Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnankyně ZŠ čerpá nyní rodičovskou dovolenou. Můžeme ji nyní přijmout na stejný pracovní úvazek jako před RD a i na stejnou pozici jako zástup za nemoc? Je v tomto po flexinovele nějaká změna, že ji nemůžeme přijmout na záskok na stejnou pozici, nebo pouze na DPP nebo DPČ?

Klient má zaměstnance činné na DPP i DPČ, v dohodách se neudává, které dny mají pracovat, či počet hodin za měsíc, ale pracují dle potřeb zaměstnavatele či předem dohodnutého rozvrhu směn, do zákonných limitů odpracovaných hodin dle ZP. Tito zaměstnanci nyní požadují náhradu za státní svátek dne 17. 11., jelikož obvykle v pondělí pracují. Dle docházky zpětně můžeme říct, že téměř každé pondělí pracovali. Bere se v tomto případě takový den (zde pondělí) za „obvyklý pracovní den“ zaměstnance, kdy musíme proplatit náhradu za neodpracovaný státní svátek? Směnu na tento den jsme nenaplánovali. Nebyla nutnost zaměstnance povolat v den státního svátku do práce. 

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Veřejná vysoká škola využívá k zajištění své pedagogické činnosti pracovníky na DPČ/DPP. Při výpočtu nároku na dovolenou vychází z toho, že nejsou zaměstnanci vysoké školy a přiznává jim základní výměr dovolené ve výši 4 týdny. Svým zaměstnancům vykonávající pedagogické činnosti pak poskytuje dle zákona 8 týdnů dovolené a zaměstnancům vykovávající nepedagogické činnosti podle kolektivní smlouvy 6 týdnů dovolené. Je tento postup správný? S pracovníky na DPČ/DPP uzavírá smlouvu od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku. Pokud je smlouva uzavřena na 150 hodin, pak je 75 hodin vykázáno v zimním semestru v jednom roce a 75 hodin vykázáno v letním semestru v roce následujícím. Není tak splněna podmínka odpracování 80 hodin v daném roce a nárok na dovolenou nevzniká. I když je uzavřena další smlouva na následující akademický rok, nárok na dovolenou není přiznán, protože se jedná o jinou smlouvu. Je tento postup správný?

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Máme v pracovním poměru na DPČ od 1.8.2025 zaměstnankyni, která se on-line od 31.8. zaregistrovala u Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Hrubá mzda v srpnu činila 9.000,- Kč. Musíme dopočítávat zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná celý měsíc srpen o státního pojištěnce, byť byla na ÚP vedená v srpnu pouze jeden den?

Zaměstnanec pracuje na DPČ a od 17.4.2025 byl v DPN a byla mu vyplacena náhrada mzdy za nemoc. Dne 27.7.2025 přišla do datové schránky informace o stornu DPN a ukončení DPN k 17.4.2025 rozhodnutím OSSZ. Nejsme si jisti, jak danou situaci řešit. Odhlásili jsme ho ze ZP k 30.4.2025 (za duben bylo odvedeno alespoň z min. VZ), ale za předpokladu, že od 17.4.2025 byl v DPN. Máme po něm žádat vrácení náhrady mzdy s tím, že DPN trvala pouze jeden den (17.4.2025) a dopočítat rozdíl zdravotního pojištění? Od samotného zaměstnance nemáme vyjádření proč došlo k ukončení. Na vyjádření OSSZ čekáme.

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Bezesporu nejzásadnější změny v oblasti prohlubování flexibility pracovněprávních vztahů přinese s účinností od 1. 6. 2025 tzv. flexinovela zákoníku práce. Vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu dne 7. 3. 2025 všemi přítomnými poslanci (jeden se zdržel). Senátem byla novela projednána a schválena dne 9. 4. 2025. Původně navržená účinnost novely 1. 1. 2025 byla z pochopitelných důvodů v rámci pozměňovacích návrhů změněna a navržena tak, že „zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení“ – tedy minimálně s jednoměsíční legisvakancí. Protože v Senátu nedošlo ke změnám Poslaneckou sněmovnou schváleného znění novely, prezident v tomtéž znění návrh novely podepsal a zákon byl pod číslem 120/2025 Sb. dne 30. dubna 2025 vyhlášen (publikován) ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, lze dnes s jistotou přiblížit čtenářům jednotlivé změny, které budou v zákoníku práce (dále také jen „ZP“) s účinností od 1. 6. 2025 bezpečně promítnuty.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ) představují populární alternativu v řešení pracovněprávních vztahů, zároveň však přináší specifické výzvy v oblasti zdravotního pojištění. V tomto článku se podíváme na nejdůležitější zásady související se zdravotním pojištěním u DPČ, včetně pravidel pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny. Zjistíte, jak výše zúčtovaného příjmu ovlivňuje účast na pojištění, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů při poklesu příjmu pod rozhodnou částku a jak se vypořádat s různými praktickými situacemi v roce 2025.

