Prodej automobilu z majetku firmy a odvod DPH

V r. 2017 jsme koupili ojetý osobní automobil od soukromé osoby, tzn. nebylo možné odečíst DPH na vstupu. Nyní v r. 2018 přecházíme z podnikání FO na s. r. o. a automobil chceme vyřadit z majetku FO do osobního užívání. Při vyřazení musíme odvést DPH, ačkoliv jsme ho nemohli uplatnit na vstupu? Pokud ano, tak z jaké částky? Můžeme použít daňovou zůstatkovou cenu nebo cenu obvyklou?

Pronájem darované nemovité věci

Soukromá osoba (nemá IČO) pronajímá darovanou nemovitou věc (výrobní hala) např. manželovi (vlastní s. r. o.). Když je příjem cca 50 000 Kč/měs., stačí příjmy z pronájmu uvést do svého daňového přiznání (kde může uplatnit náklady 30 %) nebo musí vést účetnictví s tímto příjmem? Musí přiznat hodnotu nemovitosti finančnímu úřadu či jinému úřadu? Když v ročním vyúčtování zaplatí daň 15%, musí platit sociální či zdravotní pojištění (příjem pronájem)? Platí se nějaká darovací či jiná daň?

Oproti tomu firma: Má odhad na nájem a uzavřenou smlouvu zatím na dobu neurčitou, platí nájemné. Když nájemce potřebuje zabezpečit objekt (smluvně ošetřeno tak, že pronajímatel nechce investovat nic, ale se změnou souhlasí), musí zhodnocení pronajatého majetku (bezpečnostní dveře, nová vrata, plot…) podle výše nákladů nad 40 000 odpisovat, jako kdyby investoval do svého majetku? I když investuje do pronajaté dílny a v případě ukončení smlouvy to pravděpodobně zůstane pronajímateli, protože to nájemce má zabudované? Vybavení kanceláře – koberec, stoly, skříně – když částka nepřesáhne 40 000 Kč/rok, ale jsou v pronajaté budově, může se vše sledovat odděleně – a účtovat do přímých nákladů (max. časově rozlišit) nebo se musí odpisovat?

Prodej majetku pronajímaného v § 9

Nepodnikatel, příjmy pouze z pronájmu movitých a nemovitých věcí v § 9 ZDP, plátce DPH. V roce 2015 jako soukromá osoba koupil traktor s DPH, po měsíci se traktor začal pronajímat s DPH firmě, odvádí se DPH, uplatnil si DPH z nákupu traktoru se začátkem pronájmu, traktor je odepisován po dobu 5 let. Nyní k 30. 11. 2018 bude pronájem ukončen, protože chce traktor prodat. Musí prodat traktor s DPH a odvést, protože ho používal pro ekonomickou činnost, nebo je to považováno za soukromý majetek a může prodat bez DPH a příjem se zdaňuje v § 10 nebo v § 9 ZDP? Pokud by traktor neprodal (např. nenašel by kupce), musí se i tak odvést DPH a z jaké částky (např. ze zůstatkové ceny)? Pokud ano, k jakému datu se odvede DPH? 

Technické zhodnocení u serveru

Koupili jsme server v hodnotě do 40 000 Kč a budeme k němu dokupovat disky v hodnotě také do 40 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení tohoto disku? Co v případě, že je dokoupíme až příští rok a překročíme hranici 40 000 Kč? 

Kolaudace a zařazení do užívání

Společnost s r. o. koupila rozestavěnou stavbu bez čísla popisného, na které nechala provést dokončovací práce a nechala ji zkolaudovat. Zařadím tuto nemovitou věc do užívání dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo až dnem, kdy bylo přiděleno číslo popisné a provedena změna na katastrálním úřadu?

Účetní odpisy majetku

Společnost s r. o. zakoupila nemovité věci, kde by chtěla, aby účetní odpisy se rovnaly daňovým odpisům. U ostatního majetku účtuje o účetních odpisech rozdílně od daňových. Lze u účetních jednotech kombinovat tento rozdílný způsob účtování odpisů?

