Odpis pohledávky

Společnost má vůči dlužníkovi pohledávky vzniklé v letech 2007 a 2008. Jedná se o několik faktur v celkové původní výši 228 000 Kč, z toho neuhrazeno 191 000 Kč. Ale žádná z těchto faktur nebyla vyšší než 200 000 Kč. V roce 2008 vyhlášen konkurz. Pohledávky jsme přihlásili pozdě a nebyly přijaty. Konkurz byl zrušen v roce 2023 splněním rozvahového usnesení (dlužník dosud nezanikl). Splňují tyto pohledávky podmínky daňově účinného odpisu padle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 („za dlužníkem který je v úpadku na základě výsledků insolvenčního řízení“). Pokud ne, je možné daňově účinně odepsat pohledávky alespoň po zániku dlužníka, ikdyž již mohou být v té době promlčené? Opravné položky jsme netvořili.

1. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce, pokud má odběratel v obchodním názvu ... v likvidaci a my jsme pohledávku nepřihlásili? 2. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce s následným daňový odpisem pohledávky, pokud byl odběratel vymazán z rejstříku a pohledávka není starši než tři roky? 3. Může se nedaňově odepsat jakákoliv pohledávka, např. stará 1,5 roku, pokud klient nechce využít tvorbu opravné položky, chce jen, aby přestala faktura figurovat v seznamu nezaplacených faktur. 

Fyzická osoba, plátce DPH, stavební firma má v pohledávkách dvě nezaplacené vydané faktury z r.2012. Jedna je vystavená na zálohu na stavební práce (100.000,- Kč) a druhá na zálohu na zboží (50.000,- Kč). Stavební práce se nikdy neuskutečnily. Obě faktury jsou bez DPH. Myslím, že v roce 2012 už byl režim přenosu daňové povinnosti na stav. práce a proto záloha je bez DPH. Co se týče zboží, tak také nebyla přijata úplata a proto nedošlo ke zdanění DPH. Lze tyto faktury z daňové evidence vyřadit bez nějakého dopadu do daně z příjmů a DPH?

Klient je plátce DPH a k 31. 12. 2022 eviduje pohledávky starší 12 měsíců za odběratelem (taky plátce). Jedná se o pohledávky v celkové sumě do 30tis Kč., proto budeme k 31. 12. 2022 vytvářet opravné položky k těmto pohledávkám a to v jejich celkové hodnotě včetně DPH. Následně je k 31. 12. 2022 rovnou rozpustíme, aby byly opravné položky evidované v účetnictví a rovnou je odepíšeme jako daňově uznatelný náklad. Dotaz je, zda je tento postup v pořádku a zda je daňově uznatelná celková výše pohledávky, tedy včetně DPH - tzn. uhrazené DPH je v tomto případě daňově uznatelný náklad? 

Společnost poskytla svému zaměstnanci úročenou půjčku ve výši 50 000 Kč. Zaměstnanec splatil pouze 20 000 Kč, zbytek půjčky ani úroky s největší pravděpodobností již nesplatí. Jak společnost naloží s nesplacenými 30 000 Kč? Odepíše tuto částku nedaňově na účet 546 a úroky vůbec počítat nebude? Je zapotřebí dodanit nesplacenou část půjčky ve výši 30 000 Kč zaměstnanci ve mzdě?

Společnost s r. o. má vytvořenou 100% zákonnou opravnou insolvenční položku (cca 500.000 Kč). Nyní 2.6.2023 přišlo Usnesení o rozvrhu zpeněžení majetku mezi věřitele. Ná základě výsledku insolvenčního řízení bylo rozhodnuto, že firma obdrží cca 60.000 Kč. Budeme v roce 2023 účtovat 500.000 Kč (391/558), částečnou úhradu 60.000 Kč (221/311) a daňový odpis zbytku pohledávky 440.000 Kč (546/311). Nemáme ještě podané daňové přiznání za r. 2022 (odklad daňovým poradcem). Ovlivní tato skutečnost nějakým způsobem daňově, účetně nebo v příloze daňového přiznání za rok 2022?

