Expertní odpovědi

Český plátce- lékař uskutečňuje zdravotní službu- masáže přístrojem metodou, na kterou uplatňuje 21% sazbu DPH. Asi pětkrát v roce poskytne stejnou službu občanovi (OND) na Slovensku s tím, že lékař pojede na Slovensko, kde nemá ani sídlo, ani provozovnu. (Jeden úkon stojí cca 200 EUR). Zatíží poskytnutou službu slovenskému občanovi českou DPH?

Akciová společnost načerpala v r. 2023 bankovní úvěr, ke kterému si v r. 2023 uzavřela úrokový swap. Bankovní úvěr je v EUR a splácí se čtvrtletně. Úroková sazba je stanovena jako součet sazby 3-měsíční EURIBOR a přirážky 2,23 % p.a. V konfirmaci úrokového swapu (IRS) je uvedená pevná sazba úroku a dále jsou rozepsané nominální částky (=aktuální výše úvěru v daném čtvrtletí) a vypočtená částka úroků. Společnost vede k tomuto úrokovému swapu zajišťovací účetnictví (máme zpracovanou dokumentaci a test efektivity nám vyšel) a přecenění probíhá rozvahově. V roce 2023 společnost účtovala vypořádání úrokového swapu 221//373 a zároveň 373//562. Přecenění k 31. 12. 2023 jsme zaúčtovali 414//373 (přecenění vyšlo záporně). V roce 2024 máme vypořádání účtovat 221//373 a zároveň 414//562 (resp. 373//221 a zároveň 562//414)? Je tento postup správný? Jak by se měla účtovat podrozvaha při uzavření obchodu, při vypořádání a při přecenění? Podrozvahový závazek je součet Částky úroku z konfirmace úrokového swapu? Podrozvahová pohledávka je při uzavření stejná jako podrozvahový závazek a na konci roku se vypočítá jako podrozvahový závazek + reálná hodnota? Podrozvahový závazek tedy zůstává po celou dobu trvání úrokového swapu stejný a snižuje se pouze o vypořádané transakce (tzn. je to součet nevypořádaných položek Částky úroku z konfimace) a mění se vždy podrozvahová pohledávka?

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Penzion, s. r. o., nakupuje čaje, kávu a různé sladkosti (oplatky, bonbony) pro ubytované. Jsou všechny tyto náklady pro penzion daňově uznatelné? 

Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).

Ve veřejném rejstříku je zapsané pod právní formou družstvo, toto družstvo postavilo komplex garáží, které nejsou u žádné obytné budovy. Ve stanovách družstva je, že družstvo je založeno za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti garážování vozidel. Družstvo je poskytuje do nájmu do nájmu členům družstva, kteří se sami nebo jejich právní předchůdci na jejich pořízení podíleli členským vkladem. Zároveň je ve stanovách uvedeno, že je družstvo obchodní korporací a že předmětem činnosti družstva je pronájem nemovitostí a nebytových prostor a poskytovaní základních služeb s tímto pronájmem spojených. Členové družstva garáže užívají a platí za ně družstvu roční nájem. Ten je užíván na provoz a správu garáží. Jednu garáž družstvo pronajímá komerčně. Každý rok obdrželo družstvo od FÚ předepsanou částku daně – daň ze staveb byla placena pod kódem L, tedy „garáž vystavená odděleně od budovy“. Nyní družstvu FÚ oznámil, že usí zpětně za r. 2022 a 2023 doplatit daň z nemovitosti s tím, že stavby musí být daněny pod kódem O – tedy „ostatní druhy podnikání“. Pod tímto kódem pak prý je nutno platit daň i v dalších letech. Toto tvrzení odůvodňuje tím, že daňový subjekt má nemovitosti zařazené v obchodním majetku dle § 20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tuto skutečnost, tedy zvýšenou sazbu daně – „podnikání“ si také uplatní poplatník v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Dále uvádí, že dle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pro uklidnění FÚ uvádí, že za rok 2022 a 2023 nevznikne pokuta, neboť dle výpisu z KN jste neměli povinnost podat daňové přiznání (nebyla změna v katastru). 1) Je tvrzení FÚ o placení daně z nemovitostí pod kódem "O" správné a v případě že ne, jak postupovat? 2) Pokud je toto tvrzení správné, je možné se této změně do budoucna ubránit např. změnou některých vět ve stanovách? Nepovažujeme totiž za logické, aby družstvo, které nepodniká, platilo daň z nemovitosti jako podnikající osoba. 3) Je možné, aby FÚ požadoval zpětné doplacení daně z nemovitosti za r. 2022 a 2023, zvláště za situace, kdy sám družstvu zasílal výměr odpovídající kódu "L"? Pro družstvo by doplatky činily značné neočekávané výdaje.

S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?

