Pracovní neschopnost (203)

Krácení dovolené

Zaměstnankyně je nemocná od 10. 8. 2018, zůstatek dovolené za rok činí 10 dnů. Nemoc byla ukončena 4. 7. 2019 a zároveň byl ukončen pracovní poměr. O kolik dnů se bude krátit dovolená z roku 2018? Je nárok na dovolenou za rok 2019? Nárok u nás je 25 dnů. 

Krácení dovolené

Zaměstnankyně má pracovní dobu stanovenou na 7,5 hodin denně, 5 dní v týdnu, na 1 směnu. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je stanoven na 20 dní. V období od 20. 2. 2019 do 19. 6. 2019 byla v pracovní neschopnosti. Jinou nepřítomnost v roce 2019 doposud neměla. Jak se takovému zaměstnanci určí délka dovolené a kdy se určení provádí? Na konci roku, kdy budou známy všechny nepřítomnosti? 

Náhrada mzdy během DPN

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Doplnění k otázce DAUC ID 23417 - Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel ověřoval vycházky u ošetřujícího lékaře, ten mu sdělil, že je nepovoloval a ať si to ZMV ověří na OSSZ-tam bylo sděleno, že takové informace nepodávají - to bylo již v prvním dotaze. Nyní po 2 měsících dorazilo od OSSZ potvrzení, že vycházky byly povoleny ošetřujícím lékařem 13. den DPN. Ne tedy jiným lékařem, jak tvrdil zaměstnanec, ale tím, který Rozhodnutí o DPN vydal a tedy tím lékařem, který tvrdil, že je nepovoloval.....asi si na to zapomněl. Takže nyní je stav takový, že vycházky byly povoleny, ale zaměstnanec to ZMV neoznámil a to ani po výzvě, kterou našel ve schránce od pracovníků provádějících kontrolu. Nejsem si jistá, zda nadále trvá důvod k nevyplacení náhrady mzdy. 

Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Ochranná doba při výpovědi a pracovní neschopnost

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Výpočet náhrady mzdy

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Prosím o prověření situace, zda je náš postup v pořádku. Zaměstnankyně v našem provozu, kde máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, ve zkušební době nepřišla 2 dny do práce, takže jí bylo poštou zasláno zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu - s datem 14. 3. 2019. Nepřebrala si 20. 3. poštu, ale zašla k lékaři a poslala od 20. 3. nemocenský lístek. Přebrala si zrušení pracovního poměru ve zkušební době až 22. 3. 2019. Pracovní poměr končí tedy až 22. 3. 2019 dle § 66 odst. 2 zákoníku práce. Ustanovení § 66 odst. 1 zákoníku práce - není v rozporu s tímto naším postupem? Myslím větu: „Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.“ A protože za první tři směny se náhrada zaměstnanci neproplácí a protože už zaměstnankyně neměla naplánované směny, žádnou náhradu od nás nedostane.

Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské

Má zaměstnanec při ročním zúčtování nárok na daňový bonus na své děti, pokud byl po celé dva měsíce na nemocenské? Za celý rok si vydělal více než polovinu minimální mzdy.

Propočet dovolené

Zaměstnanec nastoupil na paragraf - ošetřování nezletilého dítěte od 8. 10. do 12. 10. 2018. Ovšem od 15. 10. 2018 nastoupil sám na nemocenskou (nepracovní úraz), vrátit se má do zaměstnání v únoru 2019. V roce 2018 neměl vybraných 5 dnů dovolené - má nárok na těch 5 dnů dovolené, nebo se krátí? V roce 2019 (zaměstnanci ve firmě mají 20 dnů dovolené) bude se krátit dovolená za měsíc leden 2019?