Daňový rezident - strana 6

Můj klient je český daňový rezident a přijimá z USA důchod, který dle dohody o zamezení dvojího zdanění může být zdaněn i v ČR. Může být takový důchod být snížen v ČR o částku 396 000 Kč (pro rok 2017) - nezdanitelné části důchodu?

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Příjmy daňových rezidentů Česka ze zahraničí jsou poměrně časté, stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k dani z příjmů v ČR patří zahraniční příjmy – a to zásadně v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaníme dvakrát, tomu totiž efektivně čelí již léta osvědčený systém smluv o zamezení dvojího zdanění. Druhým častým omylem poplatníků bývá podcenění rizika odhalení příjmu ze zahraničí. Přes řadu dílčích neshod jednotlivých finančních správ jsou totiž a priori všechny za jedno v tom, že je zapotřebí brojit proti zatajování a navazujícímu nezdanění příjmů. Z roku na rok se proto rozšiřuje systém automatizované mezistátní výměny údajů o příjmech nerezidentů, takže se dříve či později český správce daně dozví i o relativně malém přivýdělku Čecha na brigádě v zapadlém bufetu v USA nebo na stavbě v Anglii.

Fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy z ČR, které nedosahují poloviny minimální mzdy, a k tomu příjmy z Rakouska, použila jsem metodu vynětí. Po sečtení příjmů z ČR i z Rakouska vychází daňový bonus. Má dvě děti. Je to takto správně nebo se daňový bonus počítá jen z příjmů z ČR? A druhý případ - fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy jen z Rakouska, ale je daňový rezident ČR, může si udělat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti? V případě, že ano, má použít metodu vynětí nebo zápočtu? 

OSVČ (plátce DPH v tuzemsku) dosud fakturoval služby firmě v členském státě - Velká Británie. Platil sociální i zdravotní pojištění v tuzemsku. Od listopadu 2017 se musí  registrovat v Německu na finančním úřadě (pracuje pro německoku firmu). Od roku 2018 bude mít nad 90 % příjmu mimo Českou republiku. Jak postupovat z hlediska platby sociálního a zdravotního pojištění, když zdravotní služby chce jako dosud využívat v České republice -  má své lékaře v místě bydliště). Kde se má hlasit v Německu a co to je žlutá zdravotní karta a jak by ji mohl získat?

Český podnikatel (fyzická osoba) působí na jihovýchodní Moravě, kde je velký nedostatek pracovníků i brigádníků. Proto využil k jednorázovému nařezání desek a odkorů na palivové dříví Slováka - důchodce, který bydlí na Slovensku kousek od hranice s Českem. Nejde o podnikatele ani nebyl uzavřen pracovněprávní vztah. Byla jen ústně sjednána smlouva o dílo, za kterou bylo pracovníkovi vyplaceno 200 eur. Jak tento příjem zdanit?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?

Společnost s. r. o. se sídlem v ČR se zabývá organizováním konferencí v různých zemích EU. V africké Ugandě si společnost najala zprostředkovatele - v jednom případě fyzickou osobu - nepodnikatele a ve druhém případě fyzickou osobu -podnikatele, kteří pro tuto společnost sjednávají kontrakty formou telefonátů různým firmám z EU. Konference se konají většinou v Německu a klienty jsou firmy z různých zemí EU (pouze v jednom případě šlo o českou firmu). Telefonáty realizují přímo z Ugandy. Je česká společnost s. r. o. v prvém případě, kdy uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - nepodnikatelem, povinna zdanit příjem této fyzické osoby jako mzdu dle českých předpisů? A je ve druhém případě, kdy společnost uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - podnikatelem, a ten své služby fakturoval, česká s. r. o. povinna při úhradě faktury na ugandský účet srazit srážkovou daň, resp. zajištění daně?  Domníváme se, že ne, neboť práce není vykonávána na území ČR, ale v Ugandě a klienty nejsou žádné české firmy, pouze firmy v jiných státech EU.   

OSVČ k 31. 5. 2016 přerušila živnost a odjela do Kanady, kde pracuje jako zaměstnanec a odvádí daň (má roční pracovní vízum). V ČR podává daňové přiznání za rok 2016. Musí být v daňovém přiznání v ČR nějak zohledněny příjmy z Kanady?

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti za rok 2016, kdy byla zaměstnána u české firmy v roce 2016 celkem 8 měsíců, a z toho 4 měsíce ( leden-duben) pracoval v ČR a další 4 měsíce u této stejné firmy pracoval v Rakousku. Uplatňoval si daňové zvýhodnění na 2 děti. Ke konci srpna 2016 v české firmě ukončil pracovní poměr. Další 4 měsíce tj. září-prosinec 2016 byl zaměstnán u Rakouské firmy v Rakousku. Má tedy potvrzení o příjmech z ČR za leden - duben 2016, pak má potvrzení od české firmy o odvedení daně v Rakousku za květen-srpen 2016. Dále má potvrzení od rakouské firmy za září - prosinec 2016. Jak má podat daňové přiznání v ČR? Zahrne do něj všechny příjmy ze závislé činnosti z ČR i Rakouska a uplatní si za celý rok děti a manželku, která nemá příjem, nebo bude podávat dvě daňová přiznání v ČR i v Rakousku? Pokud ano, lze v Rakousku uplatnit děti a manželku za 4 měsíce, kdy pracoval u rakouské firmy?

Občanka Slovenska, která pobývá téměř celý rok v ČR, má příjmy - v ČR je zaměstnaná a na Slovensku má příjem z pronájmu. Jakým způsobem má podat daňové přiznání? Za všechny příjmy najednou? Na Slovensku nebo v ČR? 

