Daňový rezident - strana 5

Jak správně zaúčtuje firma s. r. o., plátce DPH bonus z obratu zboží v průběhu roku 2019? Obdrželi jsme daňový doklad od dodavatele dne 16. 4. 2019 bonus z obratu za odebrané zboží za 1. čtvrtletí 2019 / za období  1. 1. 2019 - 31. 3. 2019. Datum vystavení dokladu je 15. 4. 2019, datum DPH také 15. 4. 2019. Kdy vrátím z tohoto daňového dokladu státu DPH?

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

OSVČ poskytuje své služby - připravuje projektové dokumentace - pro zahraniční klienty - zejména Francouze, Němce a Slováky. Tyto služby poskytuje občanům, ale i podnikatelům. Vše dohaduje on-line ze své kanceláře z ČR - pobývá tedy fyzicky u nás v ČR a zde má i rodinu atd. Poměr fakturovaných služeb je přibližně 80 % zahraničí x 20 % fakturace do ČR.  Bude česká OSVČ z pohledu zákona o dani z příjmů považována za rezidenta ČR pokud tyto služby poskytuje on-line z ČR převážně do zahraničí? Změnila by se nějak situace, kdyby OSVČ vyjížděla do zahraničí na konzultace za klienty např. na 10 dnů v měsíci za předpokladu, že by nikde v zahraničí neměla kancelář, ale pouze vždy probíhaly konzultace „na půdě“ klienta?

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?

Student VŠ se po dobu cca 3 měsíců zúčastnil programu Work and Travel v USA. Ze zákonů USA vyplývá povinnost podat daňové přiznání v USA a studentovi bude vrácena část daní zpět. Student je daňovým rezidentem ČR, tudíž by měl i tyto příjmy uvést ve svém daňovém přiznání v ČR. Student má ještě příjmy ze závislé činnosti v ČR. Jakým způsobem má student tyto příjmy zdanit v ČR a bude možný zápočet daně? Případně lze použít metodu úplného vynětí?

Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?

Vlastním byt v USA. Mimořádně jsem ho pronajal občance Kanady na dva měsíce za 8 000 dolarů. Jak a kde všude mám zdanit tento příležitostný příjem z nájmu? Zdaním tento příjem v USA a uplatním potom na základě smlouvy o dvojím zdanění v v přiznání v ČR „prostý zápočet“? 

Slovenská akciová společnost (A) koupila v červenci 2017 20% podíl na české společnosti s ručením omezeným. V říjnu 2017 byly ze strany této společnosti (A) veškeré akcie české společnost prodány jiné slovenské společnosti (B). Rádi bychom se zeptali, zda tento převod je předmětem zdanění ve smyslu příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SK či podle českého zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak má dojít ke zdanění – má společnost A podat daňové přiznání k DPPO v ČR?

Můj manžel je polským státním příslušníkem a od roku 2015 trvale bydlí se mnou a s našimi dvěma dětmi tady v České republice. Dům, který vlastnil po rodičích v Polsku, již prodal. Stálé zaměstnání má však nadále u polského zaměstnavatele v Polsku, kam každý pracovní den dojíždí přes hranice. V bance v Polsku má taky založen osobní bankovní účet, na který mu zaměstnavatel poukazuje jeho mzdu. Odměny ze zaměstnání a úroky z úspor má vždy zdaněné v Polsku, stejně jako dividendy, které pobírá jako akcionář jedné z polských společností. Zajímalo by mě, zda je můj muž povinen podávat daňové přiznání v České republice, i když všechny jeho příjmy pocházejí z Polska a jsou tam tedy i zdaňovány. Mezi Českou republikou a Polskem přeci existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak se domnívám, že v České republice již žádné daně platit nemusí, a tudíž nemá ani povinnost tady podávat své daňové přiznání.

Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?

Může daňový nerezident (zaměstnanec z Ukrajiny, který v ČR pracuje pouze 2 měsíce) podepsat prohlášení k dani a uplatňovat základní slevu na poplatníka?

Američan, který se přestěhuje do ČR, je zaměstnán americkou firmou. V ČR pro ni nadále pracuje a dostává plat. Žije tu víc než půl roku, hodlá tu žít natrvalo (stává se českým daňovým rezidentem). Jaký má toto vliv na jeho daň z příjmů? Může podávat sám daňové přiznání a uvést metodu vynětí, či se musí americká firma registrovat v ČR jako zaměstnavatel? Jde o poradenskou činnost. Američan radí klientům v USA. V ČR nemají žádnou jinou činnost. Američan pracuje z domova.

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Český daňový rezident, který je zaměstnán i v ČR na HPP, má vedlejší zaměstnání v Německu, které vykonává částečně z ČR a částečně z Německa (jde také o HPP). V Německu za něj firma zatím neodvádí žádné odvody, ani daň. Měla by se německá firma zaregistrovat v ČR jako zaměstnavatel a odvádět za zaměstnance v ČR pojištění a daň z příjmů? Jde o poradenskou činnost, v ČR tento rezident pracuje z domova (nemá žádnou kancelář), v Německu jezdí za klienty na schůzky. Zaměstnání je dlouhodobé – nyní trvá více než rok a bude trvat nadále. Německá společnost zde nemá stálou provozovnu.

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Fyzická osoba, OSVČ (neplátce DPH), vykonává práci v Německu. Za celý rok 2017 měl příjem jen od německé firmy, které vystavoval faktury za uvedené práce (práce s hliníkem) v Německu. Tato fakturace tvořila 100% jeho příjmů. V Německu měl přechodný byt, rodinu má v Česku. Jak bude tento příjem danit? Klasicky v § 7 v českém daňovém přiznání v českém daňovém přiznání?

OSVČ má živnostenské oprávnění od r. 2015, pobyt v ČR, státní příslušnost je Tunis. Uplatňuje výdaje procentem z příjmu - nižší limit. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na své 2 vyživované děti, školkovné, slevu na manželku, která je na RD a má příjem za zdaňovací období cca 56 000 Kč?

Příjmy českých občanů a firem ze zahraničních zdrojů jsou v praxi poměrně časté, ovšem stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k české dani z příjmů musí daňový rezident ČR obecně uvést veškeré své příjmy – a to v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje příjmu) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy u nás zdaníme podruhé, tomu totiž efektivně čelí velká flotila smluv o zamezení dvojího zdanění. Souvisejícím druhým častým omylem bývá podcenění rizika odhalení příležitostných malých příjmů ze zahraničí, např. ze sběru jahod v Anglii. Věřte tomu, že ohledně zdanění příjmů jsou finanční úřady téměř celého světa vzájemně spolčeny a nic před nimi neutajíme.