Daňový rezident - strana 7

Můžu zaměstnanci (nerezident ze třetí země) udělat roční zúčtovaní nebo by měl podat daňové přiznání? V roce 2015 byl zaměstnán v české firmě (jsou to jeho jediné příjmy v ČR). Jeho dalšími příjmy je pouze důchod na Ukrajině.

Může daňový nerezident České republiky (daňový rezident Německa) se zdanitelnými příjmy dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6 (odměny členů orgánů PO), zdaněných zvláštní sazbou daně, uplatnit základní slevu na poplatníka? Pokud ano, jakým způsobem (pouze v rámci daňového přiznání, případně měsíčně podepsáním prohlášení poplatníka)?

Občanka EU (Slovenka) byla v naší firmě zaměstnána na DPP do 10 000 Kč a nepodepsala prohlášení poplatníka. Je možné ji udělat daňové přiznání, kde by se jí srážková daň vrátila? Případně na jaký finanční úřad podávat, když má trvalé bydliště na Slovensku?

Občan ČR - rezident, pracoval od 1. 1.-29. 9. 2015 u lucemburské mezinárodní společnosti na palubě lodi - tanker. Od února do září měl v ČR dohodu o provedení práce, od října nastoupil v ČR do zaměstnání na plný úvazek. ČR má s Lucemburskem uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdaněním platnou dnem 31. 7. 2014. Příjem ze zahraničí byl dle této smlouvy zdaňován v Lucembursku společností, u které byl zaměstnán (čl. 14 odst. 4). Avšak výdělek nebyl takový, aby podléhala lucemburské dani, dle jejich ustanovení dostával "daňový bonus" 25 Eur/měsíc. Pro přiznání v ČR je tedy občan daňový rezident s příjmem z ČR a zahraničí. Příjem ze zahraničí tedy podléhá jen Lucemburské dani, spolu s přiznáním ji zašlu v příloze "seznam pro vyloučení dvojího zdanění", kde použiji metodu vynětí daně? Potvrzení o příjmu je ve francouzském jazyce a v EUR - musí být ověřený překlad? Jakým kurzem přepočíst - stačí průměrným ročním, nebo tím, kterým bylo vyplaceno?

Rakouský občan pracoval a bydlel v Německu, kde do 31. 7. 2015 pracoval. Poté se přestěhoval za rodinou do České republiky, kde si od 1. 8. 2015 zřídil živnostenský list a dojíždí do Německa pracovat jako OSVČ. Mám ho brát jako nerezidenta - v České republice žil méně než 183 dnů. V České republice má zdanit jen české příjmy dle § 7? A v Německu si udělá své vlastní vyrovnání daní? Nebo musí vše zdanit v Německu jako německý rezident - jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy OSVČ z Česka? V České republice ale daňové přiznání podat musí, je veden jako OSVČ podnikající v České republice. Za rodinou tady dojížděl už od května 2015 - manželka se již vrátila z Německa do České republiky, on zde dojížděl a opravovali si byt, aby se mohli natrvalo vrátit.

Klient - OSVČ podnikal na území České republiky do 31. 5. 2015, od 1. 6. podniká jako OSVČ v Irsku. Dle sdělení klienta, příjmy z Irska bude zdaňovat v Irsku podle jejich zákonů do konce října 2016. Jak zdanit příjmy z České republiky: 1. Pokud by OSVČ byl daňový nerezident (pobýval by na území Irska od 1. 6. – 31. 12. 2015, tj. 214 dnů)? 2. Pokud by OSVČ byl daňový rezident (v měsíci červenec – srpen 2015 pobýval na území České republiky, v Irsku jen červen, září – prosinec 2015). OSVČ má stálé bydliště v ČR.

Občan s trvalým pobytem v ČR, s pobytem v ČR nad 183 dní, tudíž rezident, pracoval na Slovensku 2 měsíce v r. 2015, donesl si potvrzení o zdanitelných příjmech na Slovensku. Ostatní měsíce už měl závislou činnost v tuzemsku. Bude tento občan podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2015 v tuzemsku? Do jakého oddílu se uvádějí příjmy ze závislé činnosti na Slovensku, včetně zaplacené daně na Slovensku?

Občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR má příjmy ze závislé činnosti v ČR. V současné době dostal nabídku zaměstnání v Singapuru. V případě, že bude rezident v ČR pak bude danit všechny příjmy v ČR metodou progrese. Nastane-li však situace, že bude rezident v Singapuru více než 183 dnů v roce pak bude danit všechny příjmy v Singapuru? Jak se takové rezidentství prokazuje. Nebo bude příjmy ze zahraničí zdaňovat v Singapuru a příjmy z České republiky v České republice? Jak je to správné?

