Daňový nerezident

Manžel má za rok 2023 příjem jen ze Švýcarska (kde pracuje na základě povolení B-permit). Do července žil s celou rodinou v ČR, od srpna 2023 se celá rodina odstěhovala do Švýcarska. V roce 2023 měl manžel příjem v ČR pouze z DPP za měsíce 11-12/2023 (jen 10 000 Kč). V kterém státě bude zdaňovat celosvětové příjmy? Manželka měla v roce 2023 příjem v ČR v období 1-10/2023 a ve Švýcarsku v měsících 11-12/2023 (také pracuje na základě povolení B-permit). Od srpna 2023 se odstěhovala s dětmi a s manželem do Švýcarska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti a školkovné a jak vše vykázat v daňovém přiznání?
Vydáno: 19. 03. 2024
Zaměstnanec (Čech žijící na Slovensku) pracoval po část roku na Slovensku a od 1.9.2023 pouze v ČR. Zaměstnavateli v ČR předložil potvrzení, že je daňovým rezidentem Slovenské republiky a zároveň podepsal prohlášení poplatníka. Nyní žádá o roční zúčtování. Máme provést roční zúčtování pouze z příjmů v ČR a poté vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, kde bude uvedeno, že bylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem?
Vydáno: 28. 02. 2024
Společnost zaměstnává pracovníka - občana SK - s trvalým pobytem na Slovensku, v průběhu roku 2023 byl zaměstnán postupně u 2 zaměstnavatelů (po ukončeni PP u 1. zaměstnavatele byl evidován na Úřadu práce), u 2. zaměstnavatele je zaměstnán k 31. 12.2023, kde žádá o provedení ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2023, kdy uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka (Prohlášení k dani u 1. zaměstnavatele bylo podepsáno u 2. zaměstnavatele podepsal dodatečně), roční zúčtování záloh při uplatnění pouze základní slevy zaměstnavatel provede, ale zaměstnanec žádá ještě potvrzení pro podání daňové přiznání na Slovensku, prosíme poradit jaké potvrzení zaměstnanci vystavit a zda v potvrzení musí být zohledněn výsledek ročního zúčtování 2023.
Vydáno: 16. 02. 2024
Jsme společnost s.r.o. pořádající v Praze lékařskou konferenci, na které bude mít přednášky několik zahraničních přednášejících (daňoví nerezidenti v ČR). Podle § 22 odst. 1) písm. f) bod 1. ZDP se jejich odměna považuje za příjem ze zdrojů na území ČR. Přednášející obdrží honorář v podobě finanční odměny a dále jim uhradíme ubytování v hotelu a některým je také obstarána a bezplatně poskytnuta letenka, jiným je proplacena letenka či jízdenka, kterou si sami zakoupili, v obou případech jdou cestovní výdaje přednášejících k naší tíži. Finanční odměnu i proplacení cestovních výdajů posuzujeme jako odměnu za přednášku. Ubytování a letenky, které platí naše společnost a poskytne je zdarma přednášejícím, také posuzujeme jako součást odměny za přednášku, ale jako odměnu nepeněžní (naturální). Podle § 36 odst. 1 ZDP podléhají obě tyto složky odměny srážkové dani.  1) Jakou sazbu daně máme použít, když nekteří přednášející doloží daňový domicil ve státě, se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, někteří domicil nepředloží, ale osobním dokladem prokazují, že jsou občany jiného státu EU, a jeden přednášející má bydliště ve Švýcarsku? 2)  Základem daně podle § 36 odst. 3 ZDP je "pouze příjem". Vypočítává se daň stejným způsobem z finanční složky odměny i z naturální složky odměny (tj. odeslaná částka je netto příjem a pomocí brutace se dopočteme k výši daně), nebo tento způsob platí jen pro finanční složku odměny a u naturální složky máme hodnotu ubytování a letenky považovat za brutto odměnu a z ní podle příslušné sazby daně spočítat výši daně? Příklad: Jestliže přednášejícímu z EU je odeslána jako honorář částka 1000 eur, odvedeme daň 1000/85*15 = 176,47 eur? Jestliže tomuto přednášejícímu koupíme letenku za 1000 eur a zaplatíme za něj ubytování 300 eur (bez DPH), je základ daně 1300 eur a daň je 1300*15/100 = 195 eur?
Vydáno: 12. 01. 2024
Pokud bych jako rezident Slovenska obchodoval přes českou banku (brokera) na New Yorkské burze s akciemi amerických společností. Jednalo by se o příjem ze zdrojů na území ČR podle paragrafu 22 a měl by být uveden v daňovém přiznání jako příjem podle paragrafu 10 nebo by se v ČR vůbec v daňovém přiznání neuváděl a byl by uveden pouze na Slovensku (článek 13 smlouvy)? Jak by se v daném případě chovalo daňové zvýhodnění např. na manželku za situace, že bych případně měl v ČR i příjem ze závislé činnosti a podával přiznání a v něm uplatnil slevu, tj. zda se příjem z prodeje akcií započítává do 90% příjmů (je ze zdrojů v ČR) a byl by tedy nárok na daňové zvýhodnění (příjem z prodeje akcií by byl vyšší než příjem ze závislé činnosti v ČR)?
