Pracovní neschopnost (240)

Práce během prvních dní dočasné pracovní neschopnosti (izolace)

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021?

Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Nárok na dovolenou 2021

Zaměstnanec dostal výpověď z důvodu nadbytečnosti (pracoval u zaměstnavatele již před rokem 2020), výpovědní doba končí 31. 5. 2021. Od 12. 4. 2021 do konce pracovního poměru je v pracovní neschopnosti. Jaký bude nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru?

Příloha k žádosti o dávku

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Nárok na dovolenou 2021

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 4. 1. 2021 - 28. 2. 2021. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby = 40 hodin týdně, výměra dovolené činí 4 týdny. Bude mít zaměstnanec nárok na celých 160 hodin?

Pracovní neschopnost a výkon práce na dohodu o provedení práce

Vážení, naše zaměstnankyně pracující na 6 hodin denně na pracovní smlouvu, má u nás ještě dohodu o provedení práce na "Projekt". Dne 25. 11. 2020 onemocněla - poraněná ruka a má pracovní neschopenku. Její dohoda nepřekračuje v měsíci 10 000 Kč, takže na dohodu neschopenku nemá. Může dohodu i za dobu nemoci dál vykonávat? Můžeme jí i v době pracovní neschopnosti v hlavním pracovním poměru vyplatit odměnu z dohody? 

Vznik PN po ukončení pracovního poměru TZP zaměstnance

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda? 

Pracovní neschopnost

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

Výpočet nároku na dovolenou

V jaké výši bude mít nárok na dovolenou zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval celý rok 2020 a v 12/2020 dal výpověď, takže pracovní pomě mu skončí 28. 2. 2021? Nárok na dovolenou za kalendářní rok je 20 dní - 160 hodin, zaměstnanec pracuje v rovnoměrné rozvžené základní pracovní době (5 x 8 hodin = 40 hodin týdně). Zaměstnanec byl od 4.1. 2021 do 24. 1. 2021 dočasně práce neschopen.

Výpočet PN u zaměstnance na úvazek 32 hod/týdně

Náš zaměstnanec má úvazek na 4 dny/týden v rozsahu 32 hod. V měsíci prosinci 2020 od 15. 12. 2020 - 23. 12. 2020 byl práce neschopen, od 24. 12. 2020 - nástup (svátek). Výpočet náhrady od 15. 12. - 18. 12. stanovíme celkem na 32 hod. a v týdnu od 21. 12. - 23. 12. 2020 vypočteme jako náhradu za celkem 16 hodin, když pak následují 2 dny svátky, aby byl dodržen týdenní úvazek 32 hodin?

Rozdíl mezi karanténou a izolací

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?