S. r. o. zaměstnává Poláky od 1. 4. 2015, kteří mají trvalé bydliště v Polsku. Jeden zaměstnanec první tři měsíce nikde nepracoval, další zaměsnanci první tři měsíce pracovali v Polsku. Chci se tedy zeptat: 1. Mohu zaměstnanci, který první tři měsíce nikde nepracoval, provést roční zúčtování daně v ČR? 2. Kde budou zaměstnanci, kteří pracovali první tři měsíce v Polsku, podávat daňové přiznáni?

Dlouhodobě zápasím u NNO s přijatými dary peněžními i nepeněžními, od neanonymních i anonymních dárců se stanovením účelu užití, ale i nestanovení účelu (bez účelu). 1)      Nerezident (FO) zaslal na bankovní účet NNO peněžní dar v EUR bez písemné smlouvy, dohody, účelu/užití. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně užití/účelu? Aplikace: Zápis-vedení NNO – včetně rozhodnutí použití daru na účel, krytí nákladů projektu. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně užití/účelu. Jako v navržených aplikacích? 2)      Nerezidenti (FO) při návštěvě regionu (Sudety) mezi sebou vybrali peněžní dar v EUR a hotově jej předali řediteli NNO – (nejedná se o standardní sbírku velikonoční, organizovanou např. církví ČR). Aplikace: Vyhotoven interní účetní/právní doklad – interní – zápis protokolární vedení NNO – včetně rozhodnutí o účelu užití. Jak zaúčtovat přijatý dar v NNO včetně užitím/účelu, když jde o anonymní dar? 3)      Nerezident (PO) ze Západní Evropy zaslal na bankovní účet NNO peněžní dar významné hodnoty (vyšší než 400 000 Kč) bez smlouvy, účelu/užití? Aplikace: Nerezident identifikován – požádán o podepsání písemně vyhotovené darovací smlouvy vypracované účetní jednotkou dle NOZ, kde si účetní jednotka sama uvedla účel, na který přijatý dar použije. Část daru na provoz a část na investici – je v jednání. Vedení NNO však oponovala, že nutit mecenáše k podpisu darovací smlouvy dle NOZ by v budoucnu ohrozilo jeho mecenáštví pro NNO, rozhodlo se postupovat v intencích československého práva a jako podklad k přijatému významnému daru vyhotovilo zápis z jednání vedení, kde uvedené projednala a rozhodlo o jeho úžití a účelu. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu výše navržené? 4)      Nerezident (PO) ze Západní Evropy zaslal koncem roku na bankovní účet NNO v EUR peněžní dar významné hodnoty (vyšší než 400 000 Kč) bez smlouvy, účelu/úžití. Aplikace: Nerezident identifikován – požádán o podepsání písemně vyhotovené Darovací smlouvy vypracované účetní jednotkou dle NOZ, kde si účetní jednotka sama uvedla účel, na který přijatý dar použije. Část na provoz v roce 2014 a část na provoz v roce 2015. Pro tento účel doporučeno NNO zvolit účtování přes časové rozlišení – výdaj příštích období. Možná alternativa by byla zaúčtovat přes vlastní jmění (účet 901). Jak posoudit výše navrženou aplikaci a jak doporučovala zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu výše navržené? 5)      Rezident (FO – občan ČR) zaslal na bankovní účet peněžní dar v CZK – bez písemné smlouvy, dohody, účelu/užití. Aplikace: Rezident identifikován, v NNO postupováno jako u bodu 3), poslední část – interní zápis vedení NNO k přijatému peněžnímu daru. Jak zúčtovat tento přijatý dar v NNO včetně aplikace užití/účelu?  

Občan ČR a Slovenska začnou pronajímat byt v Praze (příjmy z § 9 zákona o daních z příjmů). Jaké jsou jejich registrační povinnosti k dani z příjmů a kdy?

Fyzická osoba (český rezident, nepodnikatel): Nakupuje 100% obchodní podíl na českém s. r. o., a to od současných dvou vlastníků tohoto s. r. o., kterými jsou: a)      právnická osoba, rezident čl. státu EU a b)      právnická osoba, rezident tzv. třetí země (není smlouva o zamezení dvojího zdanění, neexistuje mezinárodní spolupráce). Jaká bude daňová povinnost obou prodávajících z hlediska zákona o daních z příjmů, a to zejména s ohledem na ustanovení § 22 odst. 1 písm. h), případně osvobození podle § 19 zákona o daních z příjmů (tzn. pokud by byla splněna podmínka pro osvobození a variantně i pokud by splněna nebyla). V případě nesplnění podmínky je prodávající povinen podat v ČR daňové přiznání k DPPO a případně uplatnit nabývací hodnotu jako daňový výdaj. V případě osvobození, je také povinnost podat daňové přiznání?   Nakupuje od stejných výše uvedených dvou daňových nerezidentů ČR „české“ pohledávky, které jsou: a)      jejich vlastní a b)      nabyté postoupením. Prosím o posouzení daňových povinností nerezidentů (prodávajících), a to zejména z pohledu § 22 odst. 1 písm. g) bod 11, případně § 36 či povinnost kupujícího z pohledu § 38e (zajištění daně). Pokud je tam povinnost zajištění daně, musí tuto provádět i uvedená fyzická osoba?  

