Dvojí zdanění - strana 15

Jsme firma, s. r. o., vedeme podvojné účetnictví, máme dva zaměstnance slovenské národnosti, jsou zaměstnáni v ČR. Oba byli vysláni pracovat na Slovensko, čili do země, kde mají oba trvalé bydliště. Jak je to v tomto případě s nárokem na stravné, v jaké výši a případně v jaké měně? Je tu i varianta ta, že zmínění zaměstnanci neopustí stát SK, jen cestují z města A do města B. Podotýkám ale, že jsou zaměstnáni u české firmy. Jakým způsobem potom vyúčtovat stravné?

Společnost s ručením omezeným A se sídlem na Slovensku bude půjčovat druhé Společnosti s ručením omezeným B ze sídlem v ČR peníze. Společnost A je současně společníkem ve druhé Společnosti B. Za půjčení peněz bude Společnost A požadovat úrok ve výši ceny obvyklé. Bude Společnost A platit na území ČR daň z příjmů ve formě srážkové daně ve výší 15 %, které má na starosti plátce příjmů nebo půjde o tzv. zálohovou dani, kterou má na starosti taká plátce příjmů?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. FV do EU (Slovensko) na částku 129 390 Kč byla uhrazena odběratelem – plátcem daně na Slovensku ve výši 116 451 Kč, tzn. neuhrazeno 12 939 Kč, tj 10 % celkové částky (daň placená na Slovensku, doloženo Certifikátem příslušného daňového úřadu). Vzhledem k tomu, že faktura je uhrazená pouze částečně, objevuje se odběratel v našem seznamu dlužníků. Jak správně tyto operace zaúčtovat, aby se faktura uhradila celá a odběratel vypadl ze seznamu dlužníků?

Student s trvalým bydlištěm v ČR, pracoval část roku 2007 ve slovenské společnosti s ručením omezeným v Bratislavě. Obdržel „Potvrdenie o příjmoch fyzickej osoby zo závislej činnosti....“, kde je uvedeno sražené pojistné a sražená záloha na daň. Může uplatnit slevy na dani u místně příslušného finančního úřadu v ČR?

Jakým způsobem budou zdaněny příjmy z podnikání na území ČR za rok 2006 u osoby, která má bydliště na území ČR, ale na území Anglie pobývá déle než 183 dnů v roce? Zda tato osoba má také nárok na slevu na dani na území ČR. Dále bych ráda věděla, jaký je místně příslušný finanční úřad.

V případě, že CZ s. r. o. bude platil za licenci společnosti SK a. s. ze Slovenska za užívání obchodního jména, obchodní značky... atd. Musíme platil navíc 5% srážkovou daň právnických osob finančnímu úřadu v České republice? a zaslat formulář oznámení plátce daně? českému finančnímu úřadu? Co má za povinnosti v této oblasti SK a. s.? A jak to bude v případě úhrady licence za software ve stejném případě? Je zde také nějaká povinnost platit srážkovou daň právnických osob a zaslání formuláře oznámení práce daně v případě nákupu ze Slovenska nebo Rakouska?

Jsme právnická osoba, společnost s ručením omezeným. Žádám o radu ve věci licenčních poplatků placených do zahraničí. Na základě smluv o zamezení dvojího zdanění, článku 12, prosím o radu, o výši sazby licenčních poplatků kulturních pro Slovinsko. Domnívám se, že je to 10 %, ale ráda bych si to ověřila.

Společnost se sídlem v ČR uzavřela franšízovou smlouvu se společností se sídlem v USA. Na základě této smlouvy má povinnost uhradit prvotní franšízový poplatek a dále pak po 6 měsících fungování další pravidelné platby. Má společnost povinnost srazit srážkovou daň z těchto poplatků a odvést je příslušnému finančnímu úřadu, nebo mohou být tyto platby zdaněny v USA příjemcem? Společnost se zabývá poskytováním služeb v oblasti školení a tyto služby poskytuje pod značkou americké společnosti a využívá k tomu jejich know-how.

