Daňové výdaje (náklady)

Poplatník pořídil a začal pronajímat byt v roce 2024. V roce 2024 použil paušální výdaje ve výši 30 %. V roce 2025 se ale rozhodl, že začne používat skutečné výdaje. Jak bude uplatňovat odpisy majetku? Bude použit odpis za první rok nebo až za druhý rok?

Jaké je správné řešení kombinace zrychleného odpisování, technického zhodnocení a podmínek investiční pobídky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP")? Společnost odpisuje budovy zrychleným způsobem dle § 32 ZDP a zároveň čerpá investiční pobídku ve formě slevy na dani, přičemž jednou z podmínek jejího uplatnění je povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy v každém zdaňovacím období. Odpisování technického zhodnocení při zrychlené metodě: Dle § 32 odst. 3 ZDP platí, že při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o technické zhodnocení se odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny stanoví jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Tím fakticky dochází k „restartu" odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Existuje v případě čerpání investiční pobídky jakákoli zákonná výjimka nebo odchylka od tohoto standardního nevýhodného postupu odpisování technického zhodnocení u zrychlené metody? Tj. musí společnost čerpající investiční pobídku postupovat při odpisování technického zhodnocení vždy dle § 32 odst. 3 ZDP bez jakékoli modifikace? Zatřídění technického zhodnocení do nákladů vs. zvýšení vstupní ceny: V případě, že technické zhodnocení budovy nepřesáhne zákonný limit 80 000 Kč (dle § 33 ZDP), má společnost obecně možnost rozhodnout se, zda toto technické zhodnocení: a) uplatní přímo jako daňově účinný náklad (tj. nepovažuje ho za technické zhodnocení), nebo b) zahrne ho do vstupní/zůstatkové ceny majetku a bude ho odpisovat. Dotaz zní: Je tato volba zachována i v případě, kdy společnost čerpá investiční pobídku a má povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy? Nebo je společnost v takovém případě povinna technické zhodnocení do limitu 80 000 Kč vždy zahrnout do vstupní ceny a odpisovat (za účelem maximalizace odpisů), případně naopak vždy uplatnit v nákladech?

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Dcera obdržela darem v roce 2025 byt od rodičů (hodnota stanovená znaleckým posudkem byla 4,2 mil. Kč, nebude tedy oznamovat dar na FÚ). Od 6/2025 byt začala pronajímat. Může uplatnit odpisy z darovaného bytu počítané z odhadní ceny? Může uplatnit v daňových nákladech příspěvek do fondu oprav?

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila tiskárnu za 4 000 Kč od společnosti Allegro sp., po dodání tiskárny a daňového dokladu bylo zjištěno, že jednatel firmy neuvedl do fakturačních údajů při objednávce IČO a DIČ společnosti, takže u faktury vystavené společností Allegro sp. je uvedeno jako kupující pouze jméno jednatele české společnosti. V tomto případě česká společnost neudělá samovyměření DPH (reverse charge)? Může si česká společnost uplatnit tiskárnu do daňových nákladů (DPPO za rok 2026)? Jaké bude správné účtování dokladu, má se doklad proúčtovat přes účet MD 335/D 221, MD 501/D 335?

Lze posuzovat práci trenéra (má platnou trenérskou licenci) pro zapsaný spolek (kolektivní sport – děti) jako nezávislé povolání? Spolek umožňuje trenérovi využívat prostory k tréninkům, které má pronajaté, a sportovní vybavení, které má v majetku, ale způsob vedení tréninků, jejich rozvrh a četnost je vyloženě v dikci trenéra. Jedná se o práci při zaměstnání nebo studiu. Nejedná se ovšem o nahodilou činnost. Lze se opírat o znění rozsudku NSS z 21. 9. 2011 čj. 8 Afs 56/2010-73? Ve zdůvodnění bod bodem 28 je uvedeno: „Legální definici nezávislého povolání ani výčet činností, které pod daný pojem spadají, žádný právní předpis neobsahuje. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, čj. 8 Afs 56/2010-73, č. 2571/2012 Sb. NSS, ve vztahu k obsahu tohoto pojmu lze podpůrně využít § 22 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, kde se v souvislosti s daňovými nerezidenty operuje s pojmem nezávislá činnost. Při vědomí, že některé z tam uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. Pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku.“ Mohl by tedy trenér svou odměnu zdaňovat podle § 7 ZDP a uplatňovat výdaje s 40% paušálem? Lze na jeho služby pohlížet jako na činnost, ke které nemusí být nutně živnostenský list?

