Dvojí zdanění - strana 12

Stav mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění v České republice Ing. Václav Zíka Je všeobecně známo, že rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodářských vztahů je jedním z cílů zahraniční...

Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Pákistánem. Sjednáním této dvoustranné mezinárodní dohody se tak zároveň snížil počet států světa, se kterými v rámci daňových vztahů v uvedeném oboru má Česká republika tzv. bezesmluvní vztah.

Pokud bude zdaňovat v Německu může uplatnit v České republice metodu zápočtu nebo metodu vynětí?

  Mezinárodní zdanění Ing. Václav Zíka Jsem českým státním občanem a od 1.11.2013 zaměstnancem firmy se sídlem v německých Drážďanech. Tato společnost má na území ČR stálou provozovnu, ve které...

Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“) je obsažen samostatný článek1), který je v českých verzích smluv označen jako Vyloučení dvojího zdanění (event. Metody vyloučení dvojího zdanění); některé starší smlouvy o zamezení dvojího zdanění užívají označení Zamezení dvojího zdanění. Rozdíly v označení jsou nicméně nepodstatné - podstatná jsou pravidla zakotvená v příslušných článcích2).

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Singapurem se uplatňuje smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní (dále jen „Smlouva se Singapurem“). Tato smlouva byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 224/1998 Sb.

Mám dotaz týkající se smlouvy o zamezení dvojího zdanění s USA, zda postupujeme správně. Česká s. r. o. uzavřela licenční smlouvu na prodej výukového programu angličtiny, který zde distribuuje v Čechách a na Slovensku a dle počtu objednávek od klientů nakupuje z USA kredity na tuto výuku. Zakoupením kreditů se klienti aktivují a připojí na US server, odkud si sami řídí výuku anj. - každý má svůj osobní kód, pod kterým je veden a hodnocen dle svých dosažených výsledků. Jelikož se jedná o tzv. „krabicový SW“ – SW určen pro širokou veřejnost, tak dle pokynu GFŘ č. D-6 se nepovažuje tento příjem za příjem dle § 22 jako příjem ze zdrojů na území ČR. Dál mne tedy zajímá řešení ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s USA: toto je uvedeno v čl. 12, kdy dodání tohoto SW je upraveno v bodu 3, písm. a) – dílo literární, umělecké či vědecké a vycházím z toho, že dodavatel z USA je skutečným vlastníkem těchto licenčních poplatků, tudíž bude zdaněno v jeho státě. Je tento postup správný?

V článku bychom chtěli upozornit na některé chyby, kterých se poplatníci dopouštějí při přiznávání příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí, respektive při uplatňování vyloučení dvojího zdanění u těchto příjmů. Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí upravuje § 38f zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

S. r. o. má jednatele ze země EU (Německo). S tímto jednatelem je uzavřena smlouva o výkonu funkce jednatele za cenu 2 400 Kč/měsíc. Jiné příjmy na území ČR jednatel nemá, centrum veškerých jeho aktivit je v Německu, kde se prakticky celý rok zdržuje. Je možno na tento příjem pohlížet jako na zaměstnání malého rozsahu, tzn. nebudu z tohoto příjmu odvádět sociální pojištění, zdravotní pojištění se v tomto případě bude odvádět z částky 2 400 Kč. Jak bude tento příjem zdaňován? Může se zde uplatnit ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění? Nebo se odvádí záloha na mzdu ze superhrubé mzdy?

Prosím seznam aktuálních sazeb procent srážkové daně u úroků a licenčních poplatků - u zemí, kde je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění. Jak je to prosím u zemí, kde není smlouva, ale jen Dohoda o výměně daňových informací? 35 % nebo 15 % nebo 0 %?

Ač v titulku uvedená témata jsou z hlediska problematiky mezinárodního zdaňování poněkud nesourodá, přesto však mají něco společného, a to je zejména časové období jejich aktuálnosti. Zatímco nový Protokol ke smlouvě se Švýcarskem je účinný prvním lednovým dnem letošního roku, problematika tzv. solidární daně v návaznosti na vyloučení dvojího zdanění nabyla na praktické aktuálnosti právě nyní při vyplňování daňového přiznání fyzických osob za zdaňovací období roku 2013.

1)Cílem příspěvku je prezentovat vývoj interpretační praxe v případě službové stálé provozovny v podmínkách České republiky a Rakouské republiky. Důraz bude kladen nejen na odlišnosti v interpretaci službové stálé provozovny dle článku 5 smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále „SZDZ“) uzavřené mezi Rakouskou republikou a Českou republikou, ale taktéž na odlišnosti týkající se vymezení službové stálé provozovny v obou národních legislativách.

