Pokuta (76)

Zmařená investice, pokuta

Společnost koupila od města nemovitost-pozemek. Ve smlouvě se společnost zavázala postavit a zkolaudovat stavbu do 4 let ode dne převodu vlastnického práva. V případě nesplnění termínu stanovila pokutu ve výši 250 000 Kč. Společnost po dobu čtyř let řešila možnost výstavby-zadala výběrové řízení na architekta, vybranému architektovi pak přípravu studie na výstavbu haly, jednalo se specialisty na logistiku o způsobu nejekonomičtějšího skladování v nové hale. Uvedené náklady společnost účtovala na účet 042. Při zpracování studie došlo k přeměření pozemku, přičemž se zjistilo, že má pozemek sklon 7m v celé délce, což by výstavbu haly zdražilo o 30 milionů korun. Společnost tedy ustoupila od záměru halu stavět z důvodů vyšších investic než předpokládala. Společnost uzavřela s městem novou smlouvu o odkupu pozemku za původní cenu. 1. jsou investice na účtu 042 daňově uznatelné z titulu zmařené investice, kdy ke zrušení došlo z objektivních důvodů? 2. Přestože společnost jednala s městem o možnosti zrušit pokutu, město společnosti pokutu stanovenou ve smlouvě za nedodržení povinnosti do 4 let budovu zkolaudovat vyúčtovalo. Společnost pokutu uhradila. Je tato pokuta považována za smluvní pokutu a je možné ji považovat za daňový náklad?

Penalizace faktur

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) a pokud tyto svoje nezaplacené pohledávky prodá firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek, může tato firma firma penalizovat dle data splatnosti na faktuře nebo až od data odkoupení?

Náhrada za ztrátu ID karty a DPH

V souvislosti s naší ekonomickou činností si necháváme vyrobit identifikační karty, které slouží k evidenci pohybu zaměstnanců a dalších osob v našem areálu/objektu, a to z bezpečnostních důvodů. Tyto identifikační karty jsou zaměstnancům a dalším osobám předány (zapůjčeny) s tím, že se očekává jejich vrácení zpět, jakmile k tomu nastanou důvody, např. ukončení pracovního poměru nebo ukončení činnosti, neboť po celou dobu zůstávají naším majetkem. V případě zničení či ztráty karty má zaměstnanec či jiný uživatel povinnost identifikační kartu zaplatit. Lze tuto náhradu z daňového pohledu chápat jako přijatou smluvní sankci/pokutu, která není předmětem DPH, neboť představuje finanční náhradu za nám vzniklou újmu, tj. za nám způsobenou ztrátu věci, která byla naším majetkem?

Zápůjčka a směnka

Společnost A poskytla společnosti B zápůjčku. Společnost B ji neuhradila a společnost A zaúčtovala v roce 2018 smluvní úroky a smluvní pokutu. Zápůjčka byla zajištěna směnkou, kde nominální hodnota směnky (jistina) zahrnuje i tyto úroky a smluvní pokutu. Soud rozhodl ve prospěch společnosti A. Zaniká tímto pro účetní a daňové účely úrok a smluvní pokuta z původní zápůjčky a stanou se součástí jistiny na směnce? Je to důležité zejména proto, že smluvní pokuta a úroky byly v minulosti zaúčtovány do výnosů a smluvní pokuta jako neuhrazená byla vyloučena v daňovém přiznání ze základu daně. Pokud společnost B směnku v budoucnu uhradí, bude podléhat smluvní pokuta ze zápůjčky dodanění daní z příjmu, nebo ji lze považovat nově jako jistinu u směnky? Lze popřípadě v účetnictví přeúčtovat pohledávku z úroku a smluvní pokuty na pohledávku z jistiny?

Pokuta za špatné parkování

Mohu dát do účetnictví pokutu za parkování, která přišla na firemní auto (auto řídil jednatel),  nebo mám požadovat, aby pokutu uhradil sám. 

