Mezinárodní zdanění příjmů (162)

Zahraniční faktury

OSVČ, neplátce DPH (vedlejší činnost, paušální výdaje), si přivydělává prací (překladatelské služby) pro zahraniční klienty na Upwork (webová platforma registrovaná v USA). Portál sám vystavuje faktury na základě provedené služby. Z vyfakturované částky je strhnuta provize platformy a VAT 20%. Např. příjem za provedenou službu je 80 USD, strnutá provize 16 USD, strnuté VAT 3,36 USD. K vyplacení je částka 60,64 USD. OSVČ si z Upworku pošle peníze na paypal a z paypal na český účet u české banky, kde je díky kurzovních rozdílů opět nižší částka. Jaká částka (příjem) se má zahrnout do daňového přiznání? Částku, kterou má na faktuře 80 USD, nebo částka která je mu připsaná na bankovním účtu daný rok?

Srážková daň z licenčních poplatků v BG

Prodali jsme software as a service do BG, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Bulharská firma nám poslala o 10 % méně, protože odvedla srážkovou daň z licenčních poplatků. V jiné odpovědi jsem tady našla, že máme udělat zápočet této srážkové daně proti české dani z příjmu právnických osob v rámci daňové přiznání. Společnost je ale v tomto roce ve ztrátě. Jakým způsobem máme tedy postupovat? Máme si od zákazníka vyžádat nějaké potvrzení o odvedené dani, kterým bychom tuto skutečnost doložili (pokud ano, jaký dokument by to měl být)? 

Zaměstnanec pracující pro britského zaměstnavatele v Británii i v ČR

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Daň zaplacená v zahraničí započitatelná dle SZDS

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400.200,- 2) v Belgii 353.000,- Celkem 753.200,- Osvobozeno 480.600,- Zdanitelná penze 272.600,- Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do Přílohy č. 3 uvést údaje následovně? ř. 321 272.600,- (zdanitelná penze ČR + BEL) ř. 323 40.890,- (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324. Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO? Je-li postup jiný, velice prosím o radu s použitím výše uvedených částek. 

Zdanění mzdy lékařky pracující pro Švédskou společnost

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Zdanění mzdy zaměstnanců pracujících zároveň v tuzemsku a ve Švédsku

Naši zaměstnanci pracují jako geodeti na základě pracovních smluv cca 1/2 měsíce v tuzemsku a cca 1/2 měsíce na různých stavbách ve Švédsku. Dosud jsou vypláceni námi, jako jejich zaměstnavatelem z celé měsíční mzdy a zdaňovány dle zákonů platných v ČR. Od 1. 1. 2021 však se změnou legislativy ve Švédsku (v návaznosti na legislativu v EU) budou zdaňovány i ve Švédsku, a to z těchto příjmů: základem daně pro Švédsko bude výše příjmu zaměstnance vyplývající z pracovní smlouvy uzavřené s námi, tedy tuzemským zaměstnavatelem, za počet odpracovaných dní ve Švédsku + příslušná výše diet a kapesného. Příklad: zaměstnanec pobírá jako celoměsíční mzdu 50 000 Kč. Odpracuje 1/2 v ČR, druhou polovinu měsíce odpracuje ve Švédsku. Ve Švédsku tedy bude zdaňován z částky 25 000 Kč + 26 900 diety, tedy z částky 51 900 Kč. Daň ve Švédsku bude ve výši 25 % ze základu daně. Znamená to, že zaměstnanec bude 2x zdaňován z částky odpovídající 1/2 jeho platu (byť pro účely švédských daní jde vlastně o fiktivní příjem)? Diety jsou u nás osvobozeny. Jak máme postupovat, aby byl zaměstnanec z jednoho a téhož příjmu zdaňován pouze jednou? Existuje možnost, že by byl v tuzemsku zdaňován také jen ze mzdy, která odpovídá odpracované době v ČR (zde tedy z 25 000 Kč)? Je ještě nějaké jiné řešení? 

Úplata za službu přijatou z USA

Poskytovateli do USA hradíme úplatu za to (službu), že nám poskytuje data (informace), se kterými v ČR pracujeme. Data jsou uložená na serveru poskytovatele v USA. Po zaplacení poplatku, je nám umožněno stahovat si data ze serveru v USA na náš server umístěný v ČR. Po stažení dat na náš server, jsou pak tato data zpřístupněná v PC našim zaměstnancům. Tuto službu může využívat veřejně každý, kdo za ní zaplatí, a je technicky vybavený pro přístup k datům. Příjemce úplaty (poskytovatel služby) nevykonává v ČR činnost prostřednictvím stálé provozovny. Do jakého daňového režimu spadá tento druh úplaty ve vazbě na ZDP případně na článek SZDZ mezi ČR a USA? Jedná se v případě této úplaty o zdroj příjmů dle § 22 ZDP? Pokud se jedná o zdroj příjmů dle § 22 ZDP, spadá takováto platba pod článek „Zisky podniků“ dle SZDZ mezi ČR a USA, kdy tento příjem podléhá zdanění v USA? Pokud takováto úplata spadá pod článek „Zisky podniků“, musíme od příjemce úplaty mít prokázané jeho daňové rezidenství a prohlášení, že je skutečným vlastníkem příjmu, který podléhá zdanění v zemi jeho rezidence?

Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR

Pokud česká s. r. o. zaměstnává občana Slovinska na HPP s tím, že bude dojíždět pracovat měsíc v Česku a pak měsíc v Chorvatsku, potom znovu v Česku - jaká bude situace s odvodem daní a platbami zdravotního a sociálního pojištění?

RRSP penze z Kanady

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již bylo zdaněno v Kanadě).

Podíly na zisku z Itálie

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani?