Cestovní náhrady (486)

Služební vozidlo pro soukromé účely

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo i pro soukromé účely. Vozidlo je pořízeno na operativní leasing. Pohonné hmoty bude zaměstnanec dostávat od zaměstnavatele jako benefit. Jaký to bude mít dopad na zaměstnavatele z pohledu DPH a daně z příjmů a jaký to bude mít dopad na zaměstnance?

Místo výkonu práce, pravidelné pracoviště - zemědělec

Jaké místo práce a pravidelné pracoviště je možno uvést do pracovní smlouvy zaměstnanci zemědělce? Je možné se odkázat na katastrální území, kde má zemědělec polnosti? A také prosím, jak to bude s cestovními náhradami? Zaměstnanec bude každý den mimo pravidelné pracoviště (sídlo, kancelář). Každý den mu budou muset být počítány cestovní náhrady? Nebo můžeme poskytovat stravenky? 

Cestovné u zaměstnance, který použije auto vlastní nebo vypůjčené

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Stravné - konkrétní aplikace § 163 odst. 4 zákoníku práce

Dle zákoníku práce platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Jak konkrétně postupovat při výpočtu, pokud zaměstnanec obdržel na pracovní cestě jídlo (jídla) zdarma?

Prosím o objasnění na příkladu: Dvoudenní tuzemská cesta, jeden den trvá 4 hodiny, druhý den 11 hodin. První den je bezplatně poskytnuto 1 jídlo. Stravné podle pásem je ve výši 82 Kč, 124 Kč, 195 Kč. Postupuji tak, že za a) Porovnám výši stravného bez krácení za bezplatně poskytnutá jídla za oba dny odděleně. Za první den nárok není, za druhý je ve výši 82 Kč. Při neodděleném posuzování je za 15 hodin celkem nárok na 124 Kč. Použiji tedy neoddělené počítání, jelikož je pro zaměstnance výhodnější. Částku zkrátím o jedno jídlo, tedy o 35 % a vyjde mi nárok zaměstnance ve výši 80,60 Kč.

b) Spočítám si obě varianty (výpočet za každý den a za oba dny dohromady) včetně krácení za jídlo. Tedy za první den je nárok na stravné 0 Kč, za druhý 82 Kč. Při posouzení bez rozdělení na dny, je stravné v druhém pásmu (124 Kč) kráceno o jedno jídlo, tedy o 35 % a výsledek je 80,60 Kč. Při tomto způsobu výpočtu vychází výhodněji varianta 82 Kč, tedy počítání stravného za každý den zvlášť.

Potřebuji do systému pro výpočet cestovních náhrad nastavit automatické porovnání variant, ale nevím, zda postupovat dle varianty a) nebo b).

Místo výkonu práce v místě bydliště zaměstnance

Společnost s r. o. uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu na pozici obchodního zástupce, ve které sjedná jako místo výkonu práce obec bydliště zaměstnance Pardubice, práci bude vykonávat z domu. Po dobu prvních 6 měsíců se bude zaměstnanec zaškolovat v sídle zaměstnavatele v Praze, kam bude vysílán v režimu pracovní cesty každý týden pravidelně cca na 4 dny v týdnu. Pouze pátý den bude pracovat v Pardubicích. Po zaškolení již bude pracovat plně z domu a z domova bude také vyrážet na pracovní cesty po celé ČR. Je zřejmé, že v režimu pracovní cesty zaměstnanci náleží cestovní náhrady dle zákoníku práce. Pravidelné pracoviště nebude sjednáno zvlášť a bude se odvíjet od stanoveného místa výkonu práce. Je takové ujednání o místu výkonu práce a poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách z Pardubic do Prahy korektní a možné z pohledu pracovně právních předpisů za dané situace? Nebo by zaměstnavatel měl spíše sjednat v pracovní smlouvě dvě místa výkonu práce Prahu a Pardubice na dobu prvních 6 měsíců? V případě dvou míst výkonu práce by tak cesty mezi Pardubicemi a Prahou nebyly pracovními cestami, je-li tento předpoklad správný. 

Cesta z provozovny do sídla společnosti

a) Společnost s r. o. má sídlo v Brně, provozovnu (restauraci) v jiném městě, provozovna je v domě, kde má také bydliště jednatel (nemá smlouvu o výkonu funkce, pracuje ve společnosti jako zaměstnanec). Je cesta z provozovny do sídla společnosti zaměstnancem daňově uznatelná (např. vyzvednutí pošty)?

b) FO má sídlo (místo podnikání) v místě svého bydliště, má 2 provozovny (prodejny), každou v jiném městě, cesta z domu na provozovnu není daňově uznatelná, ale mezi provozovnami musí pravidelně jezdit, navážet zboží, kontrolovat zaměstnance, mzdy ap., tam předpokládám, že cesty pro zboží a z jedné provozovny na druhou daňově uznatelné jsou. Je to tak?

c) FO jezdí pronajatým autem pro firmu a rozváží zboží, pronajaté auto parkuje v Brně, bydlí asi 30 km od Brna, do Brna jede vlastním autem, po Brně tramvají. Co může uplatnit do daňových výdajů?

Jednatel na zahraniční cestě

Jediný jednatel v s. r. o., nemá uzavřenou žádnou smlouvu se s. r. o., nic mu není vypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?

Dohoda o provedení práce a používání soukromého automobilu

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Firemní a soukromé náklady na pracovní cestu

Jednatel firmy (a zároveň zaměstnanec) byl na pracovní cestě za obchodním partnerem v Londýně na 4 dny. Společně s jednatelem cestovala i manželka, která není ve firmě zaměstnaná. Jako jediný doklad za letenky mám pouze potvrzení o platbě, který je uvedený na jméno zaměstnance. Letenky si hradil jednatel ze soukromé platební karty a nyní by rád uplatnil letenky na sebe jako daňově uznatelný náklad, jelikož pro něj se jednalo o pracovní cestu. Jakým způsobem mohu doklad zaúčtovat? Bude dostačující pouze potvrzení o platbě nebo je nutná faktura vystavená na firmu? Letenka na manželku bude daňově neuznatelným nákladem na 512 s analytikou nebo vůbec o těchto nákladech nebudu účtovat? Mohu jednateli vyplatit peníze za jeho letenku v hotovosti?

OSVČ a pronájem automobilu do nově vznilé s. r. o.

OSVČ, plátce DPH, založil nově s. r. o. OSVČ je plátcem DPH a má ve svém majetku automobil, který využívá ke své obchodní činnosti (rozvážení zboží, cesty k zákazníkům). Nově založil s. r. o., kam chce převést část činností z OSVČ. Automobil, který má v obchodním majetku OSVČ, chce využívat prozatím pro obě firmy. Jaké je nejschůdnější řešení v tomto případě - rámcová smlouva o pronájmu vozidla? Lze fakturovat pouze kilometry dle knihy jízd pro s. r. o.?