Společné jmění manželů (81)

Rozdělení zdanění majetku v SJM

Manželé mají v SJM 5 různých nemovitostí. Může jeden z manželů zdanit příjmy z pronájmou dvou z nich a druhý manžel zdaní příjmy z pronájmu zbylých 3 nemovitostí?

Vklad pozemku v SJM do podnikání

Manželé vlastní pozemek, který společně koupili (SJM). Manžel je OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, manželka na rodičovské dovolené. Manžel chce v rámci podnikání na pozemku postavit dům a následně prodat. Může pozemek vložit do svého obchodního majetku (manželka souhlasí) za cenu znaleckého odhadu? Pokud ano, nebude platit daň z nabytí? Pokud ne, jak jinak lze provést převod? Při následném prodeji domu se bude odvádět DPH jen z prodeje domu, prodej pozemku bude osvobozen od DPH?

Vstupní cena pro odpisování bytu při pronájmu

Fyzická osoba - občan ČR - zdědil před 2 roky do svého výlučného vlastnictví byt. Nyní jeho manželka by chtěla tento byt pronajímat a uplatňovat odpisy. Mohou manželé rozšířit smlouvou SJM na tento byt? Když by to bylo možné, může pak manželka byt pronajímat a uplatňovat z ceny bytu pro účely dědického řízení odpisy do nákladů? V případě, že ne, tak lze uplatnit reprodukční cenu k datu zahájení pronájmu (dle znaleckého posudku či ocenění realitní kanceláří)?

Bezúplatné příjmy - osvobození od daně z příjmů

Bratr a sestra mají ve spoluvlastnictví chatu – tedy bratr s manželkou mají v SJM podíl ve výši ¼ a sestra s manželem mají v SJM podíl ve výši ¾ této chaty. Sestra s manželem daruje tento jejich podíl v SJM bratrovi s manželkou do jejich SJM, takže bratr s manželkou budou mít v SJM poté celou chatu. Chtěla bych se ujistit, že si správně vykládám osvobození příjmů, když vycházím ze znění § 10 odst. 3 písm. c), který říká, že jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence atd. V tomto výčtu nejsou sice švagrové, ale já se domnívám, že to není třeba, protože příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich (odst. 2, stejného paragrafu). Viděla jsem ale výklady, které tvrdí, že manželka toho bratra by musela zdanit čtvrtinu darovaného podílu (tedy dar od švagra švagrové). Já si ale myslím, že tento výklad je naprosto chybný, že sestra nedaruje jen polovinu podílu a její manžel taky polovinu a ani bratr ani jeho žena nenabydou polovinu darovaného podílu, že každý z nich bude vlastnit celý podíl a po tom darování už celou nemovitost – vycházím přitom ze znění § 713 NOZ: „Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.“ Podle mě se nejedná o spoluvlastnictví, ale v SJM každý z manželů disponuje vlastnickými právy k celé nemovitosti, resp. k celému podílu zapsanému na listu vlastnictví jako podíl v SJM.

Lze tedy tento dar hodnotit jako dar sestry bratrovi, a považovat ho tedy za osvobozený bezúplatný příjem?

Prodej vozidla vyřazeného z majetku fyzické osoby

Manžel prodal osobní automobil, vyřazený před dvěma roky ze svého obchodního majetku. Mohu jako manželka dodanit tento prodej ve svém daňovém přiznání v § 10 zákona o daních z příjmů? Majetek máme ve SJM.

Pronájem nemovitých věcí manželi

Manželé pronajímají nemovité věci a zdaňují dle § 9 ZDP. V roce 2018 si rozdělili notářským zápisem jmění, ale manželé jsou stále. Od kterého data bude každý z manželů zdaňovat pronájmy sám? Dosud to zdaňoval vždy jen jeden z nich. 

