Daňové výdaje (náklady)

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Firma s. r. o. chce pro své zaměstnance zřídit relaxační místnost a do ní pořídit posilovací stroje, kulečník, stolní fotbal, stůl na stolní tenis. Jde pro firmu o daňový náklad a u strojů nad 80 000 Kč k zařazení do DHM a jeho odpisování. 

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Společnost s r. o. je v pronájmu. Potřebuje vyměnit dosavadní světla za nová. Nové světla budou LED, původní nebyly. Světel je 10 ks, cena za jedno 15 000 Kč, bude je možno odmontovat. Bude se jednat o technické zhodnocení? Pokud by byla cena pod 80 000 Kč, může jít tento náklad rovnou do nákladů?

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Máte k dispozici firemní vozidlo pro soukromé účely? Tento oblíbený zaměstnanecký benefit s sebou nese specifické daňové povinnosti, které musíte znát. Zjistěte, jak se správně vypočítává nepeněžní příjem a jaká procenta ze vstupní ceny se vám přičítají ke mzdě. S tímto průvodcem získáte ve zdanění a pravidlech používání služebního vozu celkový přehled o tomto tématu.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Podle zákona o daních z příjmů je možné propagační předměty považovat za daňově uznatelný náklad, pokud splní stanovené podmínky (cena do 500 Kč bez DPH, označení logem společnosti a skutečnost, že nejde o předmět spotřební daně). V § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou tyto podmínky uvedeny v jednotném čísle – „za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět“. Ráda bych si ověřila, jak je posuzován tzv. „balíček propagačních předmětů“. Je v takovém případě nutné sledovat, zda celková hodnota celého balíčku nepřesahuje limit 500 Kč bez DPH? Pro ilustraci uvádím příklad: Pokud klientovi předáme samostatně pero v hodnotě 450 Kč bez DPH (splňující podmínky propogačního předmětu) a samostatně powerbanku v hodnotě 400 Kč bez DPH (opět splňující podmínky), jedná se o daňově uznatelné náklady. Pokud bychom ale obě položky vložili do firemní tašky nebo firemní krabičky a předali je jako „balíček“ v celkové hodnotě 950 Kč bez DPH, znamená to, že již nejde o daňově uznatelný náklad, protože celková hodnota souboru předmětů přesahuje limit?

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Nestátní školská právnická osoba má schválenou investiční dotaci od MMR na přístavbu odborných učeben s typem financování Ex post. Součástí dotace je 7% podíl na nepřímé náklady účtované přímo do spotřeby. Prosím o kontrolu účtování: Rozhodnutí o poskytnutí dotace MD 348/D 901, Přijetí plateb (průběžné financování) MD 221/D 348, Zaúčtování 7% podílu nepřímých nákladů MD 901/D 649, Zařazení investice MD 022/D 042, Poměrná část odpisů z dotace MD 901/D 649. Lze mezi nepřímé náklady zařadit faktury od architektů na vybavení odborných učeben (rozmístění nábytku, design)? 

Česká s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží – měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeži zboží ze skladu. Firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu. Má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Máme firemní vůz, který je 100% využívaný pro firemní účely. Může nám dát Praha parkování na tento vůz v tarifu rezident, když má majitel firmy trvalý pobyt v této oblasti? Anebo když je auto firemní, tak vždy se musíme řídit tarifem pro abonenty – právnická osoba podnikající? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Jsme PO zřízená ÚSC, plátce DPH. Máme ve správě domy v majetku města, to je naše hlavní činnost. V rámci doplňkové činnosti zajišťujeme správu domů společenství vlastníků jednotek. Jedno z těchto SVJ před dvěma lety dalo výpověď z mandátní smlouvy, tudíž ho už nemáme ve správě, a podalo na nás žalobu o náhradu za špatně provedené práce v souvislosti s revitalizací jejich domu, kterou jsme zajišťovali. Je možné faktury od advokátní kanceláře, plátce DPH za právní služby pro nás ve věci tohoto sporu posuzovat jako náklad doplňkové činnosti, zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů a udělat odpočet DPH? Spor se určitě potáhne do příštího roku, v případě že bychom vyhráli, budeme vynaložené prostředky požadovat po SVJ, ty by se potom zaúčtovaly do výnosů?