Zaměstnanec na DPP má zúčtovaný příjem 15 840 Kč. Z tohoto základu se zdravotní pojištění odvede. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu se u dohod neprovádí?

Zaměstnankyně cizinka, pracující na základě zaměstnanecké karty, HPP 40 hod. týdně, nyní na PPM, pobírá mateřskou. Koncem března jí končí a bude nastupovat na rodičovskou dovolenou. Chtěla by si při rodičovské přivydělat u původního zaměstnavatele. Za jakých podmínek může? Může nastoupit na stejnou pracovní smlouvu, kterou již u firmy má? Nebo musí mít DPČ (DPP u ní nejspíš nejde, nebyly by odvody)? Může vykonávat stejnou práci, kterou před mateřskou? Musí mít povolení z Ministerstva vnitra či úřadu práce? Případně hlásí se tato informace jako změna? Co případně ještě musíme ohlídat, aby mohla nastoupit? Jak je to prosím teď aktuálně a jak to bude po chystané novele? 

Po desetiletí ustálenou a v zásadě neměnnou pracovněprávní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která ze zaměstnanců vykonávajících závislou práci na základě těchto pracovněprávních vztahů činila ve skutečnosti zaměstnance jakési „druhé kategorie“ značně znevýhodněné oproti zaměstnancům v pracovním poměru, přerušila a zásadně změnila jedna z posledních novel zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále též jen „ZP “) ve formě tzv. „transpoziční novely“ provedené zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 (převážná část) a od 1. 1. 2024 (zbývající část). Do té doby bylo lhostejné, zda zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy na dohodu o provedení práce – „DPP“ nebo dohodu o pracovní činnosti - „DPČ“) práci konají tzv. „na zavolanou“ podle nahodilých a okamžitých potřeb zaměstnavatele, zda ji konají v obvyklých pracovních dnech nebo ve svátek, v noci, v sobotu či neděli nebo ve ztíženém pracovním prostředí, zda jsou při práci dodržovány nepřetržité odpočinky a přestávky na oddech a jídlo. Tito zaměstnanci neměli „ze zákona“ právo na dovolenou, na jiné důležité osobní překážky v práci, nárok na příplatky za práci ve ztížených pracovních režimech. Obrat nastal teprve přijetím výše označené tzv. „transpoziční novely“ ZP .

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP , tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. Podívejme se blíže na právní vymezení a dále na základní podmínky řešení zdanění daní z příjmů a odvodu pojistného u obou druhů těchto dohod v roce 2025.

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Jsem samoživitelka, 2 děti (3 a 1 rok). Do června 2024 jsem pobírala mateřskou dovolenou na druhé dítě a od července pobírám rodičovský příspěvek. Současně jsem pracovala po celý rok na DPP u jiného zaměstnavatele (výdělek 10 000 Kč), bez podepsaného prohlášení poplatníka. Dále jsem občas pracovala u svého zaměstnavatele na DPČ, také bez podepsaného prohlášení. Je možné abych si za rok 2024 podala daňové přiznání FO a uplatnila daňové slevy na děti?

Základní norma pracovního práva, tedy zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce doznal v posledních několika málo letech celé řady změn. S některými se již zaměstnavatelé sžili, některé ještě na adekvátní aplikaci čekají, a i přesto se již chystají změny další. V tomto článku se zaměříme zejména na změny v dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti, pravidla pro výkon práce z domova, novinky v doručování a nový valorizační mechanismus minimální mzdy, tedy zásadní novinky, které zasahují do denní praxe organizací neziskového a veřejného sektoru. Kromě popisu jednotlivých změn se dočtete doporučení k jejích praktické aplikaci i možné výhledy do budoucna.