Daňový nerezident

Fyzická osoba je nerezidentem České republiky, má rumunské občanství a prodává svůj obchodní podíl ve společnosti se sídlem v ČR. Tento podíl vlastnila méně než 5 let. Jakým způsobem bude tento příjem z prodeje obchodního podílu zdaněn? V jakém státě vzniká daňová povinnost – zda v České republice?  Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy je nutné daň zaplatit? Pro upřesnění: Například základní kapitál společnosti činil 200 000 Kč a obchodní podíl je prodáván rovněž za 200 000 Kč. Jak se tato transakce promítne do daňového přiznání (základ daně, případný nulový zisk apod.)?

Firma s. r. o. zaměstnává od 4/2025 cizince (z Filipín). V období od ledna do března 2025 od některých víme, že na Filipínách oficiálně nikde nepracovali. Tito zaměstnanci se v roce 2025 zdržovali na území ČR déle jak 183 dnů a mají na území ČR bydliště. Můžeme jim provést roční zúčtování daně za rok 2025? V případě, že ano, je nutné mít jako podklad potvrzení o daňovém domicilu z FÚ? Je nutné mít od nich čestné prohlášení, že v období od 1. 1. 2025 do data nástupu v měsíci dubnu 2025 byli osobou bez zdanitelných příjmů na území Filipín? Tito zaměstnanci od 4/2025 uplatňovali pouze slevu na poplatníka. Jedna ze zaměstnankyň nám dodala potvrzení o zaměstnání z Filipín, kde byla zaměstnaná do 27. 3. 2025. Jak postupovat u této zaměstnankyně? 

Zaměstnaní Slováci v české s. r. o. a všichni mají trvalé bydliště na Slovensku. Každý má jiný příběh a téměř každý tady během roku byl déle než 183 dní. Na konci roku tady podávají daňové přiznání, kde někdo uplatňuje slevu na manželku a na děti. Ale také chtějí potvrzení o příjmech, protože si prý dělají ještě přiznání na Slovensku. Většinou příjmy z pronájmu. Nevím, jestli pokud je rezident, by toto neměl zdanit tady v ČR spolu s příjmy ze zaměstnání s české s. r. o. Jak se určí rezidentství a jak danit příjmy v následujících případech? 1/ Slovenský zaměstnanec bydlí na ubytovně nebo v nájemním bytě, který platí firma, je svobodný a jenom je celý rok zaměstnán. 2/ Slovenský zaměstnanec ženil se s Češkou, již spolu čekají čtvrté dítě a bydlí spolu v Čechách v domě, který si spolu postavili. 3/ Spolu se slovenskou zaměstnankyní si slovenský zaměstnanec v ČR koupil pozemek, staví zde dům a mají spolu dítě. Nejsou manželé. 4/ Slovenský zaměstnanec bydlí v ČR ve firemním nájemním bytě, ale manželku a děti má na Slovensku. 5/ Svoji manželku a děti slovenský zaměstnanec „přesunul“ ze Slovenska do Čech a bydlí v ČR nájemním bytě. 6/ Od 1. 9. 2025 zaměstnali mladého slovenského zaměstnance, který má trvalé bydliště na Slovensku u rodičů, ale přijel sem do firemního nájemního bytu s tím, že chce pracovat tady a na Slovensko zpátky zatím nechce. Určí se rezident nebo nerezident i podle toho, co sám ten zaměstnanec řekne? V případě bodu 6 tady v roce 2025 bude méně než 183 dní. A jak je to u Ukrajinců, kteří bydliště na Ukrajině, jsou v ČR ubytovně. Někdo tu má i rodinu a někdo ji má na Ukrajině. Záleží u nich, na základě jakého povolení tady jsou?

Jsme a. s. v ČR, na Slovensku (SK) máme organizační složku. Zaměstnanci složky SK jsou k nám vyslání a pracují na naších stavbách v ČR. Jejich mzda je přeúčtována do ČR a podléhá v ČR zdanění. Jedná se o rezidenty SK. Někteří z nich mají příjmy jak ze složky na SK, tak i příjmy z ČR. Někteří z nich jsou vyslání do ČR na dobu delší než 183 dnů.Komu z těchto zaměstnanců lze udělat roční zúčtování v ČR, jaké podmínky musí být splněné? Pokud se jedná o zaměstnance , kteří mají příjmy jak ze složky SK, tak v ČR a pobývají v ČR více než 183 dní – kde budou podávat daňové přiznání? Pokud v ČR, mohou si zaměstnanci uplatnit i jiné slevy na dani (manželka, děti, hypotéka...)? Pokud budou mít zaměstnanci pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, budou tady déle než 183 dnů, budou podávat daňové přiznání pouze v ČR, kde si uplatní veškeré slevy? Musí současně podat daňové přiznání na SK jako rezidenti? Pokud budou v ČR měně než 183 dní, obdrží potvrzení o příjmech z ČR a zdanění proběhne na Slovensku?

Od 1. 1. 2026 dochází v rámci nového zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ke změnám v konstrukci takzvané srážkové daně u fyzických osob – daňových nerezidentů, jsou-li tyto osoby v pozici jednatelů společnosti nebo členů představenstva. Srážková daň u fyzických osob se bude postupně ve vícero fázích rušit, respektive bude se transformovat na zálohovou daň, což je opět důsledek nového zákona o JMHZ. V první fázi, co se týká účinnosti, která je naplánována od dalšího roku, se zatím ruší jen srážková daň u daňových nerezidentů, zatímco druhá fáze s účinností od roku 2027 má za cíl zrušit srážkovou daň ze závislé činnosti pro všechny.