Změna nájemce - přechod z § 9 na § 7 ZDP

1. Klientka vlastní živnostenský list na ubytovací služby - pronajímá rekreační objekt.

2. Pronajímá dle § 9 byty, které jsou ve SJM.

Řeší se následující změna: Jedná se o pronájem bytu, který je ve společném jmění manželů. Byt je pronajímán a příjem se daní již několik let podle § 9 ZDP. Zároveň klientka vlastní živnostenské oprávnění na ubytovací služby, na základě kterého pronajímá rekreační objekt. Tento příjem daní podle § 7 ZPD, odvádí DPH a uplatňuje odpočet na DPH, je čtvrtletním plátcem DPH. Nyní klientka řeší změnu nájemce u jednoho z bytů, který je nyní v režimu osvobozeném bez nároku na odpočet DPH viz bod 2 a zvažujeme, zda je možné a za jakých podmínek z § 9 ZDP přejít na § 7 ZDP s nárokem na odpočet DPH, jelikož novým nájemcem bude firma, která je plátcem DPH. Jak máme postupovat z hlediska DPH, je nutné DPH přepočítávat koeficientem? Změna by nastala od 1. 1. 2019. A jakým způsobem pokračovat v odpisování bytu do nákladů?

Daň z příjmů - pronájem dle § 9

Manželé mají zrušeno SJM. Vlastní několik bytů, vždy poměrem spoluvlastnictví 50/50. Do roku 2017 zdaňoval každý z nich příjem v § 9 DPFO ve výši svého podílu, tedy 50% z každého bytu. Manžel přitom uplatňoval výdaje paušálem 30%, manželka uplatňovala skutečné výdaje (vedla si daňovou evidenci). Bylo by možné, aby od roku 2018 vedli příjem i výdaje s tím spojené vždy z celého bytu? Například manžel z 1 bytu a manželka ze 2 bytů? Pokud tato možnost dohody existuje, je možné, aby každý uplatňoval výdaje jiným způsobem? 

Ukončení činnosti společníka ve společnosti (sdružení) u manželů

Manželé mající společné jmění manželů podnikají historicky ve společnosti (dříve sdružení) a je to jejich jediná forma podnikání dle § 7 ZDP (vedou daňovou evidenci). K 31. 12. 2018 by manžel činnost ve „sdružení“ ukončil a manželka by pokračovala nadále sama ve stávající činnosti sdružení. Manžel by neobdržel žádné vypořádání ze stávajícího sdružení a jeho podíl na majetku (nemovité a movité věci), zásobách, pohledávkách a závazcích by převzala manželka. Prosím o odpověď k variantám:

1) Je správná úvaha, že s ohledem na nezúžené společné jmění manželů by manžel nemusel zvyšovat/snižovat základ daně z příjmů o položky v souladu s § 23 odst. 8, tj. o pohledávky, zásoby a závazky (manželé vedou daňovou evidenci), když by manžel nadále pokračoval v podnikání v jedné z duplicitních činnosti sdružení nadále sám (má živnostenský list) a manželka by pokračovala ve stávající činnosti sdružení rovněž sama? Manžel by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu však vykonával samostatnou činnost podle § 7 omezeně a byl by zároveň od 1. 1. 2019 spolupracující osobou podle § 13 ZDP u manželky. Byl by možný souběh spolupracující osoby u manželky dle § 13 a zároveň vlastního podnikání manžela v § 7 ZDP?

2) V případě, že by manžel nepokračoval nadále ve své podnikatelské činnosti, musel by, dá se říci, z důvodu ukončení činnosti sdružení k 31. 12. 2018, zvýšit/snížit základ daně o polovinu pohledávek a závazků a zásob, byť nic se sdružení nepřevezme a veškeré zásoby, pohledávky, závazky, nemovité a movité věci zůstanou nadále v podnikání manželky? A on by pak od 1. 1. 2019 pokračoval již pouze jako spolupracující osoba manželky dle § 13 ZDP.