Fyzická osoba, občan ČR, má příjem ze zaměstnání (závislá činnost) v období 01/2013. Od 01. 03. 2013 zaměstnán v DE, kde má stálý byt a trvale se zde zdržuje. Od 01. 07. 2013 se přestěhovala za poplatníkem celá rodina. Došlo tedy u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, měl by se jeho statut za příslušné části roku posuzovat samostatně. Nicméně, v období 06/2013 obdržel od původního zaměstnavatele „prémie“. Na příjmy za období 01,06 - má poplatník potvrzení o zdanitelných příjmech. Má otázka je: od 01. 07. 2013 není pochyb o tom, že se stal rezidentem DE, ale pokud se zde zdržoval již od 01. 03. 2013 a byt zde využíval v návaznosti na zaměstnání, ale neměl zde ještě rodinu, splňoval by podmínku rezidenta v DE? Pokud by to tak bylo, tak příjem od tuzemského zaměstnavatele za období 06/2013 by se měl v daňovém přiznání vypořádat již v DE, když byl rezidentem tam? Nebo naopak, pokud by byl rezidentem až od 01. 07. 2013, tak příjmy z DE za období od 03 - 06/2013 by se vypořádávalo v DAP v tuzemsku? Má poplatník nárok na daňový bonus, může čerpat daňovou úlevu z titulu penzijního a životního pojištění, darů v tuzemsku? Poplatník nemá žádné jiné příjmy. Prosím o otázky: 1)      Přiznání podává poplatník za celé období, kdy byl daňovým rezidentem i daňovým nerezidentem tj. celý rok 2013? 2)      Pokud by byl poplatník od 01. 07. 2013 daňovým nerezidentem v ČR, bude nutné mít rozdělené příjmy z DE a to od 01.03 – 30. 06. 2013, a od 01. 07. 2013 do 31. 12. 2013 (nás nezajímá, jelikož v ČR již neměl žádné příjmy)? 3)      Příjmy z DE v období 01.03 – 30. 06. 2013 uvedeme do přiznání v ČR jako příjmy ze zahraničí a dle smlouvy o zamezení zdaníme? 4)      Pokud by byl daňovým rezidentem jen do 28. 02. 2013, přiznáme příjmy v ČR i za 06_2013 a porovnáme příjmy z DE jen za dané období 06_2013 z pohledu možných daňových úlev? 5)      Potřebuje správce daně doložit nerezidenství čestným prohlášením, nebo jiným důkazním prostředkem?

Fyzická osoba, plátce DPH s trvalým pobytem v ČR poskytuje služby typu poradenství českému daňovému subjektu se sídlem v ČR, rovněž plátci DPH na základě smlouvy, z níž plyne, že místo předání výsledků práce je DE. Fyzická osoba se dne 2. 10. 2013 přestěhuje do DE a je zaregistrována na mnichovské radnici. Je správná úvaha, že v období od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013 je rezidentem českého státu a celosvětové příjmy zdaňuje v ČR a za období od 2. 10. 2013 do 31. 12. 2013 celosvětové příjmy zdaňuje v DE a v ČR pouze příjmy vzniklé v ČR? Pokud bude od 2. 10. 2013 rezidentem DE, měla se přihlásit jako plátce DPH v DE a dodávat služby českému plátci DPH v režimu dodání služby do JČS či má DPH úplně jiný režim?

PŘÍSPĚVEK JE UZAVŘEN V návaznosti na závěry Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) k příspěvku koordinačního výboru 370/04.04.12 - Výklad § 22 odst. 1 písm. g) bod 4, úroky...

Dne 25.11.2013 byla ve Sbírce mezinárodních smluv ČR uveřejněna nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Panamou - malým státem na pomezí jižní a střední Ameriky. Smlouva mezi Českou republikou a Panamskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu včetně Protokolu ke smlouvě (dále jen „smlouva s Panamou“) byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky - Mezinárodní smlouvy v částce 49/2013 pod číslem 91/2013 Sb.m.s. Tato smlouva se začala prakticky provádět od 1.1.2014, a to podle článku 27 - Vstup v platnost. Do zmíněného data byl tedy ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Panamou bezesmluvní vztah. Ujednání a následná aplikace smlouvy zvýší právní jistotu případných investorů obou smluvních států.

Jak je na straně jedné pro české firmy významný obchod se zahraničím, tak i na straně druhé kvete opačný zájem ze zahraničí o české území v nejširším slova smyslu. Proto se častěji objevují dotazy typu - zdanit či nezdanit tu a onu platbu do zahraničí, a jak? Specifikem mezinárodního zdanění příjmů je, že „do něj mluví“ podstatnou měrou i mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále také jen „Smlouvy“), nevystačíme proto jen se zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo § bez upřesnění). Ani problematika zdanění plateb do zahraničí přitom nebyla uchráněna obsáhlé novelizaci ZDP od roku 2014 z důvodu tzv. rekodifikace soukromého práva, a to zejména kvůli „novému“ občanskému zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ “) a zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb. , dále jen „ZOK“).

Smlouvy o dvojím zdanění - pohled do nerezidentovy duše Jan Čapek Tereza Růžičková 1 „Treaty shopping“ a omezení výhod Problém kreativního využívání smluv o zamezení dvojímu zdanění je stejně...

Občan ČR, pracoval v ČR od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013. Současně jako sportovec pobíral příjmy podle § 7. Od 1. 7. 2013 je odhlášen na Správě sociálního pojištění i příslušné zdravotní pojišťovně, protože je od 1. 7. 2013 zaměstnán ve Francii, závislá činnost. Vzhledem k tomu, že se jedná o rezidenta České republiky, budou veškeré celosvětové příjmy zdaňovány v České republice. Jak se v konkrétním případě postupuje při vyloučení dvojího zdanění příjmů z Francie?

Protokol ke smlouvě s Nizozemím Ing. Pavel Kyselák V pořadí již třetí Protokol se stal nedílnou součástí smlouvy mezi Českou republikou (ČR) a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění...