Daňový nerezident

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Dotaz Český rezident má v ČR příjmy jen ze zaměstnání, živnost má přerušenou. Nyní začíná jako fyzická osoba podnikat v Itálii (v jiném oboru, než má českou živnost). Vznikne mu tím nějaká povinnost vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně? Český občan, nepodnikatel, investoval formou participace na úvěru (upvest) do projektu (investiční příležitosti) č. 1 100 000 Kč. V následujícím roce obdržel příjem z tohoto projektu 110 000 Kč a současně investoval do projektu č. 2 50 000 Kč. Je možné k příjmu 110 000 Kč uplatnit v daňovém přiznání vedle výdaje 100 000 Kč (celá investice do projektu č. 1) i výdaj 10 000 Kč z investice na projekt č. 2?

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Klient má jednatele (občana Slovenska) se smlouvou o výkonu funkce. Zároveň ve firmě pracuje i na HPP. Účetní software takto pána eviduje jako dvě „karty v personalistice“ a k HPP se staví jako k rezidentovi, a ke smlouvě o výkonu funkce jako k nerezidentovi. Z HPP se odvádí zálohová daň a z výkonu funkce srážková (tak odsouhlaseno i finančním úřadem). Měsíčně se posílá přehled o výši příjmů ze zahraničí. Je toto rozdělení na srážkovou a zálohovou správně? 

Máme klienta, který od 3/2024 žije ve Španělsku, nemá zde žádný příjem jako zaměstnanec ani z podnikání. Tento klient má v ČR trvalé bydliště a dostupný byt, kde se ovšem zdržuje zcela výjimečně (nesplní 183 dní), avšak dle definice životních zájmů se domníváme, že je rezidentem ve Španělsku. Zároveň klient vlastní aktivní živnost založenou v ČR (plátce DPH), jejíž hlavní činností je digitální IT služby. Na své IČ v roce 2024 fakturoval převážně klientům v EU (Finsko, Španělsko), zároveň si platil zálohy na SP a ZP u českých institucí. Nyní by chtěl zpracovat DPFO, ale domnívám se, že by vše měl provést dle španělských zákonů a zaplacené zálohy v ČR mu tedy propadnou. 

Pokud občan EU u nás v České republice pronajímá pozemek dle § 9 ZDP, nezařazený v obchodním majetku, obdrží za to méně než 50 000 Kč za kalendářní rok, žádný jiný příjem v České republice nemá, není povinen u nás podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob, jelikož příjem do 50 000 Kč za rok je osvobozený, rozumím tomu prosím správně? Nebo to u pronájmu neplatí a tam se musí podávat daňové přiznání vždy?

Klient žije a pracuje v USA, do Česka přijede cca 8 × v roce na jeden týden, ve kterém provádí ozdravné kurzy, na toto má živnostenské oprávnění. Jak bude danit příjmy? Bude v Česku podávat daňové přiznání a platit daň? A jak je to se zdravotním pojištěním (není tady zdravotně pojištěn) nebo danit společně s příjmy v USA?

Jak si vyložit vyjádření v pokynu GFŘ D-59 k § 6, odst. 9 písm. i) ZDP: „Podmínka přechodného ubytování v ČR nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v ČR měl takový poplatník v místě pobytu (ubytování) v ČR stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat". Pokud by si chtěl zaměstnanec ověřit u FÚ, zda je, či není daňovým rezidentem a uvede v žádosti adresu ubytování v ČR (má v ČR pouze 1 místo ubytování): a) FÚ vydá potvrzení o daňovém domicilu ČR, není co řešit, místo ubytování má charakter stálého bytu a nikoliv místa jeho přechodného ubytování; b) FÚ nevydá potvrzení o daňovém domicilu ČR, nezískal daňovou rezidenci v ČR (stálý byt v obou zemích, ale dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění má středisko životních zájmů v cizím státě) pak i přes uvedení adresy ubytování v žádosti jako stálého bytu v ČR může být tento brán jako přechodné ubytování? Pokud by zaměstnanec nežádal FÚ o potvrzení o daňovém domicilu a pouze uvede v prohlášení k dani, že je nerezident (resp. vyplní další žádané údaje pro nerezidenta) a správce daně bude chtít prokázat ten který status, má to stejné řešení? Pokud ne, pak by i nerezident musel mít vždy 2 bydliště v různých obcích stejně jako český rezident (český zaměstnanec) pro uznání jednoho jako přechodného a výklad v pokynu GFŘ D-59 mi přijde nelogický a zbytečný. 

OSVČ do 28. 2. 2024 (od 1. 3. 2024 živnost pozastavena), v 3/2024 odjezd do Kanady, kde měla příjmy ze zaměstnání – hlídaní dětí, zahradnictví, práce v kavárně. Po dobu svého pobytu nebyla v ČR a v Kanadě pobývá dosud a výjezd z Kanady byl pouze za účelem dovolené. Je považována za daňového rezidenta nebo nerezidenta, jak a kde budou daněny příjmy z ČR a Kanady a jak to bude s vypořádáním sociálního a zdravotního pojištění za leden a únor 2024?

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Naše a. s. bude vyplácet dividendy. Máme dividendu vyplatit i rezidentovi Malty- fyzická osoba (doložila rezidentství Malty je to minoritní akcionář). Je možné fyzické osobě - rezidentovi Malty srazit jen 5% srážkovou daní dividendu, nebo máme srazit a odvést 15% srážkovou daň? Nevím, zda se tato možnost srazit 5 % dle čl. 10 smlouvy o dvojím zdanění netýká jen právnických osob (např. u slovenského rezidenta dle slovenské smlouvy nelze pro fyzické osoby snížení srážkové daně použít). 

Fyzická osoba, daňový rezident Rakouska, trvale bydlí a pracuje v Rakousku, vlastní byt v rekreační oblasti v ČR. Tento byt pronajímá krátkodobě turistům. Krátkodobý pronájem zajišťuje správcovská firma přes portály Booking a Airbnb na základě smlouvy o správě nemovitosti. Firma si ponechává provizi a zbytek posílá majiteli. Tento příjem naplňuje znaky SVČ a bude zdaňován v rámci §7. Chtěla bych se zeptat, jak musí tato fyzická osoba správně postupovat pro účely sociálního a zdravotního pojištění v ČR. Musí být zde přihlášena? Jak se vyřeší mezinárodní prvek a skutečnost, že fyzická osoba je účastníkem sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku? Existuje nějaká možnost, resp. výjimka aby tato osoba nemusela být účastná SZ a ZP v ČR? Další dotaz je, jestli tato FO opravdu musí vlastnit živnostenské oprávnění, když veškeré služby spojené s ubytováním turistů provádí správcovská firma, zejména zajišťuje správu, údržbu, pronájem nemovitosti, cestovní služby, úklidové služby apod. Je jasné, že bez ŽL není možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60%, avšak se dá uplatnit buď paušál 40% nebo skutečné výdaje. Nebude-li v tomto případě jednat o porušení živnostenského zákona, když tyto služby nezajišťuje sama a zároveň němu mít ŽL? 

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP? Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?