Daňové přiznání (1861)

Přijetí služby z třetí země

Český plátce DPH přijal službu z třetí země - zaměstnanec mateřské společnosti školil v ČR české zaměstnance, poskytl supervizi/podporu aktivit společnosti. Jak je to s DPH prosím? Vztahuje se na českého plátce § 72 odst. 1 zákona o DPH? Do kterých řádků se uvede povinnost přiznat daň, resp. nárok na odpočet v přiznání k DPH a kontrolním hlášení? 

Změna bydliště pro účely DPFO

Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?

Pozdě podané přiznání k DPFO

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ 2018 a daňová ztráta

Daňový základ v přehledu ř. 25 máme brát z DPFO z ř. 42 (základ daně) nebo z ř. 45 (základ daně po odečtení ztráty)? Další dotaz: fyzická osoba podnikající vede účetnictví dle § 7 uplatňuji si daňovou ztrátu z minulých let, jaké řádky DPFO máme vyplnit - ř. 44 a ř. 106 a uvést v odd. E přílohy č. 1 DPFO?

Vývoz zboží na opravu a dovoz zpět

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Prodej pozemku a použití části ceny pro bytové účely

Občan zakoupil v r. 2016 pozemek za 630 000 Kč. V r. 2018 pozemek prodal za 1 mil. Kč. Nic nedanil, neboť věděl, že peníze použije pro pořízení bytu. Byt zakoupil v r. 2019 za 700 000 Kč. Zbytek z prodejní ceny pozemku ve výši 300 000 Kč by tedy měl zdanit v § 10 zákona o daních z příjmů. Může si proti této částce dát výdaje související s pořízením pozemku ve výši 300 000 Kč, což by způsobilo, že by nedanil nic? V tomto případě by pak nemusel ani podávat DPFO za r. 2019?

Nákup mobilního telefonu

Koupil jsem mobilní telefon (6 000 Kč), který používám pro svou podnikatelskou činnost i pro soukromé účely. Budu uplatňovat nárok na odpočet v poměrné výši (50 %). Musím hodnotu majetku vykazovat na ř. 47 přiznání k DPH? Fakturu za telefonní hovory mám na fyzickou osobu, ne na IČ. Mohu použít tuto fakturu v poměrné výši do nákladů?

Investování finančních prostředků

Jak postupovat v případě, že jsem v únoru 2016 investovala finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a v roce 2019 mi přišlo na účet 350 000 Kč? Je potřeba to danit, případně hned srážkovou daní nebo v rámci přiznání za rok 2019? Jakou hodnotu budu danit?

Ostatní příjmy - rozdělení příjmů mezi členy kapely

Fyzická osoba, podnikatel, má příjmy dle § 7 ZDP a zároveň má občasné příjmy z hudební produkce. Má kapelu, která občas hraje na plesech a zábavách. Za hraní dostane zaplaceno, jde to na jeho jméno a adresu. Tuto částku vyplatí rovným podílem všem hudebníkům a i sobě. Příjem z této činnosti je 91 100 Kč, hudebníkům vyplatil 74 600 Kč, sobě 16 500 Kč. Jakou částku má úvest do oddílu § 10 ZDP jako příjem, když do výš 30 000 Kč je to osvobozeno, a co do výdajů? 

Přechod na daňovou evidenci z výdajového paušálu

V roce 2017 jsem podávala jako podnikatel-OSVČ přiznání k dani z příjmů, kde jsem si uplatnila 60% výdajový paušál z příjmů 1 mil. Kč s tím, že dvě vydané faktury byly k 31. 12. neuhrazené. Nyní za rok 2018 jsem se rozhodla, že uplatním skutečné výdaje (daňovou evidenci vedu kvůli DPH). Uvažuji správně, že:

1) Za rok 2017 podám dodatečné přiznání k dani z příjmů, kde dodaním paušálem 60 % ty dvě neuhrazené vydané faktury vystavené v roce 2017, ale uhrazené až v 2018 (tyto dvě faktury dohromady s příjmem roku 2017 činí nad 1 mil. Kč, ale v roce 2017 byl limit pro paušální výdaje 1,2 mil ve výdajích, tak to nevidím jako problém)?

2) Za rok 2017 podám dodatečný přehled na OSSZ, kde odvedu sociální pojištění z dvou neuhrazených vydaných faktur vystavených v roce 2017, ale uhrazených až v 2018?

3) Za rok 2017 podám dodatečný přehled na zdravotní pojišťovnu?