Zaměstnáváme občany Slovenské republiky. Pracují u nás celý rok. Nemají v ČR vyřízený trvalý pobyt. Jeden zaměstnanec má v ČR vyřízený daňový domicil. Může nás tento zaměstnanec i ostatní slovenští zaměstnanci, kteří daňový domicil nemají vyřízený požádat o roční zúčtování daně, když neuplatňují žádné slevy na dani. Jsme povinni, pokud požádají jim toto zúčtování udělat? Během roku jim srážíme zálohy na daň.

Fyzická osoba, občan ČR, neplátce DPH. Společník s. r. o - Rusko. V roce 2007 vyplaceny podíly na zisku a sraženy 30% srážkovou daní v Rusku. Budou se tyto vyplacené podíly na zisku z Ruska uvádět do daňového přiznání fyzické osoby u nás v ČR? Pokud ano, kam se uvede v daňovém přiznání (§ 8 nebo v příloze č. 3) a jaké potvrzení potřebuje z Ruska?

Fyzická osoba, občan ČR, neplátce DPH. Společník s. r. o - Rusko. V roce 2007 vyplaceny podíly na zisku a sraženy 30% srážkovou daní v Rusku. Budou se tyto vyplacené podíly na zisku z Ruska uvádět do daňového přiznání fyzické osoby u nás v ČR? Pokud ano, kam se uvede v daňovém přiznání (§ 8 nebo v příloze č. 3) a jaké potvrzení potřebuje z Ruska?

Právnická osoba zaměstnává na základě povolení pracovního úřadu občana Ukrajiny. Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání dne 1. 9. 2008, pracovní poměr na dobu určitou 1 rok. Podepsala prohlášení k dani, měsíčně je uplatňována částka 2 070 Kč na popl. Požádala zaměstnavatele o zúčtování záloh na daň za rok 2008. Mohu této zaměstnankyni provést roční zúčtování záloh na daň za rok 2008 a v tomto zúčtování uplatnit zvýhodnění na dítě, nebo musí podat přiznání k dani z příjmů sama? Posuzuje se daňové rezidenství a nerezidenství pouze délkou pobytu na území nad 183 dnů v kalendářním roce? Jaká by byla situace v případě, že by do zaměstnání nastoupila 1. 1. 2008? Můžu u zaměstnance, občana SR s trvalým pobytem v SR měsíčně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a provést mu roční zúčtování záloh na daň nebo musí také přiznání podat sám?

Fyzická osoba je zaměstnána v Německu jako lékař. V ČR má rodinu, do Německa dojíždí – daňový rezident v ČR. V ČR má příjmy z pronájmu nemovitosti. Do roku 2007 předkládal potvrzení o příjmech z Německa, které jsem uváděla v daňovém přiznání a daň z příjmů se počítala tzv. progresí. Jak je to v roce 2008, když je jednotná sazba daně 15 %. Musí předkládat potvrzení o příjmech z Německa, nebo stačí uvést pouze příjmy z pronájmu v ČR a odvést 15 % daň?

Prosím o informaci k povinnostem daňového rezidenta. Jedná se o občana z Ukrajiny, který v ČR pobývá 2 roky. V první polovině r. 2008 byl zaměstnancem a od druhé poloviny pracuje jako OSVČ na živnostenský list. Vyplývají pro něj povinnosti zákonného sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Registroval se pouze na FÚ a na OSSZ. Zdravotní pojištění nemá. Vyplývá mu ze zákona povinnost být zdravotně pojištěn?

Na základě Zmluvy o vytvorení diela podľa § 39 autorského zákona jsem obdržela odměnu ve výši 3 535 SK ze Slovenské republiky. Nejsem si jistá, jak postupovat při zdanění v ČR, kde jsem daňovým rezidentem a jako podnikatel jsem povinná podávat daňové přiznání. Odvádí se z této částky zdravotní a sociální pojištění? Domnívala jsem se, že dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR, jsou ve státě zdroje (Slovensko) autorské honoráře osvobozeny. Nicméně na účtu mám uvedeny tyto částky: hodnota 2 792,- kurz, 85831, připsaná částka 2 396,40 Kč, odměna 3 535 SK.

Český občan, s bydlištěm na území ČR odjede na 9 měsíců pracovat do zahraničí. Je tím splněna podmínka, aby se stal daňovým nerezidentem?