Dohoda o pracovní činnosti

Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.

Mám doklad vystavený na firmu s. r. o. na dioptrické pracovní brýle ve výši 15 000 Kč pro zaměstnankyni, který uhradím z účtu firmy. Je to pro firmu daňový náklad a pro zaměstnankyni osvobozeno ve mzdě? Kdyby se jednalo o zaměstnance na dohodu, je situace stejná? 

Máme zaměstnance na DPP a DPČ a máme s nimi sjednáno ve smlouvě možné vysílání na pracovní cestu. Lze jim opravdu zpracovávat cestovní příkazy, kde se počítá stravné, proplácí se jízdenky, parking, vyúčtovává se použití soukromého vozu, PHM a ubytování? Musí jim jít tato částka do výplatní pásky?

Od roku 2026 vstupují v platnost další změny týkající se odvodů z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Přečtěte si, jaké limity nově platí pro zaměstnance a zaměstnavatele a jaký to bude mít vliv na výpočet čisté mzdy. Přinášíme ucelený přehled nejdůležitějších bodů. Zjistěte vše, co potřebujete vědět o zdanění DPP a DPČ v roce 2026.

Firma poskytuje nefinanční benefity na volnočasové aktivity pro své zaměstnance, kteří jsou na HPP v maximálně dostupné částka pro daný rok. Můžeme tyto nefinanční benefity poskytovat pro osoby na DPP a DPČ, a také v maximální částce? 

Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?

Akciová společnost má doposud pouze jednoho jediného zaměstnance na DPČ, který splňuje podmínky zaměstnání malého rozsahu, tudíž nevzniká účast na nemocenském pojištění a nehradí se zdravotní ani sociální pojištění, pouze zaměstnavatel hradí 100 Kč Kooperativě zákonné pojištění zaměstnavatele a každý měsíc odvádí srážkovou daň, jelikož zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka. Zaměstnání malého rozsahu se doposud nemuselo nikam nahlašovat, ale od 1. 1. 2026 začne platit JMHZ, kde pokud se nepletu, se budou muset uvádět i zaměstnanci, kteří pracují na DPČ a splňují podmínky pro zaměstnání malého rozsahu. Znamená to tedy pro naši firmu, že do 20. 5. 2026 bychom měli jako akciová společnost poslat poprvé JMHZ za duben a do 30. 6. 2026 bychom měli zpětně poslat České správě sociálního zabezpečení Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele také za leden až březen, kde uvedeme tohoto jednoho zaměstnance splňujícího podmínky ZMR a žádná další nová povinnost od ledna v souvislosti s JMHZ se nás už netýká?

OSVČ zaměstnává učitele jazyků na DPČ a DPP. Ve smlouvě mají stanovenou odměnu 350,- Kč/ hodinu. Učitel učí v rámci jednoho dne např.: od 15.45 do 16.30, od 16.40 do 17.25 a od 17.30 do 18.15 hod. Stačí proplatit 2 hod a 15 min (odučený čas) nebo se musí proplatit čas od 15.45 do 18.15 hod – tedy 2 hod 30 min (čas strávený na pracovišti)? Ovlivnilo by odměňování, kdyby byla ve smlouvě uvedena odměna 350,- Kč/za odučenou hodinu?

Klient má zaměstnance činné na DPP i DPČ, v dohodách se neudává, které dny mají pracovat, či počet hodin za měsíc, ale pracují dle potřeb zaměstnavatele či předem dohodnutého rozvrhu směn, do zákonných limitů odpracovaných hodin dle ZP. Tito zaměstnanci nyní požadují náhradu za státní svátek dne 17. 11., jelikož obvykle v pondělí pracují. Dle docházky zpětně můžeme říct, že téměř každé pondělí pracovali. Bere se v tomto případě takový den (zde pondělí) za „obvyklý pracovní den“ zaměstnance, kdy musíme proplatit náhradu za neodpracovaný státní svátek? Směnu na tento den jsme nenaplánovali. Nebyla nutnost zaměstnance povolat v den státního svátku do práce. 

