Odstranění stavby

Jak postupovat po účetní, ale i daňové stránce, jestliže máme vydán souhlas od stavebního úřadu k odstranění stavby? Jak a kdy toto proúčtovat a je zůstatková cena stavby daňově uplatnitelná?

Prodej automobilu u příspěvkové organizace řízené MŠMT

Jak zaúčtovat prodej automobilu, kde zůstatková cena k prodeji je nulová, reálná hodnota je 18 000 Kč, prodejní cena je Kč 20 000. Jsme příspěvková organizace přímo řízená ministerstvem školství. Používáme účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky.

Ukončení nájemní smlouvy - technické zhodnocení pronajatých prostor provedené nájemcem

Se souhlasem pronajímatele odpisoval technické zhodnocení nájemce. K datu ukončení nájemního vztahu je u technického zhodnocení účetní zůstatková cena vyšší než zůstatková cena daňová. Aby nemuselo dojít k navýšení daňového základu o zůstatkovou cenu, stačí, když vyfakturujeme pronajímateli protiplnění v hodnotě rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou technického zhodnocení? Bude protiplnění předmětem DPH? Jsme s. r. o., plátci DPH.

Prodej nemovitých věcí: stanovení základu daně v § 10 zákona o daních z příjmů

Jsem fyzická osoba, která má příjmy pouze z nájmu vlastních nemovitostí v § 9 zákona o daních z příjmů. Chci prodat nemovitou věc, kterou jsem odpisoval a odpisy jsem uplatňoval ve svých výdajích. Jaké výdaje mohu při prodeji nemovité věci uplatnit, abych správně stanovil základ daně? 

Zařazení nakoupeného DHM do účetnictví

Firma s. r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, koupila starý, ale funkční televizní kabelový rozvod (TKR), který byl účetně i daňově odepsaný. TKR je skládal ze zařízení v odpisové skupině 2 a vedení v zemi v odpisové skupině 4. Pořizovací cena prodejce byla 7.704.970,- Kč, zůstatková hodnota z účetnictví činila 2.179.000,- Kč. Prodejce v účetnictví nerozlišoval dvě odpisové skupiny a vše vedl v odpisové skupině 4. Podle pořizovacích cen tvořil podíl odpisových skupin 4 a 2 cca 50%:50%. Prodejce i kupující se dohodli, že pro stanovení kupní ceny si nechají vypracovat znalecký posudek. Znalecký posudek se skládal ze zůstatkové ceny majetku 2.179.000,- Kč, a z ušlého výnosu do roku 2020 ve výši 8.780.000,- Kč. Prodávají a kupující se nakonec dohodli na smluvní ceně 11.907.000,- Kč. Jak na základě uvedených skutečností zaúčtovat uvedenou kupní cenu?

a) Rozdělit kupní cenu na dvě části a částku 5.953.500,-Kč zaúčtovat jako soubor zařízení v odpisové skupině 2, částku 5.953.500,- Kč jako vedení místní telekomunikační v odpisové skupině 4?

b) Nebo existuje ještě jiný daňově uznatelný způsob zaúčtování?

Prodej hmotného majetku

Firma s. r. o., plátce DPH, prodala hmotný majetek zařazený v obchodním majetku. Ke dni prodeje byla účetní zůstatková cena 0 Kč. Daňová zůstatková cena 50 000 Kč. V roce prodeje zaúčtuji 1/2 odpis hmotného majetku. O daňové zůstatkové ceně se neúčtuje, a tím neovlivňuje účetní hospodářský výsledek firmy. Úprava základu daně se provádí pouze přes daňové přiznání právnické osoby? Do jakého řádku daňového přiznání se správně uvádí daňová zůstatková cena hmotného majetku? 

Započtení zůstatků na účtech č. 428 a č. 429

Jestliže má s. r. o. na účtech č. 428 a č. 429 zůstatky:

a) je možné tyto zůstatky na účtech proti sobě započíst?

b) může se to provést na základě rozhodnutí jednatele nebo jen na základě rozhodnutí valné hromady? 

Zůstatková cena automobilu

V červenci 2018 jsem měla havárku s tžíměsíčním novým automobilem za 224 900 Kč. Za prodej vraku a od pojištovny jsem dostala 218 864 Kč. Vedu daňovou evidenci. Můžu dát do nákladů 1/2 ročního odpisu a zůstatkovou cenu automobilu, i když cena je vyšší než co jsem dostala 218 864 Kč. 

Nabývací cena nepeněžitého vkladu u člena obchodní korporace - fyzická osoba

Podle § 24 odst. 7 písm. b) se nabývací cena obchodního podílu u nepeněžitého vkladu určí u fyzických osob obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu dle § 3 odst. 3, tj. dle posudku znalce. Zároveň se tam píše, že pro majetek zahrnutý v obchodním majetku se použije zůstatková cena a u majetku, který nebyl v obchodním majetku a byl pořízen ve lhůtě do 5 let pořizovací cena. Znamená to tedy, že cena dle § 3 odst. 3 se použije jen v případě, že vložený majetek nebyl v obchodním majetku a zároveň byl pořízen dříve než 5 let před vložením?

Technické zhodnocení na najaté nemovité věci a ukončení nájmu

Firma provedla v roce 2014 se souhlasem majitele na najaté nemovité věci technické zhodnocení ve výši cca 700 000 Kč. Odečetla si DPH a odpisovala. Nyní by mělo dojít k ukončení nájemního vztahu - jak se bude postupovat z hlediska DPH? Zatím není vyřešeno, jakým způsobem bude vyřešeno vypořádání TZ s pronajímatelem. Je vysoce pravděpodobné, že nebude chtít zůstatkovou cenu uhradit. Jaký bude tedy postup i z hlediska daně z příjmů a dále pak také DPH?