Srážková daň z příjmů (263)

Čerpání podílu na zisku před schválením účetní závěrky

Společnost s. r. o. za rok 2020 vygenerovala zisk. Zatím nemá společnost ještě hotovou a schválenou účetní závěrku za rok 2020, ale společník chce již nyní čerpat částečně zisk před schválením účetní závěrky (ve společnosti je nerozdělený zisk z minulých let, který by toto čerpání pokryl) a po schválení účetní závěrky ještě zbytek. Je to možné? Za jakých podmínek? Kdy by byl odvod srážkové daně?

Potvrzení o sražení daně

Česká společnost vystavila 10. 1. 2021 s DUZP 31. 12. 2020 fakturu za licenční poplatky za období 12/2020 polské společnosti. Polská společnost uhradila fakturu v 1/2021 poníženou o srážkovou daň z licenčních poplatků a tuto srážkovou daň polskému finančnímu úřadu v 1/2021 odvedla. Ve kterém období česká společnost může tuto srážkovou daň započítat ve svém daňovém přiznání? V přiznání za rok 2020 nebo až za rok 2021?

Souběh DPP a smlouva o výkonu funkce

Jednatel společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce pobírá odměnu ve výši 1 000 Kč a dále má u stejné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce na administrativní práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Prohlášení k uplatnění slevy neučinil, podepsané prohlášení má u hlavního zaměstnavatele. Jak bude probíhat zdanění těchto příjmů? Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele a dohody o provedení práce bude odvedena srážková daň nebo musí být příjem sečten a odvedena zálohová daň. Ze smlouvy o výkonu funkce bude odvedeno zdravotní pojištění?

Nerezident - zdaňování příjmů v ČR

Zemědělská společnost platí pachtovné ze zemědělských pozemků občanovi JAR v částce 3 000 Kč a občanovi Austrálie 20 000 Kč. Tito v ČR pobývají cca 14 dní ročně nebo vůbec a jiné příjmy v ČR pravděpodobně nemají. V podstatě to nemáme jak ověřit (smlouvy s námi uzavřeli v zastoupení). Musíme oběma při výplatě pachtu daň zajištovat (případně uplatnit daň srážkou) a odvádět FÚ?

Zdanění tantiém - český společník irské společnosti

Společníkem irské společnosti je česká fyzická osoba, která od dubna 2021 bude pro tuto společnost pracovat výhradně z České republiky na základě smlouvy, která je obdobou smlouvy o výkonu funkce, tak jak uvádí ZOK (smlouva bude ale uzavřena podle irského práva). Jakým způsobem bude probíhat zdanění této odměny? Je tento příjem podřazen pod článek Tantiémy? Zahrnují tantiémy obecně odměny za pravidelnou činnost statutárního orgánu (právě jak zmíněná smlouva o výkonu funkce)? Domníváme se, že zdanění bude v ČR, ale nevíme, jestli přes srážkovou daň, zda se má registrovat irská společnost jako zaměstnavatel apod. 

Doplňující otázka:

Nerozumíme větě "Zdanění těchto příjmů ze závislé činnosti v ČR tak neproběhne klasicky v zastoupení zaměstnavatelem formou záloh, jelikož irská firma dle § 38c ZDP nemá status českého „plátce daně“ z příjmů ze závislé činnosti." Co se tím myslí a z čeho to vyplývá?

Vyplacené náhrady mzdy a daňové přiznání k DPFO

Zaměstnavatel byl nucen kvůli covidu uzavřít svůj provoz a dostal od státu příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy + odvody. Nyní dostali zaměstnanci od zaměstnavatele za rok 2020 potvrzení o příjmu a někteří z nich mají také jiné příjmy než od toho jednoho zaměstnavatele a musejí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. U některých - studentů - v přiznání vyjde celková daň za rok 2020 nulová a bude jim již odvedena zálohová a srážková daň, mj. od zaměstnavatele, který dostal příspěvek za covid, vrácena např. ve výši 5 000 Kč. Má nějaký vliv to, že jejich zaměstnavatel dostal dotaci, příspěvek, že by jim nakonec ta jejich odvedená daň ve mzdách nemohla být prostřednictvím přiznání vrácena?