3) Nemusí manželka, která bude nadále pokračovat v podnikání a převezme „vše“ od manžela tedy zůstanou jí celé pohledávky, závazky, veškeré zásoby, nemovitosti (tyto jsou v SJM) a movité věci (auta a jiné vybavení), zvyšovat/snižovat základ daně u té své 1/2 z důvodů ukončení činnosti sdružení z pohledu daně z příjmů, neboť bude nadále podnikat sama? (v podstatě manžel odejde bez ničeho a manželka bude nadále na všem pokračovat ve stávající činnosti)

4) Z pohledu DPH se nebude vypořádávat manželův díl na zásobách, nemovitostech, movitých věcech, neboť k žádnému vypořádání nedojde a manžel nic odchodem ze sdružení neobdrží. Prakticky ale sdružení v podstatě zanikne, jelikož sestávalo pouze z těchto dvou účastníků, tj. pouze těchto manželů.

5) Manželka z pohledu DPH nebude činit ničehož, jelikož bude nadále pokračovat sama v podnikatelské činnosti původního sdružení.

6) Kdy bude možné odhlásit manžela z DPH, když obrat celého sdružení činil od 1. 1. do 31. 12. 2018 více jak 2 miliony? Až u manžela bude v důsledku plánované omezené činnosti za 12 měsíců obrat nižší než 1 mil. Kč, nebude poté v důsledku ukončení plátcovství DPH muset vypořádat př. podíl z DPH na nemovitostech (např. technické zhodnocení po dobu testu 10 let) aj.? 

Příjmy FO z pronájmu nemovité věci u plátce DPH - zúžení společného jmění manželů

Manželé mají ve společném jmění manželů nemovitou věc. Manžel je plátcem daně z přidané hodnoty - tuto nemovitou věc pronajímá komerčním subjektům – plátcům DPH. Nemovitost kupovali do SJM ještě před dobrovolnou registrací manžela k DPH. Dva roky probíhala rekonstrukce nemovité věci – dodavatelé fakturovali s přenesenou daňovou povinností. Odpočet DPH z takovýchto plnění byl uplatňován v plné výši. Již v průběhu rekonstrukce měl manžel příjmy z pronájmu – všechny od plátců DPH – byla uplatněna daň podle § 56a odst. 3 ZDPH. Po ukončení rekonstrukce měly být v dalších částech objektu v pronájmu též pouze plátci DPH. Příjmy z pronájmu jsou zdaňovány u manžela podle § 9 zákona o daních z příjmů FO, není to podnikatel, vedle příjmů z pronájmu pouze závislá činnost. Manželé se rozhodli zúžit společné jmění manželů – nemovitou věc je nyní ve vlastnictví pouze manželky (již proběhl notářský zápis a podán návrh na vklad do katastru nemovitostí). Manželka není plátcem DPH, má příjmy pouze ze zaměstnání. Po nabytí vlastnictví na ni přejdou všechny dosud uzavřené nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že všichni nájemníci jsou plátci DPH, bylo by vhodné, aby se stala dobrovolně plátcem DPH. Příjmy z pronájmu bude mít zdaňovány též podle § 9 ZDP. Zúžením SJM dojde k vyřazení nemovitosti z obchodního majetku manžela - plátce daně (ve smyslu § 13, odst.5 ZDPH – použití majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce). Z toho vyplývá povinnost manžela vrátit DPH z plnění za dobu rekonstrukce. Základ daně bude stanoven podle § 36 odst. 6 písm. a). Pokud proběhne registrace manželky coby plátce DPH, bude mít nárok na odpočet „místo“ manžela? K žádnému zdanitelnému plnění, tj. dodání zboží nebo platbě, mezi manžely nedochází – vlastnictví bylo vyřešeno zúžením SJM. Původní vlastník – manžel – nemůže manželce vystavit daňový doklad, na základě kterého by bylo možno uplatnit nárok na odpočet DPH. Obávám se, že k odpočtu daně se manželka, byť bude mít coby dobrovolný plátce DPH nemovitost ve svém obchodním majetku (z pohledu DPH), již nedostane.