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Fyzická osoba začne pronajímat nemovitost a chce současně pomocí reprodukční ceny začít uplatňovat odpisy. Může být reprodukční cena stanovena pomocí nástrojů (například CenovaMapa.cz nebo Valuo) nebo je bezpodmínečně nutný znalecký odhad? V případě, že využije reprodukční cenu a začne uplatňovat odpisy, může pronajímat jako fyzická osoba nepodnikající (danit příjem podle § 9) nebo musí vložit nemovitost do obchodního majetku a pronajímat jako fyzická osoba podnikající (danit podle § 7)? Hledám variantu, jestli existuje způsob, jak začít uplatňovat odpisy a zároveň danit podle § 9, aby nebylo nutné řešit živnost.

Zaměstnanci je přidělen osobní automobil pro služební i soukromé účely. Společnost hradí zaměstnanci také veškeré výdaje na pohonné hmoty, tedy nejen za pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty tímto vozidlem. Jedná se o nepeněžní benefit sjednaný v pracovní smlouvě. Pohonné hmoty, které souvisí se soukromým používáním, představují zdanitelný příjem na straně zaměstnance, který podléhá rovněž odvodům pojistného. Veškeré PHM jsou průběžně během měsíce účtovány: MD 501/D 221(211), MD 343/D 221(211). Dotazy: Když je po skončení měsíce zjištěna výše PHM pro soukromou spotřebu, je možno tuto část PHM (benefit) přeúčtovat např. tímto způsobem: MD 527/D 501, MD 527/D 343? Pokud je tento benefit upraven/sjednán smlouvou se zaměstnancem, jedná se o daňový náklad společnosti, ebo se dle pokynu D-59 K § 24 odst. 2 jedná vždy o nedaňový náklad společnosti?

Česká firma, plátce DPH, opouští nájemní prostory, bohužel musí podle smlouvy předčasně ukončit nájemní vztah a vznikají jí tyto náklady s tím spojené, u kterých nevíme jejich daňovou uznatelnost. Máme na účtu Výdaje příštích období částku, která představuje časové rozlišení rentfree z důvodu toho, že jsme prvních 6 měsíců nemuseli platit nájemné; tuto částku budeme ke dni ukončení nájemní smlouvy muset zaúčtovat jednorázově do výnosů ve výši jeho konečného stavu, který doposud nebyl rozpuštěn? Pronajímatel nám bude vystavovat smluvní pokutu na částku cca 400 000 Kč z důvodu předčasně ukončeného nájmu. Za standardních okolností bychom ještě platili poslední 4 měsíce nájmu za cca celkem 600 000 Kč. Ve finále se nám tedy tato smluvní pokuta ekonomicky vyplatí více než platit zbylé nájemné.  V pronajatých prostorách jsme provedli TZ, které jsme se souhlasem vlastníka daňově odpisovali. Daňová zůstatková cena je ke dni ukončení nájmu 130 000 Kč. Pronajímatel souhlasil, že se s námi vypořádá za toto TZ a uhradí nám za něj 70 000 Kč. Zde jsme nastudovali, že do výše úhrady bychom mohli mít daňovou zůstatkovou cenu TZ daňově uznatelnou, je to tak? 

Zaměstnanec ve smlouvě o penzijním připojištění sjednán také typ penze „výsluhová“, kdy je možné po 15 letech vybrat až 50 % peněz. Splňuje smlouva podmínky pro příspěvek zaměstanavatele, který je osvobozen a zároveň do 50 000 Kč daňově uznatelný?

Společnost nestihla lidem na DPČ a DPP, kteří už ve společnosti nepracují, proplatit nevybranou dovolenou do konce roku, ale až do ledna s výplatou v únoru. Je možné proúčtovat do roku 2025 MD 521/D 383 hrubé mzdy a bude to daňově uznatelný náklad? A odvody budou zřejmě nedaňové, mám je  účtovat? Případně má tento případ i nějaké jiné konsekvence?

V roce 2023 bylo dokončeno a předáno stavební dílo. Z ceny díla bylo sjednáno zádržné ve výši 1 100 000 Kč na úhradu nároků z odpovědnosti za vady. V roce 2024 se zhotovitel a objednatel dohodli, že zádržné z ceny díla bude zhotoviteli vyplaceno a objednateli bude vystavena bankovní záruka ve výši zádržného s platností záruky do konce roku 2028. V roce 2025 se vyskytly na stavebním díle vady a objednatel uplatnil u banky bankovní záruku. Banka vyplatila z bankovní záruky částku požadovanou objednatelem (1 000 000 Kč) a tuto částku si následně inkasovala z účtu zhotovitele. Jak zaúčtovat u zhotovitele vyplacenou bankovní záruku? Bude se jednat o daňově uznatelný náklad?