Společnost A kupuje 100% podíl ve společnosti B za cenu 400 tisíc a stává se tedy jediným společníkem. Společnost B má základní jmění ve výši 200 000 Kč. Jak proúčtovat u společnosti A tuto transakci?

Společnost a. s. si od druhé společnosti pronajala pozemky na výstavbu FVE. FVE bude vybudována na jednom z pronajatých pozemků a přes okolní pronajaté pozemky bude vybudována příjezdová komunikace. Buď bude stavební povolení vydáno na výstavbu komunikace na dobu 30 let (dočasná stavba) nebo bez časového omezení. Jak lze investici do cizího majetku řešit? Pronajímatel dá souhlas se stavbou. Je příjezdová komunikace na pronajatém pozemku stavbou, kterou odepisuje nájemce? Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení pozemku, protože pozemek technicky zhodnotit nelze? V případě, že nájemce bude odepisovat komunikaci a stavební povolení bude vydáno na 30 let, uplatní se časové odpisy? Je v oblasti daní v této situaci ještě nějaké riziko? 

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Zaměstnanci jedou na školu v přírodě a je s nimi uzavřena dohoda o provedení práce. V dubnu 2024 mám 1. svátek a dále budou pracovat i v sobotu a neděli. Jaká bude výše příplatků u dohod o provedení práce za sobotu a neděli? Za svátek předpokládám 100 %. 

Zaměstnanec vlastní družstevní podíl k bytu. V letošním roce požádal o převod bytu do soukromého vlastnictví. Byt bude převeden v lednu 2025. Jakou bude mít daňovou povinnost, pokud bude chtít byt prodat? V současné době v tomto bytě nebydlí, bydlí tam jeho syn. Pokud bude muset prodej bytu dodanit, jakou hodnotu bytu může použít v porovnání s prodejní cenou bytu?

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

Target profit forward - boosted exact knock-out" - účtování ocenění k rozvahovému dni Na základě konfirmace z banky má společnost finanční nástroj "TPF Boosted Exact Knock-Out", ke kterému banka stanovila k 31.12.2023 ocenění v CZK z pohledu klienta. Má společnost ve svém účetnictví zaúčtovat ocenění k rozvahovému dni? Pokud ano, jakým účetním zápisem má být ocenění k rozvahovému dni zaúčtováno? Podstata finačního nástroje: Banka a společnost má sjednáno 24 rozhodných dnů uplatnění opce, ke kterému je společnost povinna provést směnu EUR do Kč. Je dán forwardový kurz (tzv. zajištěný kurz). Ke každému z 24 rozhodných dnů uplatnění opce je zjištěn kurz ČNB k tomuto datu (tzv. fixing). Ke každému rozhodnému dni uplatnění opce je provedeno porovnání "zajištěného kurzu" a "fixingu". Pokud je zajištěný kurz vyšší než fixing nebo je zajištěný kurz roven fixingu, pak je společnost povinna provést směnu částky 100 000 EUR za zajištěný kurz (tj. pro společnost výhodné). Pokud je zajištěný kurz nižší než fixing, pak společnost směňuje částku 150 000 EUR za zajištěný kurz (tj. pro společnost nevýhodné). V rámci finančního nástroje je definován "target profit", který je vypočten jako rozdíl: (zajištěný kurz - fixing) * směnná částka. Target profit se rovná kladnému kumulativnímu součtu rozdílů kurzů vypořádaných transakcí (tj. pouze zisku), pokud je z transakce realizována ztráta, do "target profit" vstupuje ve výši 0,- Kč. V souvislosti s "target profit" je stanovena hranice "target profit level". Pokud je v kumulaci dosažen zisk z realizovaných transakcí roven nebo vyšší než stanovená částka "target profit level", všechny budoucí splatnosti zanikají (kromě té nejbližší - ta je za upravených podmínek realizována jako poslední).

Manžel je v režimu paušální daně. Zároveň má ve vlastnictví byt, který nabyl před manželstvím(tedy byt není v SJM). Byt se bude pronajímat. Příjmy z pronájmu by znemožnily uplatnění režimu paušální daně. Proto by manžel chtěl, aby byt pronajímala manželka. Je to možné, např. na základě smlouvy o výpůjčce mezi manželi? Nebo ani není nutné smluvní vztah mezi manželi v tomto případě upravovat? 

Nezisková organizace vlastní byty, které pronajímá výhradně jako sociální bydlení osobám nebo rodinám, které jinak těžko získávají bydlení (s tím, že se nájemníci mj. učí pravidelným platbám a péči o pronajatý byt). Jak se má takový byt danit daní z nemovitostí? Je osvobozený od daně dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 7, nebo se daní jako klasická jednotka pro bydlení (R) nebo jako jednotka soužící pro podnikání - nájem (U).