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Dotaz Český rezident má v ČR příjmy jen ze zaměstnání, živnost má přerušenou. Nyní začíná jako fyzická osoba podnikat v Itálii (v jiném oboru, než má českou živnost). Vznikne mu tím nějaká povinnost vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně? Český občan, nepodnikatel, investoval formou participace na úvěru (upvest) do projektu (investiční příležitosti) č. 1 100 000 Kč. V následujícím roce obdržel příjem z tohoto projektu 110 000 Kč a současně investoval do projektu č. 2 50 000 Kč. Je možné k příjmu 110 000 Kč uplatnit v daňovém přiznání vedle výdaje 100 000 Kč (celá investice do projektu č. 1) i výdaj 10 000 Kč z investice na projekt č. 2?

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Klient má jednatele (občana Slovenska) se smlouvou o výkonu funkce. Zároveň ve firmě pracuje i na HPP. Účetní software takto pána eviduje jako dvě „karty v personalistice“ a k HPP se staví jako k rezidentovi, a ke smlouvě o výkonu funkce jako k nerezidentovi. Z HPP se odvádí zálohová daň a z výkonu funkce srážková (tak odsouhlaseno i finančním úřadem). Měsíčně se posílá přehled o výši příjmů ze zahraničí. Je toto rozdělení na srážkovou a zálohovou správně? 

Máme klienta, který od 3/2024 žije ve Španělsku, nemá zde žádný příjem jako zaměstnanec ani z podnikání. Tento klient má v ČR trvalé bydliště a dostupný byt, kde se ovšem zdržuje zcela výjimečně (nesplní 183 dní), avšak dle definice životních zájmů se domníváme, že je rezidentem ve Španělsku. Zároveň klient vlastní aktivní živnost založenou v ČR (plátce DPH), jejíž hlavní činností je digitální IT služby. Na své IČ v roce 2024 fakturoval převážně klientům v EU (Finsko, Španělsko), zároveň si platil zálohy na SP a ZP u českých institucí. Nyní by chtěl zpracovat DPFO, ale domnívám se, že by vše měl provést dle španělských zákonů a zaplacené zálohy v ČR mu tedy propadnou. 

Pokud občan EU u nás v České republice pronajímá pozemek dle § 9 ZDP, nezařazený v obchodním majetku, obdrží za to méně než 50 000 Kč za kalendářní rok, žádný jiný příjem v České republice nemá, není povinen u nás podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob, jelikož příjem do 50 000 Kč za rok je osvobozený, rozumím tomu prosím správně? Nebo to u pronájmu neplatí a tam se musí podávat daňové přiznání vždy?

Klient žije a pracuje v USA, do Česka přijede cca 8 × v roce na jeden týden, ve kterém provádí ozdravné kurzy, na toto má živnostenské oprávnění. Jak bude danit příjmy? Bude v Česku podávat daňové přiznání a platit daň? A jak je to se zdravotním pojištěním (není tady zdravotně pojištěn) nebo danit společně s příjmy v USA?

Jak si vyložit vyjádření v pokynu GFŘ D-59 k § 6, odst. 9 písm. i) ZDP: „Podmínka přechodného ubytování v ČR nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v ČR měl takový poplatník v místě pobytu (ubytování) v ČR stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat". Pokud by si chtěl zaměstnanec ověřit u FÚ, zda je, či není daňovým rezidentem a uvede v žádosti adresu ubytování v ČR (má v ČR pouze 1 místo ubytování): a) FÚ vydá potvrzení o daňovém domicilu ČR, není co řešit, místo ubytování má charakter stálého bytu a nikoliv místa jeho přechodného ubytování; b) FÚ nevydá potvrzení o daňovém domicilu ČR, nezískal daňovou rezidenci v ČR (stálý byt v obou zemích, ale dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění má středisko životních zájmů v cizím státě) pak i přes uvedení adresy ubytování v žádosti jako stálého bytu v ČR může být tento brán jako přechodné ubytování? Pokud by zaměstnanec nežádal FÚ o potvrzení o daňovém domicilu a pouze uvede v prohlášení k dani, že je nerezident (resp. vyplní další žádané údaje pro nerezidenta) a správce daně bude chtít prokázat ten který status, má to stejné řešení? Pokud ne, pak by i nerezident musel mít vždy 2 bydliště v různých obcích stejně jako český rezident (český zaměstnanec) pro uznání jednoho jako přechodného a výklad v pokynu GFŘ D-59 mi přijde nelogický a zbytečný. 

OSVČ do 28. 2. 2024 (od 1. 3. 2024 živnost pozastavena), v 3/2024 odjezd do Kanady, kde měla příjmy ze zaměstnání – hlídaní dětí, zahradnictví, práce v kavárně. Po dobu svého pobytu nebyla v ČR a v Kanadě pobývá dosud a výjezd z Kanady byl pouze za účelem dovolené. Je považována za daňového rezidenta nebo nerezidenta, jak a kde budou daněny příjmy z ČR a Kanady a jak to bude s vypořádáním sociálního a zdravotního pojištění za leden a únor 2024?

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Naše a. s. bude vyplácet dividendy. Máme dividendu vyplatit i rezidentovi Malty- fyzická osoba (doložila rezidentství Malty je to minoritní akcionář). Je možné fyzické osobě - rezidentovi Malty srazit jen 5% srážkovou daní dividendu, nebo máme srazit a odvést 15% srážkovou daň? Nevím, zda se tato možnost srazit 5 % dle čl. 10 smlouvy o dvojím zdanění netýká jen právnických osob (např. u slovenského rezidenta dle slovenské smlouvy nelze pro fyzické osoby snížení srážkové daně použít).