Společnost A s. r. o. umístila v letech 2019–2020 na zpevněné manipulační ploše pronajaté od společnosti B s. r. o. sestavu tzv. kontejnerových modulů. Umístění bylo provedeno s vědomím vlastníka pozemku – společnosti B. Společnost A účtovala o této investici na účtu 042 (s přepokládaným budoucím daňovým odpisováním movité věci v 3. odpisové skupině, CZ-CPA 25.11.10 „Kovové montované stavby“). Postupem času při dokončování sestavy modulů v jeden funkční objekt (cca 100 m2) došlo s ohledem na jeho připojení k vnitroareálové vodovodní, kanalizační a elektro přípojce k nejasnostem, zda se jedná o movitou či samostatnou nemovitou věc. Právo stavby nebylo vlastníkem pozemku právně zřízeno, k zahájení stavebního řízení nedošlo. Modulární kancelářský objekt společnost A stále eviduje na účtu 042 a odpisování zatím nebylo zahájeno. V současnosti je vedeno jednání mezi společností A a B, kdy je sporné, zda se jedná o movitou věc nebo o stavbu dočasnou či trvalou, tedy zda náleží modulární objekt společnosti A (zhotoviteli objektu) nebo zda náleží společnosti B (vlastníkovi pozemku). Mezi společnostmi došlo k návrhu, že by společnost B uhradila společnosti A na základě uzavřené dohody o narovnání částku odpovídající ceně objektu podle znaleckého posudku a společnost B by následně zařadila tento objekt do svých aktiv. Ve vztahu k objektu byl před realizací vznesen ústní dotaz na místně příslušném stavebním odboru, zda je vyžadováno stavební povolení či ohlášení stavby. Bylo sděleno, že pokud bude na pozemku umístěn kontejnerový objekt, není potřeba stavební povolení ani ohlášení (výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně - § 103 odst. 1 stavebního zákona). V průběhu realizace však došlo k přehodnocení situace (názorové neshody ohledně pevného spojení se zemí). Společnost B však neměla od společnosti A zřízeno písemné právo stavby (jen ústní), navíc se vše odehrávalo v "době covidové", takže žádné stavební řízení nebylo zahájeno. Objekt nemá kolaudaci a není evidován v katastru nemovitostí (ani nebyl zatím k zápisu navřen). Jak správě účetně a daňově vypořádat takovou dohodu: Společnost A zaúčtuje do provozních výnosů (daňových) částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání a částku evidovanou na účtu 042 převede do provozních nákladů (daňových)? Společnost B zaúčtuje částku ve výši náhrady dle dohody o narovnání na účet 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku? Bude náhrada dle dohody o narovnání předmětem DPH? Obě společnosti jsou plátci DPH.

Společnost s r. o. má v obchodním majetku služební automobil, který je na operativní leasing. Uplatňuje si tudíž z něho DPH a chce mít celou částku nájmu vozidla v daňových nákladech. Je možné, aby jednatel bez nároku na odměnu jednatele dostal jako bonus vozidlo, které bude využívat pro své soukromé účely a zároveň bude toto vozidlo nadále v daňových nákladech společnosti? 

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?

Fyzická osoba (zaměstnavatel) uzavřela s Úřadem práce Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku. Měsíčně bude dostávat po dobu jednoho roku příspěvek ve výši 100 % vynaložených nákladů na mzdu zaměstnance. Jedná se o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP a poté související mzdové náklady budou nedaňové výdaje? Jak by to bylo u právnické osoby? Zde by se jednalo o výnos, který současně souvisí se mzdovými náklady: tj. např, příspěvek vyplacený v 1/2026 za mzdu 12/2025 – výnos i mzdové náklady patří do roku 2025 u právnické osoby? U fyzické osoby (zaměstnavatele) příspěvek vyplacený v 1/2026 – nezdanitelný osvobozený příjem ledna 2026 a v 1/2026 (skutečně vyplacená mzda za prosinec + odvody) mzdový nedaňový výdaj. Je to takto správně?

Hlavní činnost spolku, vedoucího podvojné účetnictví, je provoz dětské skupiny. Pravidelně dostává příspěvek na provoz dětské skupiny, ale protože by tento příspěvek nepokryl náklady na provoz, spolek pravidelně dostává školkovné od rodičů, rodiče nejsou členy spolku, tudíž se nejedná o osvobozené příspěvky členů. Jak to prosím bude s dělením nákladů na provoz a daňovou povinností, když díky školkovnému je spolek nakonec v zisku? 

Společnost dokončila stavbu domu určenou pro pronájem, další práce byly zaměřeny na realizace okapových chodníčků kolem domu kvůli odvodnění v částce 50 000 Kč. Je toto technickým zhodnocením domu nebo se to chová jako samostatná stavba zařazena v 5. odpisové skupin CZ-CPA?