Vydáno: 20. 12. 2023
Společnost s r. o. se sídlem v ČR se dvěma jednateli s rovnocenným podílem chce vyplatit podíly na zisku. Jeden z jednatelů je občan ČR, ale dlouhodobě byl zaměstnán ve Velké Británii, tj. v ČR byl daňovým nerezidentem. Tento jednatel pracoval na dálku ve volném čase a bez odměny jednatele. Nyní už musí, kvůli velkému objemu práce pro ČR, zvolit samostatnou činnost a pracovat také do ČR. Nadále zůstává jeho hlavní bydliště ve Velké Británii (s tím, že cestuje mezi oběma státy, nevím však, kolik času bude nutné věnovat činnosti v ČR). Ve smlouvě o dvojím zdanění č. 89/1992 čl. 10 je uvedeno, že dividendy mohou být zdaněny ad 1) osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, tj. zdaněny ve Velké Británii, nebo ad 2) rovněž ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, tj. ČR. Jak by mohl tento jednatel nerezident jako fyzická osoba postupovat, respektive naše s. r. o. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění? Nebylo by do budoucna vhodnější také vyplácet smluvní odměnu za činnosti v s. r. o.?
Vydáno: 14. 12. 2023
Ve smlouvě o výkonu funkce je kromě dalších ustanovení uvedeno, že jednateli, který je nerezidentem ČR, budou na vrub společnosti hrazeny náklady na dopravu ze zahraniční do ČR (není služební cestou) a zpět. Dále mu bude poskytnut k užívání služební byt v ČR a opět na vrub společnosti hrazeny náklady na dopravu z místa ubytování v ČR do sídla společnosti (není služební cestou). Kromě toho i další náhrady a benefity, jako je např. komerční pojištění. Domníváme se správně, že tyto nárokované náklady, spojené s funkcí jednatele a schválené smlouvou o výkonu funkce, jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelnými náklady s nárokem na odpočet DPH? Na straně jednatele vše pak součástí příjmu ke zdanění (kromě osvobozené části přechodného ubytování 3 500 Kč měsíčně)?
Vydáno: 21. 11. 2023
Malé české sro se zabývá nákladní dopravou mezi Českem a Slovenskem. Toto malé české sro zaměstnává řidiče, který je rezidentem Slovenska. Řidič část cest uskutečňuje na území Česka a část na území Slovenska. Na Slovensku i přespává u sebe doma. Je třeba nějak rozlišovat příjmy, které náleží za práci na území Česka a Slovenska? Budou příjmy za práci odvedenou na Slovensku podléhat zdanění v Česku?
Vydáno: 13. 11. 2023
Plátce příjmů ze zdrojů na území ČR odvádí daňovému nerezidentovi podíl na zisku, který podléhá srážkové dani. Musí toto oznámit FÚ do konce kal. měsíce následujícího po měsíci ve kterém srazil daň? Použije k tomu formulář Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou? Jestliže by byl příjem osvobozen bude podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí do konce ledna následujícího roku? Je v tomto navrhovaná nějaká změna od roku 2024?
Vydáno: 13. 11. 2023
Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?
Vydáno: 30. 08. 2023
Česká právnická osoba zaměstnává slovenského daňového rezidenta. Tento zaměstnanec má místo výkonu práce na Slovensku. Z důvodu jeho slovenské rezidence český zaměstnavatel odvádí daň ze mzdy na Slovensku. V poslední době však zaměstnanec vyjíždí na pracovní cesty do České republiky. Zaměstnavatel tedy zdaňuje jeho mzdu jak na Slovensku, tak v České republice (podle poměru dní fyzicky strávených za území České republiky a Slovenska). Nyní zaměstnanec dostane k dispozici služební vůz k použití i pro soukromé účely. Řešíme, jak zdanit tento nepeněžní příjem v případě, že zaměstnanec bude pracovat v konkrétním měsíci jak na území Slovenska, tak i České republiky. Můžeme nepeněžní příjem v České republice (1 % ze vstupní ceny) snížit tak, aby vyjadřoval jen počet dní v ČR k celkovému počtu pracovních dní (podobnou metodiku bychom použili i na Slovensku), nebo mu musíme nepeněžní příjem v plné výši zdanit v obou státech?
Vydáno: 15. 08. 2023
Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 
Vydáno: 08. 06. 2023
Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?