Naše společnost (a. s.), pronajímá polské společnosti na území Polska hnací kolejová vozidla. V souladu se Smlouvou o zamezení dvojího zdanění, uzavřenou mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky, uplatňuje polská společnost na příjem vyplácený naší společnosti daň stanovenou zvláštní sazbou daně ve výši 5 %, stanovenou v této smlouvě pro licenční poplatky. Naše společnost uvádí na faktuře za pronájem pro polskou společnost částku včetně české DPH. Polská společnost se obrátila na polské finanční orgány s dotazem, zda 5% daň vybíraná srážkou má být kalkulována ze základu daně zahrnující fakturovanou částku bez DPH nebo včetně DPH. Polské ministerstvo financí zaslalo polské společnosti stanovisko, z něhož vyplývá, že základem pro výpočet daně vybírané srážkou má být fakturovaná částka včetně české DPH. Ministerstvo odůvodňuje svoje stanovisko zněním příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, ve které je v případě příjmů z licenčních poplatků uvedeno, že částka daně je stanovena ve výši 5 % hrubé částky z licenčních poplatků, přičemž pojem hrubá částka vykládá ministerstvo jako fakturovaná částka včetně DPH. Je výklad polského ministerstva financí správný?

Veřejná obchodní společnost poskytuje služby na Slovensko, zde bylo u těchto služeb provedeno zajištění daně ve výši 15 %. Jakým způsobem je možné u společníků provést vyúčtování takto zaplacené daně na Slovensku? Podle jejich podílů? Potvrzení o zaplacení daně je vystaveno na v. o. s.

Dva společníci, občan ČR a občan Švýcarska založili české s. r. o., sídlo v Praze, správa a pronájem činžovního domu. Každý poskytl půjčku společnosti (úroky a kapitalizace v souladu s požadovanými pravidly). Úrok z půjčky v roce 2005, 2006 každému vyčíslen, účtován, nevyplacen, při výpočtu daně DPPO roků 2005 i 2006 z daňového základu vyloučen. Dotaz zní: pro českého účastníka bude daňová povinnost podle DPFO, § 8, v roce úhrady úroků v roce 2007. Současně bude možné zaplacené úroky uplatnit v daňovém přiznání DPPO v roce 2007. Výklad odborné literatury: u druhého společníka, švýcarského občana, bez trvalého pobytu na území ČR, podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, by se měly údajně úroky účtovat do daňových nákladů již v roce 2005 i 2006 a to bez ohledu na jejich úhradu v roce 2007. Současně měly být zdaněny 15% srážkovou daní ke dni zaúčtování již v roce 2005 a 2006? Smlouva o zamezení dvojího zdanění, jak jsem z textu pochopil, by měla zajistit rovnoprávné postavení účastníkovi spol s r. o., stejně jako jsou práva českého účastníka na území ČR: V jednom s. r. o. se účtuje o úrocích podle typů společníka? Alespoň tak vyplývá z výkladů odborných článků.

Jsem občanem ČR, společníkem a zároveň zakladatelem obchodní společnosti v Chorvatsku. Společnost byla založena v roce 2004 ze soukromých finančních prostředků. V letošním (2007) roce hodlám prodat svůj obchodní podíl, tj. celou společnost. Dle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů se časový test pro osvobození zkracuje z pěti let o dobu, kdy je poplatník společníkem společnosti, tedy domnívám se, že jsem dle tohoto od daně osvobozen. V opačném případě žádám o sdělení, ve které zemi daň zaplatím.

Dopravce se sídlem v ČR občas provádí i dopravu mezi ČR a SR. K provádění dopravy po SR se zaregistruje na DPH ve SR. - Přiznání k DPH bude podávat čtvrtletně. Lze v tomto přiznání uplatnit i nárok na odpočet DPH (např. při nákupu nafty)? Je nutné podávat přiznání i v případě nulového základu daně v období? - Daň z příjmu bude danit v ČR (na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR). Je to správně? - Týká se nás i silniční daň ve SR? - Jelikož nemáme v SR provozovnu, podnikání se týká jen automobilu přítomného na území SR, předpokládáme, že na živnostenském úřadu nemusíme nic hlásit.

Je dočasný dovoz přístroje z jiné členské země zdanitelným plněním? Naší firmě byl za účelem vystavování dočasně na 6 měsíců zapůjčen zdravotnický přístroj. Proformafaktura byla vystavena 23. 3. 2006 s označením „zboží nebude placeno - dočasný dovoz“, přístroj dorazil do ČR v dubnu 2006. 1. Musím o tomto přístroji účtovat? 2. Podléhá tento dočasný dovoz stejnému režimu DPH jako pořízení zboží? Předpokládám, že v obou otázkách je odpověď ne a že se ani nepromítne v přiznání k DPH. Najdu odpověď v zákoně o DPH v § 13 odst. 7 písm. h)?