Daňové přiznání (1999)

Prodej apartmánu

Společnost s r. o. koupila v roce 2019 nový apartmán (po kolaudaci) - při nákupu neuplatnila DPH (to je součástí vstupní ceny). V průběhu roku 2020 nebyla vykázána žádná ekonomická činnost vztahující se k tomuto apartmánu (ani ubytování ani nájem). Letos bude s. r. o. tento apartmán prodávat - předpokládáme, že musí z prodejní ceny odvést DPH (necelé 2 roky po kolaudaci). Lze i v tomto případě uplatnit poměrnou část DPH (ř. 60 daňového přiznání)? Pokud ano, musí se v roce 2021 upravit o část uplatněné DPH vstupní cena? 

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců - metodika výpočtu pro DPPO a účetnictví

Setkávám se s pojmem průměrný přepočtený počet zaměstnanců v níže zmíněných "oblastech" (body 1 až 3). Nejsem jistý, podle jaké metodiky mám vypočítávat hodnotu do přílohy k DPPO a pro účely účetnictví - příloha a kategorie ÚJ. Je tato metodika totožná jako v bodě 3 nebo je určena jiným způsobem? Firma má jednatele, prokuristu i hodně dohod (DPČ a DPP) mimo pracovní poměr. Promítnou se tyto úvazky do počtu zaměstnanců z níže zmíněných bodů 1) + 2)?

1) V přiznání k dani z příjmu v příloze "K Vybrané ukazatele hospodaření" je kolonka "Průměrný přepočtený počet zaměstnanců" - dává se zaokrouhleně.

2) Pro účely účetnictví se průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců potřebuje vyplňovat do přílohy v účetní závěrce nebo pro určení velikosti účetní jednotky jako jedno kritérium (mikro, malá atd.).

3) Další průměrný přepočtený počet zaměstnanců je zakotven § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb. - tato metodika je z mé zkušenosti právě tou, kterou udávají mzdové softwary (bývá to i v sestavě ohlášení povinného podílu osob se zdravotním postižením). V této metodice se nepočítá se zaměstnanci na DPP, DPČ nebo smlouvou u výkonu funkce (jednatel, prokurista). Nevím, zda číslo z tohoto bodu 3 můžu brát i do bodů 1 a 2)?

Souběh příjmů zaměstnání závislá činnost v ČR a odměna člen dozorčí rady třetí země

Zaměstnanec od 03/2020 zaměstnán jako řídící pracovník ve společnosti, příjmy před 03/2020 plynuly z území třetí země, zaměstnanec, od 03/2020 příjem na území ČR závislá činnost + příjem odměna člen dozorčí rady plynoucí z třetí země. Středisko rodinných zájmů má v ČR a zdržuje se od 03/2020 bytem na území ČR. Zaměstnavatel na území ČR nemůže provést roční zúčtování z důvodu souběhu jeho příjmů. Vzniká zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání na území ČR a přiznat celosvětový příjem v ČR? 

Potvrzení o sražení daně

Česká společnost vystavila 10. 1. 2021 s DUZP 31. 12. 2020 fakturu za licenční poplatky za období 12/2020 polské společnosti. Polská společnost uhradila fakturu v 1/2021 poníženou o srážkovou daň z licenčních poplatků a tuto srážkovou daň polskému finančnímu úřadu v 1/2021 odvedla. Ve kterém období česká společnost může tuto srážkovou daň započítat ve svém daňovém přiznání? V přiznání za rok 2020 nebo až za rok 2021?

Osvobozený bezúplatný příjem

Začala jsem účtovat s. r. o., které má velmi mnoho zápůjček a úvěrů. Je tam také bezúročná zápůjčka od společníkovy sestry a kamaráda. Předešlá paní účetní počítala úroky v ceně obvyklé, a dávala je do řádku 30 daňového přiznání. Od sestry úrok obvyklý vychází na 13 000 Kč. Od kamaráda na 50 000 Kč. Já si ale myslím, že takovýto majetkový prospěch je osvobozený dle § 19b odst. 1 písm. d), že se nikam nemusí uvádět (protože je do 100 000 Kč osvobozen) a zvyšovat tím daňovou povinnost. Mám pravdu já nebo dřívější paní účetní? 

Příjmy z EU a DPFO

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU:

1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %).

2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní.

Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?

 

Opravné daňové přiznání k dani z příjmů

Fyzická osoba, OSVČ, podala v únoru 2021 přiznání k dani z příjmů FO. Je možné z pohledu zákona, že ji již v březnu správce daně z FÚ vyzval k odstranění pochybností ohledně příjmů z podnikání, ačkoliv lhůta pro odevzdání končí až koncem března, resp. nyní koncem dubna? Je to zákonný postup správce daně, ačkoliv by ještě v daném termínu mohla OSVČ podat opravné přiznání, kde by svou chybu sama napravila? Může OSVČ, pokud jí došel postup k odstranění pochybností, podat opravné daňové přiznání, kde svou chybu opraví? Pokud by zahájil FÚ kontrolu - může také OSVČ podat ještě opravné přiznání neb má ještě termín do konce dubna? Je to možné nebo se nesmí podat opravné přiznání, pokud má OSVČ kontrolu či postup k odstranění pochybností, ačkoliv termín pro podání opraveného přiznání ještě neuplynul?

Splatnost daně z příjmů

Kdy je splatná daň z příjmu, pokud přiznání odešlu: 1/ elektronicky v březnu 2021, 2/ elektronicky v květnu 2021?

Vrácení přeplatku z dodatečného DAP

OSVČ podala 20. 3. 2021 dodatečné daňové přiznání za rok 2019. Důvody pro podání dodatečného DAP zjištěny též 20. 3. 2021. V tomto dodatečném DAP došlo ke snížení daně. Kdy může OSVČ požádat FÚ o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob?

Lhůta pro podání daňového přiznání

Jsme s. r. o., bez povinného auditu, přiznání k DPPO budeme podávat sami elektronicky. Můžeme využít lhůtu pro podání přiznání do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období podle § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu a podat přiznání po 1. 4. 2021 v termínu do 3. 5. 2021 a tato 4měsíční lhůta platí i pro vzdání se práva na následné uplatnění daňové ztáty v následujících obdobích? Předpokládám, že vzdání se práva se provádí pouze oznámením na FÚ, není na to speciální formulář.