Expertní odpovědi
OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?
Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. x, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?
Plátce DPH prodává auto koupené v roce 2022 za 440 000 Kč+ DPH. Toto auto bylo po celou dobu používáno k podnikání z 60% (uplatněn částečný odpočet DPH). Nyní toto auto prodává za 75 000 Kč včetně DPH. Jaké částky uvést na vystavené faktuře za auto a v přiznání k DPH (které řádky), aby se zohlednilo 60% využití pro podnikání a možnost uplatnění jen částečného odpočtu při nákupu?
Fyzická osoba OSVČ je identifikovanou osobou z důvodu reklam na facebooku. Chtěla bych se zeptat, zda vyměřená uhrazená DPH bude v daňové evidenci daňovým nákladem?
Když byly společnosti s ručením omezeným odcizeny zásoby dřeva, viník byl dohledán policií a nyní škodu splácí, jak je to s odvodem DPH z příjmu obdrženého jako náhrada škody? Škoda byla vyčíslena bez DPH a viník tuto částku postupně splácí.
Daňový rezident ČR, plátce paušální daně, má příjmy z podnikání v tuzemsku cca 1mil. ročně. Má v úmyslu začít nabízet ke krátkodobému pronájmu svůj apartmán v Španělsku. Dle mého názoru se jedná o ubytovací služby, tedy příjmy ze živnosti, ne nájmu.
Lze tento příjem připočíst k tuzemským příjmům a v případě, že nepřekročí obrat 1,5 mil. Kč, zůstane v režimu paušální daně a nemusí podávat daňové přiznání?
Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?
Fyzická osoba-OSVČ vede daňovou evidenci. Je vlastníkem bytového domu a pozemků. Budovu i pozemky vložil do obchodního majetku. V letošním roce zahájil na domě rekonstrukci. Součástí rekonstrukce bude i zabudování výtahu. Může být výtah pro účely odpisování zařazen do 3. odpis. skupiny nebo musí být zařazen jako technické zhodnocení budovy do 5. odpis. skupiny. V příštím roce se rozhodl ukončit podnikatelskou činnost a majetek převést do osobního užívání. Má toto rozhodnutí vliv na sepsání smlouvy o dílo se stavební firmou, buď na jméno-soukromou osobu nebo na IČO? Jaký bude postup účtování v daňové evidenci po vyřazení majetku (odpisy, zůstatková cena, pozemky a další hmotný majetek). Po ukončení podnikatelské činnosti bude nutné upravit základ daně o závazky a pohledávky? Děkuji.
Lékárna přijímá benefitové poukázky od kupujících a následně je fakturuje příslušné firmě (Edenred, Sodexo apod.). Jelikož k zúčtování z hlediska DPH a tržeb dochází až v momentě uplatnění zákazníkem, kdy projde prodej účetním systémem, lékárna na konci měsíce tyto poukázky vyfakturuje benefitové firmě. Vydaná faktura MD 311... D 315... . Jak vynuluji účet 315, nebo mám účtovat jinak?
Společnost pořídila soubor movitých věcí v hodnotě 167 tis. Kč do nebytových prostor, které jsou určeny k pronájmu (nájem je zdanitelný ne osvobozený), o kterém neúčtuje jako o účetním souboru hmotného dlouhodobého majetku, ale časově tyto pořizovací náklady společnost rozliší pod dobu 3 let. Společnost při pořízení uplatnila plný nárok na odpočet DPH, protože souvisí tento soubor se zdanitelným nájmem. V případě, že by došlo v budově k obsazení nájemce, se kterým bude uzavřen osvobozený nájem, jak se postupuje z hledisku nároku na odpočet DPH - provede se jednorázová úprava DPH dle paragrafu 77 zákona o DPH? Jaká je lhůta pro posuzování tohoto vyrovnání DPH?
Zaměstnavatel (obchodní společnost, podvojné účetnictví) se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům od roku 2024 peněžité odměny při životním nebo pracovním jubileu.
Pravidla pro výplatu těchto odměn jsou formulovány v interní směrnici zaměstnavatele. Všichni zaměstnanci jsou s touto směrnicí seznámeni.
Na straně zaměstnance: odměna bude vyplácena společně se mzdou, podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, je zdanitelným příjmem.
Na straně zaměstnavatele: jedná se o daňově uznatelný náklad.
Je tento postup správný s ohledem na změny od 1.1.2024? Do konce roku 2023 byly poskytovány nepeněžní zaměstnanecké benefity, u příležitostí stanovených ve vyhlášce o FKSP.
