Cestovní náhrady (492)

Služební automobil a cesta do bydliště

Je možné, aby v situaci, kdy si zaměstnanec bere služební automobil na pracovní cestu po pracovní směně, jede s ním do bydliště a další den pokračuje do místa výkonu práce nemusel dodaňovat za část cesty ze zaměstnání do bydliště soukromé kilometry? Tato situace nastává, pokud zaměstnanec bydlí na trase pracovní cesty, např. pracuje v Praze, bydlí v Říčanech a na pracovní cestu jede do Brna a vezme si služební automobil už při odchodu z práce, aby další den v pracovní cestě pokračoval. Dodaňování takových případů je administrativně velmi náročné (naši zaměstnanci nemají auta k soukromému použití, jsme financováni z veřejných prostředků). 

Stravování zaměstnanců

Společnost A vysílá své zaměstnance pracovat pro firmu B. Firma B jim zajistí stravování těchto zaměstnanců formou oběda u jejich dodavatele. Hodnotu těchto obědů přeúčtuje firmě A. Pracovní doba u firmy B je minimálně 8 hodin. Jakým způsobem máme účtovat tyto obědy? Lze je účtovat jako klasické stravování - zákonná část do nákladů firmy, zbytek uhradí zaměstnanec. Lze uplatnit odpočet DPH? Na druhé straně by byl odvod DPN na výstupu z částky, kterou hradí zaměstnanci?

Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště

Prosím o osvětlení toho, jak interpretovat § 163 odst. 6 zákoník práce: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.“ Je možné toto ustanovení aplikovat na situaci, kdy zaměstnanec jde v obci svého bydliště vypomáhat na pobočku, přičemž místo výkonu práce (i pravidelné pracoviště) má v jiné obci? Tzn. že by mu v takovém případě náleželo stravné jen za dobu práce na pobočce a za cestu na pobočku nikoliv? Měl by pak nárok na jízdné při přesunu z domova na pobočku? Nebo výše zmíněné ustanovení není možné na tento případ aplikovat (a na jaké situace se tedy ustanovení vztahuje)?

Přerušení cesty při jízdě služebním autem

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Cestovné

Musí se na cestovním příkazu vyplňovat počátek a konec pracovního výkonu? Jsme střední škola.

Elektronické zpracování cestovních příkazů - špatně viditelný doklad

Rádi bychom zpracovávali cestovní příkazy výhradně elektronicky. Znamená to, že všechny doklady za výdaje související s pracovní cestou by zaměstnanci skenovali do počítače, originály by se nearchivovaly. Nevíme si ale rady se situací, kdy část dokladů za použití MHD má špatně viditelné označení datumu a času a při skenování tento údaj není vůbec viditelný. Je možné že v případě, kdy na dokladu není viditelné datum a/nebo čas, bychom postupovali jako při ztrátě dokladu, kdy je možné dle zákona o cestovních náhradách takový doklad přesto uznat? Ovšem doklad by nebyl ztracen, byl by naskenován k příslušné pracovní cestě, pouze by nebyla možnost prokázat souvislost s touto konkrétní pracovní cestou? Stačilo by prohlášení zaměstnance, že takovou jízdenku skutečně použil? Případně jaký jiný způsob by byl pro kontrolní orgány akceptovatelný za předpokladu že nechceme, aby si sami zaměstnanci museli archivovat doklady, tedy uchovávat jejich originály? 

Služební vozidlo pro soukromé účely

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo i pro soukromé účely. Vozidlo je pořízeno na operativní leasing. Pohonné hmoty bude zaměstnanec dostávat od zaměstnavatele jako benefit. Jaký to bude mít dopad na zaměstnavatele z pohledu DPH a daně z příjmů a jaký to bude mít dopad na zaměstnance?

Místo výkonu práce, pravidelné pracoviště - zemědělec

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Cestovné u zaměstnance, který použije auto vlastní nebo vypůjčené

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Stravné - konkrétní aplikace § 163 odst. 4 zákoníku práce

Dle zákoníku práce platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Jak konkrétně postupovat při výpočtu, pokud zaměstnanec obdržel na pracovní cestě jídlo (jídla) zdarma?

Prosím o objasnění na příkladu: Dvoudenní tuzemská cesta, jeden den trvá 4 hodiny, druhý den 11 hodin. První den je bezplatně poskytnuto 1 jídlo. Stravné podle pásem je ve výši 82 Kč, 124 Kč, 195 Kč. Postupuji tak, že za a) Porovnám výši stravného bez krácení za bezplatně poskytnutá jídla za oba dny odděleně. Za první den nárok není, za druhý je ve výši 82 Kč. Při neodděleném posuzování je za 15 hodin celkem nárok na 124 Kč. Použiji tedy neoddělené počítání, jelikož je pro zaměstnance výhodnější. Částku zkrátím o jedno jídlo, tedy o 35 % a vyjde mi nárok zaměstnance ve výši 80,60 Kč.

b) Spočítám si obě varianty (výpočet za každý den a za oba dny dohromady) včetně krácení za jídlo. Tedy za první den je nárok na stravné 0 Kč, za druhý 82 Kč. Při posouzení bez rozdělení na dny, je stravné v druhém pásmu (124 Kč) kráceno o jedno jídlo, tedy o 35 % a výsledek je 80,60 Kč. Při tomto způsobu výpočtu vychází výhodněji varianta 82 Kč, tedy počítání stravného za každý den zvlášť.

Potřebuji do systému pro výpočet cestovních náhrad nastavit automatické porovnání variant, ale nevím, zda postupovat dle varianty a) nebo b).