Daňový rezident - strana 4

Stálá provozovna je pojem rozsáhle používaný v oblasti mezinárodního zdanění příjmů a vztahuje se k činnosti tzv. daňových nerezidentů. Než začneme zkoumat tento pojem z pohledu daní z příjmů a účetnictví, je nejprve třeba obecně popsat jednak kritéria pro zdanění příjmů a také to, kdo se z daňového pohledu za daňového nerezidenta vůbec považuje.

1. Úvod V souvislosti s vystoupením Velké Británie z Evropské unie budou mimo jiné vznikat otázky daňových konsekvencí této skutečnosti. Jelikož Velká Británie vystoupila z EU na základě dohody...

Naprostá většina lidí bydlí v rodinném domě nebo bytu, které zcela přirozeně označuje za své bydliště. Přičemž mnozí mají více takových míst, kde mohou kdykoli volně pobývat kratší či delší čas. Může jít o chatu v horách, byt ve městě držený pro dorůstající dítko, podkroví v domku rodičů nebo naopak výměnek u odrostlých potomků apod. A dneska není ani žádnou výjimkou, že takováto místa, kde lze hlavu složit, lidé mají třeba hned v několika státech. Bydliště je proto vedle jména druhým základním identifikačním znakem každého člověka, kterým se objektivně individualizuje od všech ostatních. Není tak divu, že tento pojem využívá pro své účely daň z příjmů fyzických osob. V tomto příspěvku si jeho daňový význam ukážeme na třech konkrétních případech.

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státě rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zaměstnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde se mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost osvobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

V dřívějších dobách jsme se za hranice Československa nemuseli dostávat tak často. Nicméně tato doba je, jak všichni věříme, nadobro pryč a s otevřením hranic se celkem jednoduše dostaneme do jiných států. S otevřením hranic se do České republiky začali také dostávat právní formy jiných zahraničních států, o kterých dříve nikdo neměl ani ponětí. V následujícím článku se zaměříme na zahraniční formy obdobné jako svěřenský fond.

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let? 

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1. Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů ? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2. Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?

Máme společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR s většinovým vlastníkem právnickou osobou z Nizozemí s obchodním podílem 95 % (A) a menšinovým vlastníkem fyzickou osobou s daňovým domicilem v ČR s obchodním podílem 5 % (B). V současné době je jediným jednatelem společník fyzická osoba (B), která vykonává funkci jednatele bez nároku na odměnu. Souběžně má tato fyzická osoba se společností uzavřený pracovní poměr na funkci výkonného ředitele. Záměrem většinového vlastníka je ustanovit další osobu do funkce jednatele, a to právnickou osobu se sídlem v Nizozemí (A). Jak bude zdaněna odměna za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), které ustanovení kterého právního předpisu režim zdanění upravuje? Jaké ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně zdanění modifikuje a jak? Lze náklady, odměnu za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), zahrnout do nákladů považovaných za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově uznatelné)? Jak má být stanovena výše odměny za výkon funkce jednatele právnické osoby (A)? Existují limity? Vztahuje se na výkon funkce jednatele ustanovení o cenách sjednaných v běžných obchodních vztazích („cena obvyklá“)? Mezi právnickou osobou jednatele (A) a naší společností jde o spojené osoby. Pokud ano, jak tuto cenu stanovit? [Pozn.: jednatel fyzická osoba (B) nemá za výkon funkce jednatele žádnou odměnu]. Doplnění k jednateli a související daňové otázky: A) Fyzická osoba vystupující za právnickou osobu vykonávající funkci jednatele je rezidentem Nizozemí a práci bude vykonávat z Nizozemí. B) FO – rezident Nizozemí bude vykonávat činnost v tuzemsku, tj. v ČR a bude mít uzavřen pracovní poměr s jednatelem právnickou osobou (společníkem) se sídlem v Nizozemí.

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný. Jak by měl být uvedený dar zdaněn v České republice? Může si obdarovaný započíst daň darovací uhrazenou ve Francii oproti dani hrazené v České republice?

Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?

Smyslem článku je přinést čtenáři stručný úvod do tématu hybridních nesouladů. Článek nejprve shrnuje základní východiska mezinárodního zdanění, které dávají vzniknout nesouladům v daňových otázkách mezi státy. Poté vymezuje, jaké nesoulady se rozumí pod hybridními nesoulady, dále se zabývá potřebou řešit hybridní nesoulady a na závěr uvádí modelové příklady obvyklých hybridních nesouladů.

Můj syn ukončil v roce 2018 VŠ v České republice. Od července 2017 pracuje ve Finsku (smlouva na dobu neurčitou), kde při práci studuje finskou VŠ. Trvalé bydliště má v Česku, ve Finsku však pobývá více než 200 dnů v roce. Z pracovní smlouvy odvádí ve Finsku daň z příjmů a zdravotní pojištění. Daň z příjmu odvádí ve výši cca 10 % (progresivní zdanění) a finský zaměstnavatel mu rovněž provádí roční vyúčtování daně. V Česku má příjem cca do 1 000 Kč ročně (příležitostná výpomoc) a příjem z dividend (zdaněn srážkovou daní) ve výši do 10 000 Kč ročně. Je syn daňový rezident či daňový nerezident a musí v Česku podávat daňové přiznání?

Mám ještě druhý dotaz, a to ohledně zdanění příjmů ze zahraničí, konkrétně ze Švýcarska. Můj klient, opět fyzická osoba, pracuje jako IT, a to tedy pro firmu sídlící v Curychu. Jeho činnost spočívá v tom, že pro ně ověřuje a testuje počítačové programy, přičemž pracuje v České republice a pro švýcarskou firmu vystavuje pravidelně faktury. Jak se má postupovat v případě daně z příjmů v této situaci?

Zavedení institutu svěřenského fondu (dále jen „fond“) do českých právních předpisů přineslo odborné i laické veřejnosti zatím spíše více nezodpovězených otázek než uspokojivých odpovědí. Na co si už v tento moment umíme zcela přesně odpovědět, je, kdo je svěřenský správce, jaké jsou jeho hlavní úkoly a jak zdaníme jeho odměnu z pohledu daně z příjmů.

Jak správně zaúčtuje firma s. r. o., plátce DPH bonus z obratu zboží v průběhu roku 2019? Obdrželi jsme daňový doklad od dodavatele dne 16. 4. 2019 bonus z obratu za odebrané zboží za 1. čtvrtletí 2019 / za období  1. 1. 2019 - 31. 3. 2019. Datum vystavení dokladu je 15. 4. 2019, datum DPH také 15. 4. 2019. Kdy vrátím z tohoto daňového dokladu státu DPH?

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?