neupozorní na tuto až nesmyslnou povinnost, bude možná jednou stát mít dobrý zdroj příjmů, až bude doměřovat babičkám a dědečkům neznalých zákona, kteří když šli od notáře a od soudu opomněli zajít na FÚ?

Mimo vlastní dotaz, Nejvyšší kontrolní úřad uloží ministerstvu dopravy za pochybení v tendru na mýto za 3,5 miliardy pokutu 1 mil. Kč, s možností odvolání? A chudák dědic ze 16 mil. Kč zaplatí 1,6 mil. Kč bez možnosti odvolání? Někdy vzniká pochybnost, zda jsou zákony pro lidi, nebo na lidi.

Spadá dědické řízení sepsané notářem a schválené rozhodnutím soudu do oznamovací povinnosti, nebo lze považovat za „dohledatelné FÚ“? Sčítají se položky dědického řízení k oznamovací povinnosti nebo se považují jednotlivé položky dědického řízení za samostatné plnění?

Smluvní pokuta za porušení BOZP

Je daňově uznatelná "smluvní pokuta za porušení BOZP"- text na a vystavené faktuře? Není zřejmé, jestli firma si stanovila do smlouvy dodržování určitých podmínek BOZP, anebo firma dostala pokutu za porušení BOZP a toto přefakturovala dodavateli. Jaký je daňový dopad, stačí pouze, aby v textu na faktuře bylo, že se jedná o smluvní pokutu, aby byla pokuta daňově uznatelná?

Neuhrazené sociální a zdravotní pojištění z mezd

Jaký je postih pro firmu a jednatele, když se do 31. 1. 2019 neuhradí sociální a zdravotní pojištění z mezd, případně jen částečně?

Následné kontrolní hlášení

Podali jsme řádné kontrolní hlášení za listopad 2017 dne 21. 12. 2017, poté jsme zjistili chyby v DPH a podali jsme 6. 12. 2018 dodatečné DPH za 11/2018 a následné kontrolní hlášení za 11/2018. Po podání následného kontrolního hlášení nám byl doručen platební výměr a pokuta na 1 000 Kč, s odůvodněním:

„Shora uvedený správce daně rozhodl podle § 101h odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), o uložení pokuty výše uvedenému daňovému subjektu podle § 101h odst. 1 písm. a) a § 101f odst. 3 zákona za podání následného kontrolního hlášení po stanovené lhůtě za období listopad 2017. Odůvodnění: Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení za období listopad 2017 uplynula dne 21. 11. 2018 (§ 101f odst. 2 zákona). Následné kontrolní hlášení za předmětné období bylo podáno dne 6. 12. 2018. Správce daně následné kontrolní hlášení zaevidoval pod čj. 8907195/18/2011-51523-108121. Vzhledem ke skutečnosti, že daňový subjekt následné kontrolní hlášení dodatečně podal, aniž by k tomu byl vyzván, vznikla mu podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.“

Je odůvodnění finančního úřadu správné? Mysleli jsme, že máme na opravu chyb lhůtu 3 roky. Předpokládali jsme, že pokuta 1 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH se vztahuje pouze v případě nepodání řádného kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě.

Identifikovaná osoba

Osoba povinná k dani (neplátce DPH), dále jen podnikatel, poskytuje služby zámečnické práce a svařování) pro osobu povinnou v Německu. Předpokládáme, že místo plnění je dle § 9 zákona o DPH v sídle příjemce služby. Okamžikem poskytnutí služby se stal podnikatel osobou identifikovanou dle § 6i zákona o DPH a měl podávat přiznání k DPH s uváděním plnění na řádku 21 a souhrnné hlášení měsíční. Podnikatel tak neučinil. Je možné požádat o zpětnou registraci identifikované osoby a svoji povinnost podání přiznání a souhrnného hlášení splnit zpětně. Jaké z tohoto dodatečného podání a zpětné registrace mohou být vyměřeny sankce ze strany správce daně? Jsou naše závěry k povinnosti podnikatele jako identifikované osoby správné?

Dohoda o narovnání

Společnost s r. o. poskytla zápůjčku jiné s. r. o., kterou eviduje na účtu 378. Zatím nebyly účtovány žádné úroky a pokuta, pohledávka vznikla v roce 2018. Nyní došlo k dohodě o narovnání, kde se obě strany dohodly, že bude uhrazena pouze jistina. Budou se účtovat úroky a smluvní pokuta a budou předmětem daně z příjmů, i když je společnost již neobdrží? Jak celou tuto transakci zaúčtovat?