Odvod prostředků za porušení rozpočtové kázně u právnické osoby zřízené obcí

Z jakých zdrojů lze hradit odvod do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v případě, že se jedná o nesprávné čerpání FKSP? Jedná se o právnickou osobu zřízenou obcí.

Pokuta, daňová uznatelnost

Firma neodpověděla včas na výzvu od Českého rozhlasu. Český rozhlas ji vyměřil za toto pokutu 5 000 Kč. A: Tato pokuta není daňově uznatelná podle 25 odst. 1 písm. f)? B: Dále k této pokutě běží zákonný úrok z prodlení - může být daňově uznatelný při zaplacení nebo ne? C: Soud uložil firmě nahradit náklady řízení v této věci, může si to dát do daňově uznatelných nákladů?

Operativní leasing a jeho předčasné ukončení

Společnost hojně využívá operativní leasing na motorová vozidla. Doba nájmu je vždy sjednána na 3 roky celkem v 36 měsíčních splátkách na základě splátkového kalendáře. Měsíční splátka se skládá z nájemného, pojištění a doplňkových služeb v základu. Na vše je uvedena sazba daně 21 %. Postupuje společnost správně, pokud si celkovou měsíční splátku v základu uplatňuje jako daňový náklad a DPH 21 % si uplatňuje na vstupu? Dále u jednoho vozidla došlo k předčasně ukončení smlouvy v důsledku totální škody na vozidle, kdy společnosti byl vystaven doklad na finanční kompenzaci za předčasně ukončenou smlouvu v částce cca 50 000 Kč s nulovou sazbou DPH. Je tato finanční kompenzace daňový náklad společnosti? Pokud ano, má se tento náklad rozpustit do následujícího období, tj. do plánované doby nájmu 36 měsíců? Projeví se tento doklad nějakým způsobem v kontrolním hlášení?

Pozdě podané přiznání k DPFO

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Oznamovací povinnost osvobozených příjmů

Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Tolik citace.

Fyzická osoba, žijící trvale ve Švýcarsku zdědila po tatínkovi dům, který pronajímá. Nadále pokračuje prostřednictví správce v pronájmu. Proběhlo dědické řízení, notářský zápis, soudní schválení, zaplacené poplatky státu za úřadování. Nyní po roce podáno "dodatečně oznámení o osvobozených příjmech" z důvodů opatrnosti. FÚ sdělil, že bude vyměřeno penále 0,1 % z částky dědictví 16 mil. Kč. Dědictví se skládá z domu, věci movitých, úložek v bance, tedy i z jednotlivých příjmů, které se jinak nesčítají. Pokutu klient uhradí, ale kdybychom si tuto povinnost neuvědomili a byli bychom vyzváni FÚ, jde o částku 10 %, což je 1,6 mil. Kč. Dědictví bylo řádně "zdaněno", prošlo státním úřadem = tedy evidováno, nejde o žádné tzv. černé peníze? Přesto možný trest nepřiměřený skutkové podstatě! Dědiců je v této republice hodně, a pokud tedy notáři neupozorní na tuto až nesmyslnou povinnost, bude možná jednou stát mít dobrý zdroj příjmů, až bude doměřovat babičkám a dědečkům neznalých zákona, kteří když šli od notáře a od soudu opomněli zajít na FÚ?

Mimo vlastní dotaz, Nejvyšší kontrolní úřad uloží ministerstvu dopravy za pochybení v tendru na mýto za 3,5 miliardy pokutu 1 mil. Kč, s možností odvolání? A chudák dědic ze 16 mil. Kč zaplatí 1,6 mil. Kč bez možnosti odvolání? Někdy vzniká pochybnost, zda jsou zákony pro lidi, nebo na lidi.

Spadá dědické řízení sepsané notářem a schválené rozhodnutím soudu do oznamovací povinnosti, nebo lze považovat za „dohledatelné FÚ“? Sčítají se položky dědického řízení k oznamovací povinnosti nebo se považují jednotlivé položky dědického řízení za samostatné plnění?