Cestovní náhrady (537)

Stravenka a stravné

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Cestovní náhrady jednatele

Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?

Pracovní cesta a bezplatné stravování

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil m.j. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře - většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můj dotaz směřuje k tomu zajištěnému stravování. Můžeme dát jeho hodnotu do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá "bezplatná" jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit? 

Český řidič kamiónu pendlující mezi ČR a Německem z pohledu SZDZ

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN).

b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

Další cestovní náhrady

Zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto? 

Strava při LVK

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Naši žáci a učitelé jezdí na lyžařský výcvikový kurz. Pak dostáváme fakturu zvlášť za žáky a zvlášť za učitele za ubytování a stravování na tomto kurzu. Faktury hradí škola. Ale od žáků jsou náklady proplaceny. Máme požadovat i po učitelích, aby částku za stravné na lyžařském výcvikovém kurzu si sami uhradili a my jim po té spočítáme stravné v cestovním příkazu dle u nás stanovené výše? Nebo jaké je správné řešení?

Cestovní náhrady

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?

Cestovní náhrady - denní kurs

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém. 

Cestovné OSVČ a silniční daň

A) OSVČ vlastní osobní automobil nezařazený v obchodním majetku. Pokud by OSVČ uplatnila výdaje ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované PHM je povinna se registrovat k silniční dani a platit zálohy?

B) Pokud by OSVČ použila os. automobil např. od přítele, tak pro výpočet může použít pouze výdaje ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM? Musí mít sepsanou smlouvu o výpůjčce? Je v tomto případě povinnost registrovat se k silniční dani a platit zálohy? Pokud ano, komu v tomto případě vzniká povinnost registrovat se k SD a platit zálohy?

C) V případě, že OSVČ se podle bodu A) měla zaregistrovat k SD a neučinila tak, výdaje ve výši sazby uplatnila, jak tuto situaci vyřešit? Musí se registrovat zpětně?

Pracovní agentura - ubytování zaměstnanců

Právnická osoba provozuje pracovní agenturu. Zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí, převážně z třetích zemí. Pracovní poměr je zpravidla sjednáván na dobu trvání povolení k zaměstnání, většinou na 3 měsíce. Poté pracovní poměr ve většině případů končí a zaměstnanec se vrací do své rodné země. Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance po dobu trvání pracovního poměru ubytování, buď formou ubytování v ubytovně, nebo v pronajatých bytových jednotkách. Může zaměstnavatel v těchto případech využít ustanovení § 152 písm. f) zákoníku práce a hradit tak zaměstnancům cestovní výdaje související s „přijetím do zaměstnání v pracovním poměru“ v podobě poskytnutí ubytování po dobu trvání pracovního poměru? Za zajištění ubytování inkasuje od každého zaměstnance měsíčně částku, která je výrazně nižší než částka hrazená za toto ubytování vlastníkům ubytovacích zařízení a bytových jednotek. Jsou výdaje za ubytování hrazené zaměstnavatelem jeho daňovým výdajem? Není zaměstnavatel povinen zvýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 17 ZDP nebo z jiného obdobného důvodu? Má zaměstnavatel v těchto případech nárok na odpočet, pokud je ubytování s DPH? Jaký je daňový a odvodový dopad na straně zaměstnance?