Správa daní a poplatků (40)

Dožádání doplňujících podkladů z účetnictví celní správou

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Dodatečné přiznání k dani z příjmů u s. r. o.

Společnost s ručením omezeným za rok 2015 vykázala ztrátu 75 000 Kč. V průběhu roku 2016 (po provedení závěrky za rok 2015) jsme zjistili, že v roce 2015 měla být vytvořena dohadná položka na výnosy ve výši cca 14 000 Kč. Měli jsme tedy vykázat nižší daňovou ztrátu. V roce 2016 jsme vystavili faktury a účtujeme o výnosu, který však vyloučíme v roce 2016 ze základu daně, jelikož věcně a časově náleží do roku 2015. Víme, že musíme za rok 2015 podat dodatečné daňové přiznání a dodatečně oněch 14 000 Kč zdanit.

1. Na kterém řádku daňového přiznání se toto uskuteční?

2. Platí i pro rok 2015 pravidlo, že rozdíl mezi novou daňovou povinností a původní musí být větší než 1 000 Kč?

3. Čeká nás v této souvislosti vůči finančnímu úřadu nějaká pokuta nebo penále? 

Lhůta pro vyčíslení úroků z prodlení finančním úřadem

OSVČ obdržela v 12/2016 výzvu k úhradě úroků z prodlení k pozdě zaplacenému DPH za 4.Q/2007. Nedoplatek tohoto DPH byl uhrazen v 5/2008. Finanční úřad podnikateli v r. 2010, 2012 a 2015 vracel nadměrné odpočty v plné výši. Jakou lhůtu má finančí úřad pro vyměření úroků z prodlení? Domníváme se totiž, že když vracel nadměrné odpočty, vyměřil úroky z prodlení až v době odeslání výzvy k úhradě.

DPH u obce

Náš dodavatel - obec- je plátcem DPH, ale vyhodnotil chybně svou činnost z pohledu DPH a z přijaté úplaty neodvedl DPH. Správce daně mu DPH doměřil. Chceme obci vyhovět a doplatit obci DPH. Lze takto postupovat? Jak tuto DPH proúčtujeme? Prosím o odvolávku na odpovídající paragrafy.

Srážková daň z úroků

Jsme s. r. o. a máme účet ve slovenské spořitelně, spořitelna nám připíše úrok a srazí srážkovou daň. V České republice se u právnické osoby srážková daň neprovádí. Volala jsem na Slovensko a zaměstnankyně spořitelny mi sdělila, že mám požádat finanční úřad o vrácení daně. Jak se má správně postupovat?

Zaplacení daňového nedoplatku ručitelem

Obdrželi jsme výzvu finančního úřadu k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem. Je tento náklad daňově účinný?

Správní poplatek za návrh na řízení o povolení vkladu

Soukromý zemědělec, plátce DPH, vede daňovou evidenci: a) Nakoupí pozemek - je výše uvedený poplatek součástí vstupní ceny pozemku a tudíž možnost daňové uznatelnosti může nastat až v případě pozdějšího prodeje dle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP? b) Prodává pozemek a zaplatí za kupujícího tento správní poplatek - může si ho uplatnit do daňových výdajů?

Pozdní povinná registrace dodavatele k DPH a vliv na odběratele

S. r. o. obdrželo v srpnu 2015 od svého dodavatele fakturu za službu, na faktuře bylo plnění rozepsáno na základ daně a DPH. Tuto fakturu si s. r. o. zaúčtovalo do nákladů a uplatnění DPH si přesunulo do období května 2016. Nyní s. r. o. zjistilo, že jeho dodavatel nebyl v době vystavení faktury registrován k DPH, nicméně dle platných zákonů po překročení obratu měl mít žádost k registraci již podanou, resp. měl být již v srpnu 2015 zaregistrován jako plátce DPH. Dodavatel se tedy choval již jako plátce a vystavoval fakturu s daní, nicméně neměl od finančního úřadu registraci. Dodavatel nyní svého odběratele ujistil, že v r. 2016 žádost o registraci k DPH na FÚ podal a uvedl na ní datum překročení obratu z roku 2015. FÚ ho podle našeho názoru zaregistruje s datem nynějším a doměří mu DPH z faktur, které vystavil od roku 2015 do data registrace v roce 2016, protože měl již být plátce a tudíž i měl odvádět z těchto faktur DPH.

1) Pokud bude dodavatel nyní zaregistrován a FÚ mu doměří DPH zpětně, může si jeho odběratel, který si posunul uplatnění DPH do roku 2016 z předmětné faktury obdržené v roce 2015 DPH na vstupu uplatnit?

2) V případě, že ano, může si DPH uplatnit až v době, kdy bude mít ověřeno, že je již dodavatel zaregistrován?

3) V případě, že ano, do kontrolního hlášení napíše jako datum uskutečnění zdanitelného plnění datum z roku 2015, nebo z roku 2016?

Změna sídla a místa podnikání

Fyzická osoba, podnikatel, změnila sídlo a místo podnikání. Jaké jsou v tomto případě zákonné oznamovací povinnosti ve vztahu k finanční správě, ČSSZ a zdravotním pojišťovnám? Musí se změna oznamovat všem institucím individuálně, nebo tak lze učinit "centrálně" na jednom místě. Jaký je obecně postup pří změně sídla?

Podíly na zisku vyplácené společníkům

Společník vykonává zároveň funkci jednatele. Ve smlouvě o výkonu funkce má napsáno, že nepobírá žádnou odměnu z titulu funkce, nicméně má nárok na podíly na zisku. Někde jsem se dočetla, že v tomto případě by mohla být výplata podílů finančním úřadem překlasifikována na odměnu vyplácenou dle § 6 s povinností odvádět sociální a zdravotní pojištění. Nenašla jsem ale nikde oporu v zákoně, že by se k situaci takto mohl finanční úřad postavit. 1) Pokud tomu tak skutečně je, na základě čeho by finanční úřad měl k této překlasifikaci právo? 2) Pokud by k tomuto měl finanční úřad právo, stačilo by tedy, že by si společník vyplácel např. 500 Kč měsíční odměnu a podíly na zisku by byly statisícové?