Vydáno: 02. 06. 2023
Ukrajinský daňový rezident nachází se v roce 2022 přerušovaně 210 dnů v ČR (status běžence, studium v ČR). Má registrovaný podnik na Ukrajině - obdobu OSVČ, který vykonává poradenskou činnost pro odběratele v Estonsku. Příjem byl plně zdaněn na Ukrajině (15%). Vznikne mu v ČR daňová povinnost z titulu existence stálé provozovny v ČR a jak se vypočte případný základ daně? Do výpočtu základu daně se zahrnou příjmy dosažené až po 3měsíčním působení v ČR? Jaký vliv bude mít případná existence zaměstnanců mimo ČR?
Vydáno: 05. 05. 2023
OSVČ byla v měsících leden - březen v režimu paušální daně. Od 1.4. ukončila podnikání v ČR, odstěhovala se z ČR a stala se v ČR daňovým nerezidentem. OSVČ má v roce 2023 v období leden až březen pouze příjmy z podnikání v režimu paušální daně. Od 1. 4. již žádné další příjmy ze zdrojů na území ČR mít nebude. OSVČ bude mít příjmy z podnikání ve Spojených Arabských Emirátech, kde bude od 1. 4. daňovým rezidentem. Je tato OSVČ povinna podat daňové přiznání v ČR jako nerezident a uvést příjmy z podnikání v období leden až březen, přestože byla v tomto období v režimu paušální daně? 
Vydáno: 21. 04. 2023
Spolupracujeme s dodavatelem, fyzickou osobou, OSVČ, neplátcem DPH, z Ukrajiny. Tato osoba zatím nezískala status daňového rezidenta ČR a v ČR provádí drobné stavební a dokončovací práce. V souladu s § 38e ZDP bychom měli provést zajištění daně. Tento dodavatel je režimu paušální daně, tedy nepodává daňové přiznání. Pokud bude zajištěna daň ve výši 10 % a uvedená osoba má statut poplatníka paušální daně, jak se k dani dostane? Vzniká mu automaticky přeplatek na dani, o který tedy bude teoreticky několikrát za měsíc žádat zpět, např. podle toho, kolik vystaví faktur? Chtěli bychom využít možnosti, že bychom vědomě daň nezajistili s tím, že v případě kontroly z finančního úřadu bychom argumentačně využili ustanovení § 38e ZDP odst. 9 předposlední větu, kdy zajištění daně nelze po plátci vymáhat, pokud úhradu daně poplatníkem prokáže, nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Zde by se dalo již předem předpokládat, že daňová povinnost je poplatníkem automaticky (za splnění dalších podmínek pro paušální daň) vyrovnána.
Vydáno: 21. 03. 2023
Občan ČR, podniká na území ČR na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). V roce 2023 se přestěhuji i s rodinou na neurčito do Austrálie. Jako OSVČ však dále bude na území ČR podnikat - některé potřebné záležitosti bude řešit "na dálku", ostatní bude zajišťovat zaměstnanec, případně subdodávkou jiná osoba. OSVČ tak i nadále bude v ČR podávat daňové přiznání k DPFO (už ale jako český nerezident, resp. rezident Austrálie). Otázka je, jak má postupovat z pohledu sociálního a zdravotního pojištění. Tzn. zda bude i nadále podávat přehledy na OSSZ a ZP a zda má tedy povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění na území ČR. Pokud by povinnost odvádět sociální pojištění nebyla, může tato FO být v nějakém konkrétním režimu u OSSZ a hradit pojistné? Důvodem je to, aby měla časem nárok na důchod.
Vydáno: 13. 03. 2023
Rezident české republiky se zdržoval celý rok 2022 v ČR, v ČR má bydliště (rodinu, středisko životních zájmů). Pracuje jako IT specialista v zaměstnaneckém poměru pro japonského zaměstnavatele. Práci vykonával celý rok vzdáleným přístupem tady v ČR. Japonský zaměstnavatel mu v období leden - srpen vyplácel mzdu dle japonských předpisů, srážel dle japonských předpisů daň a pojistné. Za období září - prosinec japonský zaměstnavatel posílá odměnu v čistém bez srážek. Domluva zní, že si má zaměstnanec od září daně a pojistné vyřídit v ČR sám. Myslím, že by japonský zaměstnavatel měl odvádět pojistné a daň tady v ČR, ale asi jej nedonutíme. Může zaměstnanec zdanit příjmy v přiznání sám? Nebo je musí zdanit japonský zaměstnavatel? Je možné podat přiznání, zahrnout do něj všechny příjmy od japonského zaměstnavatele a vyloučit s výhradou progrese příjmy zdaněné v Japonsku. Nebo případně přiznání nepodat, protože zaměstnanec má příjmy pouze ze zaměstnání a tedy nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmu a nedoplatek, nesplnění povinnosti, nechat k tíži japonského zaměstnavatele. 
Vydáno: 06. 03. 2023
Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.
Vydáno: 15. 02. 2023
Je možné zaměstnat na DPP občana - studenta Slovenska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovenska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, sleva na poplatníka by byla podepsaná, takže i bez odvodu srážkové daně. Je možno uzavřít DPP s místem výkonu na Slovensku?
Vydáno: 07. 02. 2023