Náš zaměstnanec má slovenské státní občanství a trvalý pobyt ve Slovenské republice, prokázal nám své přechodné bydliště v České republice svým dokladem totožnosti. Podepsal prohlášení poplatníka daně, kde požaduje i uplatňování slevy na dítě, na základě čehož žádá o měsíční uplatnění slev na dítě. Odmítá jednou za rok v DAP. Naše společnost po zaměstnanci požaduje potvrzení, že je daňovým rezidentem, tzv. daňový domicil, který vydává místně příslušný finanční úřad. Tento dokument zaměstnanec odmítá dodat. Trvá ovšem na uplatňování slevy na své dítě měsíčně ve své mzdě, jelikož se cítí být daňovým rezidentem, což ovšem podle našeho názoru není prokázáno. Prosíme tímto o potvrzení, že náš požadavek na zaměstnance je oprávněný a zmíněný doklad - daňový domicil stále slouží jako prokázání daňového rezidenství. Bohužel není v našich možnostech zkoumat, kde se nachází středisko životních zájmů zaměstnance.

Český daňový rezident vyjede na 10 měsíců do nesmluvního státu, pracovní smlouvu má s humanitární organizací se sídlem ve Francii. V nesmluvním státě ani ve Francii tyto příjmy zdaněny nebyly. Existuje nějaké osvobození pro humanitární pracovníky v českém ZDP? Lze uplatnit vynětí § 38f odst. 4 ZDP nebo je jiný způsob vynětí/osvobození? Část odměny tvoří cestovní náhrady - jak to zohlednit v českém přiznání? Vstupují tyto příjmy ze zahraničí do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění?

Fyzická osoba, je rezidentem v ČR, má pouze příjmy od zaměstnavatele ze Švýcarska (je zaměstnána na palubě lodi ve Švýcarsku). Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 15 odst. 3) sbírka zákonů č. 281/1996, mohou být příjmy z důvodu zaměstnání zdaňovány ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku. Pokud jsou tedy příjmy správně zdaněny ve Švýcarsku a podle § 38f odst. 4) zákona o daních z příjmů, jsou tyto příjmy v ČR vyjmuty ze zdanění, a poplatníkovi nevzniká žádná jiná daňová povinnosti, nemusí podávat daňové přiznání?

Německý daňový rezident pracuje pro německou matku GMBH 3 dny v týdnu (zaměstnanecký poměr) a 2 dny v týdny pro českou dceru s. r. o. (smlouva o poradenství GMBH x s. r. o., německý rezident nemá smluvní vztah s s. r. o.). Nyní se stane jednatelem české s. r. o. Zůstane německým d. rezidentem z titulu užších vazeb. Jaké jsou podmínky, aby zůstal i nadále pouze v německém systému sociálního a zdravotního pojištění? Předpokládáme, že obdrží A1. Jaké jsou povinnosti českého SRO, jaké jsou principy zdanění a zpojistnění jeho příjmu (100 tis. Kč hrubého)? Má jednatel možnost/povinnost podat přiznání k DPFO v ČR a uplatnit odčitatelné položky? Má nárok na cestovní náhrady, neboť zůstane i zaměstnancem GMBH, kam bude i nadále dojíždět několik dní v týdnu?

Dvě fyzické osoby, daňový rezidenti, daňová evidence. Každý vlastní 30% podíly ve dvou českých s. r. o. Doba držení podílu čtyři roky. Plánují svoje podíly vložit do své GMBH, kterou vlastní 50/50, nově tedy GMBH bude vlastnit 60% podíl v českých s. r. o. Jaké to má daňové dopady pro s. r. o. a jaké pro fyzické osoby? Je vklad zcizením ve smyslu § 13 odst. 3 CZ-DE SZDZ? Pokud ano, zdaní se v ČR a jak? Je výhodnější prodej podílů německé GMBH nebo vklad?

Americký občan, daňový rezident České republiky, pobírá důchod z Ameriky (nejde o veřejnou službu) ve výši 500 000 Kč ročně. Musí tento příjem uvést v českém daňovém přiznání a zdanit? Penze/důchod je vyplacen US Social Security autoritou.

Osoba trvale žijící v USA, byla v roce 2015 zaměstnána u firmy v ČR po dobu cca 1,5 měsíce. Plat byl zdaněn, odvedeno pojistné. Tento příjem zahrnula osoba ve svém podání k dani z příjmů v USA. Jaký formulář, či žádost má podat, aby v ČR zaplacená daň jí byla vrácena?

Zjistili jsme, že pravděpodobně chybně postupujeme u vykazování příjmů ze závislé činnosti u dvou našich zaměstnanců. V roce 2015 byli zaměstnanci vypláceni jeden na dohodu o provedení práce (10 000 Kč hrubého příjmu) a druhý na základě pracovní smlouvy - hlavního pracovního poměru, a to až dosud. V dubnu 2015 se však tito zaměstnanci přestěhovali do USA, kde trvale žijí se svou rodinou. Nejsem si jistá, zda už mají občanství USA, nebo je pobyt povolen na základě zelené karty či jiného povolení (např. vízum). Práci pro naši společnost vykonávají stále, ale z místa svého současného pobytu. Místo jejich zájmů je jen v USA, Českou republiku navštívili jen jednou v r. 2015 na měsíc. Nejsme si jistí, zda jsme nepostupovali špatně, když i nadále od května 2015 stále tyto vyplacené příjmy vedeme jako příjmy ze závislé činnosti - je z nich odvedeno sociální i zdravotní pojištění, uplatněna nezdanitelná položka na poplatníka a odvedena zálohová daň. Pokud ano, jak jsme měli postupovat správně a je možné toto ještě opravit? Lze zaměstnanci na hlavní pracovní poměr vůbec provést zúčtování daně za rok 2015, pokud náš postup byl správný?