Mezinárodní zdanění příjmů (211)

Úroky ze zápůjčky přijaté ze zahraničí (zápůjčka přes více zdaňovacích období, úroky na konci) - metoda prostého zápočtu

Český rezident (s.r.o.) poskytl úročenou půjčku vůči společnosti z Polska (rezident Polska) - půjčka byla poskytnuta v 8/2020 na dobu 1 roku, kdy úrok bude vyúčtován a uhrazen po uplynutí 12 měsíců (tj. v 8/2021), ve stejném měsíci pak bude vrácena jistina ze strany dlužníka. Věřitel zaúčtoval k 31. 12. 2020 dohadnou položku na poměrnou část výnosů z titulu úroků. Dlužník při úhradě úroků srazil 5 % srážkovou daň - viz. SZDZ s Polskem čl. 11, a to z celé hodnoty úroků (tj. úroky roku 2020 + 2021).

Metoda SZDZ stanovuje pro vyloučení dvojího zdanění metodu prostého zápočtu. Věřitel bude mít k dispozici potvrzení polského správce daně o výši sražené daně (opět z úroků z roku 2020+2021). Dotaz zní, jakým způsobem fakticky realizovat metodu prostého zápočtu v daňovém přiznání za rok 2021, když sražená daň zahrnuje i poměrnou část výnosů věřitele roku 2020 (o této účtováno ve výnosech roku 2020 formou dohadné položky). Celkový základ daně v daňovém přiznání roku 2021 u věřitele nebude obsahovat výnosy týkající se účetního/zdaňovacího období roku 2020 - viz. dohadná položka). Naproti tomu příjmy z titulu úroků ze zdrojů na území Polska budou obsahovat jak poměrnou část úroku roku 2020 tak i 2021). Principiálně v rámci metody prostého zápočtu jde o procento zahraničního základu daně na celkovém základu daně, a v celkovém základu daně roku 2021 už nebude zahrnuta část výnosů z úroků, které byly zdaněny v roce 2020 formou dohadné položky.

Technické služby poskytované do Indie

Český daňový rezident (s.r.o. plátce DPH) poskytuje technické služby daňovému rezidentovi Indie. Našla jsem ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění článek 12 první věta: „Licenční poplatky a platy za technické služby, které mají zdroj v jednom smluvním státě a jsou placeny osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Já to chápu tak, že zdaníme služby v ČR jako příjemce úhrady. Indický partner ale úhradu ponížil o 10 % tamní daně a tvrdí nám, že to takto musí být a všechny faktury bude platit poníženy o 10 %. Je to tak, jak tvrdí Indický partner nebo  je možné celou službu zdanit v ČR? 

Vystoupení orchestru v zahraničí

Náš orchestr vystoupí na zahraničních festivalech ve Švýcarsku a v Japonsku. Ve smlouvě s pořadatelem je uvedeno: pořadatel uhradí ubytování vč. snídaně, dopravu nástrojů a našemu orchestru uhradí honorář v úrovni ceny netto. V netto výši také fakturujeme podle smluvních podmínek zahraničnímu pořadateli. Dle našeho názoru je ale pro správné stanovení základu daně pro účely daně z příjmu, ale možná i pro účely správného stanovení základu daně pro účely DPH, částka v úrovni ceny netto neúplná. Vycházíme z toho, že v případě, kdy s naším orchestrem vystoupí zahraniční umělec v ČR vypočítáváme srážkovou daň a DPH, které následně odvádíme. Jak máme v tomto případě postupovat? Požádat zahraničního pořadatele o potvrzení o odvedení srážkové daně, kde bude vyčíslen základ pro její výpočet? Opět vycházíme z české legistalivy. Nebo faktura za honorář bude jen ve výši netto a do účetnictví jako tržba vstoupí také jen hodnota v netto? Jak tedy správně zaúčtovat smluvený honorář a jak vypořádat všechny daňové povinnosti v ČR?

Podíl na zisku plynoucí do Ruska

Na české společnosti s ručením omezeným je společníkem jediná fyzická osoba, tedy se stoprocentní účastí, a to občan Ruska, nerezident v ČR. Bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku tomuto společníkovi. Podle § 36 podléhá výplata podílu na zisku srážkové dani 15%. Dále je ale uvedeno v § 36 odst. 1 písm. c), že u nerezidentů činí sazba 35 %, pokud se nejedná o osoby dále vyjmenované. Náš dotaz se tedy týká toho, zda podíl na zisku v tomto případě podléhá sazbě 15 % nebo 35 %. 

Zdanění rezidenta ČR zaměstnaného v Německu, který je vysílán na pracovní cesty

Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3 – 7 denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?

Relokační balíček pro zaměstnance bez pracovního povolení

Máme kandidáta cizince mimo EU, který v součásné době nemá pracovní povolení v ČR (má pracovní povolení v Rakousku). Společnost nabídla kandidátovi relokační balíček na úhradu nájmu do doby, než bude vyřízeno pracovní povolení v ČR a podepsána pracovní smlouva. 1. Je možné relokační balíček vyplatit před vyřízením pracovního povolení a uzavřením pracovní smlouvy? 2. Bude tento výdaj pro firmu daňově uznatelný (daň z příjmu právnických osob)? 3. Bude částka součástí základu pro výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance a zaměstnavatele a zálohy na daň? 

Příjmy z Chorvatska

Fyzická osoba-nepodnikatel, český daňový rezident má příjmy z Chorvatska. Jednak příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku, jednak příjem z prodeje nemovitosti v Chorvatsku. Chápu správně, že v rámci českého daňového přiznání se příjem z prodeje nemovitosti (nesplňující podmínky pro osvobození) uvede jako příjem podle § 10 a uplatní se jako výdaj pořizovací cena této nemovitosti? Dále je možné započítat daň zaplacenou v Chorvatsku? Příjmy z pronájmu realizované v Chorvatsku se pak zdaní podle § 9, kdy k příjmům lze uplatnit i výdaje (tzn. vč. odpisu dle českého zákona o DP) a dále pak lze započítat daň zaplacenou v Chorvatku? Stačí, aby daň v Chorvatsku byla uhrazena do dne podání českého daňového přiznání - aby bylo možné ji započítat? Je nutné si vyžádat potvrzení tamního správce daně k prokázání zaplacení chorvatské daně? 

Dovoz do Polska z Běloruska

Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?

Odvod pojistného do zahraničí

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 

Zaměstnávání cizince

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?