Společnost A poskytla v roce 2017 službu společnosti B ve výši 500 000 Kč, tuto pohledávku společnost B společnosti A neuhradila. V roce 2020 podala společnost A u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhá uhrazení výše uvedené částky. Daňová opravná položka k této pohledávce nebyla ve společnosti A do konce zdaňovacího období 2021 (zdaňovací období je kalendářní rok) tvořena, neboť společnost A byla přesvědčena o svém nezpochybnitelném nároku a předpokládala vymožení pohledávky ve 100% výši. V březnu 2023 byla uzavřena dohoda o narovnání mezi společností A a B s tím, že společnost B uhradí částku 200 000 Kč. Obě strany v této dohodě prohlašují a vzájemně si potvrzují, že uzavřením této dohody a zaplacením částky 200 000 Kč jsou veškerá vzájemná práva, nároky, pohledávky a povinnosti v plném rozsahu a zcela vypořádány. Lze vytvořit ve zdaňovacím období 2022 daňovou opravnou položku ve 100% výši vymáhané pohledávky dle § 8a zákona o rezervách? A ve zdaňovacím období 2023 tuto 100% opravnou položku (500 000 Kč) rozpustit a nezaplacený rozdíl 300 000 Kč, který vyplynul z dohody o narovnání daňově účinně zaúčtovat MD548/D311 jako změnu původní pohledávky ( dohodou obou smluvních stran se původní závazek nově nahrazuje jiným, tj. z hlediska věřitele jde adekvátní změnu jeho pohledávky, tzn. že v tomto případě se nejedná o odpis pohledávky)?

Společnost se zabývá maloobchodním i velkoobchodním prodejem zboží. V roce 2022 přišla objednávka zboží od zahraničního zákazníka (plátce DPH v JČS). Zboží bylo (prostřednictvím přepravní společnosti) zasláno na domluveno adresu v JČS státě, kde bylo převzato. Následně se ukázalo, že došlo k podvodu, kdy někdo, kdo vystupoval jako údajný zákonný zástupce zahraniční společnosti (plátce DPH v JČS) objednal na tuto společnost zboží, toto zboží převzal, ale dosud za něj nezaplatil. Skutečný zákonný zástupce zahraniční společnosti následně popřel, že by k dané objednávce z jejich strany došlo. Tento podvod byl ohlášen na Policii ČR, která po provedeném šetření případ odložila s tím, že byl spáchán podvod neznámým pachatelem. Může společnost provést daňový odpis neuhrazené pohledávky vzniklé z tohoto prodaného zboží na základě výsledku šetření Policie ČR?

OSVČ, daňová evidence má k 31.12.2022 staré nedobytné pohledávky (r. 1995-2015). Byla provedena inventarizace a některé pohledávky jsou za právnickou osobou, která je už vymazána z obchodního rejstříku. Může OSVČ tyto pohledávky vyřadit z obchodního majetku bez dodanění? V daňovém přiznání za rok 2022 by poté nebyly součástí výkazu o majetku a závazcích?

Účetní jednotka (s. r. o.) má nezaplacenou vlastní pohledávku 600 000 Kč splatnou 2. 3. 2020. K pohledávce by šlo tvořit opravné položky dle § 8a ZOR, splňuje podmínky ZOR. Účetní jednotka netvořila opravnou položku ve výši 50 % v roce 2021, kdy byla pohledávka více než 18 měsíců po splatnosti. Mohu vytvořit v roce 2022 opravnou položku rovnou na 100 % po uplynutí splatnosti 30 měsíců a před promlčením? 

Máme v účetnictví pohledávku z obchodního styku ve výši 533 000 Kč, která byla splatná 18. 3. 2021 a další ve výši 146 000 Kč, která byla splatná 30. 4. 2021. Dle portálu justice je dlužník nyní ve stavu: „Aktuální stav Prohlášený konkurs Konkurs“. Řízení je evidentně ještě aktivní, správce aktuálně provádí výběrové řízení na odkup vozidel. Do insolvenčního řízení jsme pohledávky nestihli přihlásit. Je možné na tyto pohledávky tvořit v roce 2022 daňově účinné opravné položky nebo je daňově odepsat? 

