Cestovní náhrady (501)

Cestovní náhrady

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu v délce jeho pracovní doby (např. Ostrava - Brno) a dostane ten den stravenku ve výši 95 Kč po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Z toho důvodu mu zaměstnavatel nevyplácí stravné jako cestovní náhradu. Je to takto v souladu se zákonem? 

Cestovné a určení začátku nástupu na služební cestu

U nového zaměstnance řešíme proplácení cestovních náhrad u jeho soukromého automobilu za účelem služebních cest pro zaměstnavatele. Naše společnost s. r. o. má sídlo a pravidelné pracoviště v jedné obci, kterou má i zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště. Naše společnost s. r. o. chce tohoto zaměstnance vysílat na služební cestu, ale z jeho bydliště, jelikož místo - obec určení na služební cestu je pochopitelně blízko jeho bydlišti. Jak tuto situaci vyřešit dle zákoníku práce správně, aby z hlediska daňové uznatelnosti výpočtu cestovních náhrad bylo vše v pořádku?

Čtyřměsíční pracovní cesta

Je možné poslat zaměstnance (zaměstnavatel je s. r. o.) na 4 měsíce do Španělska na pracovní cestu? Bude si tam pronajímat byt a pracovat z domova. Je možné mu klasicky vyplácet diety a náhradu ubytování v prokázané výši?

Kurzy u pracovní cesty a vyúčtování

Firma využívá ve svém SW automatické načítání denních kurzů z ČNB. Tuto službu má nastavenou tak, že pro přepočty v účetnictví používá denní kurzy, a to kurzy z předešlého dne. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného se používá kurz vyhlášený ČNB a platný v den určení výše zálohy.

1) Pakliže firma bude účtovat o poskytnuté záloze v cizí měně, může použít kurz, který se jí pro den určení zálohy nabídne v „jejich“ denních kurzech užívaných pro účetnictví (tedy kurz z předešlého dne), nebo musí nahlédnout do kurzového lístku ČNB a použít kurz ČNB platný pro tento den, tj. pro den určení zálohy?

2) Předpokládáme, že stejný princip platí při vyúčtování zahraniční pracovní cesty ať už s poskytnutou zálohou, či bez ní (pak se používá kurz nástupu na pracovní cestu). Nedoplatek pracovní cesty bude vrácen v Kč a pro přepočet se použije kurz Zálohy nebo nástupu pracovní cesty? Přeplatek bude vrácen v cizí měně a pro zaúčtování se použije kurz z předchozího dne, který je použitý v účetnictví nebo kurz ČNB platný ke dni?

 

Náhrada za použití soukromého auta zaměstnancem - metodika výpočtu spotřeby dle WLTP

Spotřeba pohonných hmot je ve smyslu § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Manželka předložila velký technický průkaz (dále jen „TP"), kde je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 4,9 l/100 km dle metodiky NEDC. Automobil máme nový, který v době nákupu podléhal přechodu na novou homologaci dle metodiky WLTP. Při koupi auta jsme současně s velkým TP obdrželi prodejcem nazvaný „mezinárodní technický průkaz“ (EC CERTIFICATE OF CONFORMITY), ve kterém je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 7,3 l/100 km dle nové metodiky WLTP. V době pořizování automobilu v roce 2018 byl automobil sice vyroben, byl k němu vytištěn velký TP, který obsahoval původní hodnoty, ale automobil nám vydán být nemohl. Čekalo se na novou homologaci. Po provedené homologaci dle metodiky WLTP nám teprve automobil byl prodán s tím, že údaje ve velkém TP již zůstaly původní. Zaměstnavatel údaje o spotřebě 7,3 l/100 km neuznal a výpočet náhrady provedl dle údaje ve velkém TP, tedy se spotřebou 4,9 l/100 km. Tzv. mezinárodní technický průkaz obsahuje v jeho záhlaví odkaz na velký TP textem „Vydáno osvědčení o registraci vozidla, část II č .xxxxxxx“ a tento text a číslo se shoduje s textem a číslem v záhlaví velkého TP. Tento další dokument lze tedy považovat za nedílnou součást velkého technického průkazu. Můj dotaz zní, zda zaměstnavatel pro účely stanovení náhrady za používání soukromého vozidla na služební cestě musí trvat na původních nereálných údajích uvedených ve velkém TP, nebo zda pro stanovení náhrady může zohlednit reálné hodnoty dle metodiky WLTP uvedené v doplňujícím dokumentu. V této souvislosti upozorňuji, že zákoník práce v § 158 odst. 4 nehovoří o velkém technickém průkazu, ale zmiňuje pouze technický průkaz. Prosím o informaci co máme udělat, aby zaměstnavatel hodnoty dle WLTP uznal.

Stravné jen pro vybrané zaměstnance

Zaměstnanec má nárok na stravné od 5 hodin strávených mimo pracoviště. Musí zaměstnavatel vyplácet toto stravné všem zaměstnancům, nebo je v jeho kompetenci se rozhodnout, komu bude vyplácet? Musí zaměstnanec poskytnout podklady - vyplnit každý den od kdy do kdy byl na pracovní cestě? U řidičů by to znamenalo každodenně vyplňovat vyúčtování cesty?

Zahraniční stravné u podnikatele

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Doplňující otázka k dotazu DAUCID 23547 Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště

Jednalo se mi především o konkrétní situaci, kdy zaměstnanec vypomáhá na pobočce firmy ve městě, ve kterém zároveň bydlí. Pochopila jsem správně, že tedy za dobu cesty z a do konkétního místa pracovního výkonu zaměstnanci v tomto konkrétním případě stravné nenáleží?

Služební automobil a cesta do bydliště

Je možné, aby v situaci, kdy si zaměstnanec bere služební automobil na pracovní cestu po pracovní směně, jede s ním do bydliště a další den pokračuje do místa výkonu práce nemusel dodaňovat za část cesty ze zaměstnání do bydliště soukromé kilometry? Tato situace nastává, pokud zaměstnanec bydlí na trase pracovní cesty, např. pracuje v Praze, bydlí v Říčanech a na pracovní cestu jede do Brna a vezme si služební automobil už při odchodu z práce, aby další den v pracovní cestě pokračoval. Dodaňování takových případů je administrativně velmi náročné (naši zaměstnanci nemají auta k soukromému použití, jsme financováni z veřejných prostředků). 

Stravování zaměstnanců

Společnost A vysílá své zaměstnance pracovat pro firmu B. Firma B jim zajistí stravování těchto zaměstnanců formou oběda u jejich dodavatele. Hodnotu těchto obědů přeúčtuje firmě A. Pracovní doba u firmy B je minimálně 8 hodin. Jakým způsobem máme účtovat tyto obědy? Lze je účtovat jako klasické stravování - zákonná část do nákladů firmy, zbytek uhradí zaměstnanec. Lze uplatnit odpočet DPH? Na druhé straně by byl odvod DPN na výstupu z částky, kterou hradí zaměstnanci?