Vlastník nemovitosti koupil nemovitost v roce 2005 za 15 mil. Kč. Tato nemovitost nikdy nebyla odepisována a nyní v roce 2024 by jí chtěl začít odepisovat. A nyní mám 2 hypotetické situace. 1. Vlastník pronajal nemovitost v roce 2006 do roku 2011. Následně ji sám provozoval a pak ji znovu pronajal v roce 2021. Měl by odepisovat od kupní ceny z roku 2005 či od reprodukční ceny v roce 2021? 2. Vlastník pronajal nemovitost v roce 2012 a následně ji měl pronajatou až do současnosti. Nájemce se třikrát změnil, naposled v roce 2022. Mají být odpisy dle reprodukční ceny z roku 2012 či 2022?
Společnost podepsala smlouvu o nájmu stroje na 2 roky, součástí nájemní smlouvy je instalační poplatek (doprava, doprava a zaškolení), jehož zaplacením je podmíněno dodání stroje. V případě skončení nájmu bude o instalační poplatek ponížena odkupní cena. Je instalační poplatek součástí běžného nájmu, nebo má být časově rozlišen po dobu trvání smlouvy?
Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)
Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.
Naše společnost, plátce DPH prodává travní koberce, které jsou ve snížené sazbě daně 12 % DPH. Pokud je na faktuře uvedena i doprava, je účtována také ve snížené sazbě daně 12 % DPH (vedlejší výdaj). Jaké budou sazby daně na faktuře pokud bude fakturován travní koberec Kč 100 000 Kč, doprava 5 000 Kč a pokládka 40 000 Kč. Bude pokládka a doprava v základní sazbě daně a travní koberce ve snížené, nebo je to celé je bráno jako služba v základní sazbě daně?
Jako FO, která není OSVČ mám pronajatý rodinný dům, kde jsou dva byty a jeden nebytový prostor. Tento dům mám pronajat za 50 000 Kč měsíčně. Tento dům dále podnajímám. Jeden byt za 20 000 Kč, druhý za 15 000 Kč a nebytový prostor za 45 000 Kč. Nebytový prostor pronajímám mému vlastní s. r. o. a jedná se o cenu obvyklou. Mohu oproti celkovému příjmu 80 000 Kč uplatnit náklady 50 000 Kč, které platím za pronájem a další náklady jakou auto apod., případně alespoň paušální výdaje 30 %? A mohu podnájem danit v § 9 ZDP, nebo jestliže nevlastním danou nemovitost, tak to musím danit v jiném paragrafu?
Společnost pořádá rekvalifikační kurzy, které jsou částečně hrazeny účastníkem kurzu a částečně z úřadu práce. Účastník zaplatí zálohu a po dokončení kurzu je vystavena faktura přímo na účastníka kurzu na celou hodnotu kurzu s odpočtem zálohy, kterou zaplatil, ale doplatek příjde z bankovního účtu úřadu práce. Má společnost nějak účtovat o tom příspěvku z ÚP? K dispozici má společnost Potvrzení o poskytnutí příspěvku na úhradu kurzu, kde se píše:
"Příspěvek vyplatí Úřad práce se souhlasem zájemce o kurz přímo na účet vzdělávacího zařízení uvedený v bodě I.4.4. tohoto Potvrzení. Za tímto účelem vystaví po ukončení kurzu vzdělávací zařízení účastníkovi finální fakturu, kterou mu prostřednictvím Databáze předá, přičemž k vystavené faktuře bude mít prostřednictvím Databáze přístup rovněž Úřad práce. Ve faktuře budou uvedeny informace o výši a uhrazení zálohové platby účastníkem a vyčíslena zbývající částka k úhradě, a to ve výši příspěvku."
Společnost má v tržbách celou hodnotu kurzu prostřednictvím faktury, je tedy nutné o tom příspěvku nějak účtovat nebo stačí jen úhradu od ÚP napárovat k faktuře?
Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.
Máme zde dvě firmy (A a B), které jsou předmětem podnikání propojené, kde firma A zaměstná člověka na HPP. Zaměstnanec bude pracovat z cca 20 % pro společnost A, 80 % pro společnost B. Může společnost A přefakturovávat společnosti B mzdové náklady zaměstnance? Pokud ano, musí být mezi společnostmi uzavřená ohledně výše zmíněného nějaká smlouva? Když se bude jednat čistě o přefakturaci mzdových nákladů bez žádné přirážky, bude firma A fakturovat s DPH?