Zaměstnankyně ZŠ čerpá nyní rodičovskou dovolenou. Můžeme ji nyní přijmout na stejný pracovní úvazek jako před RD a i na stejnou pozici jako zástup za nemoc? Je v tomto po flexinovele nějaká změna, že ji nemůžeme přijmout na záskok na stejnou pozici, nebo pouze na DPP nebo DPČ?

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Veřejná vysoká škola využívá k zajištění své pedagogické činnosti pracovníky na DPČ/DPP. Při výpočtu nároku na dovolenou vychází z toho, že nejsou zaměstnanci vysoké školy a přiznává jim základní výměr dovolené ve výši 4 týdny. Svým zaměstnancům vykonávající pedagogické činnosti pak poskytuje dle zákona 8 týdnů dovolené a zaměstnancům vykovávající nepedagogické činnosti podle kolektivní smlouvy 6 týdnů dovolené. Je tento postup správný? S pracovníky na DPČ/DPP uzavírá smlouvu od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku. Pokud je smlouva uzavřena na 150 hodin, pak je 75 hodin vykázáno v zimním semestru v jednom roce a 75 hodin vykázáno v letním semestru v roce následujícím. Není tak splněna podmínka odpracování 80 hodin v daném roce a nárok na dovolenou nevzniká. I když je uzavřena další smlouva na následující akademický rok, nárok na dovolenou není přiznán, protože se jedná o jinou smlouvu. Je tento postup správný?

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Máme v pracovním poměru na DPČ od 1.8.2025 zaměstnankyni, která se on-line od 31.8. zaregistrovala u Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Hrubá mzda v srpnu činila 9.000,- Kč. Musíme dopočítávat zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná celý měsíc srpen o státního pojištěnce, byť byla na ÚP vedená v srpnu pouze jeden den?

Zaměstnanec pracuje na DPČ a od 17.4.2025 byl v DPN a byla mu vyplacena náhrada mzdy za nemoc. Dne 27.7.2025 přišla do datové schránky informace o stornu DPN a ukončení DPN k 17.4.2025 rozhodnutím OSSZ. Nejsme si jisti, jak danou situaci řešit. Odhlásili jsme ho ze ZP k 30.4.2025 (za duben bylo odvedeno alespoň z min. VZ), ale za předpokladu, že od 17.4.2025 byl v DPN. Máme po něm žádat vrácení náhrady mzdy s tím, že DPN trvala pouze jeden den (17.4.2025) a dopočítat rozdíl zdravotního pojištění? Od samotného zaměstnance nemáme vyjádření proč došlo k ukončení. Na vyjádření OSSZ čekáme.

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Bezesporu nejzásadnější změny v oblasti prohlubování flexibility pracovněprávních vztahů přinese s účinností od 1. 6. 2025 tzv. flexinovela zákoníku práce. Vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu dne 7. 3. 2025 všemi přítomnými poslanci (jeden se zdržel). Senátem byla novela projednána a schválena dne 9. 4. 2025. Původně navržená účinnost novely 1. 1. 2025 byla z pochopitelných důvodů v rámci pozměňovacích návrhů změněna a navržena tak, že „zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení“ – tedy minimálně s jednoměsíční legisvakancí. Protože v Senátu nedošlo ke změnám Poslaneckou sněmovnou schváleného znění novely, prezident v tomtéž znění návrh novely podepsal a zákon byl pod číslem 120/2025 Sb. dne 30. dubna 2025 vyhlášen (publikován) ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, lze dnes s jistotou přiblížit čtenářům jednotlivé změny, které budou v zákoníku práce (dále také jen „ZP“) s účinností od 1. 6. 2025 bezpečně promítnuty.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ) představují populární alternativu v řešení pracovněprávních vztahů, zároveň však přináší specifické výzvy v oblasti zdravotního pojištění. V tomto článku se podíváme na nejdůležitější zásady související se zdravotním pojištěním u DPČ, včetně pravidel pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny. Zjistíte, jak výše zúčtovaného příjmu ovlivňuje účast na pojištění, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů při poklesu příjmu pod rozhodnou částku a jak se vypořádat s různými praktickými situacemi v roce 2025.