Zařazení nakoupeného DHM do účetnictví

Firma s. r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, koupila starý, ale funkční televizní kabelový rozvod (TKR), který byl účetně i daňově odepsaný. TKR je skládal ze zařízení v odpisové skupině 2 a vedení v zemi v odpisové skupině 4. Pořizovací cena prodejce byla 7.704.970,- Kč, zůstatková hodnota z účetnictví činila 2.179.000,- Kč. Prodejce v účetnictví nerozlišoval dvě odpisové skupiny a vše vedl v odpisové skupině 4. Podle pořizovacích cen tvořil podíl odpisových skupin 4 a 2 cca 50%:50%. Prodejce i kupující se dohodli, že pro stanovení kupní ceny si nechají vypracovat znalecký posudek. Znalecký posudek se skládal ze zůstatkové ceny majetku 2.179.000,- Kč, a z ušlého výnosu do roku 2020 ve výši 8.780.000,- Kč. Prodávají a kupující se nakonec dohodli na smluvní ceně 11.907.000,- Kč. Jak na základě uvedených skutečností zaúčtovat uvedenou kupní cenu?

a) Rozdělit kupní cenu na dvě části a částku 5.953.500,-Kč zaúčtovat jako soubor zařízení v odpisové skupině 2, částku 5.953.500,- Kč jako vedení místní telekomunikační v odpisové skupině 4?

b) Nebo existuje ještě jiný daňově uznatelný způsob zaúčtování?

Ukončení činnosti sdružení fyzických osob

Dva podnikatelé podnikající v rámci sdružení ještě podle starého občanského zákoníku nyní chtějí ke konci roku tuto svoji společnost činnost ukončit. Jaký bude daňový dopad při vyrovnání spoluvlastnických podílů na budovách, když si budou rozdělovat budovy, které byly dosud v jejich spoluvlastnictví tak, že každému nyní připadnou jednotlivé konkrétní budovy a bude případně nějaké finanční dorovnání. Bude toto rozdělení podléhat dani z nabytí nemovitých věcí a je potřebný znalecký posudek na nemovité věci? Dále jsou spolumajiteli zemědělské techniky, kterou si nyní také rozdělili, aby každému připadl určitý stroj. Tyto stroje se musí každému z nich prodat nebo je možno udělat jinak? A budou moci pokračovat v odpisech nebo bude nutné nové odpisy? 

 

Technické zhodnocení u majetku pod limitem 40 000 Kč - rozpor s vnitřní směrnicí

Po datu zařazení movitého hmotného majetku (limit je nad 40 000 Kč) dochází často k jeho technickému zhodnocení. Sledujeme limit 40 000 Kč ročně na každém majetku proto, abychom na konci roku byli schopni vyhodnotit, zda budeme účtovat jako TZ majetku, nebo zaúčtovat do nákladů, pokud je TZ majetku pod 40 000 Kč. Ve směrnici k účetnictví je TZ stanoveno dle § 33 ZDP: tzn. limit nad 40 000 Kč je TZ, částka pod 40 000 Kč je nákladem. Lze dát náklady charakteru TZ v souhrnné částce pod 40 000 Kč (tzn. např. 35 000 Kč) do vstupní ceny k majetku jako jeho TZ (dle § 33 odst. 1 ZDP), přestože je ve vnitřní směrnici informace, že to má být náklad (provedené TZ je do limitu 40 000 Kč)? Lze postupovat takto různě u různých majetků, tzn. někdy u majetku považovat částku pod 40 000 Kč jako TZ, někdy u majetku toto TZ pod 40 000 považovat za náklad? Hrozí nám nějaké sankce?

Prodej vyřazeného auta z majetku a DPH

Manžel je fyzická osoba podnikající a vede účetní evidenci. V roce 2010 jsme zakoupili ojeté auto za 100 000 Kč. Faktura byla vystavená bez DPH, a to z toho důvodu, že vozidlo firma koupila před 1. 4. 2009 - plnění osvobozené od daně. A tak jsme si DPH uplatnit nemohli. V roce 2015 byl proveden poslední odpis. V roce 2016 jsme vyřadili auto z majetku a DPH jsme při vyřazení nepřiznávali. Musím toto dávat do příjmů a musím odvádět DPH?