Srážková daň z licenčních poplatků v Bulharsku

Prodali jsme software as a service do BG, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Bulharská firma nám poslala o 10 % méně, protože odvedla srážkovou daň z licenčních poplatků. V jiné odpovědi jsem tady našla, že máme udělat zápočet této srážkové daně proti české dani z příjmu právnických osob v rámci daňové přiznání. Společnost je ale v tomto roce ve ztrátě. Jakým způsobem máme tedy postupovat? Máme si od zákazníka vyžádat nějaké potvrzení o odvedené dani, kterým bychom tuto skutečnost doložili (pokud ano, jaký dokument by to měl být)? 

Doplňující otázka:

Kam mám oněch 10 % zaúčtovat v letošním (ztrátovém) roce? Mám zaúčtované vystavené faktury na MD 311/D 602, platba 90 % MD 221/D 311 a srážková daň 10 % bude MD 381/D 311? Do jakého obdbí mám zaúčtovat srážkovou daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? V příštím roce to uplatním jako daňově uznatelný náklad, což ale znamená, že se mi o onu částku sníží základ daně, ne vypočtená daň - chápu to správně? 

Druhá doplňující otázka:

1. Do jakého období patří srážková daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? Zaúčtovala jsem ji do prosince, nicméně z BG mi psali, že potvrzení bude pouze na částky, které oni odvedli v roce 2020, tzn. částka za platbu z ledna 2021 již bude až na potvrzení pro rok 2021. Mám tedy obecně srážkovou daň účtovat do období dle data úhrady?

2. Společnost předpokládá, že bude ve ztrátě ještě 1-2 zdaňovací období - je možné srážkovou daň započíst vůči daňové povinnosti i v dalších letech?

 

Souběh pracovního poměru a dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele

Pokud je u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec zaměstnán na pracovní smlouvu a současně i na dohodu o provedení práce na jinou činnost, jak se bude tento příjem zdaňovat? Lze příjem na pracovní smlouvu zdaňovat daní ze závislé činnosti a příjem na dohodu srážkovou daní? Prohlášení poplatníka podepsal u pracovní smlouvy.

IT práce z Polska

Česká s. r. o., plátce DPH, se zabývá pracemi v oblasti úpravy a údržby softwaru pro společnosti mimo území EU. Na větší část prací se objednává subdodavatele, fyzické osoby z Polska. Tedy mezi s. r. o. a FO z Polska dojde k uzavření rámcové smlouvy a následně jsou na základě individuální objednávky provedené IT práce. Ty subdodávky jsou dlouhodobého charakteru, dodavatelé fakturují měsíčně.

Podle nás jde na straně dodavatele (FO-PL) o osobu povinnou k dani, která by se v Polsku měla registrovat minimálně jako osoba identifikovaná k dani a podávat souhrnné hlášení. Bohužel ani u jedné z polských FO nejsme schopni tyto osoby k tomu přesvědčit, mluví o tom, že vykonávají nezávislou činnost a nemají povinnost k DPH. My aktuálně z poskytnutých prací vyměříme DPH na řádku č. 12 přiznání k DPH a uplatníme nárok na odpočet i když nemáme k dispozici DIČ dodavatele (odmítá to řešit). Souhlasíte s naším řešením, případně co doporučujete?

Podléhají tyto platby zajištění daně, případně srážkové dani, případně nějakého oznámení, hlášení? Podle nás nejde o příjmy ze zdrojů na území ČR, subdodavatel, svoji činnost kompletně vykonává na vlastních prostředcích v Polsku, kancelář místo výkonu má v Polsku, internet, poplatky, daně si platí v Polsku. Navíc samotný produkt (spotřeba provedených služeb) není v ČR, je vykonávána pro území a osoby mimo EU).

Podíly na zisku z Itálie

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani?