Daňový nerezident

Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?

Česká právnická osoba zaměstnává slovenského daňového rezidenta. Tento zaměstnanec má místo výkonu práce na Slovensku. Z důvodu jeho slovenské rezidence český zaměstnavatel odvádí daň ze mzdy na Slovensku. V poslední době však zaměstnanec vyjíždí na pracovní cesty do České republiky. Zaměstnavatel tedy zdaňuje jeho mzdu jak na Slovensku, tak v České republice (podle poměru dní fyzicky strávených za území České republiky a Slovenska). Nyní zaměstnanec dostane k dispozici služební vůz k použití i pro soukromé účely. Řešíme, jak zdanit tento nepeněžní příjem v případě, že zaměstnanec bude pracovat v konkrétním měsíci jak na území Slovenska, tak i České republiky. Můžeme nepeněžní příjem v České republice (1 % ze vstupní ceny) snížit tak, aby vyjadřoval jen počet dní v ČR k celkovému počtu pracovních dní (podobnou metodiku bychom použili i na Slovensku), nebo mu musíme nepeněžní příjem v plné výši zdanit v obou státech?

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 

Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?

Ukrajinský daňový rezident nachází se v roce 2022 přerušovaně 210 dnů v ČR (status běžence, studium v ČR). Má registrovaný podnik na Ukrajině - obdobu OSVČ, který vykonává poradenskou činnost pro odběratele v Estonsku. Příjem byl plně zdaněn na Ukrajině (15%). Vznikne mu v ČR daňová povinnost z titulu existence stálé provozovny v ČR a jak se vypočte případný základ daně? Do výpočtu základu daně se zahrnou příjmy dosažené až po 3měsíčním působení v ČR? Jaký vliv bude mít případná existence zaměstnanců mimo ČR?

OSVČ byla v měsících leden - březen v režimu paušální daně. Od 1.4. ukončila podnikání v ČR, odstěhovala se z ČR a stala se v ČR daňovým nerezidentem. OSVČ má v roce 2023 v období leden až březen pouze příjmy z podnikání v režimu paušální daně. Od 1. 4. již žádné další příjmy ze zdrojů na území ČR mít nebude. OSVČ bude mít příjmy z podnikání ve Spojených Arabských Emirátech, kde bude od 1. 4. daňovým rezidentem. Je tato OSVČ povinna podat daňové přiznání v ČR jako nerezident a uvést příjmy z podnikání v období leden až březen, přestože byla v tomto období v režimu paušální daně? 

Spolupracujeme s dodavatelem, fyzickou osobou, OSVČ, neplátcem DPH, z Ukrajiny. Tato osoba zatím nezískala status daňového rezidenta ČR a v ČR provádí drobné stavební a dokončovací práce. V souladu s § 38e ZDP bychom měli provést zajištění daně. Tento dodavatel je režimu paušální daně, tedy nepodává daňové přiznání. Pokud bude zajištěna daň ve výši 10 % a uvedená osoba má statut poplatníka paušální daně, jak se k dani dostane? Vzniká mu automaticky přeplatek na dani, o který tedy bude teoreticky několikrát za měsíc žádat zpět, např. podle toho, kolik vystaví faktur? Chtěli bychom využít možnosti, že bychom vědomě daň nezajistili s tím, že v případě kontroly z finančního úřadu bychom argumentačně využili ustanovení § 38e ZDP odst. 9 předposlední větu, kdy zajištění daně nelze po plátci vymáhat, pokud úhradu daně poplatníkem prokáže, nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Zde by se dalo již předem předpokládat, že daňová povinnost je poplatníkem automaticky (za splnění dalších podmínek pro paušální daň) vyrovnána.

Občan ČR, podniká na území ČR na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). V roce 2023 se přestěhuji i s rodinou na neurčito do Austrálie. Jako OSVČ však dále bude na území ČR podnikat - některé potřebné záležitosti bude řešit "na dálku", ostatní bude zajišťovat zaměstnanec, případně subdodávkou jiná osoba. OSVČ tak i nadále bude v ČR podávat daňové přiznání k DPFO (už ale jako český nerezident, resp. rezident Austrálie). Otázka je, jak má postupovat z pohledu sociálního a zdravotního pojištění. Tzn. zda bude i nadále podávat přehledy na OSSZ a ZP a zda má tedy povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění na území ČR. Pokud by povinnost odvádět sociální pojištění nebyla, může tato FO být v nějakém konkrétním režimu u OSSZ a hradit pojistné? Důvodem je to, aby měla časem nárok na důchod.

Rezident české republiky se zdržoval celý rok 2022 v ČR, v ČR má bydliště (rodinu, středisko životních zájmů). Pracuje jako IT specialista v zaměstnaneckém poměru pro japonského zaměstnavatele. Práci vykonával celý rok vzdáleným přístupem tady v ČR. Japonský zaměstnavatel mu v období leden - srpen vyplácel mzdu dle japonských předpisů, srážel dle japonských předpisů daň a pojistné. Za období září - prosinec japonský zaměstnavatel posílá odměnu v čistém bez srážek. Domluva zní, že si má zaměstnanec od září daně a pojistné vyřídit v ČR sám. Myslím, že by japonský zaměstnavatel měl odvádět pojistné a daň tady v ČR, ale asi jej nedonutíme. Může zaměstnanec zdanit příjmy v přiznání sám? Nebo je musí zdanit japonský zaměstnavatel? Je možné podat přiznání, zahrnout do něj všechny příjmy od japonského zaměstnavatele a vyloučit s výhradou progrese příjmy zdaněné v Japonsku. Nebo případně přiznání nepodat, protože zaměstnanec má příjmy pouze ze zaměstnání a tedy nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmu a nedoplatek, nesplnění povinnosti, nechat k tíži japonského zaměstnavatele. 

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

Je možné zaměstnat na DPP občana - studenta Slovenska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovenska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, sleva na poplatníka by byla podepsaná, takže i bez odvodu srážkové daně. Je možno uzavřít DPP s místem výkonu na Slovensku?

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Rakouský rezident, který zdědil před 10 lety nemovitosti v České republice tuto nemovitost prodává. Dědictví bylo v přímé linii - od matky. V České republiky by byl příjem od daně z příjmu osvobozen. Nebude ale podléhat dani v Rakousku? V Rakousku je zaměstnaný. 

České divadlo - nezisková organizace - zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR, divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmu a z pohledu DPH?

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

Fyzická osoba (od roku 2022 rezident Dubaje a plátce DPH v ČR) vlastnící movitý majetek v podobě osobních automobilů (do změny v rámci rezidenství tyto vozidla pronajímal podle paragrafu 9 a odváděl DPH z pronájmu na území ČR). Do konce roku předchozího byl rezidentem ČR, kdy veškeré své nemovitosti na území ČR prodal a odstěhoval se do Dubaje, zároveň ukončil činnost spojenou s pronájmem těchto nemovitostí a zůstal nadále i plátcem DPH z důvodu pronájmu vozidel, které chce i nadále pronajímat na území ČR. Protože nevlastní již žádnou nemovitost, pronajal si dlouhodobě parkování stání pro tyto vozidla umístěné v rámci nemovitosti vlastnící akciovou společností, za které platí tržní nájemné. Pokud bude vozidla pronajímat a to fyzickým či právnickým osobám na území ČR jaké dopady to má daně z příjmů – vzniká mu zde „fiktivní stálá provozovna“ a jaké to má dopady do DPH?

Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.

Fyzická osoba (do konce roku 2022 rezident ČR a zároveň plátce DPH, který své vozidla pronajímal dlouhodobě na území ČR právnické osobě podle paragrafu 9), od roku 2023 se stane rezidentem Dubaje a zůstane plátcem DPH na území ČR a tyto vozidla v ČR chce i nadále krátkodobě pronajímat na území ČR. Jaké to má dopady do DPH a daně z příjmů, pokud to pronajme fyzickým osobám (nepodnikatelům), fyzickým osobám (podnikatelům) či právnickým osobám, vzhledem k jeho změně rezidenství?