Firma sro, plátce DPH, vystavená faktura 20. 6. 2021 na 250 000 Kč za prodej zboží, splatná do 20. 7. 2021. Do 31. 12. 2021 zaplaceno 100 000 Kč. K 31. 12. 2022 stále zbývá 150 000 Kč. Vedená jako krátkodobá pohledávka, mám převést tuto pohledávku do dlouhodobých k 31. 12. 2022? Nebo jak dlouho může zůstat vedená jako krátkodobá pohledávka? Prosím, jak to bude vytvořením opravné položky této pohledávce a s následným odpisem pohledávky?

Firma v roce 2022 vytvořila zákonnou opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách ve výši 1500 Kč. K 31. 12. 2022 byla pohledávka odepsána a opravná položka byla rozpuštěna. V daňovém přiznání bude částka 1500 Kč jen v příloze II. oddíl C řádek 6? Opravná byla položka byla pouze tato jediná. V tom samém roce firma odepsala nedaňově pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Opravná položka vytvořena nebyla. V daňovém přiznání bude tato částka na řádku 40 a v příloze II. oddíl C řádek 12?

Faktura vydaná 19. 12. 2019 na Kč 8 700 včetně DPH splatná 2.1.2020, klient neuhradil a nereagoval na upomínky. V loňském roce vytvořena opravná položkaMD 558/D 391. Kdy je možné odepsat pohledávku a jak zaúčtovat odpis? Je nutné evidovat na podrozvahových účtech, a pokud ano jakým způsobem se eviduje? Uvádí se v příloze k účetní uzávěrce?

Společnost s r. o. má nezaplacené pohledávky k jedné společnosti ve výši 500 000 Kč (splatné v 6/2016). Tyto pohledávky jsme řádně v termínu (11/2016) přihlásili do insolvenčního řízení. Insolvenčním správcem byly uznány a v roce 2016 byla vytvořena 100% opravná daňová položka. Insolvenční řízení není stále ukončeno. Nyní jsme dostali nabídku pohledávky odprodat za kupní cenu 20 000 Kč. Jaké by bylo účetní a daňové řešení? Zrušení opravné položky 500 00 Kč MD 391/D 558, odpis zbytku pohledávek 480 000 Kč MD 546/D 311, 20 000 Kč MD 221/D 311 prodej pohledávek? Byl by odpis daňově uznatelný dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP?

Bez ohledu na ekonomický růst či recesi je získávání nových kvalitních a loajálních zaměstnanců pro zaměstnavatele zpravidla spojeno s velkými obtížemi. Do „boje“ je tedy nutné zapojit všechny možné i nemožné nástroje. Kromě dobrých mzdových podmínek je nutné přicházet i s další škálou nepeněžních benefitů. A právě jedním z takových (zaměstnanci velmi oceňovaných) benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Cílem následujícího příspěvku je poukázat na novinky v této oblasti z nich vyplývající výhody na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Zákonem č. 609/2020 Sb. byla v zákonu o daních z příjmů opětovně zavedena možnost uplatnění takzvaných mimořádných odpisů, a to pro hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, pokud byl tento hmotný majetek pořízen v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. V článku si rozebereme možnost uplatnění mimořádných odpisů v roce 2022.

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Firma účtuje v hospodářském roce, který trvá od 01.4. do 31.03. 12.01.2015 vystavila Firma fakturu na Odběratele ve výši 556 600 CZK se splatností 11.02.2015. 20.04.2015 bylo zahájeno vůči Odběrateli Insolvenční řízení, 16.06.2016 byla povolena reorganizace, 15.8.2016 přihlásila Firma pohledávku do insolvenčního řízení. 31.03.2017 vytvořila Firma opravnou položku dle § 8 na celou hodnotu pohledávky. 18.12.2017 byla reorganizace změněna na konkurz. 9.02.2021 byl konkurz zrušen – oznámení o zrušení konkurzu bylo do Sbírky listin založeno 23.08.2021 – tím chci zdůraznit, že k 31.03.2021, kdy končil HR, Firma o zrušení konkurzu ještě nemohla vědět… 20.10.2021 byl Odběratel vymazán z Obchodního rejstříku. Od insolvenčního správce ani z jiného zdroje Firma údajně neobdržela žádné zprávy o zrušení konkurzu nebo o výmazu Odběratele z OR. Dotaz zní : může Firma v HR, který běží od 01.04.2021 do 31.03.2022 tuto Pohledávku daňově odepsat? Opravná položka bude pochopitelně před tím zrušena.

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?