Daňové výdaje (náklady)

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Může si nezisková organizace, zapsaný spolek, zvýšit ve směrnici hranici pro drobný dlouhodobý majetek na 80 000 Kč a pořízený majetek tak účtovat přímo do nákladů?

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Občan zakoupil byt před 10 lety a hned ho začal pronajímat. V témže roce dostal jiný byt darem od svých rodičů, jeho hodnotu neměl určenou, tento byt také ihned pronajal. U obou bytů uplatňoval od začátku skutečné výdaje, za rok 2025 by chtěl využít výdaje procentem a uplatnit i odpisy. Jak stanovit pořizovací cenu pro odpisy? Je možné u obou bytů nechat udělat nový odhad, který stanoví jejich hodnotu platnou k 1. 1. 2025? Odhad hodnoty bytu musí provést odhadce, nebo je možno využít i odhad realitního makléře? V případě, že by musela být u zakoupeného bytu použita jako pořizovací cena částka za kterou byl byt zakoupen, je možno začít v r. 2025 odepisovat z této částky jako v 1. roce, neboť odpisy nikdy nebyly využity a tím pádem je lze považovat za přerušené? Pokud by se občan rozhodl i nadále využívat skutečných výdajů, mohl by do nich zahrnovat i vše, co v r. 2025 uhradil do fondu oprav SVJ?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Fyzická osoba nakupuje podílové listy ze svého podnikatelského účtu. Jaký je postup účtování, evidence, účtování při případném prodeji (v případě zisku nebo ztráty) v daňové evidenci? 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby i od právnické osoby. Budou úroky, které budou za rok 2025 vypočteny, vstupovat přímo do daňově uznatelných nákladů roku 2025, nebo se jedná o daňově neuznatelné náklady až do okamžiku jejich skutečné úhrady? Úhrada úroků bude pravděpodobně provedena až v roce 2026, případně 2027, kdy společnost splatí celý dluh. 

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

Naše společnost uzavřela pracovní poměr se zaměstnancem v řídící funkci, který má bydliště mimo dojezdovou vzdálenost do místa výkonu práce. Bylo dohodnuto, že firma bude tomuto zaměstnanci přispívat, resp. hradit náklady na pronájem bytu v blízkosti místa výkonu práce. Pokud by nájemné bylo na straně firmy účtováno do nedaňových nákladů, je nutné nájemné na straně zaměstnance přidaňovat? 

V 30.12.2024 společnost pořídila DHM - zdravotnický přístroj, který zařadila do užívání k datu pořízení. Daňové odpisy v roce 2024 byly přerušeny a účetně byl majetek odepisován od 1/2025 do 7/2025. V srpnu roku 2025 došlo k vrácení přístroje dodavateli a byl vystaven opravný daňový doklad. Zajímá mě nyní jak celou transakci správně zaúčtovat a jaké budou daňové dopady jednotlivých účetních operací, zejména již provedených účetních odpisů.

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Firma s. r. o. chce pro své zaměstnance zřídit relaxační místnost a do ní pořídit posilovací stroje, kulečník, stolní fotbal, stůl na stolní tenis. Jde pro firmu o daňový náklad a u strojů nad 80 000 Kč k zařazení do DHM a jeho odpisování. 

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. je v pronájmu. Potřebuje vyměnit dosavadní světla za nová. Nové světla budou LED, původní nebyly. Světel je 10 ks, cena za jedno 15 000 Kč, bude je možno odmontovat. Bude se jednat o technické zhodnocení? Pokud by byla cena pod 80 000 Kč, může jít tento náklad rovnou do nákladů?

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Závěry žalovaného, tak jak je výslovně formuloval, jsou ve vzájemném rozporu. Důsledky těchto závěrů navíc nejsou logické. Pokud právě zpochybnění nákladů bylo důvodem k přechodu na pomůcky, pak z nich nelze vycházet jakožto z nezpochybněného důkazu. Z textu zákona vyplývá, že daňově uznatelnými náklady mohou být pouze náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pokud tedy žalovaný měl za to, že evidované výdaje stěžovatelky nejsou daňově uznatelnými náklady, popř. je stěžovatelka vykázala v nesprávném zdaňovacím období, pak z těchto sporných nákladů logicky nelze vycházet jako nezpochybněného důkazu při stanovení daně podle pomůcek. Zároveň by za této situace postrádalo jakýkoliv smysl, aby žalovaný upravoval výnosy a nikoliv náklady.

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.